Špatně položená dlažba: Příčiny, důsledky a řešení

Pokládka dlažby patří mezi nejčastější úpravy v exteriéru i interiéru. Ať už jde o chodník, terasu, příjezdovou cestu nebo vstupní prostor, kvalitně položená dlažba je základem pro dlouhou životnost, estetický vzhled i každodenní komfort. Bohužel se při realizaci často opakují zásadní chyby, které mohou vést k nerovnostem, prasklinám, zadržování vody nebo uvolňování dlaždic. Aby keramický obklad a dlažby vydržely co nejdéle, musí být důkladně aplikovány. Mezi nejhorší práce patří opravování nebo předělávání po někom zkažený obklad či dlažbu. Protože téměř většina chyb, kazů a nedostatků obkladů a dlažeb vyplývá z chyb při obkládání a pokládání. Jen minimum kazů keramických obkladů a dlažeb jde na vrub výroby. Kazy mohou vznikat i nedostatečnou či nepatřičnou údržbou již položeného obkladu či dlažby.

Nejčastější příčiny špatně položené dlažby

1. Podcenění přípravy podkladu

Jednou z nejzávažnějších a zároveň nejběžnějších chyb je podcenění přípravy podkladu. Tato chyba vede k tomu, že se dlažba začne po čase propadat, vlnit nebo naklánět. Podklad by měl být pevný a pevný s pevností v tahu nejméně 0,4 MPa. Zatímco obklady na podkladech, jako je např. pórobeton, lehké stěnové panely a EIFS, může být nutné přijmout určitá opatření k zajištění kvality lepidla. Je nutné vytvořit pevnou a dobře zhutněnou nosnou vrstvu (např. z hrubého makadamu a štěrku).

Špatný podklad u zámkové dlažby

Rovná dlažba se mnohdy a zejména po zimě může změnit ve zvlněnou plochu nebezpečnou pro jízdu i chůzi. Na vině je většinou špatný podklad. Podklad pod dlažbou má zejména u kol přenést hmotnost vozu, který se po ní pohybuje, na terén. Neméně důležitý však je i odvod vody z prostoru pod dlážděním. Právě voda, která vlivem nízkých teplot namrzá a zvětšuje svůj objem, je spolu s nekvalitním podkladem nejčastějším důvodem zvlnění dlažby.

2. Chybějící nebo nevhodné obrubníky

Obrubníky mají nejen estetickou, ale především konstrukční funkci - drží dlažbu pohromadě a zabraňují jejímu rozjíždění do stran.

3. Nedostatečný nebo nevhodný sklon dlažby

Ideální sklon by měl být přibližně 2 % (tzn. 2 cm na každý 1 metr), směrem od stavby nebo do odvodňovacího systému.

Čtěte také: Sádrová omítka na cihle: řešení problémů s přilnavostí

4. Nerovná nebo měkká ložní vrstva

Pokud je ložní vrstva (obvykle jemný štěrk nebo štěrkopísek) nerovná, příliš měkká nebo nedostatečně rovná, výsledkem budou kolísající a viklající se dlaždice.

5. Nesprávné spárování

Spáry mezi dlaždicemi nejsou jen vizuální prvek, ale plní konstrukční i funkční roli. Příliš úzké nebo vynechané spáry vedou ke tření dlaždic, praskání hran a horšímu odtoku vody.

6. Nevhodný výběr dlažby

Výběr dlažby podle vzhledu bez ohledu na zátěž, klima nebo funkci je častou chybou. Například použití tenké keramické dlažby na příjezdovou cestu vede k jejímu popraskání. Je potřeba zvolit dlaždice dostatečné tloušťky podle předpokládané zátěže (např. min. 6 cm pro pojezdové plochy).

7. Nedodržení technologických postupů při lepení

Lepení dlaždic na tenkovrstvá, zpravidla cementová lepidla se stalo standardním způsobem úpravy nášlapné plochy podlah. Přes zdánlivou jednoduchost jde o technologicky značně náročný postup, při němž se lze dopustit řady chyb.

Chyby při nanášení lepidla

• Zahájení obkládání po uplynutí doby otevření lepidla: Po uplynutí otevřené doby začne lepidlo na dlaždice ztrácet své optimální lepicí vlastnosti. Protože se na povrchu vytvoří suchý film v důsledku odpařování vlhkosti, může to mít za následek špatnou přilnavost nebo dokonce odlepení. Obklad by měl být proveden v otevřené době lepidla. Obklady pevně přitlačte, aby lepidlo na obklady bylo husté a kompaktní.
• Nedostatečné pokrytí lepidlem: Zejména u velkoformátových porcelánových dlaždic znamená nedostatečné pokrytí lepidlem, že pracovníci mohou při pokládce dlaždice příliš strhávat. To může způsobit oddělení vrstvy lepidla, což vede k tvorbě bublin, snížené přilnavosti nebo dokonce k odlepení. Při obkládání rozetřete přesné a dostatečné množství lepidla.
• Úprava dlaždic po uplynutí doby usazování: Lepidlo na dlaždice začne během doby usazování tuhnout a tvrdnout. Po uplynutí této doby se lepidlo již nemůže pohybovat. Při úpravě je lepší poklepat na dlaždici kladívkem.
• Znovu použití zaschlého lepidla: Jakmile lepidlo na dlaždice po uplynutí doby usazování zaschne, nelze jej znovu použít, a to ani v případě, že se do něj přidá voda nebo jiné přísady.

Problém s rovinností podkladu u velkých ploch

Hlavním důvodem vzniku poruch, například v nákupních galeriích, je pochopitelná snaha řemeslníků kladoucích dlažbu dosáhnout jejího dokonale rovného povrchu. Tenká vrstva lepidla nanášeného zubovou stěrkou může vyrovnat jen minimální výškové rozdíly podkladu, které jsou ve velkých plochách obtížně dosažitelné a ani použití samonivelačních hmot je nevyřeší vždy. Takovou situaci pak řemeslníci řeší tím, že některé dlaždice na nanesené lepidlo jen velmi zlehka přitisknou, jenže tím se mezi lepidlem a dlaždicí nevytvoří dostatečná soudržnost a dlaždice se pak po různě dlouhé době vlivem provozu uvolní.

Čtěte také: Co dělat při špatné pokládce vinylové podlahy

V některých případech se dlaždice na značné ploše lepidla vůbec nedotkla a lepidlo mělo přirozený hrubý povrch, v jiných případech byl kontakt dlaždice s lepidlem obvyklý a v extrémních případech bylo nutné dlaždice do správné roviny doklepat paličkou. V těch případech se dosahuje extrémně vysoké soudržnosti. Zkouškami bylo opakovaně prokázáno, že použitím poklepu se u cementového lepidla s deklarovanou soudržností 1 MPa dosáhlo soudržnosti přesahující 3,5 MPa.

Nedostatečné podmáznutí rohů a okrajů dlaždic

Častým nešvarem při kladení dlažeb je nedostatečné podmáznutí rohů a okrajů dlaždic, které při používání těžších typů čisticích strojů vede k jejich odlamování.

8. Nedostatečné odvodnění

Bez správného odvodnění riskujete, že dlažba bude trvale podmáčená, což zkracuje její životnost. Doporučuje se kombinovat dlažbu s propustnými materiály (např. vsakovací spáry).

Důsledky špatně položené dlažby

Kazy a nedostatky způsobené například neopatrnou manipulací při dopravě a distribuci si všimneme ještě před obkládáním. Pokud se ale vyskytnou kazy, chyby či poruchy obkladů a dlažeb, obvykle vyplývají z nedodržení pracovních postupů při jejich aplikaci. Je na diskusi, zda jde o odfláknutou nebo jinak neprofesionální práci. Tedy, zda nedodržení postupů vyplývá z lajdáckosti nebo nevědomosti.

Praskliny a deformace

Keramická dlažba v interiéru

Během 3 až 4 měsíců po položení se projevily v keramické dlažbě v relativně malých kancelářských místnostech o ploše kolem 25 až 40 m² výrazné trhliny. Ty se nacházely vždy přibližně uprostřed místnosti v poloze, která odpovídala pracovní spáře v podkladním betonu. Po otevření sond se ukázalo, že trhliny procházejí z dlažby přes lepidlo a podkladní beton až k vrstvě polystyrenu EPS, který tvořil izolační vrstvu podlahy. Podkladní beton měl dobrou pevnost v tlaku (kolem 15 MPa), ale byl vyroben pouze z písku („potěr“) a jeho objemová hmotnost byla kolem 1950 kg/m³.

Čtěte také: Průvodce vyrovnáním dveří a montáží prahů

Podle záznamů stavby byla kvůli dodržení termínů dlažba položena jen krátce po položení vrstvy betonu. Příčinou vzniku takto širokých trhlin bylo smrštění vrstvy betonu, jehož míru umocnily velikost zrn kameniva, které tvořil jen písek frakce 0/4 mm, nedostatečné zhutnění čerstvého betonu po položení (jeho objemová hmotnost odpovídala definici lehkého betonu, tj. do 2000 kg/m²) a také vysoký podíl pojiva (cementu), plynoucí ze zjištěné dobré pevnosti v tlaku.

Mrazové poškození

Vnější keramická dlažba u bazénu

Hned během první zimy po položení se na keramické dlažbě o deklarované nasákavosti do 10 %, položené ve vnějším prostředí kolem bazénu, projevily nepříjemné poruchy, spočívající v odlupování štěpin ostrých jako žiletka. Několikrát opakované zkoušky na vzorcích odebraných ze stavby podle ČSN EN ISO 10545-12 mrazuvzdornost dlažby potvrdily, přesto poruchy po další zimě ještě zesílily.

Teprve při modifikované zkoušce, vycházející z postupu podle metody A z ČSN 73 1326, při které byly vzorky dlažby při zmrazování uloženy v miskách s čistou vodou, se na dlažbě projevily poruchy velmi podobné jejímu chování v reálu. Již po 25 cyklech se začaly odlupovat drobné šupiny a po 100 zmrazovacích cyklech byly misky se vzorky plné odloupnutých drobných šupin.

Výsledkem práce bylo konstatování, že problém je v postupu zmrazovací zkoušky pro keramickou dlažbu. Převzatá EN ISO 10545-12 zkouší sice vzorek nasáklý vodou, ale suchým mrazem o teplotě jen -5 °C. Naopak při modifikované zkoušce byly vzorky vystavené prostředí velmi podobnému reálným podmínkám, kdy v důsledku tání a opakovaného mrznutí sněhu jsou póry dlažby i všechny případné spáry zaplněné vodou. Navíc skutečné noční teploty při terénu v našich podmínkách se běžně pohybují až kolem -20 °C. Pevnost v tlaku ledu s klesající teplotou prudce stoupá (ze 7 MPa při -5 °C až na 20 MPa při -20 °C) a stejně stoupá i jeho schopnost trhat.

Zkoušky tedy nepotvrdily teorii o chybném položení dlažby (ani u jedné z použitých dlaždic nebylo zjištěno, že by se v důsledku mrazu uvolnila od podkladu), ani teorii o vadném zaspárování cementovou spárovací hmotou, naopak na spárovací hmotě byly rovněž zjištěny odloupnuté drobné štěpiny. Zkušební postup podle EN ISO 10545-12 není v našich klimatických podmínkách dostačující k tomu, aby v některých případech dostatečně prověřil mrazuvzdornost keramických dlažeb.

Ztráta soudržnosti a uvolňování dlaždic

Dlažby v nákupních a obchodních galeriích

Na podlahy v nákupních galeriích jsou kladené vysoké požadavky jak co do vzhledu, tak co do značného zatížení provozem i čištěním. Jakékoli vady nebo poruchy jsou pak vzhledem k čilému provozu krajně nežádoucí. V jednom případě bylo nutné během cca 10 let vyměnit (tj. předláždit) z důvodu ztráty soudržnosti asi 1/3 plochy jedné takové galerie. Vzhledem ke značnému rozsahu poruch se samozřejmě hledaly příčiny i odpovědnost, protože náklady na opravy byly a jsou nemalé.

Samostatným problémem kladení dlažeb na cementová lepidla je skutečnost, že při reálném kladení dlažby nelze dosáhnout podmínek, používaných při laboratorních zkouškách lepidel. Abychom při skutečném kladení dlažby dosáhli laboratorních podmínek, předepsaných v EN 1348, bylo by nutné dlaždici o rozměrech 300×300 mm zatížit hmotností 72 kg. Sama hmotnost už je nereálná, navíc by v takovém případě jen těžko šlo dosáhnout požadované a tolik žádoucí rovinnosti. U větších rozměrů dlažeb by pak požadované zatížení rostlo do stovek kilogramů.

Jiným problémem je skladba vrstev celé podlahy, kdy u prodejních galerií je nutné už v projektu počítat s bodovým zatížením koly čisticích vozíků a do skladby podlahy navrhnout materiály s dostatečnou pevností v tlaku.

Řešení a prevence

Pokládka dlažby vyžaduje preciznost, trpělivost a důsledné dodržení technologického postupu. Mezi nejčastější chyby patří špatná příprava podkladu, nedostatečné zhutnění, chybějící obrubníky, nesprávné spárování, nebo použití nevhodného materiálu. Pokud si na realizaci nejste jistí, je vždy lepší obrátit se na odborníky, případně se předem důkladně seznámit s doporučeními výrobců.

Kontrola kvality a dodržování norem

Každý mistr pokladač a obkladač se při své práci musí řídit příslušnými normami. A samozřejmě z norem vyplývajícími osvědčenými pracovními postupy. Pokud se vše děje tak, jak má, obklad a dlažba nebudou potřebovat opravy či výměnu. Pokud ale cokoli z pracovních postupů není dodrženo, generuje to možné kazy, chyby či nedostatky keramických obkladů a dlažeb. Experti, kteří dokáží odborně a objektivně kontrolovat kvalitu obkladů či dlažeb, řešit a posuzovat například reklamace obkladů i podlah, musí se něčím řídit. Základní „mantinely“ toho, jak má být obklad obložený či položena dlažba, určují normy. Kontrolu kvality položené dlažby a obloženého obkladu realizují experti mechanicky nebo vizuálně. Při kontrole se podle příslušných norem zohledňuje několik ukazatelů kvality.

Opravy poškozené dlažby

Rázem se může kus dlažby odštípnout, rozlomit nebo popraskat. Naštěstí lze poškozený díl dlažby snadno vyměnit nebo ho opravit.

Oprava děr a škrábanců

Pokud jsou obklady v dobrém stavu, můžeme je renovovat, a to i když mají několik děr a škrábanců. Oprava keramických obkladů není ani obtížná, ani pracná. Zvládneme ji sami, aniž bychom si museli objednávat specialistu. Jako je tomu vždy u prací tohoto typu, opravu obkladu začínáme přípravou povrchu. Pak je potřeba odstranit starou spárovací hmotu a odmastit povrch obkladů. Až budou obklady důkladně očištěné a odmaštěné, můžeme díru v obkladu vyplnit vyplňovací hmotou. Přebytečnou vyplňovací hmotu můžeme opatrně odstranit špachtlí. Pak je třeba vyplňovací hmotu vyhladit, aby byla obklad rovný. Celý obklad je nutné ještě správně zajistit. Pokud nenajdeme takovou barvu vyplňovací hmoty, která bude ladit s barvou obkladu, můžeme vyplňovací hmotu natřít barvou na keramiku a po uschnutí ji opatrně přebrousit smirkovým papírem.

Oprava prasklin, škrábanců, odřenin a odlepování dlažby

Stejně jako stěnové obklady, také u dlažby může dojít k poškození různého druhu. Nejčastěji se jedná o praskliny, škrábance, odřeniny a odlepování dlažby. Na začátku je potřeba také důkladně očistit a odmastit povrch dlažby. Pak se nanese potřebný počet vrstev vyplňovací hmoty na kamenné povrchy, obklady a dlažbu nebo keramiku. Pokud je po uschnutí barva vyplňovací hmoty stejná jako u dlažby, můžeme nakonzervovat její povrch.

Oprava pohybující se nebo odlepené dlažby

Pokud se dlažba pohybuje nebo se odlepí od podkladu, oprava nebude příliš drahá ani složitá. V takovém případě je nejjednodušší opatrně odstranit celou starou dlaždici. Nejprve musíme odstranit starou spárovací hmotu. Tu je možné odstranit větším ostrým nožem. Opatrně vyndáme dlaždici a z její spodní strany důkladně odstraníme zbytky lepidla.

Oprava zvlněné zámkové dlažby

Nezbývá než dlažbu rozebrat. U zámkových dlažeb není vyloučeno, že budeme muset některou dlaždici rozbít, abychom byli schopni celou strukturu vyjmout a podklad opravit. Na podklad používáme zásadně čistý štěrk. Spodní vrstva je ideální z hrubého makadamu, čím blíže k dlažbě, tím více se zrno štěrku zmenšuje. Samotná dlažba se klade do štěrku zrnitosti 4-8 mm. Důležité je štěrkové vrstvy před kladením zhutnit.

Tabulka: Přehled častých chyb při pokládce dlažby a jejich řešení

Pravidelná údržba

Pokud jsou obklad a dlažba aplikovány správně, stačí se o ně jen pravidelně starat. Ale pozor: nesprávná či nepravidelná údržba může mít negativní vliv na vzhled a životnost keramického obkladu a dlažby.

tags: #spatne #polozena #dlazba #priciny #dusledky #reseni

Oblíbené příspěvky:

• kompletní montáž betonového oplocení
• Význam ventilační mezery ve střešní konstrukci
• O moderních cihlových domech
• Praktické řešení pro renovaci
• Vše o plných pálených cihlách