Stará střešní krytina: Textura a informace

Střecha je základ domu. Na první pohled to vypadá jako nadsázka. Při hlubším zamyšlení nad tím, co má moderní střecha plnit, se ale vše vysvětluje. Střecha je navržena a postavena na desítky let provozu za všech klimatických podmínek. Musí zvládnout nárazový vítr, přívalové deště, kroupy, sníh i opakované promrzání. Střecha výrazně ovlivňuje vzhled domu, akustický komfort v interiéru, odolnost stavby vůči extrémnímu počasí i nároky na údržbu v průběhu let.

Výběr krytiny, její barvy a povrchové úpravy je tak důležitý krok na cestě k naplnění architektonického záměru celé stavby. Stejně tak důležitý je tvar tašek - a ty se mohou velmi výrazně lišit i u tak tradičního produktu, jakým je skládaná střešní krytina. I přes dobré reference je však důležitá kontrola, vyplatí se nešetřit na stavebním dozoru investora, vždyť při realizaci střechy záleží na každém detailu. Střechy výrazně ovlivňují to, jak město vnímáme. Dodávají mu řád, tempo i celkový charakter. O typu střešní krytiny je proto třeba rozhodnout již v rámci projektové přípravy, protože se jí musí přizpůsobit jak tvarové řešení střechy, tak konstrukce a složení střešního pláště.

Typy střešních krytin a jejich historie

Střešní krytiny můžeme rozdělit na dva hlavní typy - skládané a velkoformátové. Skládaná krytina, jak název napovídá, se skládá z jednotlivých střešních tašek, které jsou kladeny vedle sebe. Mezi skládané krytiny patří pálená, betonová nebo plechová krytina. Velkoformátová krytina je naproti tomu tvořena velkými díly.

V historickém vývoji krytin v Čechách a na Moravě se zaměříme na střešní krytiny tvrdé pro šikmé střechy. Mezi stálice patří břidlice, pálená krytina, betonová krytina a eternitové šablony.

Pálená (keramická) střešní krytina

• První zmínka o výrobě pálených střešních tašek se datuje kolem roku 2300 před našim letopočtem. Jedná se o tzv. Tegulu a Imbrex, nalezené v domě cihláře v Myloy u Argosu.
• Při expanzi římských legií v prvním století našeho letopočtu se tato střešní krytina dostala na naše území.
• Po velmi pozvolném období se výrazně začalo s výrobou pálených tašek až v desátém století, kdy také dochází k dělení výroby na cihláře zdící a cihláře krycí.
• Ruční výroba střešních tašek skončila až na přelomu 19. a 20. století.
• Z nálezů pálených tašek se dají tašky rozdělit do tří skupin na laťové, klenuté a rovné. Tyto se dále vyvíjely do různých modelů.
• Současná výroba u nás se odráží od více jak dvoutisícileté historie. Není však tak pestrá, jako to bylo za časů ruční výroby. Tam se vyráběly hřebenové vzdušníky a také vzdušníky do plochy.
• Krajové tašky, konkávní a konvexní tašky, konické tašky pro krytí kuželovitých střech a úžlabí, zdobné hřebenáče včetně ukončujících byly samozřejmostí všech vyspělých cihelen, jako byly cihelny Františka Slavíka v Hrochově Týnci, JUC Josefa Tomáška z Vysokého Mýta či Heinricha Czeikeho z Kunína.

Pálené (keramické) střešní krytiny se vypalují z cihlářské hlíny. Mezi tvary pálených tašek patří bobrovky, prejzy, esovky, tašky úplně rovné i s různou velikostí vln. Pálená střešní krytina má širokou paletu barev a povrchových úprav, záruku 30 let, hmotnost srovnatelnou s betonovou střešní krytinou a přírodní složení. Pálené krytiny nabízejí jak tradiční tvary tašek, jako třeba klasické dvojdílné prejzy či hladké bobrovky, ale sledují i soudobé trendy. Najdeme zde tedy i velkoformátové hladké tašky vhodné pro moderní architekturu. Režné tašky nabídnou klasický vzhled, velké oblibě se stále více těší tašky engobované nebo glazurované.

Čtěte také: Stará prkna nově

Typy povrchových úprav pálených tašek

• Režné tašky: Vznikají vypálením bez dodatečné povrchové úpravy.
• Engoba: Je matná povrchová úprava povlakem ze směsi keramických jílů před vypálením, bez lesku, s širokou paletou barev.
• Glazura: Je sklovitá poleva, kterou jsou tašky opatřeny před vypalováním. Díky ní je krytina hladká, lesklá, minimálně porézní, stálobarevná, odolná.

Břidlicová střešní krytina

• V oblasti Alp a Pyrenejí se tamní obydlí pokrývala kamennými deskami padlými z horských masivů a sbíraných ze svahů ležících v blízkosti těchto objektů. Tyto uvolněné kamenné desky se volně pokládaly na konstrukci z větví o sklonu střechy 20° až 25° stupňů.
• Touto technologií byly taktéž pokrývány první střechy z břidlice. Dnes se jí říká divoké krytí.
• První břidlicová tvarovaná šablona pro pokrývání se datuje o několik staletí později, a to z doby římské, kde se používal šestihran s dírkou pro kovaný hřeb.
• S odstupem několika staletí se na evropském kontinentu utvořily čtyři technologie pokrývání:
  • Anglické dvojité krytí ze čtverců a obdélníků.
  • V Německu je to krytí šupinou z oblých tvarů.
  • Ve Francii pak šestiúhelníkovou šablonou.
• Na Moravě, kde např. ve Svobodných Heřmanicích byla zahájena těžba v roce 1776, lze hledat epicentrum historie pokrývání břidlicí u nás.
• V oblasti Moravskoslezského kulmu, který se nachází v trojúhelníku mezi Olomoucí, Vrbnem pod Pradědem a Opavou, bylo roku 1852 v provozu 75 lomů.
• Břidlice nacházela rozsáhlé uplatnění a ve 40. a 50. letech 19. stol. se jí nahrazovaly doškové a šindelové střechy. Odbyt stále stoupal a lomy nebyly schopny potřebu pokrýt. Začala se proto dovážet anglická, francouzská a porýnská břidlice z Německa.
• Začátkem 20. století, kdy byl uveden na trh se střešními krytinami eternit, dochází k útlumu těžby.
• Ve 30. letech 20. století se začalo s obnovou zničených dolů v 1. světové válce. Další útlum nastal během 2. světové války.
• Následovala politická rozhodnutí a dochází k uzavírkám ložisek s těžbou břidlic. Postupně se podařilo některá ložiska obnovit, ale s těžbou břidlic pro pokrývání střech se zčásti dařilo pouze na dole Lhotka u Vítkova. Z tohoto dolu byla počátkem 80. let minulého století dodávána břidlice na střechu Národního divadla v Praze.

Břidlicové střešní krytiny jsou vyráběny z břidlice, což je přírodní materiál. Zvětralé šedé břidlicové střešní tašky mají drsný, rozpraskaný povrch a nepravidelné odštípnuté hrany. V hlubokých tmavých liniích spáry rostou trsy mechu a lišejníků, které dodávají překrývajícím se kamenným šindelům přirozený, zestárlý charakter.

Betonová střešní krytina

• Betonová směs pro stavební účely je známá již z doby antického Říma. Pro stavbu rozsáhlé kopule dodnes dochovaného světoznámého Pantheonu byl použit římský litý beton „Opus caementium“. Ten se pak s úspěchem používal v mnoha evropských zemích.
• Vznik betonové tašky se nijak neliší od vzniku ostatních střešních krytin. To znamená, že vzniká v oblasti s výskytem základního materiálu a v době, kdy lidstvo dospělo k myšlence využití místního surovinového zdroje.
• Prvním výrobcem a vynálezcem betonové tašky byl Adolph Kroher. První tašku z cementu vyrobil v roce 1844 ve své cementárně ve Staudachu cca 10 km od Chiemsee.
• Soutěžení ve vlastních řadách při výrobě střešních tašek však této krytině nikterak neprospělo. Začaly se projevovat nekvalitní výrobky. Tašky z méně hodnotných cementů a s úsporným záměrem prosakovaly a jejich kvalita neskýtala Adolphem Kroherem deklarované kvality.
• V roce 1954 se v Heusenstammu začala vyrábět „Frankfurtská vlnovka“, obdoba v současné době nejpoužívanější betonové střešní tašky na evropském trhu.
• U nás se začalo s výrobou betonových střešních tašek koncem prvního desetiletí 20. století. Je ještě pár jedinců, kteří se k této ruční výrobě, zaniklé po 2. světové válce, vrátili a provozují na původním zařízení.

Betonové střešní krytiny se vyrábí z betonu, který obsahuje kvalitní křemičité písky, portlandský cement, vodu a barvící pigmenty. Betonová směs sestávající z křemičitého písku, cementu, vody, barevných pigmentů a dalších možných přísad je zválcována na dlouhý pás, jenž je poté rozdělen do menších pásů odpovídajících délkou výsledné tašce. Pásy jsou následně lisovány do konečné podoby. U vybraných modelů proces pokračuje nástřikem. V tomto stavu je produkt uložen do sušárny na půl dne za účelem odstranění vlhkosti a ztvrdnutí. Prvotní zabarvení betonová střešní krytina získává už během výroby. Do standardní betonové směsi je totiž přidán pigment. Hotové tašky jsou následně několikrát nastříkány.

Betonová střešní krytina má záruku 50 let a tvoří ji komplexní systém, ve kterém jsou i střešní doplňky z betonu. Léty si drží svou odolnost a pevnost a svou robustností chrání majitele stavby. V souvislosti s betonem se skloňuje jeho náchylnost k mechu. Betonové tašky mají menší tvarovou variabilitu než ty pálené a zpravidla jsou to různě tvarované vlny nebo v poslední době i zcela ploché tašky. Betonová krytina je charakteristická menšími postranními vodními zámky, což umožňuje její snazší pokládku. Tašky je možné mírně posunovat, takže se hodí i pro rekonstrukci střechy se starším krovem.

K dispozici jsou také čtyři povrchové úpravy, od extra lesklé až po matnou, která skvěle zapadá do tradiční zástavby. Betonová střešní krytina v průběhu let svou barevnost ztrácí, tomu však výrobci předcházejí větším počtem nástřiků a úpravami, které snižují poréznost krytiny a zvyšují odolnost vůči povětrnostním vlivům, usazování nečistot, mechů a lišejníků. Existuje řešení, jak mechům a lišejníkům účinně předcházet. Nejpoužívanější střešní krytiny KM Beta Beta je totiž nabízena i v hladké povrchové úpravě Prima. Jde o odolné a lesklé provedení, které prakticky vylučuje usazování prachu a nečistot - tím účinně předchází růstu vegetace.

Vláknocementová střešní krytina (Eternit)

• Na konci 19. století se podařilo po sedmi létech výzkumu ukončit Ludviku Hatschekovi, zakladateli továrny Eternit, vývoj zcela nového materiálu, který pak měl změnit střechy tohoto světa.
• Azbestocementová krytina byla 15.7.1901 uznána jako rakouský patent pod číslem 5970. Svůj patent ohlásil v roce 1900 jako „Postup pro výrobu desek z umělého kamene vyráběných z vláknitých látek a hydraulických pojiv“.
• Licence pro tento postup prodával Hatschek do celého světa.
• V roce 1910 začal František Hloch, zakladatel firmy Zenit v Šumperku vyrábět „azbestovou břidlici“. Po vleklých sporech o patent firmu Zenit ovládl pan Hatschek a vytvořil novou společnost Eternitové závody Hatschek.
• Rozšířil se výrobní sortiment a společnost se snažila získat vliv nad celým Československem. Získala kapitálovou účast v Praze a v Berouně.
• Po válkou zničeném závodu se výroba znovu rozjela a od roku 1990 přechází výroba na bezazbestové krytiny.

Vláknocementová střešní krytina obsahuje azbestová vlákna. Poznat ji můžete také pod souhrnným označením eternit. V současnosti se s eternitem setkáme nejčastěji ve formě čtvercových šablon nebo vlnitých desek na střechách staveb, kde slouží zpravidla jako náhradní krytina za dožilou krytinu doškovou, šindelovou nebo pálenou. Název pochází z latinského „aeternitas“, tj. věčnost, třebaže i tato krytina má omezenou životnost. V případě azbestových vláken je dokonce zdraví škodlivá, pokud je s krytinou neodborně manipulováno. Zvláště rizikové je čištění kartáčováním, při kterém dochází k uvolnění vláken. Při výměně krytiny je nezbytná její ekologická likvidace. Od třicátých let minulého století se u nás zabydlely azbestocementové krytiny, které však obsahují zdraví škodlivý azbest. Dnes však není třeba se jich obávat, nahradily je zdravotně nezávadné vláknocementové krytiny. Jejich výhodou je především nízká hmotnost. Vyrábějí se ve dvou základních druzích - jako skládané v podobě šablon různých tvarů nebo jako vlnité velkoformátové tabule. Jejich hlavní výhodou je nízká hmotnost a možnost použití i k obkladu štítů či fasád. Nevýhodou je jejich křehkost, střecha není pochozí a obtížněji se proto opravuje. Se starou krytinou obsahující azbest je podle zákona nutné zacházet jako s nebezpečným odpadem a při jejím sejmutí se obrátit na specializovanou firmu. Vláknocementové krytiny - při výrobě se používá směs umělých vláken a cement. Vláknocementová střešní krytina může být skládaná (šablony) či vlnitá (desky).

Čtěte také: Židlička Fischel: Historie a původ

Další typy krytin

• Plechová střešní krytina: Je známá svou jednodušší přepravou na stavbu. Plechová střešní krytina může být profilovaná, falcovaná a maloformátová. Mezi největší konkurenci stávajícím materiálům patří plechové šablony, které získávají stále větší oblibu u zákazníků. Měnící se požadavky na střešní krytinu jim přihrávají.
• Asfaltové šindele: Asfaltové střešní krytiny vyráběné z asfaltu neboli bitumenu. Typickým tvarem je obdélník a bobrovka.
• Plastové střešní krytiny: Většina bývá vyráběna z recyklovaných plastů. Dokáže drahé přírodní krytiny zdárně imitovat.
• Dřevěný šindel: Býval rozšířený především v horských oblastech se snadnou dostupností dřeva. Můžete ho mít ve své klasické podobě, musíte však počítat s vysokou cenou.

Vlastnosti střešních krytin

Každá krytina má svá specifika, očekávání jsou ale stejné. Musí být mechanicky odolná, snášet mráz i UV záření. Je potřeba myslet i na morální životnost. Každý materiál se v čase mění jinak, patinuje.

Odolnost proti povětrnostním vlivům

Jak dlouho střecha vydrží? Střecha je vystavená okolnímu prostředí. Déšť, prach, pyl, spory mechů a lišejníků na ni dopadají každý den - a bez ohledu na materiál se to na povrchu časem projeví. Jedním z častých rizik je silný vítr. Při bouřkách mohou nárazy větru dosahovat rychlostí kolem 120 km/h, v horských oblastech i více. Na střechu pak působí síly, které se snaží krytinu nadzvednout a odtrhnout - jde o sací efekt. Betonové střešní krytiny mají v tomto ohledu výhodu. Svou hmotností zvyšují stabilitu a odolnost vůči nadzvednutí.

Další zkouškou pevnosti jsou kroupy. Krupa o průměru kolem pěti centimetrů dopadá na střechu rychlostí přes 100 km/h. Zatímco jiné druhy krytin se mohou promáčknout nebo deformovat, betonové tašky tyto nárazy zpravidla snášejí bez viditelného poškození. Testy podle normy ČSN EN 491 potvrzují, že kvalitní betonové tašky odolávají krupobití bez ztráty pevnosti a těsnosti. Zima pak prověřuje střechu jinak - vytrvale a dlouhodobě. Vzhledem k tomu, že beton z logiky věci mrazům vzdoruje velmi dobře, jsou požadavky splněny s přehledem.

Hmotnost a sklon střechy

Při výběru střešní krytiny pamatujte i na zatížení střechy sněhem v zimě. Při výběru střešní krytiny myslete zejména na to, co je vaše střešní konstrukce schopna unést. Krov totiž nenese pouze samotnou střešní krytinu, ale také další části střechy, a v zimě i těžký mokrý sníh. Navíc musí odolávat náporu větru. Vždy si nechávejte rezervu, co se hmotnosti střešní krytiny týče. Mokrý sníh totiž může vážit až 50 kg / m2. Sklon střechy je zásadní pro volbu střešní krytiny.

Tabulka: Rozdělení střešních krytin podle hmotnosti

Sklon střechy

• Bezpečný sklon: Od jakého sklonu střechy je krytina bezpečná při standardní montáži bez dalších speciálních opatření.
• Minimální sklon: Od jakého sklonu střechy je krytina bezpečná při montáži se speciálními opatřeními právě pro nízký sklon.

Mezi krytinami jsou v tomto ohledu značné rozdíly. Pokud je pro vás minimální nebo bezpečný sklon důležitý, do jisté míry vám to omezí možnost výběru. Střech s běžným sklonem 30° a více se tato opatření prakticky netýkají. Velkoformátové plechové krytiny mají minimální sklon již od 6°. Maloformátové taškové mají minimální sklon již od 12°, nikoliv však všechny modely. Spousta lidí se o sklon nezajímá. I přes varování neuposlechne a použije nevhodnou krytinu pro daný sklon. O pár let později pak situaci pozdě řeší a nemá nárok na jakoukoliv záruku.

Čtěte také: Jak renovovat starou dřevěnou podlahu?

Výběr a rekonstrukce střechy

Při volbě střešní krytiny berte v potaz faktory jako je: hmotnost - unese stávající krov vaši vybranou krytinu? sklon střechy - nízký sklon může významně omezit Váš výběr! či komplikovanost pokládky (od toho se často odvíjí i konečná cena). Velikým faktorem je i estetika. Záleží hlavně na vašich preferencích a na tom, co od střechy očekáváte. Obecně se vyplatí volit řešení, které má dlouhou životnost, nezatěžuje zbytečně rozpočet a nemá vysoké nároky na údržbu.

Kvalitní střešní krytina, respektive kvalitně provedený střešní plášť, by měl bez funkčních závad fungovat desítky let. V současné době je obvykle přímo pod střechou obytný prostor, proto musí být střecha zateplena a chráněna od vlhkosti shora i zdola. Nešetřit na kvalitě znamená nešetřit ani na tom, komu svěříte realizaci střechy.

Rekonstrukce střechy

Při rekonstrukci střechy snadno nabudete dojmu, že vyměnit tašky dokáže každý. Ale naopak, rekonstrukce, zvláště ta spojená se změnou užívání podkroví, může být mnohem náročnější. Je třeba prověřit stav krovu a místo jednoduchého střešního pláště provést odvětrávanou víceplášťovou střechu. U starších domů by měl stav krovu vždy posoudit odborník, a to bez ohledu na typ krytiny. Při rekonstrukci se totiž často přidává konstrukční dřevo, které krov zatíží víc než samotná krytina. Opravy se proto navrhují tak, aby krov unesl sám sebe i tyto úpravy, takže hmotnost krytiny zde nehraje zásadní roli.

Kolik stojí nová střecha? A co za své peníze dostanu? Jednoduchá odpověď neexistuje. V žádném případě se neorientujte podle ceny za čtvereční metr. Ta se totiž opírá o cenu základní tašky. A ta je většinou tím nejlevnějším prvkem celé střechy. Záleží na tom, kolik chcete do střechy investovat a jak dlouho vám má vydržet. Pokud chcete rozumný kompromis mezi cenou a kvalitou, často dává větší smysl sáhnout po betonové střešní krytině. Je cenově dostupná a zároveň vydrží sloužit po generace.

Doporučení pro památkově chráněné objekty

Při obnově střechy památkově chráněného objektu je snahou provést rekonstrukci s co největší věrností. Je to choulostivá záležitost a klade vysoké nároky na projektanty i řemeslníky.

• Tvar tašky: Doporučením krytiny typu bobrovka/falcovka se památkový ústav snaží dodržet jednotný architektonický ráz dané lokality a shodné tvarové řešení viditelné části střešního pláště (včetně způsobu pokládky). To je důležité vzhledem k historické tradici lokality a zachování charakteristické textury střešní krajiny.
• Bez povrchové úpravy - režná: Nejčastěji doporučují keramickou tašku bobrovku/falcovku v režné úpravě (tedy bez povrchové úpravy). Důvodem, proč památkáři volí režnou keramickou, pálenou tašku je, že tato povrchová úprava stárnutím získává patinu oproti taškám s engobou či glazurou.
• Doporučené historické střešní krytiny:
  • Opál: Bobrovka s nádechem nostalgie.
  • Granát 11 a Granát 13: Falcovky.
  • Smaragd: Jedinečnost a individualita.

V případě kulturních památek včetně jejich prostředí a staveb v plošně památkově chráněných území je vhodné volbu a způsob provedení nové střešní krytiny v předstihu konzultovat s odbornou organizací státní památkové péče.

Doplňkové prvky a technologie

Součástí střechy nejsou jen základní střešní tašky. Mezi prvky nezbytné pro správnou funkci střechy patří řešení hřebene, nároží a úžlabí, tedy konstrukční a funkční detaily v místech, kde se stýkají jednotlivé střešní plochy. Také je třeba zahrnout prvky pro bezpečné prostupy a odvětrání - například pro antény, komínové průchody, odvětrávací komíny nebo instalace fotovoltaiky - které vyžadují odpovídající těsnění a napojení na střešní plášť.

Fotovoltaika na střeše

Aby mohli solární panely bezpečně a dlouhodobě fungovat, je nutné vyřešit dvě věci: kotvení panelů a bezpečné vedení kabelů přes střešní plášť. Panely je třeba pevně ukotvit k nosné konstrukci střechy. Zároveň je nutné umožnit průchod kabeláže z vnější strany střechy do interiéru, a to tak, aby nedošlo k narušení vodotěsnosti krytiny. V praxi se proto vyplatí zvolit krytinu s kompletním systémovým řešením, které už počítá se všemi prvky pro instalaci panelů. Je třeba se připravit i na další zamýšlené požadavky na střechy. To jsou „bílé“ střechy jako ochrana před globálním oteplováním.

tags: #stara #stresni #krytina #textura #informace

Oblíbené příspěvky:

• Truhlářské práce na míru
• Konstrukce starých mlýnků
• Aerodynamický skvost
• jak vybrat střešní krytinu
• Správný výběr vidiového pilového kotouče