PergolySolární panely na střechu: Souhlas souseda a legislativa v ČR
Instalace fotovoltaických panelů na střechy rodinných a bytových domů je v České republice stále populárnější. S rostoucím počtem těchto instalací se však objevují nové problémy, které doposud nebylo nutné řešit. Jedním z nejčastějších je zastínění fotovoltaiky sousedem nebo spory ohledně vzhledu a umístění panelů. Důležité je také rozumět aktuální legislativě, která se neustále vyvíjí.
Zastínění fotovoltaiky sousedem
Fotovoltaika je relativně velká investice, od které majitel očekává jistou službu a návratnost vložených peněz. Tomu však může udělat čáru přes rozpočet soused, který má své vlastní plány. Fotovoltaika, na kterou nesvítí dostatečné množství slunce, nebude moci pracovat tak, jak by měla, což může vést k významnému poklesu výkonu a prodloužení návratnosti zařízení. Řešení této problematiky není snadné, neboť proti sobě stojí dva sousedé, z nichž každý je přesvědčen, že je v právu.
Legislativní mezery a občanský zákoník
Celou věc komplikuje fakt, že v České republice prozatím není legislativa, která by jasně stanovila, jak se má tato situace řešit. Neexistuje žádný předpis, který by zaručil majiteli fotovoltaiky právo na sluneční záření. V první řadě je zde občanský zákoník, který říká, že vlastník pozemku se musí zdržet všeho, co by nad míru přiměřenou poměrům obtěžovalo souseda. Tím je myšlen například nadměrný hluk, prach nebo právě stínění. To však explicitně neznamená, že soused nesmí postavit dům, který stíní na vaši fotovoltaiku.
Vyhlášky a územní řízení
Problematiku osvětlení a oslunění staveb řeší vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Tato vyhláška však předepisuje zajištění normových hodnot pro denní osvětlení pouze pro obytné a pobytové místnosti. V případě zastínění FVE umístěné na střeše budovy z ní tedy nelze vyjít.
Základ pro řešení zastínění FVE sousední stavbou však najdeme ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, která upravuje rovněž požadavky na vzájemné odstupy staveb. Ta uvádí základní pravidlo, podle něhož musí vzájemné odstupy staveb splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí.
Čtěte také: Solární kolektory a zásobník SUNTIME
Pokud soused teprve stavbu plánuje, můžete jako dotčená osoba podat námitku. Stavební úřad by měl v takovém případě zohlednit dopad nové stavby na vaši fotovoltaiku. Může také navrhnout úpravu projektu budoucího sousedova domu, aby se alespoň minimalizovalo zastínění panelů. Úspěch je však závislý na konkrétních podmínkách. Pokud bude sousedův pozemek malý a jiná varianta stavby nebude zkrátka možná, poté budete mít pravděpodobně smůlu.
Soudní praxe a řešení sporů
Krajský soud v Ostravě se již zabýval problematikou zastínění solárních panelů v rozsudku, který se týkal umístění novostavby rodinného domu k hranici pozemku. Ačkoli stavební úřad námitkám ohledně zastínění solárních kolektorů nevyhověl s odůvodněním, že žádný právní předpis nestanovuje limity pro zastínění technologických zařízení, Krajský soud dal nicméně sousednímu vlastníkovi zapravdu. Odkázal na požadavek zachování kvality prostředí, který musí být zohledněn při posuzování odstupových vzdáleností všech druhů staveb.
Stavební úřad se musí na základě námitky souseda - vlastníka FVE - zabývat tím, zda je možné upravit umísťovaný projekt tak, aby se vyloučilo či alespoň zmírnilo zastínění solárních panelů. Nepochybně se však vyskytnou i případy, kdy s ohledem na stísněné podmínky a malou výměru pozemku žádné jiné řešení nebude přicházet v úvahu. V takovém případě bude muset stavební úřad posoudit přípustnost stavby a zachování kvality prostředí podle konkrétních okolností případu. Nelze říct, že by vždy platila zásada „kdo dřív přijde, ten dřív mele“ zvýhodňující vlastníka již existující FVE, ani že by měla v každém případě převážit práva stavebníka.
Jako i u dalších sporů platí, že než se pustíte do sousedské války a běhání po soudech, je dobré zkusit se se sousedem nějak dohodnout. Za zkoušku nic nedáte. Nic vám neuteče. Nejprve je třeba určit, pod jaký zákonný pojem lze solární panely subsumovat.
Stavební zákon a povolování instalace FVE
Hlavním předpisem, podle kterého se v České republice řídí umisťování a povolování staveb, je Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, zkráceně Stavební zákon. Na začátku roku 2023 vešla v platnost novela energetického a stavebního zákona (tzv. Lex OZE I), která přinesla další uvolnění pravidel a zjednodušení výstavby FVE.
Čtěte také: Výměníky tepla pro bazény
Výjimky a bezpovolení
Nové instalace OZE do 50 kW instalovaného výkonu nepotřebují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Výjimka pro územní řízení platí (§ 79, odst. 2, písm. v), pokud se stavba nachází v zastavěné části obce, na zastavitelném pozemku a stavba je v souladu s požadavky územního plánu. Instalace OZE na stávajících budovách jsou obvykle tzv. stavební úpravy, na které nepotřebujete do 50 kW výkonu povolení stavby ani ohlášení stavby. Toto platí za splnění podmínek zejména požární bezpečnosti podle Vyhlášky č. 114/2023 Sb.
Instalace fotovoltaické elektrárny na střechu rodinného či bytového domu, jakož i integrace FVE do střechy či instalace panelů na fasádu se považují za změnu dokončené stavby. Jde o stavební úpravu, která podle § 79 odst. 5 stavebního zákona nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Drtivá většina rodinných i bytových domů v České republice splňuje výše uvedené podmínky. V tom případě není na instalaci FVE a s ní spojených stavebních úprav potřeba stavební povolení ani ohlášení stavby. Instalací fotovoltaické elektrárny na střechu budovy se v žádném případě nemění způsob využívání stavby.
Sporný bod o tom, zda instalace solárních panelů ovlivňuje vzhled budovy, naštěstí od 1.1.2023 vypadl z výjimek, kvůli kterým bylo na FVE potřeba žádat o povolení stavby. Problematické mohly být instalace, kde solární panely nekopírují rovinu střechy, ale jsou nějakým způsobem přizvednuté (podepřené).
Kdy je potřeba povolení?
V praxi však nastávají situace, kdy některé stavební úřady považují solární panely za výrobní zařízení - v takovém případě je stavební povolení nezbytné. Pokud by stavební úpravy spojené s instalací FVE na budovy pro bydlení či rodinnou rekreaci nesplňovaly některou z podmínek uvedených v § 103 odst. 1 písm. u staveb pro bydlení (rodinných domů) a staveb pro rodinnou rekreaci, postupovalo by se podle § 103 odst. 2 stavebního zákona. U bytových domů by se postupovalo podle § 108 odst. 1 stavebního zákona.
Pokud chcete instalovat na pozemku fotovoltaickou elektrárnu o výkonu větším než 50 kWp, pak pro tuto stavbu potřebujete územní rozhodnutí podle § 76 odst. 1 a stavební povolení podle 108 odst. 1. Povolení stavby může nahradit tzv. veřejnoprávní smlouva.
Čtěte také: Jak prodloužit koupací sezónu bazénu
Doporučení pro komunikaci se stavebním úřadem
Máte-li otázky k územnímu či stavebnímu řízení, pošlete v rámci plánování investice obecný dotaz na váš místní stavební úřad. Jedná se o tzv. žádost o předběžnou informaci podle § 139 Správního řádu. Pokud je vaším záměrem instalace FVE na střechu rodinného či bytového domu, požádejte úřad o potvrzení vaší "domněnky", že váš projekt splňuje podmínky § 103 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. Můžete se o instalaci FVE poradit přímo na stavebním úřadě osobně nebo po telefonu.
EU Solar Standard a nové povinnosti od roku 2026
Od roku 2026 platí v Evropské unii nové povinnosti spojené s instalací fotovoltaiky na budovách. Změny nejsou plošné a neplatí pro všechny - vždy záleží na typu budovy, její velikosti, ale také na technické či ekonomické náročnosti. V Česku musíme první fázi legislativy zavést nejpozději do 29. května 2026.
Novou legislativu zavádí přepracovaná evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD - Energy Performance of Buildings Directive). Vstoupila v platnost v roce 2024 a členské státy Evropské unie ji musí začlenit do svých zákonů nejpozději do 29. května 2026. Hlavním cílem směrnice je snížit energetickou náročnost budov a emise skleníkových plynů - právě budovy totiž v EU dlouhodobě zodpovídají za přibližně 40 % celkové spotřeby energie.
Směrnice rozlišuje několik kategorií budov:
- veřejné budovy (např. školy, úřady, nemocnice),
- nebytové budovy (kanceláře, obchodní centra, výrobní a logistické haly),
- nové obytné budovy (novostavby rodinných a bytových domů).
Je důležité zmínit, že směrnice nevyžaduje dodatečnou instalaci solárních panelů na stávající rodinné a bytové domy. Pravidla se zavádějí postupně a týkají se hlavně nových veřejných a nebytových budov, případně novostaveb - vždy s ohledem na technickou a ekonomickou proveditelnost. Pro domácnosti je důležité, že stávající rodinné domy nebudou muset zpětně fotovoltaiku instalovat.
Pojem „solar-ready“
Nová legislativa zavádí pojem „solar-ready“. Znamená to, že budova musí být už při návrhu a výstavbě připravená na budoucí instalaci fotovoltaiky - i když se řešení zatím neinstaluje. V praxi to znamená například:
- konstrukční řešení střechy s dostatečnou nosností,
- prostor pro technologii a kabelové trasy,
- vhodnou elektroinstalaci a připravenost pro připojení.
Cílem je předejít stavbě budov, u kterých by byla pozdější instalace fotovoltaiky technicky složitá nebo ekonomicky nevýhodná.
Směrnice v článku 10 zavádí postupné požadavky na instalaci solárních technologií na vybraných budovách - tzv. EU Solar Standard. Princip solárního standardu je prostý: instalace fotovoltaiky se vyžaduje pouze tam, kde je technicky proveditelná a ekonomicky smysluplná.
Fotovoltaika na bytových domech a role SVJ
S přibývajícím zájmem obyvatel o stavbu domácí FVE, tlakem na úsporu energie i hledáním ekologičtějších variant se daří postupně také zjednodušovat pravidla a omezení, která ukládá naše legislativa. Na rozdíl od rodinných domů byli vlastníci bytových jednotek v určité nevýhodě.
Novela vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou
Zásadním zlomem je schválení novely vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou radou Energetického regulačního úřadu s účinností od 1.1.2023. Konkrétně možnost sdílet společně vyrobenou elektřinu v bytových domech a využívat ji v jednotlivých domácnostech, a to prostřednictvím hlavního - vůdčího odběrného místa, na které bude připojen společný zdroj - tedy fotovoltaické panely na střeše. Přes toto vůdčí místo pak bude možné přebytky nespotřebované elektřiny prodávat do distribuční sítě.
Uživatelé bytových jednotek si i nadále mohou volit svého distributora pro svůj byt a odpadá tak nutnost domluvit se na společném distributorovi pro celý dům všemi obyvateli domu, jak tomu bylo doposud. Odpadá také potřeba souhlasu všech sousedů na tom, že energii ze solárních panelů budou odebírat. Podílet se na projektu vybudování FVE tak budou moci pouze ti, co o tento způsob výroby energie projeví zájem.
Co tato novela neřeší a ani nemůže, je, že se stále musí sousedé domluvit na schválení instalace FVE. Pro způsob rozdělování vyrobené elektřiny do jednotlivých bytů bude nutné, aby zúčastnění sousedé schválili tzv. alokační klíč. S tím je spojená nutnost instalace nových elektroměrů typu B.
Povinnosti SVJ
Individuální instalace solárních panelů na balkonech a lodžiích mohou být přínosné, ale přinášejí nové výzvy v oblasti správy, bezpečnosti i práva. Jednotliví vlastníci často instalují panely zcela svévolně. Proto je nutný výslovný souhlas SVJ (obvykle hlasováním shromáždění) podle občanského zákoníku. Stanovy SVJ si mohou do svých pravidel navíc stanovit konkrétní podmínky pro takové zásahy.
SVJ by mělo v rámci svých stanov či vnitřních pravidel přesně definovat:
- Povolená místa a způsob uchycení panelů
- Splnění technických a požárních požadavků dle norem a vyhlášek
- Povinnost předložit projektovou dokumentaci ke schválení SVJ
- Stanovit požadavky na montáž pouze odbornou firmou s patřičnou certifikací
- Povinnost pravidelných revizí a údržby systému
- Nutnost dokladovat souhlas stavebního úřadu v případě potřeby
- Zákaz zásahů do nosných konstrukcí a změny izolací či odvodnění
- Definovat odpovědnost za škody (např. způsobené požárem, pádem panelu či zatečením)
Vždy si pravidla nechte na shromáždění vlastníků schválit, aby byla závazná pro všechny! Cílem je, aby se pravidla tvořila pro hladký chod domu. Nebyla diskriminační a šikanózní, ale aby chránila společný majetek všech.
Bezpečnostní a požární rizika
I když jsou solární panely obecně považovány za bezpečné, v praxi vznikají hlavní rizika zejména z důvodu neodborné instalace. Neodborná instalace může způsobit zvýšené riziko požáru nebo pád panelu. Mezi další rizika patří nezabezpečená kabeláž a nevhodné spojení s rozvodem, nedostatečně pevné uchycení, nesplnění normy požární bezpečnosti a ohrožení pojistného plnění (často je podmínkou revizní zpráva certifikovaného elektroinstalatéra).
Požadavky na bezpečnost střešních fotovoltaických elektráren určuje Vyhláška č. 114/2023 Sb. Nová vyhláška zavedla požadavek na dosažení bezpečné úrovně stejnosměrného napětí (120 V DC) v jakékoliv části stejnosměrného rozvodu fotovoltaické elektrárny, pokud je FVE vypnuta. Toto ustanovení se týká elektráren nad 10 kW u rodinných domů; u bytových domů platí vždy. U instalací FVE na bytových domech se doporučuje nechat zpracovat požárně bezpečnostní řešení (PBŘ).
Z pohledu požárního rizika je FVE bezpečný zdroj elektřiny. Dle statistik z Německa, kde je instalací poměrně více než v ČR, vychází, že příčiny zahoření jsou způsobeny:
- chybnou instalací FVE (38 %);
- výrobní vadou komponentů (35 %);
- chybou v projektu FV systému (17 %);
- vnějšími vlivy prostředí (10 %).
Za správné provedení bezpečné fotovoltaické elektrárny nese odpovědnost instalační firma, která dílo provádí.
Fotovoltaika v chráněných oblastech
Stavební úřady musí podle § 4 odst. 2 stavebního zákona spolupracovat s orgány chránícími veřejné zájmy. Správci chráněných území, jako je Správa CHKO, Správa národního parku nebo Národní památkový ústav, vydávají stanoviska ke stavebním aktivitám v jejich oblasti. To zahrnuje oznámení o stavbě a vydání stavebního povolení. V České republice se památková ochrana řídí Zákonem č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.
Solární panely na budovách, které jsou kulturní památkou nebo leží v památkové rezervaci, stavební úřad resp. orgány památkové péče obvykle neschválí. Na objektech v památkových zónách je teoreticky možné získat souhlas, avšak za splnění podmínek, že panely nebudou viditelné z ulice nebo z veřejných prostranství. Problematické mohou být i solární panely viditelné z míst dalekého rozhledu, tedy z rozhleden, ochozů věží atp.
Pokud dáte fotovoltaické panely na dům v chráněném území bez toho, abyste to konzultovali se stavebním úřadem, riskujete problémy. Chcete-li "legalizovat" elektrárnu v CHKO nebo v památkové zóně, potřebujete k tomu stanovisko Správy CHKO či NPÚ. Pokud úřad spravující ochranu území neschválí vaši žádost, stavební úřad vás může donutit solární panely ze střechy odstranit.
Pokud váš dům leží v zákonem chráněné oblasti, stavební úřad bude chtít názor správce ochrany této oblasti. Můžete se tedy na něj obrátit s dotazem. Zeptejte se písemně dopředu správce chráněné krajinné oblasti (CHKO) nebo Národního památkového ústavu (NPÚ), jestli a za jakých podmínek můžete na střeše mít solární panely. Žádost se dá pohodlně poslat třeba datovou schránkou. Přidejte k žádosti vizualizaci umístění panelů na střeše domu.
Instalace FVE na pozemku
Solární panely můžete umístit na přilehlý pozemek u budovy v případě, že se vám na střechu domu nevejdou. Dotační program Nová zelená úsporám umožňuje instalace fotovoltaických elektráren na přilehlé pozemky rodinných i bytových domů. Musí být splněna podmínka, že panely budou umístěny na speciální konstrukci uzpůsobené tak, aby systém neomezoval růst vegetace a její údržbu.
Instalace fotovoltaické elektrárny na zastavěném pozemku je považována za samostatnou stavbu. Záměr umístit fotovoltaický systém na pozemku nemusí být předmětem územního řízení, pokud je instalovaný výkon fotovoltaiky menší než 50 kW a jsou splněny podmínky § 79, odst. 2, písm. v). V opačném případě bude třeba projít územním řízením, jehož výsledkem je územní rozhodnutí. Územní rozhodnutí je u elektráren umisťovaných na pozemcích vedle budov možné nahradit zjednodušeným územním souhlasem podle § 96 stavebního zákona. Stačí pak získat pouze stanoviska dotčených orgánů státní správy a stanoviska firem, které vlastní či provozují dotčenou veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
Podle § 103 odst. 1 písm. a) stavebního zákona není u samostatných staveb pro výrobu energie vyžadováno povolení stavby ani ohláška v případě, že jejich výkon nepřesáhne 50 kW a jsou splněny podmínky § 79, odst. 2, písm. v). Pokud stavební úřad schválil stavbu FVE, musíte po jejím dokončení získat kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí od toho samého úřadu.
tags: #solarni #panely #na #strechu #souhlas #souseda
