Umístění fóliové izolace pro spodní stavby a ploché střechy

Tato publikace slouží jako pomůcka pro navrhování a posuzování konstrukcí a opatření určených k ochraně staveb před nežádoucím působením vody, vyskytující se především na povrchu nebo pod povrchem terénu. Principy a zásady uplatňované v této publikaci vycházejí ze směrnice ČHIS 01:2013 Hydroizolační technika - Ochrana staveb a konstrukcí před nežádoucím působením vody a vlhkosti.

Směrnice podporuje stanovení požadavků na míru ochrany stavby proti vodě, obsahuje zásady pro navrhování hydroizolační koncepce jako souboru architektonického a konstrukčního řešení, hydroizolačních konstrukcí a hydroizolačních opatření určených k zajištění ochrany stavby před nežádoucím působením vody v daných podmínkách. Směrnice předepisuje, jak stanovit návrhové namáhání vodou na základě hodnocení rizik proniknutí vody do stavby. Směrnice zavádí třídění hydroizolačních konstrukcí podle jejich hydroizolační účinnosti a podle spolehlivosti v různém namáhání vodou, umožňuje mezi sebou porovnat hydroizolační konstrukce různých hydroizolačních principů (povlaky, masivní konstrukce, skládané hydroizolace atd.), ale také různé ceny.

Principy návrhu ochrany stavby před nežádoucím působením vody

Cílem úsilí projektanta má být takový návrh ochrany stavby před nežádoucím působením vody, aby po požadovanou dobu byl zajištěn požadovaný stav konstrukcí a vnitřního prostředí při daném namáhání vodou s co nejvyšší spolehlivostí. Rozhodující vliv na úspěch ochrany stavby před nežádoucím působením vody a vlhkosti má architektonické řešení tvaru budovy a jejího osazení do terénu, navržené využití podzemních prostor a jejich dispoziční řešení, významný je i vliv konstrukčního řešení (členění dilatačních celků, volba základové konstrukce a její propojení se stavbou apod.). Teprve na rozhodnutí a návrhy architekta může navazovat efektivní volba a návrh hydroizolačních konstrukcí.

V podmínkách tlakové vody nebude mít žádná jednotlivá hydroizolační konstrukce takovou rezervu účinnosti, aby po uplatnění obvyklých rizik neúspěchu bylo její požadované funkce dosaženo s potřebnou spolehlivostí. Proto je nezbytné v podmínkách tlakové vody do hydroizolační koncepce volit více hydroizolačních konstrukcí a opatření.

Návrhové namáhání vodou

Návrhové namáhání vyjadřuje riziko proniknutí vody skrz případný defekt hydroizolační konstrukce a předpokládané množství vody proniklé do stavby. Stanoví se podle objemu vody nebo četnosti výskytu a podle vrstvy, v jaké se voda vyskytuje.

Čtěte také: Lenka Šindelářová a její cesta do finále České Miss 2012

Základní třídění hydrofyzikálního namáhání:

• O - vodní pára: Konstrukce je namáhána vodní párou, která v důsledku rozložení teplot v konstrukci nebo na jejím povrchu kondenzuje.
• A - vzlínající voda: Stavba nebo konstrukce je namáhána výhradně vodou šířící se přilehlým pórovitým prostředím (zemina, stavební materiál) kapilárním vzlínáním.
• B - volně stékající voda: Stavba nebo konstrukce je namáhána vodou volně stékající po povrchu konstrukce při působení zanedbatelného vnitřního tlaku (hydrostatického) a zanedbatelného vnějšího tlaku (tlak větru, tlak soustředěného proudu provozní vody).
• C - proudící nebo hnaná voda: Stavba nebo konstrukce je namáhána vodou volně stékající po povrchu konstrukce při působení zanedbatelného vnitřního tlaku (hydrostatický tlak ve vrstvě vody) a nezanedbatelného vnějšího tlaku (tlak větru, tlak soustředěného proudu provozní vody apod.).
• D - tlaková voda: Stavba nebo konstrukce je namáhána vodou, která působí vnitřním tlakem (hydrostatický tlak ve vrstvě vody), popřípadě se současným působením vnějšího tlaku.

Okolnosti, které je třeba vzít v úvahu při stanovení návrhové hladiny podzemní vody:

• vedení vody do území liniovými stavbami;
• klimatické cykly v území;
• geologická stavba území, propustnost jednotlivých horninových horizontů;
• historický a stavební vývoj území;
• zamýšlený rozvoj území a změny v tvaru terénu a horninovém profilu;
• rizika úniků technologické vody, zamýšlený způsob realizace stavby;
• propustnost povrchů terénních úprav;
• způsob likvidace srážkové vody v území, na vlastním pozemku a na přilehlých pozemcích;
• tvar území a osazení budovy do terénu;
• kolísání HPV, vazba HPV na blízký říční tok.

Požadavky na vnitřní prostředí a ochranu konstrukcí

Pro klasifikaci požadavků na stav vnitřního prostředí lze použít následující třídy. Třídy by měl stanovit investor.

Tabulka 1 - Třídy požadavků na stav vnitřního prostředí

Projektant má stanovit třídy požadavků na míru ochrany konstrukcí stavby před vodou na základě znalostí o vlivu vody a vlhkosti na únosnost a trvanlivost a funkčnost chráněných stavebních konstrukcí a materiálů, ze kterých jsou materiály vytvořeny.

Čtěte také: pravidla pro umístění NN staveb

Tabulka 2 - Třídy požadavků na stav chráněných konstrukcí

Životnost hydroizolačních konstrukcí

Pro stanovení návrhové životnosti hydroizolační konstrukce je rozhodující, v jaké stavbě je zabudována a jak je opravitelná nebo vyměnitelná. Pro suterény obvykle platí, že životnost hydroizolační konstrukce musí být shodná s návrhovou životností celé stavby.

Tabulka 3 - Volba předpokládané životnosti hydroizolační konstrukce

Tabulka 4 - Stanovení kategorie návrhové životnosti stavby

Pozn.: Konstrukce nebo části konstrukcí, které mohou být demontovány za účelem jejich opětovného použití, nemají být pokládány za dočasné.

Čtěte také: Moderní stavebnictví a izolace

Hydroizolační koncepce

Architektonické, stavební a statické řešení objektu

Ke spolehlivosti hydroizolační koncepce přispívá jednoduchý tvar podzemní části budovy a základová spára umístěná v jedné výškové úrovni. V podmínkách tlakové vody není vhodné částečné podsklepení, to ztěžuje přístup k případné opravě hydroizolačních konstrukcí a tím zhoršuje spolehlivost hydroizolační koncepce. V podmínkách tlakové vody by neměly být v konstrukci suterénu vytvářeny dilatační spáry. Pokud je jejich návrh nezbytný, nemají být zalomené, nesmí být vedeny kouty nebo rohy půdorysu stavby.

Pod hladinou podzemní vody nebo v nepropustných zeminách nelze zajistit absolutní spolehlivost ochrany před pronikáním podzemní vody. Proto se do podzemních částí budov pod hladinou podzemní vody nebo v nepropustném prostředí bez odvodnění, v přímém kontaktu vnější obalové konstrukce s okolním horninovým prostředím nemají umísťovat prostory s požadavky P1 a P2.

Doporučuje se neodvodňovat střechy podsklepených objektů na terén v blízkosti stavby. Doporučuje se zvážit, zda je suterén zasahující pod hladinu podzemní vody nezbytný. Statické řešení objektů musí být takové, aby v jejich částech pod hladinou vody neprocházela výztuž skrz povlakovou hydroizolaci.

Výběr hydroizolačních konstrukcí a opatření

Nová i rekonstruovaná plochá střecha vyžaduje použití moderních hydroizolačních a termoizolačních materiálů. Vhodná jsou systémová řešení hydroizolace s množstvím doplňků a s bohatým příslušenstvím. Nové materiály nabídnou kombinaci různých vhodných vlastností - stačí jen správně vybrat. Tepelná izolace se často řeší speciálními polystyreny nebo minerální vlnou z anorganických vláken.

Hydroizolační povlaky pro ploché střechy

Lehké požárně odolné pláště na trapézovém plechu se navrhují téměř výhradně jako mechanicky kotvené. Kotví se střešními kotvami v počtu a umístění kotev dle kotevního plánu. Souvrství střešního pláště je nutno zajistit proti sání větru.

Hydroizolační souvrství se nejčastěji aplikují fóliové systémy, popř. systémy z asfaltových pásů. Konkrétní druh hydroizolace nemá na dosaženou požární odolnost žádný vliv. Pro ploché střechy je zapotřebí kvalitní hydroizolací, jinak do ní bude zatékat. Každá střecha by měla být dobře odizolovaná. Na místě je jak tepelná izolace, která zabraňuje výrazným energetickým ztrátám, ale také izolace proti vodě a vlhkosti, hydroizolace.

Tepelná izolace plochých střech

Možností, jak izolovat ploché střechy nebo terasy, existuje mnoho. Nejčastěji se používají osvědčené a cenově přijatelné materiály: ploché střechy lze dobře izolovat stabilizovanými pěnovými deskami z polystyrenu nebo minerální vlnou z anorganických vláken. Další možností jsou nenasákavé desky z extrudovaného polystyrenu s uzavřenou buněčnou strukturou, které se vyznačují nadprůměrnou pevností v tlaku.

Tepelné izolace a další materiály jsou na střešní nosnou konstrukci vyzdviženy nejčastěji jeřábem. Nosnou konstrukci tvoří trapézové plechy navržené pro konkrétní statické podmínky střechy. Střechy jsou určeny pro velkorozponové konstrukce, běžně 6 m a více. Je možno je navrhovat také pro všechny sněhové oblasti. Limitujícím kritériem pro návrh trapézového plechu jsou hodnoty napjatosti stanovené pro požární situaci - pro větší rozpon (popř. zatížení) se tedy navrhne staticky výkonnější trapézový plech.

Na trapézový plech je umístěna parozábrana, kterou zde mohou tvořit asfaltové pásy nebo nejčastěji PE fólie. Druh parozábrany nemá na požární odolnost střechy vliv. Pro doplňkovou klasifikaci DP1 je třeba u parozábrany dodržet max. tl. 2 mm a výhřevnost max. 15 MJ/m².

V kombinovaných systémech SG COMBI ROOF 30M (EPS+MW) se na parozábranu aplikují dvě vrstvy izolačních desek Isover MW v tloušťce nejčastěji 2 × 30 mm se vzájemným převázáním spár v obou směrech. Desky Isover MW 2 × 30 mm mají dostatečnou pevnost proti možnému prošlápnutí. Nejčastěji se používají stabilizované desky Isover EPS 100 pro běžné střechy, Isover EPS 150 a 200 pro střechy s vysokým namáháním v tlaku tj. střešní terasy, vegetační střechy apod. Jako podkladní vrstvu je možno použít desky Isover EPS 70. Izolační desky je třeba klást tak, aby posun vrstev MW ve směru kolmo na vlny trapézového plechu byl minimálně 200 mm. V rámci mezery mezi vlnami trapézového plechu smí být pouze jedna svislá spára (jedné vrstvy minerální izolace) tak, aby došlo k dobrému roznesení bodového zatížení tlakem. Pro konstrukce druhu DP1 dle ČSN 73 0810 je jednovrstvé provedení tepelné izolace MW nepřípustné.

Isover LAM je systém velkoplošných střešních lamel s kolmým vláknem, které mají proti běžným minerálním deskám při zachování pevnosti v tlaku nižší hmotnost, lepší manipulovatelnost a tloušťku až 300 mm. Lamely s kolmým vláknem Isover LAM může vzhledem k nízké hmotnosti a svému rozměru pokládat jeden pracovník. Střešní lamely Isover LAM s kolmým vláknem se pokládají kolmo na vlny trapézového plechu. Na lamely se následně pokládají pochozí desky Isover S, nebo Isover S-i. Vrchní pochozí vrstva (Isover S, S-i) se provádí v tloušťce min. 50 mm (doporučeno 60 mm).

Spádování se provádí pomocí minerální izolace Isover MW. Nejčastěji se používají jednostranně spádované desky (klíny) z minerální izolace Isover MW se spádem zpravidla 2 %, zakázkově potom jakýkoliv spád až do 15 %. Nejčastěji se používají jednostranně spádované desky (klíny) z EPS se spádem 2 % (v případě potřeby v dělení po 0,5 % tj. 1 %, 1,5 %, 2 %, 2,5 %...).

Hydroizolační vrstva z asfaltových pásů

Izolace plochých střech je proveditelná dvěma způsoby: asfaltovými pásy, nebo hydroizolační fólií. Asfaltové pásy se dělí na hydroizolační lepenky a oxidované a modifikované asfaltové pásy. Na drobné stavby, jako jsou boudy a zahradní domky můžete použít hydroizolační lepenku. Jako spodní vrstva ve vícevrstvých izolacích se používají oxidované asfaltové pásy. Nejkvalitnější a nejodolnější pak jsou asfaltové pásy modifikované používané ve všech skladbách střech.

• Hydroizolační pás z SBS modifikovaného asfaltu s vložkou z polyesterové rohože (ELASTEK SPECIAL): Polyesterová rohož tvoří nosnou vložku a v podélném směru je vyztužená skleněnými vlákny. Čím vyšší plošná hmotnost, tím vyšší pevnost a tažnost. Existuje také varianta s břidličným ochranným posypem na horním líci (varianta DEKOR) nebo s jemným separačním posypem (MINERAL). V nabídce najdeme i pásy speciálně určené jako vrchní pás nových hydroizolací střech ze dvou asfaltových pásů, nebo druhy k prodloužení životnosti stávajících asfaltových hydroizolací.
• Hydroizolační pásy s hrubozrnným břidličným ochranným posypem: Využívá se jako vrchní pás nových hydroizolací střech ze dvou asfaltových pásů, nebo jako renovační pás k prodloužení životnosti asfaltových hydroizolací - a to i na méně stabilních podkladech.
• Speciální hydroizolační pásy s protipožárními vlastnostmi: Tento SBS modifikovaný asfaltový pás s vložkou z polyesterové rohože má speciální retardéry hoření. Využívá se pro hydroizolaci v požárně nebezpečném prostoru.
• Hydroizolační asfaltový pás s vložkou ze skleněné tkaniny (Glastek): Nosnou vložku tvoří skleněná tkanina s vynikající pevností. Dekorativní varianta je opatřena ochranným břidličným posypem. S produkty této řady můžeme renovovat asfaltové hydroizolace. V případě výskytu dutin a vlhkosti v původní vrstvě je nutné použít pro renovaci pásy dva.
• ELASTODEK 50 special dekor šedý: Je vrchní SBS modifikovaný asfaltový pás pro natavování pomocí plamene hořáku, tloušťky 5,2 mm, s polyesterovou nosnou vložkou, shora s posypem z drcené břidlice a zdola se spalnou PE fólií. Výhody tloušťky asfaltového pásu 5,2 mm oproti 4,2 mm spočívají ve větším množství krycí asfaltové hmoty, což má příznivý vliv při natavování asfaltových pásů, a také správný poměr tloušťky vrchní vrstvy asfaltu a shora zaválcovaného vrchního posypu zajišťuje správné uchycení posypu, a tím je zajištěna minimalizace opadu ochranného posypu po dobu provozu střechy.
• PARAELAST FIX PE: Je spodní samolepicí SBS modifikovaný asfaltový pás tloušťky 2,8 mm, s kombinovanou vložkou ze skelné mřížky a skelné rohože, shora se spalnou fólií s vyznačeným čtvercovým rastrem pro snadné pokládání rolí do správné polohy, pro upravování rolí do požadovaných rozměrů, zdola se snímatelnou fólií. Samolepicí pás se nejčastěji nalepuje na povrch pěnového polystyrenu nebo na dřevěné, plastové konstrukce nástaveb vzduchotechnických zařízení, na světlíky, okna, dveře atd.
• SKLODEK 40 standard mineral: Je spodní SBS modifikovaný asfaltový pás pro natavování pomocí plamene hořáku, tloušťky 4 mm, s nosnou vložkou ze skelné tkaniny, shora s jemným popískováním a zdola se spalnou PE fólií. Díky nosné vložce G200 je možné tento asfaltový pás velice dobře tvarovat nejen v ploše střechy, ale také v detailech. SKLODEK 40 standard mineral je možné při jeho montáži ohýbat i na pravý úhel.

Svařování asfaltových pásů zejména na tepelné izolaci Isover EPS se provádí pomocí tzv. natavení hořákem.

Hydroizolační vrstva z PVC-P fólií

Vysokým teplotám lépe odolává plastová hydroizolační fólie. Z toho důvodu je pro izolace plochých střech přímo doporučována. Své uplatnění ale nachází také při izolaci balkónů a teras. Na jednovrstvé izolace plochých střech se používají fólie z termoplastu, které se na střechu aplikují pomocí horkého vzduchu. S touto fólií rovněž dobře odizolujete terasu a balkon. Mnohem odolnější a pevnější je fólie termoplastických (TPO) či flexibilních (FPO) polyolefinů. Tato fólie je také pružnější, protože ve srovnání s plastovou fólií neobsahuje změkčovadla.

Nejlepších výsledků se pro fóliové hydroizolace dosahuje pomocí svářecích automatů a to včetně svařování za horších povětrnostních podmínek.

• Hydroizolační fólie FATRAFOL: Vysokou kvalitou se vyznačuje především hydroizolační fólie FATRAFOL vyrobená na bázi PVC. Její hlavní výhodou jsou především všestranné možnosti jejího využití. Fólie je určena pro novostavby i rekonstrukce. Hodí se pro všechny typů objektů, tedy rodinné domy stejně jako skladovací a výrobní areály, i typy střech - ploché, šikmé, jednoplášťové, dvouplášťové, mechanicky kotvené, lepené i přitížené (zelené střechy). Speciálně pro ploché střechy přitížené praným říčním kamenivem nebo jakoukoli provozní vrstvou, např. se používá FATRAFOL P 918.
• Střešní hydroizolační fólie z měkčeného PVC (ALKORPLAN): Jednou z možností, jak účinně zajistit hydroizolaci nové i rekonstruované střechy je hydroizolační fólie s PES výztužnou vložkou, která se používá jako mechanicky kotvená jednovrstvá hydroizolace střechy. Kombinovanou s minerální tepelnou izolací ji můžeme využít i do požárně nebezpečného prostoru.
• Hydroizolace se skleněnou výztužnou vložkou: Další možnost je hydroizolace se skleněnou výztužnou vložkou, která se volně klade pod násyp kameniva nebo pod dlaždice.

Výhody jednovrstvých mechanicky kotvených hydroizolačních systémů

Díky kotvení vyloučíme mokré procesy a díky připevnění přímo do spodních nosných vrstev snížíme počet vrstev střešní skladby. Montáž probíhá rychle a levně, takže se nemusíme obávat dlouhodobého procesu za nepříznivých povětrnostních podmínek.

Izolace teras - fóliové systémy

Projekt terasy podle přání investora, či architekta může mít mnoho podob: od jednoplášťových, dvouplášťových, až po víceplášťové větrané i nevětrané střechy. Skladba takové střechy může mít klasické pořadí vrstev, ale využívá se inverzní podoba s obráceným pořadím vrstev.

Příklad realizace: Demontáž stávající hydroizolace z mPVC, tepelné izolace z polystyrenu tl. 50 mm a původního souvrství z oxidovaných asfaltových pásů ze střechy objektu. Realizace nového tepelně izolačního a hydroizolačního souvrství střechy objektu. Nová hydroizolace je ze živičného pásu s SBS modifikací, PVC fólie DEKPLAN 76 1,8mm, tepelná izolace z podkladních a spádových střešních desek EPS100. Lokální úpravy spádu střechy jsou realizovány spádovými deskami s vyšším spádem.

tags: #umisteni #foliove #izolace #pro #spodni #stavby

Oblíbené příspěvky:

• Návod na pokládku plovoucí podlahy
• Akustické cihly HELUZ pro komfort
• Průvodce obložením sprchy
• Isover Twinner: Inovativní řešení
• Vlastnosti hologramové fólie