Sklon ploché střechy: Klíč k funkčnosti a energetické efektivitě

Ploché střechy jsou stále populárnější volbou pro novostavby i rekonstrukce. Nabízejí moderní vzhled, snadnou údržbu a v neposlední řadě i prostor pro terasu, zelenou střechu nebo solární panely. I pro konstrukci plochých střech však platí řada pravidel, aby tato konstrukce byla funkční. Zásadním bodem je vždy jejich sklon, který má významný vliv na energetickou efektivitu budovy, ovlivňuje odvodnění, využití solárních zisků a stínění. Správně navržený sklon může přispět k lepší energetické efektivitě, snížení nákladů na vytápění a klimatizaci a zvýšení celkového komfortu bydlení.

Co je plochá střecha a proč je sklon důležitý?

Dle platných norem se plochou střechou považuje střecha, která má sklon menší než 5 °. První z nich svým názvem ale klame, jelikož úhel sklonu takové střechy musí činit minimálně 3° - nikdy tedy nebude zcela plochá. Doporučený minimální sklon střechy tedy činí alespoň 3°. Nicméně, věc se nám trochu komplikuje, jelikož sklon u plochých střech je zvykem uvádět v procentech, nikoli ve stupních. Ploché střechy pro dlouhodobě spolehlivé fungování hydroizolace potřebují dostatečný spád. Dříve používané ploché střechy bez spádu, nebo minimálním spádem do 1%, se neosvědčily. Vlivem geometrie stavby a dotvarování konstrukce vždy docházelo ke vzniku tzv. kaluží.

Sklon ploché střechy tedy hraje nepochybně důležitou roli. Jestliže by konstrukce byla prakticky rovná, tedy bez alespoň zmíněného minimálního naklonění, při každém dešti by se na střeše držela voda, neměla by šanci odtékat do okapu a mimo objekt. Minimální sklon ploché střechy je dán platnými právními normami. Ty je tudíž zapotřebí brát v potaz vždy, když dochází k realizaci nové střechy, případně k rekonstrukci té stávající. Kalouže se obvykle tvoří při sklonu povrchu střechy do 3 %.

Sklon střechy ovlivňuje i míru, do které je střecha vystavena slunečnímu záření. V zimních měsících může mírný sklon střechy napomáhat k zachycení slunečního záření, čímž přispívá k přirozenému vytápění budovy. Správně navržený sklon ploché střechy může tedy výrazně přispět k lepší energetické efektivitě budovy.

Doporučené sklony a normy

Podle ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení se kaluže tvoří při sklonu povrchu střechy do 3%. Tento spád je v řadě případů (rozlehlejší objekty) těžko dosažitelný, z tohoto důvodu je možno doporučit kompromisní spád 2% (např. dle německých předpisů se ploché střechy se spádem pod 2% považují za střechy zvláštní). U plochých střech se sklonem 3-17° je skvělým materiálem lepenka nebo folie nanášená na prkna (jedna či dvě vrstvy). V úžlabí se pak doporučuje minimálně 2 % sklon.

Čtěte také: výběr krytiny pro 15° sklon

Rizika nesprávného sklonu střechy

Pokud je sklon střechy příliš malý, může dojít k hromadění vody, sněhu a vlhkosti, což může vést k poškození krytiny a konstrukce střechy. Voda se může hromadit na krytině a proniknout do střechy. Tím samozřejmě dochází k poškození materiálu. Na druhé straně, pokud je sklon střechy příliš vysoký, může způsobit nestabilitu střechy a vyšší náklady na krytinu a konstrukci. Příliš velký úhel způsobuje riziko poškození materiálu z důvodu podtlaku, který vzniká na závětrné straně střechy. Navíc je v tomto případě montáž krytiny obtížná a často je spojena s nutností použít dodatečné spony. Při velkém sklonu se v podstatě vylučuje použití keramických či betonových krytin a ostatních typů krytin s velkou hmotností.

Materiály a spádování plochých střech

Spádování pomocí desek MW se provádí zpravidla ve spádu 2%, ale na zakázku jde provést jakýkoliv spád do 15%. V nabídce jsou spádové desky se spádem v jednom směru, ale i klíny se spády ve 2 směrech, které se s výhodou používají při vyspádování úžlabí, nebo pro tzv. rozvodí. Plochá střecha se dělá zejména z asfaltových pásů, v poslední době ale dostávají přednost PVC fólie, jejichž pokládka je přeci jen jednodušší, tudíž i rychlejší. Po zpracování nejvhodnější kombinace technického řešení jasně vyplývá konečná spotřeba desek včetně směru spádu nebo rozvodí. Tento postup tak pomáhá předejít případným dalším výdajům.

Faktory ovlivňující sklon střechy

Existuje několik faktorů, které je třeba zvážit při návrhu sklonu střechy:

  • Typ střešní krytiny: Různé typy krytin vyžadují různé minimální sklony střechy.
  • Klimatické podmínky: V oblastech s velkým sněžením je nutné mít strmější střechu, aby se sníh snáze odváděl. Pokud často dochází k přívalovým dešťům, musíte v takovém případě zvolit větší sklon úhlu, aby voda volně stékala ze střechy a nevytvářely se kaluže.
  • Estetické preference: Sklon střechy ovlivňuje celkový vzhled domu.

Návrh spádování a potřebné podklady

Návrh spádování probíhá ve dvou krocích:

  1. Návrh spádování + výkaz materiálu (na základě poptávky)
  2. Kompletní kladečský plán (na základě objednávky)

Pro návrh spádování je třeba zaslat:

Čtěte také: Důležitost sklonu střechy při bednění

  • Půdorys a řez střechy a okótovanou polohu vtoků.
  • Výšky atik.
  • Minimální a maximální tloušťku tepelné izolace.
  • Minimální požadovaný spád střechy.
  • Stávající spád střechy.
  • Typ uchycení spádové vrstvy a hydroizolace.
  • Typ hydroizolace.
  • Typ projektovaného EPS či MW.
  • Popis podkladních vrstev.
  • Ostatní (požadované termíny, kontaktní osoby...).

Polohu vtoků a výšky atik doporučujeme fyzicky překontrolovat, neboť co je na výkrese, nebývá často na střeše.

Jednotky sklonu a jejich převody

Při projektování budovy a přímo na stavbě se využívají k udání různých konstrukcí ve sklonu různé jednotky. Pro rampy či nakloněné roviny se běžně využívá poměr. Schodiště, šikmé střechy a technické listy střešní krytiny udávají sklon běžně ve stupních. U plochých střech se zase často udává sklon v procentech. Nezřídka se stává, že potřebujeme převést jednotky stupně na procenta, promile či na poměr. V tabulce výpočtu lze zadat kteroukoli hodnotu z požadované, ostatní se podle zadané hodnoty přepočítají. Kalkulačka sklonu střechy je nástroj, který má široké využití v praxi, zejména v oblastech stavebnictví a architektury. Sklon střechy ve stupních nám udává velikost daného úhlu klesání, kdy 1° vyjadřuje 1/360 celku, který je dán plným obloukem. Pokud máme udaný sklon střechy v procentech, pak při sklonu 1 % činí sklon 1 cm na 1 metr plochy.

V oblasti realizace střech se nejčastěji setkáváme s údaji ve stupních, ale v řadě norem se setkáváme s údaji v procentech. Sklon 20 ° není opravdu totožný s 20 %. Stupeň je jednotka pro měření úhlu. Velikost sklonu střechy je vyjádřena úhlem mezi vodorovnou rovinou a střešní plochou.

Jak změřit a spočítat sklon střechy

Sklon střechy se obvykle vyjadřuje v procentech nebo úhlu náklonu vůči vodorovné rovině. Následující postup vám pomůže získat výpočet sklonu střechy v obou jednotkách:

  1. Změřte délku střechy: Použijte pásový metr k měření délky střechy ve směru, ve kterém má být určen sklon. Pokud má střecha komplikovaný tvar, měřte ji po jednotlivých částech.
  2. Změřte výšku střechy: Pomocí měřicího přístroje, například laserového měřidla, změřte výšku střechy od spodní hrany až po vrchol. Pokud není k dispozici měřicí přístroj, můžete výšku odhadnout například pomocí tyče.
  3. Spočítejte sklon střechy v procentech: Pro výpočet sklonu střechy v procentech použijte vzorec: sklon v procentech = (výška střechy / délka střechy) x 100.
  4. Spočítejte sklon střechy v úhlu: Pro výpočet sklonu střechy v úhlu použijte vzorec: sklon v úhlu = arcus tangens (výška střechy / délka střechy).
  5. Převeďte výsledek na požadovanou jednotku: Pokud jste spočítali sklon střechy v procentech, můžete jej převést na úhel využitím následujícího vzorce: sklon v úhlu = arcus tangens (sklon v procentech / 100). Pokud jste spočítali sklon střechy v úhlu, můžete jej převést na procenta využitím následujícího vzorce: sklon v procentech = tan (sklon v úhlu) x 100.

K dispozici jsou online kalkulačky, které jednotky okamžitě převedou.

Čtěte také: Výběr krytiny Bramac

Odvodnění ploché střechy

Odvod dešťové vody či drobných nečistot z vaší ploché střechy je na místě. Způsobů odvodnění ploché střechy je mnoho:

  • Vnitřní odvod (vpusti): Najdeme převážně u větších budov jako jsou výrobní haly nebo výškové budovy. Pravdou však je, že se jedná o estetickou záležitost, a proto vidíme vnitřní vpusti i u rodinných domů. Ideální průměr svodu je 100 mm. Minimálně se setkáte se 70 mm, ale větší průměr zmenší riziko ucpání. Zároveň by veškerá hrdla vpusti měla mít minimální odstup 0,5 m od atiky či zdiva z důvodu osazování hydroizolace nebo jiných materiálů. Pro odvodnění ploché střechy je nutné zřídit 2 střešní vpusti se samostatným odpadním potrubím. Střešní vpusť musí být vybavena ochranným košem, který chrání vpusť přes ucpáním různými nečistotami. Ony ochranné koše, které můžete vidět vyčnívající na plochých střechách, mají též svůj důvod. Musí vyčnívat alespoň 40 mm. Důvod je prostý. V případě zamezení vpusti vody dovnitř nenastane problém zneprůchodnění.
  • Vnější odvodnění: Podokapní žlaby se provádí ve sklonu min 0,5 %. U vnějšího typu bude zapotřebí i klempířské činnosti. Odvodnění střechy bude vyžadovat i lapač splavenin v úrovni terénu.
  • Další možnosti: Zaatikové a mezistřešní odvodnění se převážně nevyužívá. Kdyby to však konstrukční řešení vyžadovalo, žlaby by musely být v šířce min 500 mm (spíše se volí úžlabí s povlakovou hydroizolací).

Veškeré detailní požadavky na odvodnění ploché střechy naleznete v příslušných normách.

Bezpečnostní přepad

Ať se rozhodnete pro ten či onen typ odvodnění, nesmíte zapomínat na pojistný přepad. Tzv. bezpečnostní přepad nám slouží jako pojistka. Abychom zabránili přetížení konstrukce střechy, přepad by měl být ve výšce maximálně 10 cm. Stejně tak nesmí sloužit k proniknutí vody do objektu, tudíž by měl být veden přes atiku, dál od konstrukce. U větších ploch střech se doporučuje zvolit více pojistných přepadů.

C = součinitel odtoku, který má pro standardní střechy hodnotu 1; u velkého rizika vniknutí vody do objektu hodnotu 2 a u vysokého stupně ochrany budovy hodnotu 3.

Atika

Další možností odvodnění střechy se nabízí skrz atiku. Atika je součástí domu nad posledním patrem budovy. Svým vzhledem protáhne celou fasádu objektu a tím i opticky zvýší její výšku. Během návrhu odtokového otvoru v atice musíme dodržovat jednotlivá pravidla. Spodní hrana otvoru musí být nad výškou bezpečnostní střešní vpusti. V této úrovni se zároveň nacházíme v požadované tlakové výšce vody (nouzové odvodnění).

Typy střech podle sklonu

Podle úhlu sklonu lze rozlišovat tři kategorie střech:

  • Ploché střechy: sklon do 5° (min. 3°)
  • Šikmé střechy: sklon od 5° do 45°
  • Strmé střechy: spád větší než 45°

Kaluže na střeše

Případné riziko tvorby kaluží se musí zohlednit v návrhu krytiny. Kaluže se obvykle tvoří při sklonu povrchu střechy do 3 %. U rekonstrukcí střech se sklonem vnějšího povrchu do 3 %, kdy jsou přidány další vrstvy střechy, lze považovat za přijatelné kaluže na povrchu povlakové vodotěsnicí vrstvy střechy o hloubce do 10 mm. Plynulému odtoku vody k okapu, do žlabu nebo vtoku nemají bránit žádné překážky.

tags: #sklon #plochej #strechy #informace

Oblíbené příspěvky: