Soubor staveb Městského okruhu v Praze: Malovanka – Pelc-Tyrolka

Tunelový komplex Blanka je velice technicky zajímavé dílo, které představuje klíčovou součást pražského Městského okruhu. S délkou 6382 metrů se jedná o nejdelší městský tunel v Evropě. Projektové práce na Tunelovém komplexu Blanka (TKB) začaly již v roce 1997 a v roce 2003 bylo vydáno územní rozhodnutí. Níže se dočtete o průběhu stavby a popíšeme některé technologické postupy.

Trasa Tunelového komplexu Blanka

Trasa komplexu začíná u severního portálu Strahovského automobilového tunelu (SAT) pod hotelem Pyramida na Břevnově. Úsek pokračuje stavbou MÚK Malovanka, která nebyla součástí stavby Tunel Blanka a byla realizována od roku 2005. Následuje hloubený tunel pod ulicí Patočkova (stavba SAT 2B), která byla 10. března 2010 uzavřena. Po zastropení tunelu a obnovení povrchů byla 19. prosince 2011 část ulice Patočkova opět zprovozněna.

Tunel překračuje ulici Patočkovu v místě křížení tramvajové trati a ulice Myslbekova. Dále pokračuje pod bývalou zahrádkářskou kolonií, kde byl vybudován park Maxe van der Stoela (otevřen 24. září 2014). Následuje ražený úsek (ražené tunely Brusnice - STT proražena 11. 4. a JTT 18. 7. 2011) až do prostoru MÚK Prašný most, kde vzniká mimoúrovňová křižovatka, podzemní garáže a podchody pro chodce.

Od Prašného mostu tunel vede pod tramvajovou tratí a severním pásem vozovky pro směr Vypich (tunelový úsek Dejvice). Úsek od Prašného mostu až k Letenské pláni je hloubený. Při stavbě si vyžádal značné omezení provozu tramvají, metra A a silniční i železniční dopravy. U výstupu z metra A - Hradčanská tunel vede mezi tramvajovou a železniční tratí.

Dále pokračuje na Letnou, kde vznikla mimoúrovňová křižovatka U Vorlíků a velké podzemní garáže, v místech, které bylo dříve místem cirkusů a demostrací. Na Letenské pláni tunel Blanka pokračuje dvoukilometrovým raženým úsekem pod Stromovkou a Vltavou až do Troje (ražené tunely Královská obora - STT proražena v lednu a JTT v únoru 2010). Tam tunel Blanka končí hloubenou částí s mimoúrovňovou křižovatkou.

Čtěte také: Zakládání staveb: Nové normy a technologie

V létě 2010 byla zahájena stavba nového silničního a tramvajového mostu, jehož mostovka byla od holešovického břehu postupně vysunuta. Trojský most byl zprovozněn 6. 10. 2014. Z tunelu komunikace pokračuje několikasetmetrovým úsekem k mostu Barikádníků, kde úsek Malovanka - Prašný Most - Hradčanská - Letná - Pelc Tyrolka končí.

Klíčové milníky výstavby a provozu

• 2005: Realizace první části začala výstavbou MÚK Malovanka.
• 2007: Započala stavba na Letné a v Troji.
• Léto 2008: Na Hradčanské se ve velkém začalo stavět, následně bylo otevřeno i staveniště na Prašném mostě a Myslbekově.
• 2010: Naplno se rozjely práce i v ulici Patočkova a na Trojském mostě.
• 10. března 2010: Uzavření hloubeného tunelu pod ulicí Patočkova.
• Leden/Únor 2010: Proražení ražených tunelů Královská obora (STT v lednu, JTT v únoru).
• 11. dubna 2011 a 18. července 2011: Proražení ražených tunelů Brusnice (STT a JTT).
• 19. prosince 2011: Obnovení provozu části ulice Patočkova po zastropení tunelu.
• 2013: Křižovatka Prašný most se vrátila do původní polohy.
• 3. září 2014: Změna vedení dopravy v oblasti mezi mostem Barikádníků a ulicí Trojská, doprava vedena po definitivní vozovce povrchové části Městského okruhu.
• 24. září 2014: Otevření parku Maxe van der Stoela.
• 4. října 2014: Den otevřených dveří tunelu Blanka.
• 6. října 2014: Zprovoznění Trojského mostu.
• 30. září 2014: Rada hlavního města Prahy vzala na vědomí harmonogram zkušebního provozu TKB.
• 2. prosince 2014: Zahájení zkušebního provozu Tunelového komplexu Blanka.
• 4. až 14. července 2015: Uzavření části Městského okruhu (Strahovského tunelu) z důvodu provázání řídicího systému TKB se stávajícími a modernizovanými zařízeními velínu tunelů na Strahově.
• 17. září 2015: Cvičení Integrovaného záchranného systému v tunelovém komplexu.
• 19. září 2015: Oficiální otevření Tunelového komplexu Blanka do zkušebního provozu. První řidiči mohli projet komplexem zhruba v 15 hodin.

Dopravní opatření a bezpečnost provozu

Praha věnuje mimořádnou pozornost bezpečnosti provozu, protože každou takto významnou změnu dopravy můžou provázet zmatky řidičů, kteří nejsou zvyklí na nové trasy. V souvislosti s otevřením tunelového komplexu se postupně zavádějí i návazná dopravní opatření, které magistrát intenzivně konzultuje s městskými částmi, policií, Technickou správou komunikací a dalšími institucemi.

Již byla instalována nová světelná signalizace na magistrále, brzy dojde ke zklidnění Veletržní ulice, kde bude doprava obousměrně pouze v jednom pruhu a přibude prostor pro cyklisty. Dlouhodobý harmonogram uzavírek tunelů se pravidelně opakuje. Je to vždy série nocí a většinou je uzavírán jen jeden směr z důvodu pravidelné údržby a kontroly technologií.

V následující tabulce jsou uvedeny příklady plánovaných uzavírek tunelů pro údržbu:

Původně měla stavba stát městskou pokladu více než 28 miliard korun, ale zřejmě to bude ještě o 10 miliard více. Stavba průběžně změnila velkou část Prahy 6 a 7 na staveniště a zpět.

Čtěte také: Zjistěte vše o suchých stavbách

Čtěte také: Jak se změnila pravidla požární bezpečnosti staveb

tags: #soubor #staveb #mestskeho #okruhu #v #praze

Oblíbené příspěvky:

• Přečtěte si recenzi na Kniha, Perla, Dřevo, Hra
• Druhy řeziva v Odrech
• DTD desky a dveře
• Inspirace pro rodinný kalendář
• Terasová prkna z modřínu