Sklon střechy: Klíčový parametr pro funkčnost a výběr krytiny

Sklon střechy je jedním z nejdůležitějších parametrů, který ovlivňuje její funkční vlastnosti, náročnost provedení střešní konstrukce a také výběr krytiny. Je to jedno jediné číslo, které toho hodně ovlivní - siluetu stavby, typ střešní krytiny, schopnost odvádět vodu i rozsah protisněhových opatření.

Úhel, který střecha svírá s vodorovnou rovinou, je nejjednodušší definice sklonu. U střech se uvádí ve stupních. Pokud má pět a více stupňů, mluvíme o šikmé střeše. Kromě stupňů se můžete setkat s udáváním sklonu střechy v procentech, avšak ve stavebnictví se toto vyjádření u nás nepoužívá, jelikož není tak intuitivní. Údaj 50 procent například říká, že na sto centimetrů vodorovné vzdálenosti vystoupáme o 50 centimetrů.

Volba úhlu sklonu střechy - základní kritéria

Klimatické faktory

Nejdůležitějším kritériem při volbě úhlu sklonu střechy jsou klimatické faktory. Pokud v okolí často dochází k přívalovým dešťům či intenzivnímu sněžení, má to mít vliv na stavbu. V tomto případě musí být úhel sklonu větší, aby voda, jejímž zdrojem jsou intenzivní deště, volně stékala ze střechy. Střecha s malým úhlem sklonu by rovněž nevydržela intenzivní sněžení, protože sníh na jejím povrchu by způsobil příliš velké zatížení. Právě proto v horských oblastech mají střechy větší sklon.

Sníh jako takový představuje mnohem výraznější zatížení, než jaký je rozdíl mezi váhami jednotlivých střešních krytin. Váha betonové či keramické tašky tak při zatížení nehraje významnou roli. U plošších střech je nutné řešit odvodnění, hromadění sněhu i větší riziko zatékání.

Technologická řešení a druh krytiny

Při volbě úhlu sklonu střechy zohledněte typ střešní krytiny a způsob její montáže. Příliš velký úhel způsobuje riziko poškození materiálu z důvodu podtlaku, který vzniká na závětrné straně střechy. Navíc je v tomto případě montáž krytiny obtížná a často je spojena s nutností použít dodatečné spony. Při velkém sklonu se v podstatě vylučuje použití keramických či betonových krytin a ostatních typů krytin s velkou hmotností. Proto se při volbě materiálu krytiny vždy řiďte pokyny výrobce.

Čtěte také: výběr krytiny pro 15° sklon

Čím větší je úhel sklonu, tím vyšší jsou náklady na stavbu, což vyplývá z nutnosti používat dodatečné zajištění krytiny. Proto se v českém klimatickém prostředí velký úhel sklonu střechy spíše nepoužívá, s výjimkou oblastí, kde častěji dochází k intenzivním srážkám.

Konstrukce budovy

Když stavíte dům, architekt zhotovuje podrobný návrh budovy. Tehdy se rovněž řeší úhel sklonu střechy. Stojí za to prodiskutovat tuto otázku s odborníkem a zohlednit následky volby konkrétního řešení. Pamatujte si, aby byly všechny podrobnosti ustanoveny před získáním povolení ke stavbě domu, protože změna úhlu sklonu v pozdějších fázích způsobí, že budete muset předložit návrh ještě jednou.

V případě úpravy stávající budovy je postup mnohem složitější. Pokud hodláte provést rekonstrukci, v jejímž rámci bude provedena změna úhlu sklonu střechy, bude nutné provést velmi přesný výpočet. Otázky vzhledu budovy zde mají druhořadý význam. Jedná se především o zajištění bezpečnosti. Taková úprava je totiž spojena s rizikem poškození celé konstrukce budovy, zejména krovu. Obvykle je nutné upravit délku jednotlivých prvků krovu. Úprava bude dále zahrnovat mj. zatížení základů a štítových zdí. V tomto případě je nutné získat povolení ke stavbě.

Typy střech a jejich sklon

Standardně se střechy dělí na ploché (se sklonem do 5°), šikmé (se sklonem 5-45°) a strmé (se sklonem nad 45°). A právě sklon ovlivňuje i to, jaký typ krytiny na střechu vůbec můžeme položit.

Ploché střechy

Sklon ploché střechy je do 5°. Tento název je klamný, protože v České republice činí úhel sklonu takové střechy minimálně 3 stupně, někdy se rovněž používá řešení o sklonu 10 až 15 stupňů. Díky tomu může voda shromážděná během srážek do jisté míry stékat z povrchu budovy. Je nutné si pamatovat, že v případě plochých střech je velmi důležitá vysoká úroveň těsnosti. Toto je spojeno s časově náročným procesem montáže a vyššími náklady na zhotovení. Na rodinných domech se ploché střechy moc často nevidí, protože nedávají žádnou možnost půdního prostoru. Další jejich nevýhodou je velmi omezená paleta střešních krytin.

Čtěte také: Důležitost sklonu střechy při bednění

Při sklonu 3 až 17 stupňů je vhodným materiálem lepenka nebo folie nanášená na prkna (jedna nebo dvě vrstvy). V případě tuhého obložení z prken (sklon minimálně 12 stupňů), ploché měděné plechy (minimální úhel je 6 stupňů) a pozinkované plechy (zejména při sklonu minimálně 20 stupňů) a také potažené plechy.

Šikmé střechy

Nejčastější typ střech u rodinných domů jsou šikmé střechy se sklonem 5-45°. Střechy rodinných domů v České republice mají nejčastěji úhel sklonu 30 až 45 stupňů. Je to vhodné řešení vzhledem k dobrému přizpůsobení střechy českým klimatickým podmínkám. Dešťová voda a sníh se nehromadí na povrchu budovy, konstrukce tak není vystavena nadměrnému zatížení. Střechy s takovým sklonem mají zároveň atraktivní vzhled, ladí totiž s klasickou i moderní zástavbou. Další bezpochybnou výhodou je v tomto případě snadná úprava podkroví na obytný prostor.

Nejoblíbenějším typem šikmé střechy je sedlová střecha, která sestává ze dvou střešních rovin ohraničených dvěma okapy a dvěma štíty. Průnik střešních rovin tvoří hřeben. Sedlové střechy jsou nejvíc rozšířené, zejména pak v řadové zástavbě. Pro obytné podkroví je ideálním řešením klasická sedlová střecha se sklonem okolo 35°, která poskytuje dostatek prostoru pro místnosti s klasickou výškou stropu.

Valbová střecha se vyznačuje nahrazením boční štítové stěny. Jsou vytvořeny úpravou střech sedlových, mansardových případně pultových nebo stanových. Častěji jsou k vidění tzv. polovalbové střechy s polovalbou u hřebene. Valbové střechy se zpravidla dělají u podlouhlých staveb, samostatně stojících objektů. V případě neobytné půdy, která slouží spíše k uložení sezónních věcí, je vhodnou volbou střecha valbová. Ta se vyznačuje nižším hřebenem, což bývá výhodné zejména z hlediska stavebních omezení nebo požadavků územního plánu.

Pultová střecha sestává z jedné střešní roviny, která je ohraničena okapem a hřebenem. Po stranách pak bočními štíty a štítem hřebenovým. Nejčastěji se používají u objektů, které se stavějí při hranici pozemku, často též pro zastřešení přístavků a jednoduchých staveb. Pultové střechy jsou oblíbené u moderních domů a pergol, jejichž sklon bývá nižší. Její realizace je ještě jednodušší než u sedlové střechy, ale má tu nevýhodu, že nelze použít jakoukoliv krytinu. Opět musíte vycházet ze sklonu pultové střechy, který bývá spíše menší, a tím více limitující z hlediska krytiny. Nicméně u moderních rodinných domů, chat a pergol jsou celkem běžné.

Čtěte také: Výběr krytiny Bramac

Mansardové střechy jsou variantou střech sedlových (případně pultových nebo stanových) a sestávají ze dvou dvojic střešních rovin nestejného sklonu. Nazývají se podle francouzského architekta Julese Mansarda. Mansardové střechy jsou vhodné pro budování podkrovních staveb.

Stanové střechy se skládají ze střešních rovin, které se sbíhají ve vrcholu (mají jehlanovitý tvar), ze všech svých stran mají okap. Stanové střechy se nejčastěji používají u samostatně stojících objektů. Strmým a převýšeným stanovým střechám říkáme věže.

Pilové střechy se skládají ze sdružených střech pultových nebo asymetrických střech sedlových. Dříve se užívaly převážně na jednopodlažní průmyslové haly. Kolmé nebo strmé části slouží jako horní osvětlení (světlík).

Zakřivené a kombinované střechy - např. báně, zakřivené valení střechy, cibulové věže se vzhledem ke své složité a pracné realizaci využívají pouze ojediněle. Dnes jsou díly především staveb s dominantní architekturou, dříve se hojně využívaly k zastřešení věží (kaple, kostely, zámky).

Strmé střechy

Strmé střechy (nad 45°) jsou velmi odolné proti dešti a sněhu, protože ty se na nich neudrží. Nicméně i u těchto střech je nutné myslet na sněhové zábrany. Takové střechy jsou nejen odolnější proti atmosférickým podmínkám (přívalovým dešťům a intenzivnímu sněžení), ale i těsnější. Tak tomu je v případě úhlu sklonu většího než 60 stupňů, nicméně střechy s takovým sklonem se staví hlavně v oblastech, kde jsou atmosférické podmínky velmi těžké.

V horských oblastech jsou oblíbené strmější střechy, po nichž snadněji sklouzává sníh. Díky tomu se snižuje celkové zatížení konstrukce. Pro strmé střechy je pak ideálním řešením skládaná krytina, tedy pálené či betonové střešní tašky. Problematické mohou být i příliš strmé střechy. Pokud je úhel sklonu střechy příliš velký, na závětrné straně může docházet ke zvýšenému působení tlaku a tím i poškození materiálu, nemluvě o tom, že nároky na zajištění krytiny jsou větší, čímž pochopitelně stoupají i náklady na provedení celé střechy.

Úhel sklonu střechy a volba střešní krytiny

Přemýšlíte o tom, jak přizpůsobit střešní krytinu úhlu sklonu? V podstatě si s tím nemusíte dělat starosti, protože výrobci poskytují informace o tom, jaké úhly jsou přípustné pro různé typy krytin. Stojí za to seznámit se s těmito informacemi a například ověřit, zda při využití další vrstvy střešní folie lze zmenšit minimální úhel sklonu pro určitý druh střešní krytiny. Je nutné vždy dodržovat pokyny výrobce krytin. Toto umožní eliminovat problémy při montáži a zajistí bezpečnost při užívání budovy.

Bezpečný a minimální sklon střechy

V souvislosti s výběrem krytiny a sklonem střechy se můžete setkat s výrazy jako „bezpečný sklon střechy“ a „minimální sklon střechy“. Z toho, co jsme již v souvislosti se sklonem střechy zmínili, je zřejmé, že ne každá krytina se hodí pro jakýkoliv sklon. Při výběru je vždy nutné brát v úvahu výrobcem udávaný minimální sklon střechy. Pokud zvolíte nesprávnou krytinu na daný sklon střechy, bude do domu zatékat. Někteří výrobci navíc zkracují záruku, pokud krytinu použijete na střechu s jiným sklonem, než je doporučeno.

Bezpečný sklon definuje hranici, při které střešní krytina stále spolehlivě plní svou funkci bez jakýchkoli dodatečných úprav. Vyšší je ten označovaný jako bezpečný sklon. V případě, že se bezpečný sklon nedá dodržet, je potřeba realizovat doplňková opatření. Doporučujeme slepit spoje střešní fólie a utěsnit perforaci v oblasti kontralatí. Obvykle je vhodné použít celoplošné bednění a k tomu odpovídající skladbu podstřeší pod krytinou.

Minimální sklon střechy udává minimální sklon při montáži se speciálními opatřeními pro nízký sklon (např. lepení spojů střešní fólie a utěsnění perforace v oblasti kontralatí).

Nejlepší materiály pro různé úhly sklonu

Jaké materiály se využívají pro potřeby různých úhlů sklonu střechy?

  • Bitumenové šindele: Velmi populární, skvěle se hodí ke střechám o sklonu 11 až 45 stupňů.
  • Plechové krytiny: Těší se poptávce kvůli příznivé ceně a dlouhé životnosti. V tomto případě musí úhel sklonu činit minimálně 9 stupňů. Pro sklon střechy od přibližně 12° a výše je možné použít většinu profilovaných plechových krytin, například krytinu GAPA, která svým designem připomíná pálenou tašku. U trapézových plechů je doporučený sklon od 8°.
  • Keramické či betonové tašky: Větší sklon střechy se požaduje v případě keramických či betonových tašek a ostatních krytin o velké hmotnosti. Betonové tašky obvykle dovolují minimální sklon 10°, pro pálené pak 12°. Asfaltové šindele pak vyžadují minimální sklon 15° a přírodní břidlice či plastové tašky dokonce 20°. Obecně se u pálených tašek doporučuje alespoň 22°-25°, aby se eliminovalo riziko zatékání. Pro úhel sklonu 31 až 35 stupňů budou vhodným řešením překrývající se tašky, které jsou bohužel poměrně drahé.

Tabulka č. 1: Doporučené minimální sklony skládaných krytin (tzv. bezpečné sklony) dle ČSN 73 1901 (příklad pro betonovou krytinu KM Beta)

Typ krytiny Bezpečný sklon (stupně) Maximální sklon (stupně)
KM Beta (Beta, Hodonka) 22 90
KM Beta (Rota) 25 90

POZOR: Sklon střechy je zároveň jedním z určujících parametrů pro určení počtu protisněhových tašek. Na jeho základě - a s přihlédnutím k dané sněhové oblasti - získáme z technické dokumentace jejich potřebný počet na metr čtvereční. Od sklonu 60 stupňů se každá taška přichytí vrutem nebo stranovou příchytkou. Při extrémních sklonech nad 75 stupňů se kotvení zdvojuje.

Odvodnění střechy

Při navrhování a realizaci střechy je důležité nejen správně zvolit sklon, ale také zajistit účinný odvod vody, aby se zabránilo zatékání a poškození střešní konstrukce. Řešení odvodu vody se týká nejen spádování střechy, ale i použití kvalitních těsnicích prvků, které zajistí vodotěsnost spojů - zejména při nízkých sklonech nebo kritických místech, jako jsou spoje plechů či prostupy přes střešní plášť.

  • Expanzní páska pro falcovanou krytinu: Používá se pro trvalé utěsnění stojatého falce při nízkých sklonech střech, aby se dosáhlo vodotěsného spoje, a je vhodná i pro překlady trapézových plechů při nízkých spádech.
  • SIKA Multiseal: Samolepicí těsnicí páska z hliníkové fólie zesílené polyesterovým filmem s vrstvou na bázi bitumenu, slouží k vytváření vodotěsných spojů při prostupech přes střešní krytinu, utěsňování trhlin a spár či přelepení netěsných spojů.

Dále je důležité i oplechování střechy. Pokud potřebujete vědět, jak na oplechování, je vhodné vyhledat si odborné informace.

Jak změřit sklon střechy?

Neznáte rozměry ani sklon střechy? Nemusíte lézt na střechu s metrem ani hledat staré výkresy.

Jednoduché měření

Pokud nemáme projektovou dokumentaci, lze si to relativně jednoduše změřit. Stačí vodováha a úhloměr. Ten přiložíme ke krovu, případně k podhledu. Vodováhu následně umístíme do středu stupnice a odečteme hodnotu. U novostaveb se vyplatí číst z půdorysu střechy nebo řezu střechy.

Další možností je, že si do mobilního telefonu stáhnete aplikaci sloužící k měření sklonu. Pak už jen stačí vyklonit se ze střešního výlezu a telefon přiložit na krytinu. Pokud nevlastníte chytrý telefon, připravte si vodováhu a metr. Vodováhu přiložte k nadezdívce v místě, kde kolmá stěna přechází v šikminu. Změřte vzdálenost od konce vodováhy k šikmé ploše (svislá délka). Čím delší vodováha, tím přesnější výsledek.

Výpočet sklonu střechy

Přemýšlíte o tom, jak odborníci vypočítávají sklon střechy? Nejprve se označí vodorovný úsek na štítové zdi o délce jednoho metru. Následně se ustanoví vzdálenost mezi každým koncem úseku a střešní plochou. Rozdíl mezi dosaženými výsledky označuje vyvýšení střechy na úseku jednoho metru. Nakonec se ustanoví hodnota úhlu sklonu na základě informací dostupných na stránkách o pokrývačství či stavebnictví.

Příklad: hodnota vyvýšení 40 cm označuje úhel 22 stupňů a 25 cm - 14 stupňů. Úhel sklonu o rodinných domů má nejčastěji hodnotu 30 až 45 stupňů. Přitom úhel 30 stupňů má vyvýšení 58 cm na úseku jednoho metru a úhel 45 stupňů vyvýšení 100 cm. Strmé střechy, tedy o úhlu 60 stupňů, se vyznačují vyvýšením až 173 cm.

Pro přesný výpočet ve stupních je nutné oprášit znalosti ze středoškolské matematiky a využít goniometrickou funkci tangens - tedy poměr délky protilehlé odvěsny a délky přilehlé odvěsny pravoúhlého trojúhelníku. K výpočtu budete na 100 % potřebovat chytřejší kalkulačku, popř. chytrý telefon s kalkulačkou. Další možností je použít k výpočtu sklonu kalkulačky na internetu.

Ať už si vyberete kteroukoliv metodu, jak změřit sklon střechy, vždy měřte alespoň na třech různých místech, abyste si výsledek ověřili, popř. spočítali průměr.

tags: #sklon #strechy #erglx #informace

Oblíbené příspěvky: