PergolySololitová deska jako malířský podklad: Vše, co potřebujete vědět
Sololitová deska je patrně nejrozšířenější materiál využívaný jako malířský podklad. Jedná se o dřevovláknitou desku, která se vyrábí lisováním směsi dřevěných vláken a syntetických, nejčastěji fenol-formaldehydových pryskyřic. Desky se vyrábějí v nejrůznějších velikostech a tloušťkách. Sololitová deska o tloušťce 3 mm s bílým akrylovým šepsem je vhodná pro malbu zejména akrylovými, ale i olejovými barvami.
Ekonomická náhrada a její vlastnosti
Tato deska představuje ekonomickou náhradu za plátno na sololitu nebo na desce, kde není vrstva plátna mezi sololitem a šepsem. Pro jakékoli testování či většinu maleb však plně postačí. Jedna strana desky je hladká a druhá má povrch prolisovaný texturou mřížky. Tenké sololity jsou náchylné ke kroucení a bobtnání vlivem vlhkosti. Dobrý způsob, jak zajistit desce stabilitu, je slepit dva sololity k sobě mřížkovanými stranami. Postačí epoxidové nebo disperzní lepidlo. Takto vytvořená deska je sice pružná, ale zajišťuje značnou stabilitu povrchu a prakticky se nekroutí. Nevýhodou této metody je nárůst hmotnosti. Povrch je zalisovaný a díky tomu velmi hladký, takže jej stačí opatřit vrstvou základního nátěru nebo polepit papírem (zde se doporučuje povrch mírně zdrsnit jemnějším smirkovým papírem). Sololit je cenově dostupný a velmi praktický materiál, ale pozor na rohy, které se mohou snadno poškodit.
Typy malířských podkladů a jejich příprava
Malovat můžeme na plátno, dřevo, sololit, karton, papír i jiné povrchy. Z praxe je však pro malování nejvhodnější plátno natažené na napínacím rámu. V každém případě je důležité, aby byl podklad ošetřen šepsem, který chrání před prosáknutím oleje do podkladu. V nabídce najdete přímo olejový šeps, ale lze použít i šeps akrylový. Pokud se vám do napínání plátna nechce, můžete zakoupit plátna napnutá, která jsou od výrobce už našepsována. Našepsovaný podklad si dále můžeme nabarvit v jednom barevném tónu, tzv. imprimatura. Jedná se o tenkou transparentní vrstvu malby, přes kterou prosvítá případný předkres tužkou nebo uhlem. Imprimaturu si vytvoříme smícháním olejové běloby s danou barvou a zředíme terpentýnem.
Dřevěné podklady
Dřevo je klasický materiál používaný jako podklad pro malbu. Důležité je si uvědomit, že dřevo věkem a prostředím „pracuje“ a podléhá tak objemovým a tvarovým změnám. Toto chování je zvláště patrné na velkých plochách. Všechny dřevěné povrchy je nutné opatřit malovací vrstvou, kterou může tvořit buď nalepený papír nebo vrstva nátěru či šepsu. Platí pravidlo, že tak, jak ošetříme přední stranu, bychom měli upravit i stranu zadní. Je to kvůli tlakům a „pracování“ dřeva, kde dochází ke kroucení díky nestejnému pnutí na obou stranách. Lepíme-li tedy na malovací stranu papír, měli bychom ho nalepit i na zadní stranu. Tím se tlaky vyrovnávají a deska se stabilizuje. Toto opatření platí hlavně u sololitu, překližky a laťovky.
Přehled dřevěných desek pro malbu
- Sololit: Dřevovláknitá deska, cenově dostupná, náchylná k bobtnání a kroucení, lze ji stabilizovat slepením dvou desek k sobě.
- Laťovka: Vyrábí se z úzkých rovnoběžných pruhů měkkého dřeva, sklížených k sobě a obložených tenkou dýhou. Je pevná a odolná, u velkých ploch se doporučuje vyztužení.
- Dřevotříska: Patrně nejstabilnější povrch pro malbu, homogenní a nepodléhá pnutí nebo absorpci vlhkosti. Nevýhodou je vysoká hmotnost.
- Překližka: Tvořena tenkými dřevěnými vrstvami skládanými kolmo k sobě. Čím více vrstev, tím pevnější, ale také podléhá více vnitřnímu pnutí. Náchylná na deformace a praskání povrchových vrstev.
Sádrokarton
Sádrokarton je ideální řešení malby větších rozměrů. Na trhu je rozsáhlá nabídka sádrokartonových panelů, jejichž cena je velmi příznivá. Sádrokarton je tvořen sendvičem z tuhých kartonových ploch, mezi nimiž je vrstva sádry. Některé sádrokartony mají impregnační úpravy, takže jsou odolné proti vlhkosti nebo vyšším teplotám. Sádrokartonové panely se prodávají v různých rozměrech a tloušťkách - ideální je 10 mm, při větší sádrové vrstvě značně stoupá hmotnost. Na velké malby (v řádech metrů) je dobré desku zezadu vyztužit, například lištami nebo dřevěnými trámky. Velká plocha sádrokartonu při tloušťce 10 mm slušně pruží a může se stát, že se zlomí. Klasické neimpregnované sádrokartony vcelku ochotně přijímají vlhkost, s čímž je nutné počítat. Vlivem vody může dojít i k prohnutí, které je patrné zvláště u velkých ploch. Na desku je možné malovat přímo, ale většinou je opatřena vrstvou z recyklovaného papíru, který je nahnědlý nebo šedivý. Proto je dobré sádrokarton opatřit bílou vrstvou šepsu nebo akrylové barvy. Obvykle stačí mírně naředit bílý Balakryl a natřít jím sádrokarton z obou stran, čímž se vyrovná pnutí vrstev a deska se neprohne vlivem vlhkosti. Nátěr je možné brousit nebo hladit, takže deska potom získá velmi hladký povrch, který je pro malbu retuší ideální. Nepřijímá však ale žádnou vlhkost, takže s použitím vodových barev a inkoustů se můžeme rozloučit. I zředěné akrylové barvy nanášené štětcem mají problém, aby se na takovéto ploše nesrážely do kapiček. Další možností, jak opatřit sádrokarton malovací vrstvou, je polepení papírem nebo fólií. Zde je ale omezení šířky, takže se hodí spíše k menším formátům. Sádrokarton je obvykle dostupný v rozměrech 100x200cm, za cenu okolo 140,- Kč. Při práci se sádrokartonem mějte stále na paměti jeho křehkost! Zvláště rohy jsou náchylné k odlamování nebo tříštění. Pracujte s deskou opatrně a hotový obraz co nejdříve zarámujte.
Čtěte také: Průvodce sololitovými deskami pro kutily
Malba olejovými barvami
V 15. století se malba olejovými barvami stala jednoznačně nejpoužívanější technikou a nahradila tak z většiny malbu temperou. Nicméně i dnes je olejomalba mezi umělci stále velmi oblíbená a zaujímá dál pozici královské mistrovské techniky. Hloubku, sytost a široké možnosti této pastózní barvy totiž zatím nic plně nenahradí. Začátečníci v malbě mají z olejových barev určitý respekt, není třeba se ale této techniky obávat. Naopak, olejové barvy svou kvalitou pomáhají umělci dosáhnout krásných výsledků, a proto se neváhejte do toho pustit.
Složení a ředění olejových barev
Olejové barvy se vyrábějí třením pigmentového prášku v oleji (nejčastěji lněném). Lněný olej má tendenci žloutnout, proto se k výrobě bílých a jiných světlých odstínů používají méně žloutnoucí oleje, jako je např. ořechový nebo saflorový. Vzhledem k jejich obsahu nelze olejové barvy ředit jednoduše vodou (i když dnes už existují i média, která tuto vlastnost umožňují). K ředění slouží terpentýnový olej nebo už zmíněné jiné oleje. Každý pigment potřebuje pro žádanou konzistenci jiný objem oleje, např. alizarin nebo kraplak potřebují více, a proto jsou pak tyto barvy více transparentní. Obsažené oleje dodávají barvě charakteristický vzhled a specifickou dobrou manipulovatelnost. Důkladně utřené pigmenty s oleji vytváří pasty, které jsou vizkózní a pružné. Výrobci do barev přidávají i různá plnidla a záhustky.
Schnutí a lakování
Olejové barvy relativně dlouho zasychají, a proto je s nimi možno pracovat i nějaký čas po nanesení na plátno. Další vrstvu barev můžete nanášet přímo na starší vrstvy, není potřeba je nijak upravovat. Po úplném zaschnutí barev je vhodné výslednou malbu zalakovat a ochránit ji tak před nečistotami a dodat ji celkový lesk. K tomu slouží damarové laky. Pokud malujeme ve vrstvách, postupujeme od nejtenčích, ředěných pouze terpentýnem po silné s vysokým obsahem oleje. Tomuto pravidlu říkáme postupné přimašťování. Nikdy nemalujeme do nezaschnuté vrstvy. Tím zabráníme popraskání a loupání barvy. Je třeba mít na paměti, že barvy mají různou dobu schnutí. Po úplném zaschnutí, což může trvat i několik měsíců, malbu zakončíme závěrečným zalakováním. Lakovat můžeme klasickou cestou, tedy rozetřít tekutý lak plochým štětcem nebo dnes existují i varianty laků ve spreji, které jsou jednodušší na aplikaci.
Malířské techniky s olejovými barvami
V zásadě rozlišujeme dva hlavní způsoby, kterými lze olejovými barvami malovat. A to alla prima (tzv. na jeden zátah) nebo ve vrstvách (čekáme na zaschnutí vrstvy a poté nanášíme další). Přičemž je třeba dodržovat určitá pravidla, aby nám malba nepraskala, tedy zejména je nutné dodržovat pravidlo mastnější na méně mastné. Technika alla prima vyžaduje rychlejší práci, malujeme během jednoho sezení nebo dokud nám obraz neuschne. Malbou alla prima se dá zachytit leccos od realistických portrétů, přes krajinky a využití najde i v zachycení spíše expresivních energických děl. Pro stejnou techniku můžeme znát označení mokré do mokrého neboli wet-on-wet, kterou proslavil umělec Bob Ross svými snovými krajinkami. Dále můžeme zmínit techniku impasto, tedy nanášení barvy v silné vrstvě, kdy tahy zůstávají jasně viditelné a vytvářejí texturovaný vzhled povrchu. Velmi oblíbenou je dnes malba pomocí špachtlí. Kromě toho, že se špachtle používají na míchání barev, mohou posloužit i místo štětce. V nabídce je mnoho tvarů a velikostí a z různých materiálů. Stejně jako v akrylu i v olejomalbě můžeme malovat technikou tupování a pointilismu. Pomůckou nám budou kulaté štětce nebo molitanové tupovací štětce.
Výběr barev a pomůcek
Olejové barvy jsou k dostání v tubách nebo větších plechovkách. Existuje také tuhá podoba - tzv. oil stick, olejové tyčinky nebo pastely. Pokud s malbou začínáte, postačí vám studentská kvalita barev. Barvy ve střední - umělecké kvalitě jsou velmi oblíbené od českého výrobce Umton, polského Renesans nebo Winsor & Newton. Na míchání barev budeme potřebovat paletu, nejlépe dřevěnou, ze které půjde přebytečná barva dobře odstranit. Kromě barev, médií, podkladu a paletky budeme ještě potřebovat vhodné štětce a špachtle. Na malbu olejem se dají použít jak štětce přírodní tak i syntetické. Dražší přírodní s jemnými štětinami, jakými jsou například štětce sobolí, bývají nejvhodnější na jemnou precizní malbu, málokterý syntetický vlas jejich kvalitu umí nahradit. Se štětinovými štětci lze zase naopak pracovat velmi energicky, hodí se při technice alla prima i proto, že s nimi můžeme pokládat větší plochy a silné vrstvy barvy. Pro udržení čistoty barvy je důležité, abychom štětec po každém použití důkladně vymyli anebo měli připravenou větší sadu čistých štětců, které budeme po ušpinění od barvy měnit a používat vždy jen jeden štětec pro jeden barevný odstín.
Čtěte také: Výhody OSB desek
Média pro olejomalbu
Médiem označujeme jak právě médium nosné a nebo dodatečné směsi, které se mohou skládat z oleje, terpentýnu nebo pryskyřičného laku. Jako nosič olejových barev se nejčastěji používá za studena lisovaný lněný olej. Ořechovým nebo saflorovým neboli světlicovým olejem ředíme bílé pigmenty a makový je vhodný pro zpomalení schnutí barev. Terpentýnový olej je základním médiem, které budete při olejomalbě určitě potřebovat. Používá se k ředění barev ale i k čištění štětců, špachtlí a palet. Terpentýnový olej má specifický zápach a je těkavý, to znamená, že i silně hořlavý. Pokud hledáme náhrady, můžeme se obrátit buď k terpentýnu bezzápachovému, který je pouze chemicky upraven, ale stále je těkavý a zdraví lehce škodlivý, ale postrádá charakteristický zápach. Vyrábí se i terpentýn pomerančový, který má pomerančovou vůni, zamezí tedy částečně nepříjemnému zápachu. Protože olejomalba velmi dlouho schne, jsou často vyhledávanými médii sikativy a jiné urychlovače schnutí. Novinkou jsou média, která změní vlastnosti olejových barev tak, aby se daly ředit vodou. Toto médium pro vodouředitelnost se smíchá s barvou rovnou na paletě a pak můžeme nejen ředit vrstvy malby, ale i čistit štětce a jiné pomůcky vodou. Mezi média se řadí i finální laky pro zalakování malby, v tekuté formě nebo ve spreji. Nejen že ochrání malbu před nečistotami, ale dodá ji i celkovou hloubkou a podpoří sytost barev. Na výběr jsou laky matné, lesklé nebo saténové (pololesklé).
Další zajímavá média
- Benátský terpentýn: Používá se zejména pro zvýšení lesku, tekutosti a pružnosti barev, ale jeho nevýhodou je tendence ke žloutnutí. Prodlužuje dobu schnutí.
- Cold wax medium: Pro zvýšení konzistence nebo jako finální lak.
- Glazing medium: Pro zvýšení elasticity barev a lesku.
- Florentine: Pro čištění starých olejomaleb.
- Grafické médium pro olejové barvy: Díky kterému můžete z jakékoli olejové barvy vyrobit barvu pro grafický tisk.
Zvládnutí olejomalby vyžaduje čas a trpělivost. Odměnou vám však budou krásná zářivá díla a příjemně strávený čas.
Čtěte také: Vše o požární odolnosti OSB desek
tags: #sololitova #deska #na #malbu #informace
