Soubor staveb: Komplexní průvodce definicí, dokumentací a zaměřováním
Pojem „soubor staveb“ je v českém stavebnictví klíčový a odkazuje na vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho stavebního záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem.
Právní definice a účel
Dle aktuálního znění zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, je stavbou veškeré stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jeho stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje i její část nebo změna dokončené stavby. V rámci takového souboru staveb se stavbou hlavní rozumí ta, která určuje účel celé výstavby. Tento koncept je zásadní pro plánování, povolování a realizaci rozsáhlejších stavebních projektů.
Projektová dokumentace pro soubor staveb
Zpracování projektové dokumentace pro soubor staveb, jehož stavbou hlavní je například rodinný dům, je vybranou činností, kterou může vykonávat pouze projektant jako autorizovaná osoba. Projektant je povinen zpracovat projektovou dokumentaci v souladu s právními předpisy. Pokud obsahuje statické a jiné výpočty, tak ty musí být vypracovány tak, aby byly přezkoumatelné. V případě, že není projektant způsobilý celou projektovou dokumentaci zpracovat sám, je povinen ke zpracování příslušné části přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci a ta odpovídá za jí zpracovaný návrh. Projektová dokumentace v případě souboru staveb musí být zpracována podle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, přitom obecně platí, že obsah jednotlivých částí dokumentace musí odpovídat druhu a účelu stavby, charakteru navrhované změny v území, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.
Zásady organizace výstavby (ZOV)
Součástí projektové dokumentace jsou také Zásady organizace výstavby (ZOV). Tento termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v projektové dokumentaci, jmenovitě v projektové dokumentaci k žádosti o vydání stavebního povolení, k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, k žádosti o ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo v dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení. Zásady zpracovává autorizovaná osoba (autor návrhu stavby či hlavní projektant stavby), nebo pro ni příslušný specialista.
Obsah zásad organizace výstavby je pro jednotlivé druhy dokumentací uveden ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a to v příloze č. 8 resp. č. 12, část B./B.8. Pro dopravní stavby z hlediska ZOV platí příslušná ustanovení vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhlášky č. 131/2024 Sb. Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi - zákon č. 309/2006 Sb., NV č. 591/2006 Sb., NV č. 592/2006 Sb. Jsou součástí projektové dokumentace.
Čtěte také: Stavby Městského okruhu v Praze
Dokumentace stávajícího stavu: Pasportizace
Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. ukládá majiteli nemovitosti pod hrozbou vysoké pokuty od 1. 1. 2024 povinnost uchovávat stavební dokumentaci v takovém stavu, jaký odpovídá aktuálnímu opravdovému provedení stavby. Týká se to jakékoliv stavby včetně těch, které vznikly před vznikem nového stavebního zákona, a to i v případě, že původní dokumentace se nedochovala. Výchozím bodem každého projektu rekonstrukcí, přestaveb stávajících staveb je zhotovení dokumentace stávajícího stavu - pasportizace stavby. Rozsah dokumentace pasportu stavby je stanoven Vyhláškou O dokumentaci staveb 499/2006 Sb., a to v příloze č. 14.
Metody zaměření stávajících staveb
Pro zhotovení pasportu stavby je nezbytné provést přesné zaměření objektu. I pro demolici objektu je potřeba provést zaměření, jelikož i ta podléhá povinnosti ohlášení na stavebním úřadě.
1. Ruční zaměření a laserový dálkoměr
Tato metoda je převládající pro zaměření interiérů staveb, které jsou členité do mnoha místností (bytové domy, rodinné domy, kancelářské budovy). Provádí se nejčastěji dvojicí projektantů, jeden měří rozměry, druhý údaje zapisuje do zákresu zhotoveného na místě, nebo do starších archivních podkladů. Pro dosažení určité přesnosti a vyloučení nahodilých chyb je nutné, aby byl každý rozměr změřen vícekrát. To znamená, že se měří úplně všechny stěny po dílčích rozměrech (stěna - okno - stěna, stěna - dveře - stěna) a poté i celkovou délkou. Přednost mají celkové rozměry před součtem dílčích, nicméně každá anomálie by měla být na místě zaměřením znovu ověřena a opravena. Nevýhodami tohoto procesu jsou vysoké nároky na přesnost a preciznost provedení zaměření (lidský faktor) a zdlouhavost, která může narušit provoz stavby.
2. Geodetické zaměření
Používá se zejména pro stanovení polohy budovy na parcele vzhledem ke katastru, dále pro zaměření výškových úrovní terénů a prvků inženýrských sítí. Jde o klasické polohopisné a výškopisné zaměření pozemku v souřadnicích jednotné trigonometrické sítě S-JTSK. Geodetické zaměření je také používáno pro zaměření fasád objektů, jejich říms a dekorací, výšky střechy, zkrátka všeho, co by šlo jen obtížně zaměřit laserovým dálkoměrem. Výstupem je geodetický digitální 2D výkres (.pdf, .dwg) a textový dokument zaměřených bodů (.txt) s jejich polohopisnou a výškovou souřadnicí.
3. 3D laserové skenování
Tato metoda je stále poměrně nová a její využití se dostává do popředí díky komplexním metodám dokumentace staveb formou 3D informačního modelu (BIM). Metoda je založená na snímání velkého množství bodů v minimálním rozestupu za krátkou dobu. Vzniklá data se zobrazují jako tzv. mračno bodů. Vzhledem k tomu, že se kromě polohy odrazu snímá také intenzita odrazu, výsledný obraz pak připomíná 3D fotografii. Metoda je velmi vhodná pro objekty halového typu, kdy z jednoho stanoviště skeneru je možné zaměřit velkou plochu. Zcela nenahraditelná je pak pro dokumentaci historických staveb. Výstupem metody bývá běžně .LAS (LASer format) nebo LIDAR Point Cloud Data File (.e57) nebo dle dohody s geodetickou kanceláří se může jednat o soubory typu .rcp, .rcs. Kromě tohoto výstupu nabízí většina kanceláří také prohlížečku mračna, která připomíná virtuální prohlídku stavby s danými stanovišti.
Čtěte také: Návštěva Souboru lidových staveb Vysočina
4. Alternativní metody
Mezi alternativní metody zaměření patří méně přesné laserové zaměření nestacionárními skenery, které se dynamicky vyvíjejí. Přesnost zaměření se v závislosti na použitém zařízení může výrazně lišit. U nejpřesnějších a nejdražších zařízení je přesnost cca +-2 cm. U zařízení typu nových LiDAR skenerů zabudovaných do těl tabletů se jedná o přesnost v řádu desítek centimetrů. Někde mezi tím se s přesností pohybují 3D kamery.
Stavebnětechnické průzkumy
U staveb, kde neexistují archivní podklady nebo nejsou dostatečné a není možné vizuálně zjistit skladby konstrukcí, polohy nosných prvků apod., se přistupuje k provedení stavebnětechnických průzkumů. Může se jednat o nejrůznější typy sond odhalující skladby podlah, přítomnost železobetonových věnců, hloubku založení a mnoho dalšího. V závislosti na požadavcích na pasport stavby se k provedení průzkumů může přistoupit i později, například během zpracování projektu.
Tvorba dokumentace stávajícího stavu: CAD a BIM
V současnosti jsou pro tvorbu dokumentace stávajícího stavu nejběžněji používány řešení metodou CAD (computer-aided design, česky počítačem podporované projektování) a metodou BIM (Building Information Modeling, česky informační modelování budov).
- Metoda CAD: Představuje ve své podstatě zhotovení klasické kreslené 2D dokumentace v digitálním prostředí.
- Metoda BIM: Je založená na vytvoření digitálního modelu stavby, digitálního dvojčete. Z digitálního modelu stavby je možné vytvořit nekonečné množství jeho 2D zobrazení, přičemž ty klíčové - půdorysné řezy, řezy, pohledy - pak vytváří 2D výkresovou dokumentaci. Výstupem je digitální dokumentace stávajícího stavu stavby .pdf, .dwg, model stavby ve formátu .ifc a případně další exporty 3D geometrie stavby (.fbx). Metoda je přelomová zejména v možnosti navázání informací na jednotlivé 3D reprezentace prvků budovy.
Tabulka: Obsah dokumentace podle vyhlášky č. 131/2024 Sb.
Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 333 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 152/2023 Sb., k provedení § 158 odst. 5 a § 166 odst. 3 vyhlášku č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb.
| Příloha č. | Obsah dokumentace pro: |
|---|---|
| 3 | Povolení stavby |
| 4 | Povolení stavby v případě souboru staveb |
| 5 | Rámcové povolení |
| 6 | Povolení změny využití území |
| 7 | Provádění stavby |
| 8 | Provádění stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci |
| 9 | Odstranění stavby |
| 10 | Pasport stavby |
| 11 | Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě |
| 12 | Doplnění dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby |
Návrh celého procesu pasportizace stavby nebo areálu staveb je komplexní záležitostí. Je to základní stavební kámen celého procesu přeměny, rekonstrukce, a výchozí podklad pro správu dat při užívání (BIM a Facility Management).
Čtěte také: Zakládání staveb: Nové normy a technologie
tags: #co #je #soubor #stávajících #staveb

