Statická bezpečnost dočasných staveb a membránových konstrukcí

Statická bezpečnost dočasných staveb, stejně jako jakýchkoli jiných konstrukcí, je klíčová pro ochranu života, zdraví a majetku. Česká legislativa, zejména stavební zákon a související vyhlášky, podrobně upravuje požadavky na navrhování, provádění a odstraňování těchto staveb. Tento článek se zaměřuje na aspekty statické bezpečnosti dočasných staveb, membránových konstrukcí a nařízení související s neodkladným odstraněním a zabezpečovacími pracemi.

Neodkladné odstranění stavby a zabezpečovací práce

Postup stavebního úřadu při nařizování neodkladného odstranění stavby nebo nutných zabezpečovacích prací je upraven ustanoveními § 135 a § 136 stavebního zákona. Charakter těchto prací naznačuje, že se nejedná o běžné případy, ale vždy o takový stav stavby, který je nebo může být nebezpečný, respektive ohrožující život nebo zdraví osob nebo zvířat. Ke zjištění tohoto stavu slouží kontrolní prohlídky, které stavební úřad provádí mimo jiné v případech, kdy má být nařízeno neodkladné odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, nezbytné úpravy nebo vyklizení stavby a může je provést též u nařízených udržovacích prací a u odstraňované stavby.

Případy nařízení odstranění stavby

Odstranění stavby nařizuje stavební úřad v různých případech podle různých postupů:

• Podle ustanovení § 92 Územní rozhodnutí stanoví stavební úřad v územním rozhodnutí u staveb dočasných nebo v rozhodnutí o změně využití území pro dočasné činnosti lhůtu pro odstranění stavby nebo ukončení činnosti a následný způsob úpravy území.
• Z vůle vlastníka lze stavbu odstranit na základě opatření stavebního úřadu k ohlášení tohoto záměru podle ustanovení § 128 stavebního zákona, popřípadě na základě povolení k odstranění stavby, pokud tak stavební úřad stanoví.
• Z moci úřední stavební úřad podle ustanovení § 129 stavebního zákona nařídí odstranění stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob, a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby.
• Nařídí odstranění stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření či jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním (v tomto případě je za určitých podmínek možno požádat o dodatečné povolení stavby).
• Dále se nařizuje odstranění stavby, u níž bylo stavební povolení zrušeno podle § 176 odst. 5 (chráněné části přírody, archeologické nálezy).
• Odstranění stavby, která nevyžaduje územní rozhodnutí, stavební povolení ani ohlášení stavby, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními předpisy, nebo vlastníkovi pozemku, na kterém byla provedena, není-li vlastník stavby znám.
• Také stavby prováděné nebo provedené podle rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem, které bylo pravomocně zrušeno, a stavba nebyla povolena v opakovaném stavebním řízení, a dočasné stavby, u které uplynula stanovená doba jejího trvání.

V uvedených nařízeních stavebního úřadu o odstranění stavby se nejedná o bezprostřední ohrožení života nebo zdraví osob a zvířat.

Neodkladné odstranění stavby

Pokud stavba svým závadným stavem ohrožuje životy osob nebo zvířat tím, že hrozí zřícením, tzn. jde o stav akutního nebezpečí, stavební úřad postupuje podle ustanovení § 135 odst. 1 stavebního zákona. Nařídí vlastníkovi stavby neodkladné odstranění stavby a zabezpečí její odstranění. Odvolání proti rozhodnutí o neodkladném odstranění stavby nemá odkladný účinek. Nařízené odstranění stavby je její vlastník povinen zajistit oprávněným stavebním podnikatelem. V případech, kdy je vlastník stavby nečinný a hrozí nebezpečí z prodlení, musí stavební úřad zabezpečit odstranění závadné stavby sám, a to prostřednictvím stavebního podnikatele, který je k tomu odborně vybaven. Zákon zcela jednoznačně stanoví, že náklady vynaložené na neodkladné odstranění stavby nese vlastník stavby.

Čtěte také: Principy předpjatého betonu

Nutné zabezpečovací práce

Obdobný postup stanoví stavební zákon pro nutné zabezpečovací práce, nařízené ustanovením § 135 odst. 2. Postupuje se tak u staveb, které svým špatným technickým stavem ohrožují zdraví a životy osob nebo zvířat, ale není je nutné neodkladně odstranit. Zabezpečovací práce mají většinou provizorní charakter pro zajištění stavby do doby, než bude provedena řádná oprava nebo změna stavby. Stejně jako v předchozím případě, hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí nutné zabezpečovací práce stavební úřad prostřednictvím stavebního podnikatele, který je k jejich provedení odborně vybaven. I zde platí, že nutné zabezpečovací práce může stavební úřad stavebnímu podnikateli nařídit a i postup s úhradou nákladů je stejný.

Ústní příkaz k odstranění stavby

V případě, kdy jsou závadným stavem stavby bezprostředně ohroženy životy a zdraví osob nebo zvířat (superakutní nebezpečí), může stavební úřad podle § 136 neodkladné odstranění stavby, provedení nutných zabezpečovacích prací, popřípadě vyklizení stavby nařídit i ústně při kontrolní prohlídce. Řízení je v daném případě omezeno na nezbytné zjištění skutečného stavu a jeho podchycení v protokolu, který musí být především důkazem o splnění zákonem stanovených podmínek pro ústní nařízení odstranění stavby.

Membránové konstrukce

Textilní a fóliové membránové konstrukce jsou stále častěji využívány pro zastřešení nejen doplňkových a dočasných staveb, ale i pro zastřešení rozsáhlých staveb trvalých. Použití těchto materiálů jako zároveň plnohodnotného konstrukčního prvku i střešního, případně stěnového pláště přináší jedinečné výhody. Tyto stavby díky použití membrán vynikají nevšedním tvarem, rozpětím a nízkou hmotností střešní konstrukce. Nedílnou součástí konstrukcí s textilní nebo fóliovou membránou je nosná konstrukce. Ocelové prvky se používají jednak v podobě kotevních, obvodových, úžlabních a hřebenových lan, jednak v podobě prvků nosné konstrukce a kotvení. Membránové konstrukce získávají schopnost přenášet zatížení teprve po vnesení předpětí a po dosažení vhodného tvaru.

Typy membránových konstrukcí

• Mechanicky předepnuté membránové konstrukce: Jsou tvořeny jednovrstvou nebo i vícevrstvou (z tepelně izolačních důvodů) tkaninou. Pro tkané plachty se nejčastěji používají skleněná vlákna potažená PTFE (polytetrafluoretylen neboli teflon) a PES (polyester) vlákna potažená PVC (polyvinylchlorid) s případným zalakováním akrylovým nebo PVDF lakem. Plachty mají zpravidla větší únosnost ve směru přímých vláken (osnovy) než ve směru vláken vetkaných (útku), jedná se tedy o ortotropní materiál. V současnosti se již vyrábějí i plachty s přibližně shodnou únosností v obou směrech, které lze dosáhnout příčným předepnutím základní osnovy tkaniny ve všech fázích výroby.
• Pneumaticky předepnuté konstrukce: Jsou často typizovány a dodávány jako systémové prvky. Patří sem přetlakové haly, u nichž je celý vnitřní prostor objektu udržován ve stálém přetlaku 300-1000 Pa, který membránu drží v požadovaném tvaru. Dále trubicové tensairity konstrukce, které sestávají z tlačeného ocelového prvku, válcové uzavřené membrány s nízkým přetlakem (air-beam) a zpravidla dvou spirálových lan. Tento typ konstrukce je svým působením velmi zajímavý a inovativní, využívá membrány jako konstrukční prvek. Patří sem i polštáře z fólií se stálým přetlakem nebo podtlakem, které tvoří dvě až pět vrstev fólií (podle požadavku na tepelně izolační vlastnosti). Jsou uloženy přes hliníkové profily na nosný, převážně ocelový, rastr. Pro větší rozpětí polštářů nad cca 3,5 m se používá podpůrná lanová síť. Polštáře jako nejběžnější pneumaticky předepnuté plošné prvky jsou vytvořené nejčastěji z fólií z materiálu ETFE (ethylen-tetrafluoretylen) nebo THV (tetrafluorethylen-hexafluorpropylen-vinyldefluorid) v tloušťkách 0,05-0,2 mm. Velkou předností materiálu je skutečnost, že oproti sklu propouští UV záření typu A a naopak filtruje UV záření typu B a C, což je optimální pro použití v prostředí určeném pro živé organismy.

Předpětí membránových konstrukcí

Pro mechanicky předepnuté membrány je předpětí základním zatěžovacím stavem, který aktivuje jejich geometrickou tuhost a vytvoří schopnost přenést namáhání působící proti směru předpětí (snížením počátečního tahového namáhání). Předpětí se do membránových konstrukcí vnáší buď natažením ve dvou opačně zakřivených směrech vůči sobě (hyperbolický paraboloid), nebo natažením membrány oproti tuhé obvodové konstrukci, respektive konstrukci bodového podepření. Vícevrstvé polštáře, tvořené z fólií, jsou předepnuté pneumaticky přetlakem nebo podtlakem. Rozhodnutí který prvek předepnout, v jaké fázi montáže, jakou silou a jakým směrem, je dáno zejména praktickými možnostmi a statickým systémem konstrukce.

Způsoby vnesení předpětí:

Čtěte také: Jak se změnila pravidla požární bezpečnosti staveb

• Vnesení předpětí do obvodového prvku liniově.
• Vnesení předpětí natočením obvodových nosníků.
• Vnesení předpětí do obvodového prvku bodově.
• Poddajné prvky na okraji plachty mohou být předepnuty prostřednictvím posunu tuhého bodového uchycení.
• Vnesení předpětí zvětšením konstrukční délky nebo výšky tuhé nosné konstrukce pomocí mechanismů integrovaných do konstrukce.
• Pneumatické konstrukce jsou předepnuty přetlakem nebo podtlakem, zatížení na povrch je dáno rozdílem vnějšího a vnitřního tlaku.

Veškeré montážní stavy musí být zahrnuty do úvahy již v průběhu návrhu konstrukce. Správná velikost předpětí je pro konstrukci stanovena na základě procesu hledání optimálního tvaru, tzv. „form-finding“. Minimální potřebné předpětí membrány vychází z požadované tuhosti a pevnosti materiálu.

Modelování a výpočet membránových konstrukcí

V praxi je běžné oddělené modelování membránových a okolních ocelových nosných konstrukcí. Samotná membránová část je navržena odbornou kanceláří a stanovené účinky se vnesou do ocelové konstrukce. Takový postup nevede ke zkreslení reálného působení pouze při zachování několika podmínek. Předně je to dostatečně výstižný vstup pro zpracovatele membrán - kromě přesné geometrie je nezbytné znát tuhosti podpor a spolupůsobících prvků. Pokud nejsou poddajné podpory a kotvení membrány zadány se skutečnou tuhostí, nelze zjistit deformaci nosné konstrukce realizovanou před dosažením potřebného předpětí membrány. Při společném modelování ocelové konstrukce s membránami je předpětí člen, který konstrukci uvede do konfigurace, kdy je schopna přenášet další zatížení dle očekávání. Pro výpočet silových a deformačních veličin od konečných kombinací zatížení musí být zpravidla použit nelineární výpočet II. řádem.

Pro návrh membránových konstrukcí probíhá příprava samostatného dílu evropských norem Eurocode 10 skupiny CEN/TC250/WG5.

Kontrola předpětí

Pro správné působení membránových konstrukcí je zásadním požadavkem odpovídající úroveň předpětí všech částí, tedy kotevních lan nebo táhel, obvodových lan a membrán. Měření hodnot předpětí na aktivované konstrukci je možné např. těmito metodami:

• Stanovení osové síly v prvku z analýzy jeho kmitání.
• Stanovení normálové síly z naměřeného průhybu, vyvolaného známou silou zkušebního zařízení.
• Stanovení normálové síly pomocí měření elektromagnetické permeability je metoda použitelná pro tyčová táhla.
• Stanovení napjatosti membrán pomocí speciálního zařízení.

Legislativní rámec pro staveniště a dočasné stavby

Problematika stavenišť a jejich zařízení je předmětem řady právních předpisů v České republice a mezinárodních smluv. Je třeba je zohlednit jak ve fázi navrhování stavby, tak ve fázi provádění stavby.

Čtěte také: Jak na bezpečnost při přípravě dlažby

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (NSZ)

• Zákon o stavebním úřadu a stavebním zákoně nabývá účinnosti dnem 1. července 2024.
• Ustanovení § 146 NSZ stanoví současné požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu.
• Podle § 152 stavebního zákona je stavebník povinen umístit před zahájením stavby na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby a ponechat jej tam až do dokončení stavby. Dále je povinen zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace stavby a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo její změny, popřípadě jejich kopie.
• Stavbyvedoucí je podle stavebního zákona (§ 153) povinen zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm.

Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu

• Tato vyhláška nahradila předchozí vyhlášku č. 268/2009 Sb.
• Stanovuje požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, které byly přesunuty z původní vyhlášky do úrovně zákona a jejich text byl upraven a zestručněn.

Vyhláška č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb

• Stanoví rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení.
• V souhrnné technické zprávě této dokumentace musí být stanoveny zásady organizace výstavby, tj. napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, ochrana okolí staveniště, maximální zábory pro staveniště.
• Stavební deník se vede ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby.

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území

• Mezi obecnými požadavky na umisťování staveb (§ 23 odst. 5) uvádí, že mimo stavební pozemek lze umístit jen stavby zařízení staveniště a připojení staveb na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace.
• Podle § 53 odst. 3 se musí veřejná prostranství a pozemní komunikace dočasně užívané jako staveniště při současném zachování jejich užívání veřejností po dobu společného užívání bezpečně chránit a udržovat.

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích

• Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., upravuje mj. požadavky na staveniště, jako je oplocení, zabezpečení výkopů a zajištění bezpečné manipulace.

Další právní předpisy

Kromě výše uvedených právních předpisů je nutné při posuzování statické bezpečnosti dočasných staveb a stavenišť zohlednit i další zákony a vyhlášky, například:

• Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
• Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
• Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.
• Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (pro definici stálé provozovny, kam spadá i staveniště).
• Sdělení č. 433/1991 Sb., o Úmluvě o bezpečnosti a ochraně zdraví ve stavebnictví.

Základní podmínky pro statickou a geotechnickou stabilitu dočasných staveb

Základní podmínkou pro předběžné zhodnocení statické a geotechnické stability objektu je bezpečnost. Zásadně je třeba zamezit přístupu osob do zjevně porušených částí objektu před jeho stabilizací. Kontrolu vyžadují především staticky podstatné prvky stavebních konstrukcí, jako jsou základy a jejich bezprostřední okolí, nosné zdi, věnec, podlahové a stropní desky, schodiště či krov. Zjevné narušení těchto konstrukcí je jednoznačnou indikací pro odborné posouzení objektu. V případě chalup a rodinných domků je nejčastější příčinou poruch vymílací činnost proudící vody, která svým prouděním podemílá základy. Z tohoto důvodu je třeba očistit a prohlédnout okolí základu a případně prohlubně v blízkosti základu, okamžitě odvodnit a zavézt (přitížit) citlivě hutněnou zeminou. V případě pádu štítových stěn je vhodné konstrukci ubourat až po nosné zdivo nebo objekt předběžně stabilizovat stojinami ze starších trámů. Zejména je třeba podepřít vyčnívající zdivo nebo pozednice a v případě narušení krovu zajistit jejich vzájemné stažení ocelovým lanem nebo alespoň fixaci příčným trámem. Široce rozevřené trhliny lze stabilizovat vysekáním rýhy a vložením ocelových svorníků či vřetenovitých kotvících prvků.

Přehled požadavků vyhlášek na dokumentaci staveb

Níže je uvedena tabulka shrnující obsahové náležitosti dokumentace staveb dle prováděcích vyhlášek nového stavebního zákona, které jsou relevantní pro statickou bezpečnost dočasných staveb.

Tyto požadavky zdůrazňují důležitost komplexního přístupu k návrhu a provádění dočasných staveb, s důrazem na jejich statickou bezpečnost a soulad s platnými právními předpisy.

tags: #staticka #bezpecnost #docasnych #staveb

Oblíbené příspěvky:

• Bezpečná instalace elektroinstalace do dřeva
• Vše o palubkách v Blansku
• Vše, co potřebujete vědět o recyklaci EPS
• Samořezné šrouby pro kovové konstrukce
• Náhradní díly Zetor UŘ I