Spádové dopravní žlaby: Mýty a fakta o odvodnění

Liniové odvodňovací žlaby jsou s výhodou používány pro odvodnění různých zpevněných ploch okolo domů i dalších veřejných prostranství a komunikací. Slouží k zachycení a následnému odvádění dešťové vody až k místu napojení na kanalizaci.

Chování vody ve žlabu a vliv spádu

Představme si plochu v absolutní rovině, například desku stolu. Pokud na ni vylijeme vodu, voda má tendenci se rozlít všemi směry do plochy. Pokud dosáhne hrany stolu, steče dolů. Pokud hrany stolu nedosáhne, vytvoří velmi tenkou vrstvičku vody, kterou je schopné pohromadě udržet její povrchové napětí. Takto tenká vrstva vody po chvíli prostě uschne, nebo, je-li deska stolu z betonu nebo alespoň trochu savého materiálu, voda nasákne do povrchu a opět po určité době uschne.

Pokud se místo desky stolu bavíme o komunikaci, chodníku, terase nebo jiné liniové ploše, bavíme se o množství vody, které v rámci odvodnění nikdo neřeší - po dešti jsou prostě cesty nějakou dobu mokré.

Nyní si představme místo desky stolu těleso liniového žlabu, který je vždy instalovaný pod úrovní okolního terénu. Voda, která se deštěm rozlévá po okolní zpevněné ploše, padá přes hranu do žlabu a má snahu se rozlévat do stran v podélném směru žlabu. Někde v jeho délce se dostane na hranu odtoku, který je vždy vedený pod úroveň dna žlabu. Voda začne přepadávat přes hranu místa odtoku a strhávat sebou další vodu uvnitř žlabu - vzniká tak řečiště, kdy voda proudí od rozvodí k odtoku, a to tak dlouho, dokud hladina přepadává přes jeho hranu. V praxi tedy dokud je alespoň minimální výška hladiny vody uvnitř žlabu.

Praktici říkají, že si voda cestu vždycky najde. A je jedno, zda se bavíme o žlabu dlouhém jeden metr nebo sto metrů. Vnitřní spád žlabů v rozmezí 0,5 nebo 0,6 % se na tomto chování vody nijak poznatelně nepodílí. Zmíněné chování vody ve žlabu potvrdily i výpočty v poměrně sofistikovaných softwarech pro výpočet hydrauliky proudění vody ve žlabech. Při zadání výpočtů varianty žlabů s vnitřním spádem a bez něj jsou výsledky prakticky stejné. Dalším potvrzením tohoto chování vody byl praktický test porovnání chování obou typů žlabů ve zkušebně v hydraulickém centru v Karlsruhe v Německu.

Čtěte také: Tepelná izolace a spádové klíny v úžlabích

Vliv spádu na samočištění a zanášení

Další otázkou, která se často vyskytuje v souvislosti s podélným spádem žlabů je možný vliv na rychlost jejich zanášení sedimenty, nebo jinak řečeno, míru jeho samočistící schopnosti působením proudění protékající vody. I zde je vliv žlabu s běžným vnitřním spádem spíš rozšířeným mýtem.

Aby vnitřní spád ovlivňoval poznatelným způsobem rychlost proudění a tím i určitou částečnou schopnost samočištění, musel by být výrazně nad běžně vyráběnými hodnotami, které zmiňujeme výše, tedy výrazně nad 0,5 nebo 0,6 %. V praxi se takovéto žlaby nevyrábějí, protože by byly po několika metrech příliš hluboko pod úrovní terénu a komplikovaly by napojení na okolní kanalizační síť.

Je všeobecně známé, že žlaby s plochým dnem a čtvercovým profilem koryta i žlaby s „V“ profilem mají větší sklon k zanášení, než žlaby se zakulaceným dnem a příčným profilem ve tvaru písmene „U“. Důvodem je hlavně horší samočistící schopnost a menší kontaktní plocha vody s usazenými nečistotami. Méně rozšířeným poznatkem je důležitost správného dimenzování průtočného profilu žlabu nejen tak, aby nedocházelo k jeho přetečení během intenzivnější srážky, ale také v opačném směru, aby příliš velké koryto nevytvářelo u většiny dešťů jen slabý proud vody bez dostatečné dynamiky proudění. V těchto případech se pak u dna žlabu začnou vytvářet sedimenty a žlab se poměrně rychle začne zanášet. Ani u finančně zdatného investora zde tedy neplatí ono známé „čím větší, tím lepší“.

Typy odvodňovacích žlabů podle materiálu a zatížení

Obecně se odvodňovací žlaby dělí na 2 velké skupiny podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny: plastové a betonové.

Plastové odvodňovací žlaby

Největší výhodou plastových žlabů je nízká hmotnost, díky které se s nimi snadno manipuluje. Montáž také usnadňují zámky, kterými se žlaby snadno spojí. Plastové odvodňovací žlaby je možné také spojovat do pravých úhlů.

Čtěte také: Správný poměr tloušťky izolace a využití spádových klínů

Nevýhodou plastových žlabů je ovšem jejich nízká pevnost při bočním zatížení, v porovnání s betonovými žlaby. Další nevýhodou je postupná degradace materiálu vlivem povětrnostních podmínek. Plasty, použité pro výrobu žlabů, jsou UV odolné, i přes to je celková životnost odhadována na 10 let.

Společnost GLYNWED s.r.o. nabízí ucelenou řadu plastových žlabů s různými krycími rošty podle konkrétní třídy zatížení pro odvodnění všech typů zpevněných ploch. Velkou výhodou těchto žlabů je integrovaný spodní výtok, který umožňuje snadné napojení na kanalizaci. Materiál zajišťuje prakticky neomezenou životnost a odolnost proti povětrnostním vlivům včetně mrazu. Díky nízké hmotnosti se se žlaby snadno manipuluje, což je velmi ceněno během dopravy, skladování a hlavně při vlastní pokládce.

Betonové odvodňovací žlaby

Betonové odvodňovací žlaby se vyznačují především vysokou pevností a obrovskou variabilitou rozměrů a typů. Kromě klasických žlabů s mříží, můžeme narazit i na "speciality" v podobě štěrbinových žlabů nebo žlabů se spádovaným dnem.

Nevýhodou betonových odvodňovacích žlabů je ovšem jejich vysoká hmotnost (v případě žlabů D400 ve větších rozměrech je hmotnost až 100 kg/ks) a z toho vyplývající náročnost na manipulaci a pokládku. Spádový betonový žlab B125 s litinovou mříží je vyroben z betonu třídy C35/45, určen pro odvod vody a je kompatibilní se spádovou betonovou vpustí B125. Jeho materiál zajišťuje odolnost proti působení atmosférických činidel a disponuje vysokou mechanickou odolností. Součástí žlabu je odtoková mřížka vyrobena z litiny, jejíž rošty jsou vysoce odolné proti nepříznivým klimatickým podmínkám. Celý betonový žlab disponuje únosností 12,5 tuny a je ideální k odvodnění zpevněných ploch u rodinných domů, vjezdů do garáží, vjezdů na parkoviště pro osobní i nákladní vozidla, podnikových nádvoří, výrobních hal atd. Jeho dokonale hladký povrch zajišťuje výborné odtokové parametry. Žlab je dostupný v několika variantách, jejichž rozměry jsou popsané u variant, kdy její název představuje výšku žlabu. Čísla u jejich variant představují pořadí, v jakém mají být usazené za sebe.

Odvodňovací žlaby mají integrované spádované dno. Žlaby mohou tvořit linii od 2 do 15ti metrů. Vysoká mechanická odolnost a dokonale hladký povrch zajišťuje výborné odtokové parametry. Vnitřní spádované dno má spád 0,5%.

Čtěte také: Průvodce dopravními kužely z PVC

Covernit je česká rodinná firma s dlouholetou tradicí výroby a dodávek prvotřídních produktů pro stavbu domu a zahrady. Dnes značka Covernit působí ve více než 10 evropských zemích a disponuje vlastním výrobním a logistickým areálem o rozloze 30 000 m².

Třídy zatížení

Podle stupně zátěže, která je na žlab vyvíjena, rozlišujeme tři hlavní zátěžové třídy. Jim pak odpovídají jednotlivé druhy výrobků. Dále se můžeme setkat také se zatíženími E600 (60 tun) a F900 (90 tun). Tato jsou ovšem vyžadována na specifické druhy staveb.

Třída zatížení Hmotnost zatížení Příklady použití
A 15 1,5 tuny dopravní plochy využívané chodci a cyklisty, kolem bazénů, před garáž na osobní auto apod.
B 125 12,5 tuny autoservisy, místa pro příjezd dodávek či malých automobilů apod., zpevněné plochy u rodinných domů, vjezdy do garáží, vjezdy na parkoviště pro osobní i nákladní vozidla, podniková nádvoří, výrobní haly
D 400 40 tun parkoviště, nakládací zóny u továren apod., silnice, dálnice, příjezdové komunikace pro těžkou techniku

Instalace odvodňovacích žlabů

Každý odvodňovací žlab (betonový i plastový) musí být pokládán do 10 cm betonového lože. Stejná tloušťka betonu musí být také z boků, aby ochránila žlab před působením bočních sil, které na odvodňovací žlab působí například.

  • Rozvrhneme si odtoková místa.
  • Připravíme minimálně 10 cm vysoké betonové lože (beton tř. C12/15).
  • Žlaby doporučujeme obetonovat až k horní hraně, obzvláště v místech, kde mohou působit vysoké dynamické síly.
  • V případech, kdy je třeba umístit dlažbu až k hraně, obetonujeme žlaby do výšky min. 2 cm pod horní hranu.
  • Upozornění: Žlaby a příslušenství musí být vždy od stejného výrobce.

Plastové žlaby se spojují pomocí zámků. Betonové žlaby se spojují pouze "na sraz". V případě požadavku na vodotěsný spoj je nutné spáry mezi žlaby vyplnit polyuretanovým PU tmelem.

tags: #spádové #dopravní #žlaby #informace

Oblíbené příspěvky: