Zkrátit, nebo skrátit: Jednoznačné pravidlo českého pravopisu
V českém jazyce se často setkáváme s dvojicemi slov, které se liší pouze jednou hláskou, a přesto mají jedna z nich správný a druhá chybný tvar. Jedním z takových případů je i otázka, zda se píše „zkrátit“ nebo „skrátit“. Dle pravidel českého pravopisu je správná varianta pouze jedna, a to „zkrátit“. Slovo „skrátit“ je z hlediska spisovné češtiny považováno za chybu.
Proč právě „z-“? Pravidla použití předpon
Klíč k pochopení správné varianty spočívá v rozdílu mezi předponami „s-“ a „z-“ v českém jazyce. Tyto předpony mají pevně daná pravidla použití, ačkoli někdy mohou být pro mluvčí matoucí. Předpona „z-“ se v češtině často signalizuje:
- Změnu stavu: něco se z něčeho stane (např. zčernat - stát se černým, zchudnout - stát se chudým). V našem případě se něco z dlouhého stane krátkým, tedy dojde ke změně stavu. Stejně píšeme i slova příbuzná, např. zkratka.
- Dokončení děje: úplné provedení činnosti (např. zničit, zhasnout).
- Učinění něčeho menším, užším, kratším: (např. zúžit, zmenšit a právě zkrátit).
Předpona „s-“ má odlišné funkce, obvykle značí:
- Směr dohromady: (např. sbírat, sbalit, sejít se).
- Směr shora dolů nebo z povrchu pryč: (např. spadnout, sklouznout, seskočit).
- Odstranění z povrchu: (např. smést, setřít).
Protože „zkrátit“ vyjadřuje primárně změnu stavu (z něčeho dlouhého se stane něco krátkého), je správná předpona „z-“.
Slovní druh a gramatické kategorie
Slovo „zkrátit“ je sloveso (verb). Jedná se o dokonavé sloveso, což znamená, že vyjadřuje děj, který je ukončený nebo směřuje k ukončení. Jeho nedokonavým protějškem je sloveso „zkracovat“.
Čtěte také: Vlastnosti smrkového a akátového dřeva
Jako sloveso se „zkrátit“ skloňuje podle osoby, čísla, času (budoucí čas, protože je dokonavé), způsobu (oznamovací, rozkazovací, podmiňovací) a rodu (činný, trpný). Patří do 3. slovesné třídy a skloňuje se podle vzoru „prosit“ (já zkrátím, ty zkrátíš, on zkrátí atd.).
Jedná se o přechodné sloveso, což znamená, že se pojí s předmětem, který je nejčastěji v 4. pádě (koho? co?). Například: „zkrátit si vlasy“ (vlasy - 4. pád, množné číslo, rod ženský).
Příklad časování v oznamovacím způsobu, budoucím čase:
- Já zkrátím
- Ty zkrátíš
- On/ona/ono zkrátí
- My zkrátíme
- Vy zkrátíte
- Oni/ony/ona zkrátí
Význam slova „zkrátit“ a jeho synonyma
Sloveso „zkrátit“ znamená učinit něco kratším, zmenšit délku, trvání nebo objem něčeho. Může se jednat o fyzickou délku (např. zkrátit šaty, zkrátit kabát), časové trvání (např. zkrátit dodací lhůtu/termín, zkrátit si čas/dlouhou chvíli četbou, zkrátit proslov/přednášku, zkrátit dovolenou) nebo i abstraktní pojmy (např. zkrátit čí práva/moc, zkrátit důchod = snížit, zkrátit celní důchodek, zkrátit pracovní dobu).
Synonyma ke správnému výrazu
V závislosti na kontextu lze použít různá synonyma:
- Zmenšit: (např. zmenšit objem, zmenšit rozsah)
- Zredukovat: (např. zredukovat náklady, zredukovat text)
- Zestručnit: (zejména u textu nebo projevu, např. zkrátit text = zestručnit)
- Omezit: (např. omezit dobu, omezit rozsah)
- Ukráti: zejména pokud jde o zkrácení času či čekání.
Nejpřesnější jednoslovné synonymum, které zachovává původní význam „udělat kratší“, je často zredukovat nebo zestručnit.
Čtěte také: Vlastnosti a využití schodů z masivu a spárovky
Příklady použití slovesa „zkrátit“ ve vzorových větách
- Musíme zkrátit termín dodání projektu.
- Kadeřnice mi slíbila, že mi vlasy jen mírně zkrátí.
- Prezident se rozhodl zkrátit svou zahraniční cestu.
- Tato nová technologie nám pomůže zkrátit výrobní proces.
- Chtěl si zkrátit cestu přes park, ale zabloudil.
- Musíme zkrátit pracovní dobu, aby si lidé více odpočinuli.
- Prosím, paní švadleno, mohla byste mi zkrátit tyto kalhoty?
- Nový systém má za cíl zkrátit čekací dobu na úřadech.
- Jeho vysvětlení bylo příliš dlouhé, bylo potřeba ho zkrátit.
- Dny se nepříjemně zkracují.
- Zkrátily se mu žíly.
- Hřebík/hřebíček do rakve počínání, které zkracuje život.
Slova a výrazy se „zkrátit“
Slovo „zkrátit“ se objevuje v mnoha ustálených spojeních a frázích, které obohacují český jazyk. Může se jednat o přímé použití nebo odvozené tvary:
Příklady ustálených spojení:
- Zkrácená verze románu: Kompaktnější podoba delšího díla.
- Nové/zkrácené/rozšířené/přepracované vydání: Různé formy publikace.
- Zaměstnání na zkrácený úvazek: Pracovní poměr s menším počtem hodin.
- Plný/poloviční/zkrácený pracovní úvazek: Varianty pracovní doby.
- Zkrácená práva: Omezení právních nároků.
- Zkrácený sval: Zkrácená délka svalu.
- Srpkovitá anémie: Dědičné onemocnění srpkovitých krvinek, jejichž nadměrné shlukování v tkáních vede k poruchám prokrvení a jejich zkrácené přežívání způsobuje chudokrevnost.
Zkráceně: Přídavné jméno „zkrácený“ a příslovce „zkráceně“.
Zkratka: Důležitý odvozený termín. Nejobvyklejší způsob zkracování je ten, že se vypíše první písmeno slova nebo slov daného spojení či charakteristická počáteční skupina písmen, někdy slabika nebo i více slabik, pokud možno tak, aby zkratka končila souhláskou. Většina zkratek je ustálená, píše se vždy stejným způsobem. Důležité je, aby zkratka byla pro čtenáře srozumitelná. Žádný soupis všech zkratek neexistuje, protože bychom mohli zkrátit většinu slov. Mnohé výrazy lze dokonce zkrátit i dvěma způsoby (např. s. r. o. i spol. s r. o.). Zkratky zpravidla slouží pro všechny tvary zkracovaných výrazů v různém pádě i čísle.
Příklady běžných zkratek:
Zde je tabulka s některými běžnými zkratkami a jejich významy:
Čtěte také: Lamino a lak u dětského nábytku
| Zkratka | Význam |
|---|---|
| p. | pan, paní |
| sl. | slečna |
| s., str. | strana |
| č., čís. | číslo |
| č. j. (i čj.) | číslo jednací |
| č. p. (i čp.) | číslo popisné |
| j. č. | jednotné číslo |
| mn. č. | množné číslo |
| r. | rok |
| t. r. | toho, tohoto roku |
| t. č. (i tč.) | toho času |
| n. l. | našeho letopočtu |
| př. n. l. | před naším letopočtem |
| př. Kr. | před Kristem |
| n. m. | nad mořem |
| s. š. | severní šířka |
| mil. | milion |
| ml. | mladší |
| st. | starší |
| zvl. | zvláště |
| a. s. | akciová společnost |
| s. r. o. nebo spol. s r. o. | společnost s ručením omezeným |
| k. s. | komanditní společnost |
| v. o. s. | veřejná obchodní společnost |
| o. s. | občanské sdružení |
| o. p. s. | obecně prospěšná společnost |
| kpt. | kapitán, kapitánka |
| mjr. | major |
| nstržm. | nadstrážmistr |
| plk. | plukovník |
| pplk. | podplukovník |
| gen. | generál |
Velmi často se zkracují rodná jména, a to buď na počáteční písmeno, např. M. = Markéta, Marie, Martin, Miroslav…, nebo na charakteristickou počáteční skupinu končící souhláskou: Al. = Alois, Alexandra…, Jar. = Jaromír, Jaroslava… Podobně se zkracují přívlastky a bližší místní určení v zeměpisných jménech, např. Ml. Boleslav, K. Vary, Mor. Krumlov, Ústí n. L., Žďár n. Sáz. Některé ustálené zkratky jsou tvořeny tak, že se píšou jen souhlásky (samohlásky se vypouštějí).
Ve složených a sloučených zkratkách se počáteční písmena, resp. skupiny písmen obou částí, z nichž je zkratka utvořena, spojují a píšou dohromady, jako by šlo o zkratku slova jednoho: čs. = československý, stč. = staročeský, sevvých. = severovýchodní, čj. Po takzvaných kontrakčních (stažených) zkratkách, které se tvoří z prvního a posledního písmena, výjimečně z poslední slabiky zkracovaného slova, tečku nepíšeme, např. ca, cca = cirka, fa = firma nebo faktura, fy = firmy nebo faktury, fě = firmě, čna = června, čce = července, fce = funkce, bří = bratří, pí = paní. Za zkratku bývá mylně považováno slovo viz, které je však tvarem rozkazovacího způsobu od slovesa vidět. Nestojí‑li viz na konci věty, tečka se za ním nepíše. O interpunkci u zkratek typu spol. s r. o., a. s. apod. viz též Psaní čárky ve větě jednoduché. O interpunkci před zkratkami apod., atd., atp., aj.
Zajímavosti a časté chyby
Častá záměna předpon „s-“ a „z-“ patří mezi jedny z nejfrekventovanějších pravopisných chyb v češtině. Mnoho lidí se řídí spíše fonetickým vnímáním slova, kde „z“ a „s“ znějí podobně, zvláště ve spojení se znělou souhláskou, což vede k chybám. Zajímavé je, že kořen slova „krátit“ má původ ve staroslověnském „kratiťi“, které je příbuzné s latinským „curtus“ (krátký) a anglickým „short“. Tato etymologická souvislost ukazuje na hluboké kořeny pojmu „krátkost“ napříč indoevropskými jazyky.
V češtině existují i další slova, kde je rozdíl mezi „s-“ a „z-“ klíčový pro význam, například:
- svolat (shromáždit) vs. zvolat (vykřiknout)
- smazat (vymazat) vs. zmazat (ušpinit)
- shodit (např. shodit ze stolu) vs. zhodnotit (zvýšit hodnotu)
Tyto příklady jasně ilustrují, jak malá změna v předponě může zcela změnit význam slova. Rozdíl mezi předponami „z-“ a „s-“ je častým zdrojem chyb v češtině, a to nejen u rodilých mluvčích. Neexistuje jednoduché univerzální pravidlo, které by platilo pro všechny případy, a proto je důležité si pamatovat správné tvary jednotlivých slov. Sloveso „zkrátit“ je jedním z klasických příkladů, kde se chybná předpona „s-“ objevuje poměrně často.
tags: #skruzovat #nebo #zkruzovat

