Skleněné střechy v divadelní architektuře a veřejných prostorech

Skleněné střechy a prosklené konstrukce hrají stále významnější roli v moderní architektuře, a to nejen u divadelních budov, ale i v širším kontextu veřejných a komerčních prostor. Jejich využití přináší světlo, transparentnost a často i možnost jedinečných výhledů. Tento článek se zaměřuje na jejich implementaci a dopad na funkčnost a estetiku vybraných staveb, včetně divadelních scén a historických budov v České republice.

Divadelní scény a skleněné prvky

Divadlo Ungelt a hra "Skleněný strop"

Jednou z významných inscenací, která v sobě nese téma "skleněného stropu", je stejnojmenná komorní hra předního britského dramatika Davida Harea (narozen 1947). Jeho nejslavnější komorní hra posbírala mnoho prestižních cen, například Olivier Award pro nejlepší hru a několik Tony Award, a s úspěchem se hrála po celém světě. V Ungeltu měla svou českou premiéru 4. a 5. května 2018. Hra „Skleněný strop“ je fascinujícím střetem dvou silných osobností, které se nedokáží přestat milovat, ačkoli je všechno proti. Hlavní téma této hry je svědomí, a jak s ním neopatrně zacházíme, a které i přesto určuje celý náš život. Jak žijeme, jak vypadáme, co k sobě přitahujeme. „Skleněný strop jsme vybrali přímo na tělo Tatianě Vilhelmové, která je ve vrcholné profesní formě. Krásný mnohovrstevnatý text je ideální pro hlubinnou hereckou práci a vyžaduje zralé charakterní herce. Právě takové jako je Tatiana či Jiří Langmajer, který byl pro roli jejího dávného milence okamžitá a jasná volba,“ uvedl Pavel Ondruch.

Táňa Dyková a Jiří Langmajer se stali hereckou páteří Ungeltu. Do derniéry v listopadu 2024 odehráli 165 repríz. Z kritiky Jany Paterové (Divadelní noviny) vyplývá, že Vilhelmová hraje Kyru neexaltovaně, zlidští i její plakátový projev a hlavně dává nahlédnout do její duše. Vnitřní pochody a proměny postavy dokáže výrazně ukázat i v situacích, kdy se takzvaně navenek nic neděje. Zkušeným partnerem je jí Jiří Langmajer, jehož Tom umí být přesvědčivý, i když Hare jeho argumenty oslabuje.

Divadlo Na zábradlí

Divadlo Na zábradlí je jedno z nejznámějších menších divadel v Praze a představuje přední scénu současných divadelních tendencí. Počátkem roku 2015 přišlo divadlo Na zábradlí o možnost využívat prostory původního foyer ukončením smlouvy o pronájmu prostor. Lehká bílá konstrukce galerie navazuje na historickou pavlač, kterou nechává vyniknout. Zastřešení atria je provedeno strukturálním bezpečnostním izolačním dvojsklem s pokovením Planitherm XN. Vnější bezpečnostní tvrzené sklo je typu Securit Planiclear o tloušťce 15 mm. Skla byla různě členitá, což vyplývalo z atypičnosti zasklívaného prostoru. Zastřešením atria tak vznikl krásný prosvětlený prostor, který vyzdvihuje výjimečnost původní architektury domu, přičemž zachovává výhody nově vzniklého zastřešeného prostoru. Přestavba se pak kromě atria dotkla i diváckého traktu, kavárny, sociálních zařízení, šatny či výměny sedadel v hledišti.

Nová scéna Národního divadla

Národní divadlo připravilo projekt rekonstrukce Nové scény Národního divadla. Rekonstrukce by měla být zahájena zhruba do jednoho měsíce, do té doby budou realizovány přípravné a vyklízecí práce. „Je pro nás ctí být u rekonstrukce Nové scény Národního divadla. Uděláme maximum, aby obnova proběhla citlivě, kvalitně a s respektem k hodnotám budovy i potřebám moderního provozu. Zúročíme přitom naše zkušenosti z realizace obdobně náročných staveb. Velmi si ceníme toho, že projekt spojuje zachování architektonického dědictví s využitím nejmodernějších technologií, které dají vzniknout skutečně multifunkčnímu prostoru odpovídajícímu 21. století,“ sdělila společnost Metrostav CZ. Vnější vzhled a reprezentativní interiéry zůstanou podle architektů a investora nedotčeny. Projekční tým slibuje rovněž pečlivou rekonstrukci skleněné fasády. „Velmi a velmi citlivě přistupujeme k tomu, aby fasáda vypadala stejně, věnovali jsme tomu hodně času,“ říká architekt Pavel Rada. Využijí původní terčové úchyty, vymění pouze skla a nahradí je termosklem, které má být jen o několik milimetrů silnější, ale s lepšími izolačními vlastnostmi. Fasáda z „televizí“, skleněných plastik od sklářských výtvarníků Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, zůstane nedotčena. Zbytku budovy slibují architekti i Národní divadlo pietní zacházení. „K projektu rekonstrukce od počátku přistupujeme jako k rekonstrukci památky architektury 20. století,“ ujistil na konferenci architekt Milan Rak. Foyer, schodiště a další veřejné interiéry zůstanou beze změn.

Čtěte také: Význam U-hodnoty v budovách

Původní záměr stavby nepočítal s divadelním provozem a architektonické řešení tak bylo i ve své době kompromisem, který, přes veškerá nesporná pozitiva, technologicky nedostačuje nejen požadavkům dnešního provozu, ale nesplňuje ani původní vize architektů. Co přestavba přinese? Nová scéna po rekonstrukci návštěvníkům nabídne variabilní uspořádání jeviště i hlediště v multifunkčním sále s kapacitou až 500 míst s použitím soudobých moderních divadelních technologií a proměnnou akustikou. Ve vedlejší budově Národní divadlo získá ještě jeden komorní divadelní sál, zkušebnu a nové prostory se zázemím pro doprovodné edukační programy. V přízemí vznikne také nová kavárna, která propojí divadlo s náměstím Václava Havla.

Jak dopadne divadelní sál a nově vzniklý sál malý, to ale stále není jasné. K dispozici jsou vizualizace - na nich však není patrný žádný odkaz na materiálové a tvarové řešení současného sálu ani silný autorský rukopis jako měl dosavadní interiér. „Na vizualizacích to vypadá to jako kino,“ reagovala historička architektury Radomíra Sedláková na konferenci. Nynější vzhled je podle ní noblesní a navazuje barevností i designem na ostatní interiéry budovy; jsou tu autorské podhledy, svítidla, křesla, koberce, vše navržené Karlem Pragerem a předními výtvarníky, vše nad standardem dobové produkce. „Je to srdce po několika infarktech,“ říká ředitel technicko-provozní správy Národního divadla Václav Pelouch. Odkazuje tím na špatný technický stav sálu. Zadáním bylo podle něj především zlepšit technické parametry: akustiku, technologické vybavení provaziště, dále zvětšit sklady dekorací a kostýmů, zkapacitnit dopravní a požární cesty. Interiér není podle autorů zdaleka definitivní a je předčasné dělat si na něj názor. „Zatím jsme připravili dokumentaci pro stavební povolení, interiér se bude řešit v dalších fázích projekčních prací,“ říká architekt Pavel Rada. Z původního vybavení však určitě mnoho nezbude, architekti uvažují nanejvýš o zachování některých detailů - například informačního systému. Záleží to pouze na rozhodnutí architektů a investora. Stavba je sice památkově chráněná, interiéry sálu nebyly ale do návrhu na památkovou ochranu zahrnuty; v době řízení už se pracovalo na projektu rekonstrukce. Národní památkový ústav jako hlavní památkářská autorita s ní souhlasí a „chápe potřebu modernizace divadelního provozu tak, aby odpovídal nárokům 21. století.“

Už v roce 2014 slíbil ředitel Národního divadla Jan Burian architektonickou soutěž na rekonstrukci Nové scény a sousedících budov; v tom případě by řešení vybírala porota s účastí nezávislých odborníků. Přípravy probíhaly do roku 2015, ND se však nedohodlo se zástupci Českou komorou architektů (ČKA) na podmínkách soutěže. Veřejnost a odborníci se o podobě rekonstrukce dozvídají až ve fázi, kdy je návrh hotov a čeká na stavební povolení. „V případě tak velké veřejné stavby za veřejné peníze by měly být kvalitně a transparentně nastaveny i procesy při jejich přípravě,“ říká architekt Petr Lešek, který se v ČKA věnuje právě zadávání veřejných zakázek. Otevřenost je o to důležitější ve zdejším prostředí, kde jsou s rekonstrukcemi poválečných staveb špatné zkušenosti. „Pokud by návrh prošel odbornou debatou a kritikou, měl by rozhodně vyšší kredibilitu. To se nestalo. Národní divadlo nicméně slibuje další setkání s veřejností a odborníky a více informací.“

Divadlo Hybernia

Pražský dům U Hybernů, dnes divadlo Hybernia, má bohatou historii. V roce 1629 věnoval Ferdinand II. kostel řádu irských františkánů (odtud dnešní název, neboť řádu se podle latinského názvu pro Irsko (Hybernia) říkalo hyberni). Řád zde nechal vystavět nový kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Během josefovských reforem byl klášter zrušen a od té doby sloužil různým účelům, například jako celní úřad. V letech 1938 až 1949 byl kostel přebudován na výstavní síň a tomuto účelu sloužil do roku 1991, kdy byl jako zchátralý uzavřen. V letech 2005 až 2006 prošla budova rekonstrukcí podle projektu architekta Michaela Klanga, v jejích prostorách vznikl moderní divadelní sál.

Střešní vyhlídky a prosklené konstrukce mimo divadla

Kromě divadelních budov se s moderními prosklenými konstrukcemi a střešními vyhlídkami setkáváme i v jiných významných objektech. Tyto inovace nejen zlepšují funkčnost budov, ale také nabízejí návštěvníkům jedinečné zážitky a pohledy na okolní krajinu či městskou architekturu.

Čtěte také: Bebelplatz: Místo paměti

Národní muzeum v Praze

Národní muzeum v Praze je nejvýznamnější česká muzejní instituce založená v roce 1818. Od roku 1891 muzeum sídlí v horní části Václavského náměstí v monumentální novorenesanční budově navržené architektem Josefem Schulzem. V letech 2011 až 2018 proběhla rozsáhlá rekonstrukce budovy, která zahrnula mimo jiné zastřešení nádvoří, vybudování propojovacího tunelu do Nové budovy Národního muzea (bývalé Federální shromáždění) a zpřístupnění vyhlídkové kupole v úrovni střechy (od jara 2019). Vyhlídka se honosí prosklenou podlahou a výborným rozhledem na centrum Prahy.

Dům historie Přešticka

Město Přeštice nechalo v letech 1999 a 2000 ve svém centru vybudovat Dům historie Přešticka, a to jako náhradu za Okresní zemědělské muzeum zaniklé v 70. letech 20. století. Dům historie Přešticka vznikl rekonstrukcí původní městem odkoupené budovy a k ní vybudované nové přístavby. V interiéru Domu nalezneme expozici zdejších historických řemesel a obchodu, originální kupecký krám, výstavu starých předmětů z vybavení domácností a prostory pro pořádání výstav. V horní části Domu lze pak navštívit střešní vyhlídkovou terasu, která je běžně přístupná v rámci prohlídky expozic.

Sovovy mlýny

První zmínky o mlýnech na Kampě se datují k roku 1393. Poté, co převážně dřevěný mlýn vyhořel, byl na jeho místě vystavěn v roce 1598 nový, kamenný v renesančním stylu. Koncem 90. let 20. století získala zchátralé Sovovy mlýny Meda Mládková, která nechala v letech 2000 a 2001 provést jejich generální rekonstrukci. Na střešní vyhlídkovou terasu v podobě velké skleněné otevřené krychle (navrhnul výtvarník Marian Karel) vede 88 schodů. Vstupné činí 30 Kč. Otevírací doba je po celý rok od úterý do neděle od 10 do 18 hod. Výhled se nabízí jižním a západním směrem od Smíchova, přes Petřín až k Pražskému hradu (v opačném směru brání výhledu střecha budovy).

Další významné střešní vyhlídky v Praze

  • Obchodní centrum Máj: Po rekonstrukci (2022-2024) se veřejnosti otevřelo 24. června 2024. V nejvyšších patrech je nově umístěn bar a střešní vyhlídková terasa umožňující výhled na centrum Prahy z výšky zhruba 40 metrů.
  • Střecha paláce Lucerna: Od května 2019 zpřístupnil střechu paláce Lucerna (po cca tříleté rekonstrukci) kavárník Ondřej Kobza. Střecha slouží jako vyhlídková a je zde umístěna i komunitní zahrada.
  • Hotel Fairmont Golden Prague (dříve Intercontinental): Po nákladné rekonstrukci (cca 4 mld. Kč) byl hotel znovuotevřen na jaře 2025. V 9. patře se nachází střešní bar s vyhlídkou, dostupný výtahem, který je otevřen od úterý do soboty od 16 hod.
  • Hotel The Cloud One: Vybudovaný v letech 2022 až 2024 u Masarykova nádraží, nabízí střešní bar s panoramatickou terasou. Ta je volně dostupná výtahem z recepce a poskytuje výhledy na nejbližší centrum Prahy (Masarykovo nádraží, Petřín, Hradčany, žižkovský vysílač, Ládví aj.).
  • Nová železniční stanice Praha-Bubny: Betonová novostavba nádražní budovy o půdorysu 250x50 metrů vznikla v letech 2023 až 2025. Vyhlídková terasa na nádražní budově se veřejnosti otevřela 1. září 2025 a je přístupná od pondělí do soboty od 15 do 18 hodin.
  • Hotel International Prague: Postaven v Dejvicích mezi lety 1952 až 1956, střešní panoramatická vyhlídka se nachází ve výšce cca 45 metrů v 16. patře hotelu, kde je součástí Grand baru, znovuotevřeného v roce 2023.

Regionální vyhlídky

  • Hvězdárna Vlašim: Na střeše hvězdárny se nachází vyhlídková terasa přístupná po železném schodišti se 17 schody. Pravidelná pozorování s výkladem pro veřejnost se konají každý pátek od začátku května do konce září.
  • Lázně Aurora v Třeboni: V letech 2011 až 2012 byl na jižní straně lázeňské budovy A vybudován venkovní evakuační výtah se schodištěm, který návštěvníky vyveze do 9. patra, kde se nachází střešní vyhlídka. Z výšky 25 m nabízí výhledy na část Třeboně, rybník Svět, Kleť, JE Temelín, Slepičí hory a Novohradské hory.
  • Vyhlídka v Dílech (Domažlice): Vyhlídková plošina je umístěná v úrovni střechy budovy zdejšího obecního úřadu.

Závěr

Skleněné střechy a prosklené konstrukce představují moderní a esteticky působivý prvek v architektuře, který nejen prosvětluje interiéry, ale také otevírá nové možnosti pro veřejné prostory a vyhlídky. Od divadelních scén po historické budovy a moderní obchodní centra, tyto inovace přinášejí do městského prostředí transparentnost a funkčnost, zvyšují atraktivitu staveb a poskytují jedinečné zážitky návštěvníkům.

Čtěte také: vše o izolačním zasklení stěn

tags: #sklenena #strecha #divadlo #informace

Oblíbené příspěvky: