Škvárobetonové tvárnice: Univerzální stavební prvek pro zahradu i interiér
Škvárobetonové tvárnice, ačkoliv se mohou zdát jako ryze stavební materiál, nabízejí širokou škálu využití nejen na stavbách domů a domků, ale i v zahradní architektuře a dokonce i v interiéru. Jejich univerzálnost spočívá v jednoduchém, čistém a moderním tvaru a neutrální šedé barvě, která se hodí prakticky kamkoli. Mnoho těchto bloků má navíc otvory, ideální pro vysazování rostlin nebo osazení dalšími materiály, jako jsou dřevěné trámy.
Univerzální využití škvárobetonových tvárnic
Tyto tvárnice se mohou stát zajímavou součástí naší zahrady, ať už je využijeme pro tvorbu záhonů, jako výsadbové objekty anebo jako konstrukční materiál pro tvorbu lavic. Dokonce i v interiéru mohou tyto tvárnice zaujmout své místo a posloužit jako praktický doplněk. Manipulaci s nimi zvládne i naprostý laik. Jsou bezúdržbové, pevné a mají skvělé izolační vlastnosti.
Nábytkové kusy z tvárnic
Z takového materiálu, jako jsou škvárobetonové tvárnice, mohou vzniknout pohodlné sedačky a lavice. Právě díky nim lze vytvořit v zahradě na terase a kdekoli, kde je potřeba, finančně nenáročné posezení. Pomocí osmi kusů těchto tvárnic vytvoříte také velmi jednoduše konferenční stolek. Pro pohodlné sezení se pak stačí jen postarat o pár šitých nebo koupených sedáků nebo polštářů. Obdobným způsobem se dají vytvořit i police či delší stoly, například vhodné do zahradního přístřešku.
Zde jsou konkrétní tipy na originální zahradní nábytek a doplňky:
- Lavička jako skládačka: Rychlost, s jakou postavíte lavičku z betonových tvárnic a dřevěných hranolů je přímo ohromující. Nejvíc času zabere barevný nátěr, pokud se pro něj rozhodnete.
- Květinové stěny: Pokud si s betonovými kostkami trochu více pohrajete, použijete různé velikosti a tvary, jednu více zasunete, druhou naopak předsunete před stěnu, mohou vzniknout šikovné kapsy na pěstování květin.
- Pracovní stoly na zahradu: Šikovné stoly a plochy pro přesazování květin se hodí každému zahrádkáři a postavené budou raz dva.
- Bezpečná ohniště: Sestavit jednoduché ohniště z betonových tvárnic je nejen rychlé, ale i bezpečné. Beton oheň udrží pěkně na místě.
- Květinové police: Vyrobte si jednoduché police z betonových tvárnic a prken. Těžké tvárnice zajistí dobrou stabilitu.
Záhony, květinové stěny a další vylepšení
Blokové stěny z tvárnic vypadají také velmi zajímavě, zvláště jsou-li vhodně osazeny. Šedá barva tvárnic je neutrální a pod záplavou svěží zeleně bude vypadat skvěle. Na terasy, verandy, k plotům či zídkám lze využít několik kusů tvárnic a sestavit je do přijatelného tvaru a osadit letničkami, skalničkami nebo trvalkami. Při osazování je vždy třeba zvolit vhodné podloží. Tvárnice poslouží i jednotlivě jako nádoby k osazení.
Čtěte také: Porovnání škvárobetonu s moderními materiály
Charakteristika škvárobetonu a jeho využití v minulosti
Na stavbu rodinných domů se v 50. - 80. letech často používaly škvárobetonové tvárnice, do kterých se přidával popílek z tepelných elektráren. Dříve se škvára používala do obsypů, zásypů, násypů a do škvárobetonů. Ze škvárobetonu se zhotovovaly například zdicí prvky, stropní prefabrikáty apod. Škvára se dnes objevuje na staveništi zpravidla jen při rekonstrukcích.
Původně byla škvára natavený tuhý zbytek ze spalování kusového paliva (např. uhlí) v roštových topeništích. Co se týká složení škváry, jedná se o zpevnělé kusy popelovin s obsahem určitého podílu původních nespálených hořlavých složek paliva. Pro stavebnictví byly nebezpečné hlavně čerstvé škváry, protože v nich byl obsažen nespálený zbytek, který navíc ještě nebyl rozložen. Škváry ze spaloven tuhých komunálních odpadů obsahují minerální a jiné různě slinuté zbytky vzniklé spálením komunálních odpadů.
Požadavky na škváru pro stavební účely (dříve platné normy)
Do 3/2006 platila ČSN 72 2051 - Škvára ze spaloven tuhých komunálních odpadů pro stavební účely. Týkala se škvár do obsypů, zásypů, násypů a škvárobetonu. Škvára pro použití ve stavebnictví nemohla obsahovat popílek zachycovaný v elektroodlučovačích při spalování tuhých komunálních odpadů, zasolené úsušky z II. Škvára nesměla obsahovat volné oxidy CaO a MgO. Přípustné množství veškeré síry vyjádřené jako SO3 nesmělo podle ČSN 72 2051 přesáhnout 3 % hmotnostní. Z toho sirníková síra (jako S) nesměla přesáhnout 0,4 % hmotnostní. Pro škváru na zásypy a výplňové škvárobetony platily požadavky méně přísné.
Škvára se používala pro obsypy a zásypy. Při rekonstrukcích kleneb byla s výhodou využívána nízká hmotnost škvárových výplní dutin. Objemová váha volně sypané vysušené škváry musela být menší než 1 000 kg/m3. Při aplikaci škváry do dřevěných podlah musel být násyp kolem polštářů a pod nimi dobře upěchován. Terénní svahy násypů ze škváry musely být chráněny vrstvou zeminy tloušťky minimálně 500 mm.
Škvára pro škvárobeton mohla obsahovat jen minimální množství humusových látek, cihelných úlomků a skleněných, keramických i porcelánových střepů. Nesměla obsahovat velké kusy nespáleného papíru, dřeva a plastických hmot. Škvára musela být před použitím volně uložena na nekryté skládce minimálně po dobu tří měsíců. V suchém období se doporučovalo škváru kropit vodou.
Čtěte také: Kde koupit tvárnice z druhé ruky
Výroba a vlastnosti škvárobetonu
Na výrobu škvárobetonů se používala drcená a tříděná škvára. Cement se dávkoval v množství 200 kg až 270 kg na 1 m3 škvárobetonu. Tvrdnutí škvárobetonu probíhalo nejčastěji za normální teploty. Při průmyslovém zpracování ho bylo možné urychlit i beztlakovým propařováním. Škvárobeton dosahoval objemové hmotnosti 1300 kg/m3 až 1700 kg/m3. Pevnosti v tlaku byly od 3 MPa do 12 MPa. Ustálená vlhkost se pohybovala kolem 5 % až 8 % hmotnostních.
Do 8/2002 pro škváry používané jako lehká výplň do škvárobetonu platila ČSN 72 2050 - Škváry pro škvárový beton. Dále se podle této normy používala škvára k výrobě nenosného škvárobetonu (podkladního, spádového, výplňového a tepelněizolačního) a nenosných škvárobetonových tvarovek. Ze škvárobetonu se zhotovovaly např. tvárnice, cihly, malé prefabrikáty, stropní vložky apod.
Škvárobetonové tvárnice pro zdivo
Pro zdivo ze škvárobetonových tvárnic se vyráběly tvárnice z cementu jako pojiva a škváry jako plniva. Pro tyto tvárnice platila ČSN 72 3181 - Lehké betonové tvárnice, která byla zrušena k 1. 11. Tvárnicové zdivo bylo lehčí než cihelné. Jeho nevýhodou byla však menší únosnost. Škvárobetonové tvárnice se používaly pro nižší objekty na nosné zdivo nebo na nenosné (výplňové) zdivo. Nenosné zdivo se mohlo vyzdívat bez průkazu o jeho pevnosti a stabilitě až do výšky 7 m. Pevnost a stabilita nenosného zdiva vyššího musela být prokázána statickým výpočtem.
Obvodové zdivo se zakládalo minimálně 300 mm nad úroveň přilehlého upraveného terénu. Aby bylo chráněno od přímých vlivů povětrnosti, omítalo se nebo obkládalo. Pokud se požadovaly tvárnice odolné proti mrazu, muselo se to předem dohodnout s jejich dodavatelem (výrobcem). Větší drážky se vytvářely vazbou pomocí doplňkových tvárnic. Pokud byly tvárnice vylehčeny otvory, kladl zedník tyto tvárnice otvory dolů. Dutiny nemohly zůstat otevřené do líce zdiva.
Rizika spojená se škvárou a starými stavebními materiály
V současné době by se již na stavební trh neměly dostat materiály s negativním dopadem na lidské zdraví. Bohužel, z radioaktivních materiálů se dříve stavělo. Zdrojem radioaktivity ve stavebních materiálech byla hlavně škvára z některých tepelných elektráren. Z té se vyráběly škvárové tvárnice a škvárobetonové panely. Zdrojem radioaktivního gama záření jsou také stavební materiály, do kterých se přimíchával elektrárenský popílek. Použity byly ve stavbách především na území Prahy a pak Středočeském, Královéhradeckém a Pardubickém kraji, především se jednalo o rodinné domky z 60. - 80. let 20. století.
Čtěte také: Svahové tvárnice a jejich formy
Člověka, který žije v domě, přímo ozařuje gama záření a vdechuje radon, který se uvolňuje ze stěn domů. Z hlediska možného ozáření osob mají význam především izotopy radia (226Ra) včetně členů jejich přeměnových řad. Jádro atomů se samovolně přeměňuje a přitom se uvolňuje záření, které má zčásti charakter nabitých částic (záření alfa a záření beta) a zčásti se jedná o elektromagnetické vlnění (záření gama). Dominantním zdrojem vnitřního ozáření jsou částice alfa a beta uvolňující se při přeměně radonu (222Rn).
Radon
Někdy může být objekt zatížen radioaktivitou z půdního vzduchu, tedy radonem. Radon je přírodní plyn, který se uvolňuje rozpadem radioaktivních prvků v zemi. Do stavby se dostane vzlínáním ze země. Koncentrace radonu se měří v Becquerelech - Bq/m³. Radon způsobuje zvýšené riziko rakoviny plic. U domů se považuje za rizikovou naměřená koncentrace radonu nad 400 Bq/m3. Nové domy jsou proti němu izolovány, ale staré buď izolaci nemají nebo už není funkční. Po většině území Česka je střední riziko výskytu radonu.
U novostavby se oddělí obývaná část od podzemí izolací proti vodě a to takovou, která slouží zároveň jako izolace proti radonu (druh izolace určí projektant). U starého domu se nikdy nepodaří úplně vzduchotěsně oddělit stojící konstrukce od zeminy, proto je hlavním způsobem, jak dostat radon z domu, větrání. Větrá se prostor pod podlahou přízemí pomocí větracích tunelů nebo jímek. Větrat můžete i sklep, pokud je dům celý podsklepený.
Měření a řešení radioaktivity
Zda při stavbě domu byly použity radioaktivní materiály, nebo se jedná o přírodní radon, lze zjistit měřením. Tato měření provádějí odborné specializované firmy a osoby s příslušným technickým vybavením. Vlastními silami není majitel domu schopen zatížení radiací zjistit. O konkrétní kontakty lze jistě požádat na Státním ústavu radiační ochrany, nebo SÚJB.
Pokud máte podezření, že je váš dům postavený z radioaktivního materiálu, můžete si nechat změřit objemové množství radonu a gama záření ze stěn. Prokáže-li radonová diagnostika, že zdrojem nadměrného množství radonu je škvára, je třeba materiál s vysokým obsahem radia odstranit. Opatření je však možné aplikovat pouze u těch materiálů, které lze z konstrukce snadno vyjmout (např. škvárové násypy).
Další nebezpečné materiály v domácnostech
I když je nevnímáme, jsou stále v našich domácnostech zdraví škodlivé materiály, plísně, výpary z rozpouštědel nebo těkavé látky. Ty způsobují nepohodu, dýchací potíže, alergie nebo i těžké nemoci.
- Azbest: Zpočátku se ukazoval jako ideální stavební materiál. Vlákna azbestu jsou velmi pevná a zároveň nehořlavá. Používal se hodně v 70. a 80. letech 20. století ve formě azbestocementu. Při manipulaci s azbestocementovými výrobky, zvlášť, když se rozbijí, se uvolní do vzduchu mikroskopická vlákna azbestu. Škodí hlavně pracovníkům stavebních firem, kteří střechu sundávají. Azbestocement je velmi stabilní materiál, proto se málokdy stane, že by se samotné střešní tvarovky začaly rozpadat a uvolňovat vlákna azbestu do okolí. Pozor si dávejte hlavně při výměně střešní krytiny, kdy stavební firmy házejí azbestové tvarovky z výšky do kontejneru. Při správném postupu firma používá ochranné pomůcky, aby chránila své pracovníky a brání rozletu azbestových vláken hlavně vlhčením a jejich co nejrychlejším zabalením a odvezením.
- Formaldehyd: Je to těkavá látka, která se uvolňuje z nábytku, podlah, barev. Vyskytuje se i v oblečení, čistících prostředcích nebo nekvalitních hračkách. Je to produkt spalování dřeva a uhlí v otevřeném ohni, stejně tak jako produkt kouření. Zvýšená koncentrace byla změřena i v některých dřevostavbách typu OKÁL stavěných v 70. a 80. letech. Vdechování formaldehydových výparů může způsobit alergie, atopický ekzém a záněty. U nábytku kontrolujte, zda neobsahuje fenol-formaldehydové pryskyřice. Vyšší riziko je u levného nábytku. V domech typu Okál je možné nahradit vnitřní část panelu sádrokartonovými deskami. Pokud chcete mít v domě krb, volte uzavřené topeniště například krbové vložky nebo krbová kamna. Hlavním způsobem, jak snížit koncentraci formaldehydu v místnostech, je časté větrání.
- Skleněná vata: Používá se jako tepelná izolace na fasády, do příček a stropů rodinných domů. Nebezpečné - dráždivé - byly hlavně v minulosti. Při manipulaci se uvolňují vlákna, která vdechujeme. Způsobují dýchací potíže hlavně pracovníkům stavebních firem. Izolaci je třeba zakrýt (zabudovat do stěn). Několik desítek let starou skelnou vatu je vhodné nahradit novou.
- Plísně: V interiérech na dlouhodobě vlhkých stěnách se tvoří plísně. Vdechování spórů plísní způsobuje dýchací potíže a alergie. Je třeba odstranit příčinu vlhkosti.
tags: #skvarobetonove #tvarnice #rozmery #informace

