Sklon střechy: Klíčový parametr pro funkčnost a životnost střešní konstrukce

Sklon střechy je jedním z nejdůležitějších parametrů, které byste měli zohlednit při plánování nové střechy nebo při rekonstrukci stávající konstrukce. Právě sklon střechy totiž ovlivňuje nejen samotný výběr vhodné střešní krytiny, ale i její funkčnost, životnost a odolnost vůči povětrnostním vlivům. V tomto článku se podíváme na základní zásady pro navrhování, dimenzi i odvodnění plochých střech a probereme, co všechno může tento parametr ovlivnit.

Typy střech dle sklonu a jejich specifika

Střechy se podle sklonu rozdělují na ploché, šikmé a strmé. Každý typ má své specifické vlastnosti a požadavky na krytinu a odvodnění.

Ploché střechy

• Sklon ploché střechy je do 5°. Sklon u plochých střech je zvykem uvádět v %, kde například 5° = 8,75%.
• Minimální spád ploché střechy by měl být 3%, aby se netvořily kaluže.
• Asfaltové pásy a plastové fólie by měly mít minimální sklon 3 %.
• Sklon hydroizolační vrstvy u plochých střech by neměl být menší než 1°.
• Pro jednu vnitřně odvodňovanou střechu se mají navrhovat nejméně dva vtoky se samostatným odpadním potrubím. Použije-li se jeden vtok, musí se navrhnout bezpečnostní přepad.
• Doporučuje se navrhovat bezpečnostní přepad na všech plochých střechách.
• Na rodinných domech se ploché střechy moc často nevidí, protože nedávají žádnou možnost půdního prostoru. Další jejich nevýhodou je velmi omezená paleta střešních krytin.

Šikmé střechy

• Střecha se sklonem 5-45° se nazývá šikmá.
• Na střechy s běžným sklonem 30° a více se může většinou pokládat jakákoli střešní krytina.
• Nejběžnějším typem je sedlová střecha. Optimální minimální sklon sedlové střechy by měl být 35°.
• Pultová střecha má tu nevýhodu, že nelze použít jakoukoliv krytinu, jelikož její sklon bývá spíše menší.
• Zahradní pergoly: minimální sklon by měl být rozhodně více než 3° a v každém případě sklonu přizpůsobte výběr krytiny.

Strmé střechy

• Strmé střechy jsou velmi odolné proti dešti a sněhu, protože ty se na nich neudrží.
• I u těchto střech je nutné myslet na sněhové zábrany.
• Maximální sklon u řad střešních krytin KM Beta je 90 stupňů, což se týká části polovalbových či mansardových střech nebo překrytí vikýřů.
• Pokud je úhel sklonu střechy příliš velký, na závětrné straně může docházet ke zvýšenému působení tlaku a tím i poškození materiálu. Nároky na zajištění krytiny jsou větší, čímž pochopitelně stoupají i náklady na provedení celé střechy.

Výběr střešní krytiny a sklon střechy

Volba střešní krytiny závisí i na sklonu střechy. Každý výrobce testuje, v jakých sklonech může být daná střešní krytina bez problému použita. Mezi krytinami jsou v tomto ohledu značné rozdíly.

V souvislosti s výběrem krytiny a sklonem střechy se můžete setkat s výrazy jako „bezpečný sklon střechy“ a „minimální sklon střechy“. Bezpečný sklon definuje hodnotu, při které střešní krytina dokáže spolehlivě plnit svou funkci bez dalších doplňkových opatření.

Nízký sklon střechy vám pak může výrazně omezit výběr střešní krytiny. Důležité je vždy zohlednit výrobcem udávaný minimální sklon střechy.

Čtěte také: výběr krytiny pro 15° sklon

Přehled minimálních sklonů pro různé krytiny

Následující tabulka shrnuje doporučené minimální sklony pro vybrané typy střešních krytin:

Je zřejmé, že není možné generalizovat, jaký má daná krytina bezpečný/minimální sklon střechy. Vše závisí na výrobci i modelu dané krytiny, a proto je třeba nastudovat technické listy vámi vybraných modelů nebo kontaktovat odborníky.

Dopad sklonu na funkčnost a údržbu

Příliš malý sklon plechové střechy může způsobit hromadění vody nebo sněhu, což zkracuje životnost plechové střechy. Doporučuje se navrhovat a realizovat ploché střechy takovým způsobem, aby se na povrchu krytiny netvořily kaluže, kde by se dlouhodobě zadržovala voda. Voda by mohla v kombinaci s UV zářením a nečistotami vyskytujícími se v exteriéru budov negativně působit na střešní krytinu, případně by mohla vytvářet prostředí pro růst mikroorganismů. Tvorbu dlouhodobě stojících kaluží na povlakových krytinách plochých střech lze obvykle eliminovat realizací střech se spádem povrchu 3% a více.

Kaluže vody vzniklé za nerovnostmi tvořenými spoji vodotěsnících materiálů použitých v povlaku plochých střech se považují za přípustné. Voda, která se po deštích zadržuje za spoji vodotěsnících vrstev, se obvykle během několika hodin ve slunných letních dnech vypaří. Kaluže vody způsobené nevhodně vyrovnaným podkladem, nesprávným kladem prvků krytiny nebo nevhodným řešením odvodnění střechy se považují za nepřípustné.

Sklon střechy ovlivňuje i množství místa v podkroví. Na to je dobré brát zřetel zejména tehdy, pokud budete podkroví využívat jako obytnou místnost.

Čtěte také: Důležitost sklonu střechy při bednění

Odvodnění střechy

Dobře navržené odvodnění střešní plochy je základním předpokladem správné funkce střechy jako celku, který chrání vnitřní prostředí proti přímému působení atmosférických vlivů. Požaduje se, aby voda byla ze střechy odváděna odvodňovacím systémem. Plynulému odtoku vody k okapu, do žlabů nebo vtoků nemají bránit žádné překážky. Střecha v okolí vtoku musí být vyřešena tak, aby byl umožněn rychlý a plynulý odtok srážkové vody z povrchu vodotěsnicích vrstev. Vtoky se nedoporučuje umisťovat do závětrných koutů střech, do bezprostřední blízkosti atik nebo jiných nadstřešních konstrukcí. Konstrukce vtoku musí umožnit vodotěsné napojení vodotěsnicích vrstev střechy na těleso vtoku.

Pokud nelze předpokládat, že zamrznutí vtoku zabrání teplý vzduch stoupající z kanalizace, je třeba navrhnout opatření proti zamrznutí vtoku. Je-li tvarovka vtoku temperována kontaktem odpadního potrubí s vnitřním prostředím, je třeba zajistit řízený odvod případného kondenzátu z povrchu potrubí.

Voda z konstrukcí nad úrovní střechy (krytí atik, střechy strojoven výtahů, střechy technologických zařízení umístěných na střeše) nesmí stékat na střechou chráněné povrchy a konstrukce. Sklon odvodňovaných povrchů konstrukcí nad úrovní střechy a koncepce okrajových detailů musí být taková, aby voda spolehlivě stékala na střechu.

Na základě zkušeností i pro střechu s podtlakovým odvodněním se nedoporučuje použití bezespádových úžlabí. Tyto úžlabí je nutno „rozehnat“ pomocí spádových klínů v rámci tepelné izolace. Aby se zamezilo tvorbě kaluží mezi střešními vtoky, byl zpracován kladečský plán tzv. rozháněcích klínů.

Součinitel odtoku a odtoková kapacita

Q = i . A . C, kde C je součinitel odtoku, bezrozměrné číslo vyjadřující především schopnost povrchu zadržovat vodu. Pro běžné skladby střech volíme hodnotu 1 (to znamená, že ze střechy odvádíme 100% srážkové vody). Součinitel odtoku C je udáván bezrozměrným číslem, jehož hodnota je maximálně rovna 1 a jehož použitelná hodnota je ovlivněna sklonem střechy a schopností povrchu střechy zadržovat vodu. To znamená například, že u střech se součinitelem odtoku C=0,3 se uvažuje, že 70% srážkové vody zůstane naakumulováno ve vrstvách nad hlavní hydroizolací a jen 30% napršené vody odteče do kanalizace.

Čtěte také: Výběr krytiny Bramac

S ohledem na spolehlivost a bezpečnost odvodnění se dle ČSN EN 12 056-3 vypočtená hodnota Q ještě násobí koeficientem bezpečnosti (hodnota 1 až 3). A to především z důvodu omezení možnosti zahlcení potrubí a následného překročení dovoleného zatížení nosné konstrukce střechy hmotností zadržované vody na ploše a v odvodňovacích prvcích střechy.

Odtoková kapacita vtoku (dle ČSN EN 12 056-3 stanoví maximální průtok střešními vtoky jejich výrobce). Obvykle je na jedno svislé odpadní dešťové potrubí napojen jeden střešní vtok. Hodnota DN se stanoví v závislosti na QRWP dle tabulek 2 a 3 (dle ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace je nutné zohlednění různých hodnot pro dešťové odpadní potrubí vedené vně budovy nebo uvnitř budovy).

Normy a předpisy pro navrhování střech

Od listopadu 2020 je účinná trojice norem řady ČSN 73 1901 Navrhování střech, která nahradila předchozí normu se stejným třídicím znakem z roku 2011.

ČSN 73 1901-1 Navrhování střech - Část 1: Základní ustanovení

• První část souboru norem týkajících se navrhování střech uvádí základní ustanovení pro všechny typy a sklony střech, bez rozdílu použité střešní krytiny.
• Platí pro střechy, střešní terasy, balkony, lodžie, přístřešky, markýzy, koruny atik a zdí, římsy a navazující vodorovné konstrukce pod úrovní přilehlého terénu, shora ohraničující podzemní části budovy.
• Norma obsahuje obecné zásady pro navrhování střech, základní výčet zatížení a namáhání působících na střechy, požadavky na vlastnosti střech a zásady pro návrh střech.
• Dále norma stanoví doporučený obsah a rozsah projektové dokumentace střech, včetně zásad běžné údržby a užívání střech a dále zásady kontrol.
• V terminologii normy z definicí vrstev střechy vypadlo druhové přídavné jméno vodotěsnicí.
• Střešní krytina je nyní definována jako horní vrstva střechy plně vystavená vnějšímu prostředí.
• Doplňková hydroizolační vrstva je hydroizolační vrstva, která zachycuje a odvádí vodu a polétavý sníh proniklé z výše položené skládané vrstvy.

ČSN 73 1901-2 Navrhování střech - Část 2: Střechy se skládanou střešní krytinou

• Tato norma stanoví specifické požadavky pro navrhování střech, pokud jejich skladba obsahuje skládanou střešní krytinu, a pro navrhování souvisejících konstrukcí.
• Téma Návrh větrání je uvedeno v příloze B.

ČSN 73 1901-3 Navrhování střech - Část 3: Střechy s povlakovými hydroizolacemi

• Norma stanoví specifické požadavky pro navrhování střech bez ohledu na jejich sklon, pokud jejich hydroizolační konstrukce obsahuje povlakovou hydroizolaci, a pro navrhování souvisejících konstrukcí.
• Norma nově předepisuje, že sklon střechy s povlakovou krytinou by měl být větší než 3 % (oproti dříve zažitým 2 %). Jde ale o sklon samotné krytiny.
• Novinka je také v předpisu pro spádování žlabů.
• Norma pamatuje i na navazující konstrukce a podpůrné konstrukce dalších zařízení umístěných na střeše.
• Třetí část normy řeší provizorní povlakovou hydroizolaci zajišťující po dobu provádění střechy zachytávání a odvádění vody mimo konstrukce objektu.
• Pojistná hydroizolační vrstva, která se provádí z důvodu ochrany interiéru a vrstev střechy před vodou pronikající hlavní hydroizolační vrstvou v případě její poruchy nebo vady, musí být ve spádu a odvodněna do samostatného odvodňovacího prvku.
• V rámci revize normy přibyla v třetí části příloha A, která obsahuje vodítko pro návrh hydroizolačního systému v závislosti na návrhovém namáhání vodou a na požadavku na ochranu objektu. Např. zvýšená ochrana může být požadována u muzea, galerie, archivu, nemocnice apod.

Jak vypočítat a změřit sklon střechy?

Výpočet sklonu střechy je naštěstí velmi jednoduchý. Sklon střechy udává, jak prudká nebo plochá střecha je. Vyjadřuje se buď ve stupních (°), nebo v procentech (%). Například střecha se sklonem 10° je více plochá než ta, která má 30°. Zde opět pozor na jednotku sklonu - standardně se totiž uvádí ve stupních °, vyjma právě plochých střech a povlakových krytin, kdy se obvykle uvádí procenta %.

Měření sklonu u stávající střechy

• Pokud již máte hotovou alespoň střešní konstrukci nebo chcete provést měření u stávající střechy, pomůže vám vodováha s úhloměrem nebo některá mobilní aplikace, která dokáže změřit úhel dané střechy.
• Pokud nevlastníte chytrý telefon, připravte si vodováhu a metr. Vodováhu přiložte k nadezdívce v místě, kde kolmá stěna přechází v šikminu. Změřte vzdálenost od konce vodováhy k šikmé ploše (svislá délka).
• Vždy měřte alespoň na třech různých místech, abyste si výsledek ověřili, popřípadě spočítali průměr.

Výpočet sklonu u nové střechy

• Při návrhu nové plechové střechy můžete sklon vypočítat jako arkus tangens poměru výšky a délky střechy.
• Sklon [%] = 100 * tg α [°], tj. vynásobení tečny úhlu číslem 100.
• K převodu procent na stupně použijte následující vzorec: Sklon [°] = arctg (sklon [%] / 100) * 180 / π.
• K výpočtu budete na 100 % potřebovat chytřejší kalkulačku, popřípadě chytrý telefon s kalkulačkou. Další možností je použít k výpočtu sklonu kalkulačky na internetu.

Další faktory ovlivňující sklon střechy

• Klimatické podmínky: V oblastech s častými přívalovými dešti, silným větrem nebo sněhovou nadílkou má zásadní význam správně přizpůsobit sklon plechové střechy tak, aby voda i sníh bez problémů odtékaly. V horském nebo chladném podnebí zvolte vyšší sklon, který ulehčí střešní konstrukci a zabrání hromadění sněhu.
• Využití podkroví: Jedním z faktorů je, zda a jak se bude využívat prostor pod střechou (půda k ukládání věcí, obytné podkroví atd.).
• Estetika a vzhled stavby: Vzhled stavby často předurčuje, jaká krytina a sklon budou nejvhodnější. Moderní domy s minimalistickým designem často využívají nižší sklony a hladké plechy, které podtrhnou celkový vzhled.
• Zajištění krytiny: Sklon střechy má vliv na protisněhová opatření a někdy si vynutí i další opatření. Čím je sklon větší, tím náročnější je zajištění krytiny a vyšší jsou náklady na provedení celé střechy.

Změna úhlu střechy po postavení domu

Úhel střechy nemusí zůstat pevným prvkem. Při rekonstrukci domu je možné tento parametr změnit, ale je důležité zvážit rozsah takových úprav. Drobná změna střechy o několik stupňů nemusí být nesmírně komplikovaná, ale pro větší změny sklonu bude nutné postavit novou konstrukci krovu. Je třeba zvážit i případné změny zatížení štítových stěn, základů a stropu. Proto budou v tomto případě nezbytné přesné výpočty architekta. Zásadní změny úhlu střechy vyžadují stavební povolení, což podtrhuje závažnost celého procesu a nutnost dodržet legislativu.

tags: #sklon #strechy #valasske #mezirici #predpisy

Oblíbené příspěvky:

• Jak vybrat betonové palisády
• Jak aplikovat okrasnou betonovou stěrku
• Skladování vína s cihelnými tvarovkami
• Vše o sádrové stěrce Fermacell a sádrovláknitých deskách
• Izolační tyč ITV 43 TREMIS VP105