Historie starých dřevěných lyží

Historie lyžování je plná zajímavostí. Náznaky o existenci lyží se objevují už na kresbách starých zhruba 4 000 - 4 500 let, například v Rødøy v Norsku. Běžecké lyže se pravděpodobně zrodily v takzvané Ugro-Lap oblasti, někde mezi západní Sibiří a Laponskem.

Původně sloužily ohoblované dřevěné fošny pouze k přesouvání se po sněhu z místa na místo, sport a rekreace přišla na řadu až mnohem později. Praotcem všech lyží jsou samozřejmě běžky, nebo jinak řečeno, předchůdcem všech ostatních stylů je běh na lyžích. Tedy za předpokladu, že tehdejšímu šoupání tak budeme říkat. Novodobým vynálezem je rovněž dvojice holí pomáhající lyžařům se stabilitou. Až do devatenáctého století se používala jen jedna dlouhá hůl.

Nejslavnější legenda týkající se běhu na lyžích se datuje k roku 1206 a odehrává se v době občanské války mezi klany Birkebeiner a Bagler. Když mírumilovný birkebeinerský král Haakon III. umřel, klan Baglerů spřádal plán, jak zavraždit následníka trůnu, kterým byl ještě malý Haakon IV. K pokračování v cestě našli odvahu jen dva strážní, jež připoutáni k lyžím nesli dítě zbývajících padesát čtyři kilometrů přes vánici do bezpečí.

První oficiální lyžařské závody byly organizovány norskou armádou v roce 1767. Již tehdy šlo o peníze. Existovaly disciplíny jako střelba a lyžování (předchůdce dnešního biatlonu), sjezdové lyžování a závody v plné vojenské výstroji. Když bylo v roce 1826 norské lyžařské vojsko rozpuštěno, místní civilní ski kluby převzaly organizaci závodů. A jak Norové postupně migrovali po celém světě, představili svůj styl i ostatním.

První velká událost v běhu na lyžích byly první zimní olympijské hry konající se v Chamonix ve Francii v roce 1924. Pouze muži byli “způsobilí k účasti”, a to v závodech na 18 km a 50 km. V roce 1936 byla přidána štafeta na 4x 10 km. Ženy se nakonec objevily na scéně v roce 1952 na zimních hrách v Oslu, v závodě na 10 km klasicky.

Čtěte také: Krok za krokem: renovace kuchyně

Všichni bezesporu známe prkénka různých délek vybavená kandahárovým vázáním, do kterého přišly kožené boty opatřené řemínkem s volnou patou. Velkou velmocí ve výrobě dřevěnek byli, nikoliv překvapivě, právě skandinávští výrobci. První revolucí u lyží bylo roku 1955 představení nového materiálu na lyžích vyrobených firmou Kofler z Rakouska. Nejinak tomu bylo u vázání, kde vývoj začal již mnohem dříve.

V roce 1927 vymyslel Bror With nové revoluční běžecké vázání, které si vytvořil pro běžecký závod. Pro montáž použil součástky z několika starých kol, které v kovářské peci proměnil v běžecké vázání nového typu. Před startem závodu si jeho netradičního počinu všiml korunní princ Olav, přítomný mezi diváky, a zavolal na něj: “Jaký druh vázání používáš?” Bror okamžitě odpověděl: “Ale, jsou to jen dvě pasti na krysy (rat traps), které jsem koupil v železářství!” A právě z tohoto slovního spojení vznikl název Rottefella.

Dr. Max Fischer založil společnost již v roce 1922 v Ditzingenu v Německu. V té době se Fischer, doktor chemie a sám nadšený skokan na lyžích, zabýval především vývojem vosků na podlahy a svíčkami. Brzy ho ale napadlo, že by z jeho profesních znalostí mohl profitovat i jeho koníček, a tak začal v laboratoři míchat parafíny a jiné vosky a používat je pro voskování svých lyží.

Během Světového poháru v roce 1982 poprvé popularizoval bruslení Bill Koch ze Spojených států. Tato technika byla označená jako volný styl a byla od té doby považovaná za protiklad stylu klasického. Bruslařská technika byla zpočátku užívaná především u dálkových běžeckých závodů, většinou ve Skandinávii.

Nejstarší lyže se nalezly někde kolem Uralu a také na území Švédska. Stáří kolem 5000 let, tedy starší než Egyptské pyramidy, což se zdá až neuvěřitelné. V Mongolsku například využívají sobí kůži, kterou potáhnou vnější část lyže tak, aby lépe klouzala po zasněženém povrchu. Tuto metodu zde pastevci využívají dodnes, v nezměněné podobě.

Čtěte také: Jak opravit dřevěné schody

V Norsku dokonce vyráželi na lyžích vojáci do boje, aby se snadněji přemisťovali během bitvy. Měly kratší tvar a vypadaly spíše jako násada na boty, dalo se v nich i běhat nebo jen klouzat po sněhu. Původně ale v těchto krajích sloužily lyže k lovu, ne válčení. Muži pronásledovali zvěř takovou rychlostí, že jen snadno unikla.

Fridtjof Nansen, norský objevitel, geograf a přírodovědec je průkopníkem v tomto směru číslo jedna. To on se rozhodl použít lyže na cestu přes Grónsko, což všichni považovali za nemožné. Ale podařilo se a to proslavilo tyto dřevěná prkénka po celém světě. Přírodovědec o cestě napsal knihu, ta se stala bestsellerem a tak vznikl i kult kolem lyžování.

Za první velké rozšíření ve středu Evropy a to konkrétně v Alpách může manželka náčelníka francouzské hraniční stráže. Ta koupila lyže svému muži, aby mu usnadnila službu během těžkých zimních období, kdy bylo skoro nemožné procházet vrcholky hor a hlídat hranice mezi Francií, Německem, Itálií, Švýcarskem a Rakouskem. Zanedlouho je nakoupil i ostatním členům posádky a to už byl jen krok od toho, aby si je pořídili i ostatní, kteří se snažili v těchto vysokohorských oblastech jakkoliv fungovat.

A protože muži rádi měří své síly, tak brzy vymysleli, jak mezi sebou najít ty nejzdatnější a nerychlejší jezdce na lyžích. A na světě byly první lyžařské závody konané přímo na svazích Alp. To byl rok 1907 a pozváni byli i novináři. Všichni objevili novou zábavu a ta se šířila dál do celého světa.

Mezi takovými prvními nadšenci byl např. spisovatel Sir Arthur Doyle, který jezdil do Švýcarska, které tuto vlnu podporovalo jako první. Jako novinář o lyžování rád psal a tak také může za postupné rozšiřování fanouškovské základny až po totální popularizování lyžařských radovánek i horské turistiky vůbec. A tak není překvapením, že ve švýcarském Davosu byl také spuštěn v roce 1934 první lyžařský vlek.

Čtěte také: Využití dubových fošen

V roce 1936 bylo alpské lyžování zařazeno mezi olympijské sporty. Po druhé světové válce vznikají první horská střediska a v tom měli opět prvenství Švýcaři a jejich, dnes již slavný, St. Moritz, tedy Svatý Mořic. V roce 1907 vznikla slavná značka lyžařského vybavení Rossignol, založil ji truhlář a postupně se propojila s profesionálními lyžaři jako byl slavný Francouz Emile Allais, který spolupracoval na vývoji těch nejlepších lyží, které bylo možné svého času pořídit.

V Čechách byl prvním výrobce lyží hrabě Harrach, který je nechal v Jilemnici vyrobit u truhláře pro své zaměstnance podle norského vzoru, postupně se přidávali další výrobci až vznikla česká značka Sporten, která v Novém Městě na Moravě vyrobila první laminátové běžky na světě. Ta navazuje na státní podnik Artis a výroba má více, než stoletou historii.

Vývoj lyží Stöckli

Mladý muž si v polovině 30. let vyrábí dřevěné lyže pro vlastní potřebu. Když začal dostávat poptávky od přátel, zakládá v roce 1935 značku lyží Stöckli AG. Roku 1957 vyrábí jako první kovové lyže a v r. 1965 opouštějí závod lyže z plastových směsí. Více než 80 let zkušeností s výrobou pomohlo lyže vyvést k dokonalosti, a to nejen pro závodní lyžaře, ale také rekreační sportovce.

Lyže Stöckli jsou naprosto jedinečné. Jsou vyrobené z prémiových materiálů, jako je dřevo, bambus nebo uhlíková vlákna. Drtivá většina modelů se vyrábí ručně přímo ve Švýcarsku. Ve Stöckli vědí, že každý typ a styl jízdy vyžaduje jiné technologie. Díky nim lyže bravurně zvládají krátké či dlouhé obloučky, pomalou či rychlou dynamickou jízdu.

Lyže Stöckli jsou vhodné na upravenou i neupravenou sjezdovku, do čerstvého prašanu i členitého horského terénu (tzv. skialp). Jsou vašemu srdci bližší snoparky, kde využijete freestylové lyže? Freeride znamená svobodu. Pro skitouring jsou nezbytné lehké a snadno ovladatelné lyže. Přesně takové jsou skialpové lyže EDGE.

Špičkové švýcarské lyže Stöckli, to je zaručený zážitek z jízdy, ať už brázdíte nedotčené svahy v horách nebo upravené sjezdovky. Svoboda v podobě prošlapávání vlastních cest v zasněženém terénu, nezapomenutelné výhledy ze zdolaných kopců a nekonečné sjezdy dolů vám umožní užít si zimu z úplně nového úhlu pohledu.

Skitouring vs. skialpinismus

V naší zemi se nejčastěji setkáte se skitouringem. Volně by se dal skitouring do češtiny přeložit jako výletování na lyžích. Jedná se o nejméně náročnou a nejrozšířenější formu lyžování ve volném terénu. Vyznačuje se pohodovými výstupy a přechody lyžařsky dostupných vrcholů neledovcových pohoří. Túry mohou být jedno i vícedenní a není zapotřebí mít horolezecké vybavení.

Zjednodušeně by se dalo říci, že se jedná o turistiku v horách, kdy místo pohorek máte na nohách speciální boty a lyže se stoupacími pásy. Skialpinismus je už náročnější aktivita s různou obtížností výstupů a sjezdů. Může se jednat o výstupy ve vyšších nadmořských výškách a v ledovcovém terénu, kde je nutné zdolat některé úseky s pomocí horolezecké techniky.

O oblíbeném lyžařském sportu se v Čechách většinou mluví jako o skialpu či skialpech a rozděluje se do několika disciplín.

Jak to začalo

První písemná zmínka o lyžích s tuleními pásy je pravděpodobně z roku 1555 ze Skandinávie. Staré dřevěné lyže měly na špičce „kolík“, na který se připínaly pásy z tulení kůže. Tenkrát lyže sloužily především jako dopravní prostředek pro vojáky a lovce po zasněžené krajině a horách, určitě nešlo o sport. Až do dvacátého století se při chůzi na lyžích používala pouze jedna hůlka.

Horolezci začali využívat skialpy na konci devatenáctého století. Lyže se stoupacími pásy jim umožňovaly rychlejší a lehčí nástup do horských dolin a později také návrat zpět na výchozí místo. O skialpinismu jako sportu se začalo více mluvit až v první polovině dvacátého století, ale k největšímu rozmachu došlo až v šedesátých a sedmdesátých letech. V té době se většina lidí věnovala sjezdovému lyžování. Nadšenců, co chodili do kopce bylo jen pár a většinou se jednalo o horolezce. Začaly vznikat také první skialpové závody.

Rozvoj skialpinismu v Čechách

Rozvoj skialpinismu v Čechách nastal v 80. letech dvacátého století, kdy se o jeho popularizaci mezi horolezci zasloužil Ladislav Bureš a také skupina kolem Iva Douška. Výběr vybavení byl v této době značně omezený, používala se kombinace sjezdové a horolezecké výbavy.

Až s otevřením hranic v 90. letech se k nám začalo dostávat originální skialpové vybavení a možnost vyzkoušet si tento sport se tak otevřela více lidem. V této době se na rozvoji skialpinismu podílela skupina z Krkonoš kolem Vládi Erlebacha a Pavla Jirsy, skupina kolem Robina Bauma a Vládi Smrže v Karlových Varech, Jan Pala z Beskyd nebo brněnští Franta Vrábel a Petr Giacintov.

Už bylo zmíněno, že dříve byly skialpy zálibou jen několika nadšenců, avšak v dnešní době je tento sport dostupný široké veřejnosti a stal se tak velice populární a cool záležitostí. Vyzkoušet ho může opravdu téměř každý zdravý jedinec. Takže pokud vás skitouring zajímá, určitě do toho jděte, nebudete litovat. Pro první výšlap si můžete půjčit vybavení v půjčovně, domluvit lze také instruktora nebo skitouringový kurz.

7 důvodů, proč si skialp zamilujete

Stále nevíte, co na těch SKIALPECH všichni vidí? Tyto základní důvody vás třeba přesvědčí si své první skialpové krůčky vyzkoušet:

• Svoboda: V místech, kde je to povolené, si můžete užít naprosté svobody ve výběru vlastní cesty na vrchol i trasy sjezdu.
• Panorámata: Většina skialpových tras vede na vrchol nějaké hory, odkud se můžete kochat velkolepými výhledy.
• Posílení kondičky: Túry na skialpech jsou skvělým tréninkem - zlepšíte si kondičku a posílíte svaly celého těla.
• Slast sjezdu: Sjezdu dolů si budete vážit mnohem více, když si kopec sami vyšlapete a nepojedete lanovkou.
• Krásná samota bez front: Oproti sjezdovému lyžování nečekáte žádné dlouhé fronty na lanovku a nemusíte mít strach ze zaplněných sjezdovek.
• Vlastní pohon ušetří peněženku: Výbavu si musíte pořídit stejně tak, jako tu sjezdovou, ale ušetříte za skipasy, jejichž ceny každý rok rostou.
• Nová přátelství: Potkáte mnoho zajímavých lidí se stejnou vášní.

Základní vybavení

Nezbytným vybavením pro pohyb ve volném zasněženém terénu i pro výstupy kolem sjezdovek jsou skialpové lyže a vázání, skialpové boty, stoupací pásy, teleskopické hole, helma a funkční oblečení. Při pohybu v oblastech s výskytem lavin je nutné mít základní lavinovou výbavu. Ta se skládá z lavinové sondy, lavinového vyhledávače (pípáku) a lavinové lopaty. Pokročilejší výbavou jsou lavinové batohy s airbagy, které zvyšují šanci na přežití při zasypání lavinou.

Každý skialpinista musí své vybavení perfektně znát a umět s ním pracovat s naprostou jistotou, bez jediného zaváhání.

Skitouring krok za krokem

Nejen to správné vybavení, ale i správná skialpová technika vám zajistí ty nejhezčí zážitky během skitouringových túr. V samostatném článku vás provedeme světem skitouringu od nástupu do lyží, přes výstup, až po samotný sjezd.

Bezpečný pohyb na skialpech

Pro bezproblémový a bezpečný pohyb na skialpech je nezbytné dodržovat určitá pravidla, abyste měli perfektní zážitek nejen vy, ale i ostatní nadšenci zimních sportů.

V případě, že se pohybujete na skialpech po sjezdovkách, mějte vždy na paměti, že slouží primárně uživatelům lanovek a vleků. Výstup tedy provádějte vždy na okraji sjezdovky, při větším počtu osob choďte za sebou a respektujte provoz na sjezdovce. Zvýšenou pozornost věnujte nepřehledným úsekům, horizontům, hranám nebo úzkým místům. Dodržujte všechny pokyny a značení na sjezdovkách, pravidla FIS a vstupujte pouze na otevřené tratě.

Před každou túrou je nezbytné si důkladně nastudovat trasu, znát předpověď počasí a podle těchto kritérií zvolit odpovídající výbavu, oblečení a občerstvení.

Kam vyrazit na skialpy?

Pro začátečníky i pokročilé skialpinisty je mnoho možností ve většině českých hor. Mezi oblíbené skialpové destinace v Evropě rozhodně patří Slovensko, Rakousko, Švýcarsko, Itálie, Francie nebo Německo.

Historie lyžování na Vysočině

Rodina Miroslavy Hromasové našla na půdě domu staré dřevěné lyže, které zrekonstruovala do původní prvorepublikové podoby. Nález pomohl odkrýt pozapomenutou lyžařskou historii města i zimní slávu kateřinských lázní. Informace o prvních lyžích v Počátkách potvrdila ve svých vzpomínkách i továrníkova pravnučka Blažena Ekšlágrová, která jako poslední z rodiny v domě žila. Právě tam se sjížděla smetánka z celé republiky. Aktivita místního lyžařského spolku je doložená na mnoha zachovaných plakátech, pozvánkách i fotografiích.

Lyžařský svaz v Království českém

Češi se chlubí nejhustší sítí veřejných knihoven na světě i největší světovou spotřebou piva na hlavu. A kupodivu patří i k pionýrům lyžování včetně slalomu a sjezdu. Když si v roce 1892 přivezl majitel jilemnického panství hrabě Harrach ze světové výstavy v Norsku první lyže, netušil, jak rychle a silně se našinci do jasanových prkének a bambusových hůlek zamilují. První český Ski spolek vznikl v roce 1894, další záhy přibývaly a 21. Prvním předsedou Svazu lyžařů v Království českém byl zvolen Jan Buchar, řídící učitel z Dolních Štěpanic u Jilemnice. V roce 1903 tehdy čtyřiačtyřicetiletý kantor šířil osvětu se zápalem mladíka, o novém sportu přednášel i v Praze, například v pražském hostinci U Choděry.

Matyáš Žďárský

Jistý Matyáš Žďárský z Kožichovic na Třebíčsku učinil pro dějiny zimních sportů doslova mimořádný objev. Autor studie o zakladateli alpského lyžování Jakub Novotný zdůrazňuje, že Žďárský byl jedinečným inovátorem. Žďárský byl také schopný propagátor lyžařství, a to nejen v Rakousko-Uhersku. Už v roce 1898 založil Liliendorfský lyžařský spolek a první světové závody ve sjezdu uspořádal v roce 1905, včetně slalomu. Dvoukilometrová trať měla osmdesát pět branek a o vítězství bojovalo třiadvacet mužů a jedna žena.

tags: #staré #dřevěné #lyže #historie

Oblíbené příspěvky:

• Kompozitní materiál WPC: Vlastnosti a výhody
• Umělecké profese v Olomouci: Jaké jsou platové podmínky?
• Náhrdelníky s dřevěnými přívěsky
• Moderní využití dýh v truhlářství
• Návod na malování lamina