Jednoduchá zatravněná střecha: Postup stavby svépomocí

Zelené střechy, které jsou v posledních letech stále více diskutovaným tématem v oblasti ekologického stavebnictví, přinášejí řadu výhod pro váš dům. I když jsou pro některé stavebníky stále relativně novinkou, jejich přínosy pro mikroklima, estetiku a ekologii jsou nesporné.

Zelené střechy jsou stále oblíbenější pro své nesporné výhody. Zadrží aspoň to minimum srážek, které na naše území v posledních letech dopadá, a také přirozeně ochlazují prostory pod zelenou střechou. Možná i vy byste byli rádi majiteli tohoto kousku funkční zeleně. Pokud plánujete střešní zahradu, měla by být zelená střecha součástí vašeho širšího plánu na zlepšení energetické účinnosti a ekologického charakteru vaší nemovitosti.

Hned v úvodu je třeba zdůraznit, že realizace zelené střechy na rodinném domě by měla být vždy svěřena do rukou specializované firmy. Možných rizik je zde totiž více než u běžné střechy. Zejména se jedná o kvalitu a provedení hydroizolační vrstvy. V budoucnu bude totiž skrytá pod zeleným kobercem, a tak bude identifikace vad i jejich náprava nepoměrně složitější než u běžné ploché střechy.

Pokud se přece jen chcete do realizace zelené střechy pustit sami, pak by to mělo být vždy jen na plochých střechách doplňkových staveb menšího rozsahu, např. garáži, zahradním domku nebo třeba pergole. Zelená střecha na pergole nebo garáži přímo vybízí k realizaci svépomocí a kdokoliv zručnější to jistě zvládne. Důrazně doporučuji nechat větší a vegetačně složitější střechy na odbornících! Výborným pomocníkem vám k tomu bude systém Urbanscape pro zelené střechy.

Proč zatravnit střechu? Výhody zelených střech

Ze zelených ploch na střechách domů, přístaveb nebo přístřešků pro auta mají prospěch lidé, živočichové i rostliny. Zelená střecha přináší následující výhody:

Čtěte také: Kostel techniky - klenba

• Zelená střecha zlepší vzhled budovy, garáže nebo přístřešku pro auto.
• Ozelenění poskytne cenný životní prostor živočichům a rostlinám.
• Rostliny čistí okolní vzduch od prachu a dalších zátěží.
• Zelená střecha chrání před extrémními povětrnostními vlivy, jako jsou kroupy a silné sluneční záření.
• Zachycení dešťové vody snižuje zatížení místních kanalizačních systémů a čističek odpadních vod.
• Díky odpařování a izolaci se zlepší vnitřní klima v místnostech pod střechou.
• Každý čtvereční metr zeleně přispívá k čerstvějšímu vzduchu.
• Zatravněním střechy můžete ušetřit energii, protože zelená střecha v létě budovu ochlazuje a v zimě izoluje.
• Kromě mnoha výhod je zatravnění střechy v řadě měst a obcí podporováno ze státního rozpočtu, což sníží pořizovací náklady.

Typy zelených střech: Extenzivní vs. Intenzivní

Pokud uvažujete o pořízení zelené střechy, máte v zásadě na výběr ze dvou možností: intenzivní nebo extenzivní zelená střecha. Zelené střechy se dělí podle toho, co na nich chceme zasadit. Ozelenění přichází v úvahu pouze pro ploché střechy nebo šikmé střechy se sklonem méně než 45°.

Extenzivní ozelenění střechy

Pokud chcete zelenou střechu nenáročnou na údržbu, zvolte extenzivní ozelenění střechy. Extenzivní zelená střecha je pak určena pro konstrukce, které snesou zatížení od 60 do 300 kilogramů. Na rozdíl od intenzivní zelené střechy vsadíte u této varianty na nízké rostliny nenáročné na péči, které vyžadují málo nebo žádnou pravidelnou péči. To jsou například mechy, trávy, byliny nebo sukulenty. Extenzivní ozelenění můžete realizovat na plochách a šikmých střechách se sklonem do 45°. Většinou se takto díky nízké hmotnosti zatravňují střechy garáží nebo přístřešků pro auto. Tento typ střechy se osazuje skalničkami, trvalkami či mechy. Využít lze například netřesk střešní, který se na zatravněné střechy na moravském Slovácku osazoval už ve středověku. Klasikou nejvhodnější pro rodinné bydlení jsou tzv. střechy extenzivní, které potřebují jen poměrně malou vrstvu substrátu, do které se osází suchomilné rostlinky, a střecha tak nevyžaduje téměř žádnou zvláštní péči. Zároveň se nehodí pro pěstování náročnějších rostlin, jakými jsou např. vyšší okrasné rostliny nebo keře. Je to dáno i její konstrukcí, která zpravidla není navržena na větší zatížení.

Intenzivní ozelenění střechy

Při intenzivním ozelenění střechy se jedná o malou zahradu v podobě, ve které ji vytvoříte. Intenzivním zeleným střechám se někdy říká obytné střechy. Většinou se zakládá na plochách, které lidé skutečně využívají, například střechy podzemních garáží. Vedle náročnějších rostlin je zde možné začlenit i cesty. Z rostlin se uplatňují trvalky a keře. Zavlažování deštěm většinou nestačí a je nutné zalévat a hnojit. Intenzivní zelená střecha představuje zatížení minimálně tři sta kilogramů na metr čtvereční. Je třeba brát v úvahu i to, že se hlína nasytí vodou. Na intenzivní typ střech lze sázet i květiny, u střech s nejvyšší nosností dokonce keře a menší stromy a vybudovat systém podpovrchového zavlažování. Tady může být vrstva zeminy i vyšší než jeden metr.

Ať už se jedná o intenzivní nebo extenzivní zelenou střechu, s oběma variantami vytvoříte nový životní prostor pro živočichy a zelenou oázu ve městě.

Plánování a statika

Při plánování zelené střechy přihlédněte k očekávané hmotnosti. Včas se informujte, kolik bude zelená střecha včetně vegetace vážit (při nasycení vodou) a zda statika vaší stropní konstrukce tuto hmotnost vydrží. Málokdo si totiž uvědomuje, kolik zelená střecha váží. Hmotnost jednoduché extenzívní střechy s rozchodníky se v suchém stavu pohybuje od 60 do 150 kg/m², v případě nasycení vodou je to ještě mnohem více. Pokud by byla ohrožena statika, existují také řešení pro lehčí variantu zelené střechy. Základním parametrem je únosnost střechy, pozor ale i na únosnost tepelné izolace - pěnový polystyren obecně zvládne mnohem větší zatížení než minerální vata. Podle druhu zelené střechy se k zatravnění nejlépe hodí jaro nebo podzim.

Čtěte také: Jak vyrobit kočičí strom

Skladba jednoduché zatravněné střechy

Zelená střecha je střecha částečně nebo zcela pokrytá vegetací, která se vysazuje do substrátu na hydroizolační membránu. Střecha také může obsahovat další vrstvy, jako například kořenovou bariéru a odvodnění a zavlažování. Konstrukce střechy je od nosné konstrukce zatravnění střechy oddělená dilatační a ochrannou vrstvou proti prorůstání kořínků. Následující průvodce vysvětlí strukturu ozelenění plně utěsněné střechy.

Vnitřní části konstrukce střechy musí být důkladně chráněny souvrstvím hydroizolací a vrstev, které zabraňují pronikání kořenového systému do konstrukce střechy.

1. Hydroizolace

   Hydroizolace je první a dalo by se říct nejdůležitější vrstva, protože odděluje konstrukci střešního pláště, který musí plnit svoje statické a tepelně technické parametry, od vlastního vegetačního souvrství. Takže pokud nerealizujete vegetační souvrství ihned po aplikaci hydroizolace, je třeba vrstvu řádně zkontrolovat a případně požadovanou těsnost ověřit zátopovou nebo jiskrovou zkouškou.

2. Ochranná fólie proti prorůstání kořenů

   Ochranná fólie chrání stávající hydroizolaci, aby nedošlo k jejímu znehodnocení prorůstajícími kořeny. Fólii rozviňte se vzájemným přesahem 20 cm a přesahem střechy 50 cm. Dočasně fólii zatižte, aby ji případně nezvedl vítr. V místech střešních vpustí fólii prořízněte, ale vyvarujte se řezání přímo na hydroizolaci!

3. Drenážní vrstva

   Drenážní vrstvu shromažďuje přebytečnou vodu v dutinách a zbytek odvádí mimo střechu. Aby se rostlinkám na zelené střeše dobře dařilo, potřebují dostatečnou vláhu. Tu zajišťuje tzv. drenážní vrstva - tedy nopová fólie s prolisovanými kalíšky, ve kterých se voda po dešti ukládá. Kromě zadržování vody má tato speciální fólie i perforace pro odtok přebytečné vody pryč směrem ke střešním vpustím.

   Čtěte také: Dřevěná udírna: Postup stavby

   Drenážní fólii položte na celou plochu střechy. V závislosti na použitém materiálu buď retenční drenážní fólii položte se vzájemným přesahem dvou řad a s otvory nahoru. V případě drenážní fólie s textilií položte díly těsně vedle sebe a textilií nahoru.

   U šikmých střech (nad 10°) drenážní vrstva není nutná, protože se u nich nopové fólie neinstalují - není třeba střechu odvodňovat. Naopak se v této části musí řešit instalace drenážních zpomalovačů, které zabraňují příliš rychlému odtékání vody.

4. Filtrační vrstva

   Nopovou fólii je třeba ochránit proti zanesení a poškození další vrstvou geotextilie - tentokrát filtrační, s plošnou hmotností okolo 120 g/m². Filtrační vrstva brání propouštění jemných částic vegetační vrstvy do drenážní vrstvy. Drenážní vrstvu tak zachovává funkční.

5. Vegetační vrstva (substrát)

   Na řadu přichází vrstva substrátu, popřípadě kombinace hydrofilní minerální vlny a substrátu. Vegetační vrstva zajišťuje vhodné podmínky pro růst rostlin a umožňuje kvalitní kořenění. Důležitou vlastností je akumulace dostatečného množství vody. U substrátu pozor, nikdy se nesmí používat zemina ze zahrady, ornice, ani zakoupený zahradnický substrát, který pro střešní zahradu neobsahuje dostatečné množství minerálních látek. Rostliny mohou do minerální vlny bez problémů kořenit, navíc funguje jako další hydroakumulační a drenážní vrstva. Nahradit část substrátu minerální vlnou je obzvláště vhodné u šikmých střech nad 10°, protože čedičová vlna má mnohem větší hydroakumulační schopnost než vrstva substrátu. Minerální vlna může být omylem zaměněna za klasickou stavební, která vodu odpuzuje!

   Systém Urbanscape místo zeminy využívá minerální vlnu, která zde funguje jako substrát. Díky nízké hmotnosti příliš nezatěžuje střechu, je proto vhodný i pro ozeleňování starších střech, jejichž konstrukce snesou jen menší zátěž. Patentovaná vrstva minerální vlny navíc obsahuje velmi nasákavé polymery, které dokáží zadržet dostatek vody během příznivých dní, aby ji průběžně v době sucha rostlinám z rodu rozchodníků uvolňovaly.

   Rozviňte Green Roll kolmo na drenážní fólie, těsně vedle sebe. Můžete vynechat pás o šířce 20 cm na okraji střechy a později je zasypat kačírkem.

6. Rostliny

   Logickou poslední tečkou jsou samotné rostliny - protože volíme extenzivní vegetační střechu, budou to vždy takové rostliny, které jsou suchomilné, dokážou se vypořádat i s velmi malou vrstvou substrátu a nedostatkem vody. Rozchodníky jsou skupina rostlin, která má velice blízko k sukulentům. Jsou suchomilné a mají silné dužnaté listy, které zadržují vodu. Jsou tedy vhodné pro střechy, u kterých nemůžeme zajistit silnou vrstvu zeminy, která by sama vázala dostatek vody celý rok.

   Rozchodníkový koberec položte do 24 hodin od dodání! Nesmí zůstat zabalený v rolích více než pár dní včetně přepravy. Koberec opatrně rozviňte kolmo na Green Roll. Postupujte ve spádu střechy, tedy od vrchu dolů. Koberec stříhejte nůžkami nebo řežte nožem se zahnutou čepelí. Rozchodníkový koberec by měl pokrývat celou plochu střechy. Prázdná místa v rozchodníkovém koberci vyplňte rostlinami.

   Rozchodníkové řízky je nutné aplikovat nejpozději do dvou dnů. Předpěstované koberce taktéž, případně je rozbalit, aby se nezapařily. I když bude váš výběr značně rozmanitý, je třeba počítat s tím, že rostliny si časem vytvoří jakousi rovnováhu - některé zcela zaniknou, jiným se bude dařit dobře. Suchomilné tučnolisté rozchodníky dokážou zadržet velké množství vody, přežijí dlouhodobé období bez deště a jsou nejméně náročné na údržbu. Přesto však ve své počáteční vegetační fázi potřebují intenzivní péči. Neobejdou se bez zalévání, pletí a hnojení. Tyto činnosti odpadají při použití předpěstovaných rozchodníkových rohoží. Rozchodníkové rohože pěstujeme v podmínkách lokálního klimatu po dobu minimálně jednoho roku. V počáteční fázi je produkce pravidelně zalévána a hnojena.

7. Kačírek

   Aby se při dešti nešpinila fasáda, používá se po obvodu vegetační střechy zásyp z kačírku, tedy praného kameniva, které nesmí obsahovat velké procento jemných částic. Kamenivo sypeme také v okolí vpustí, prostupů potrubí, světlíků, střešních oken nebo atik, tedy v okolí míst, která chceme chránit před zarůstáním vegetací, jež by mohla trhat oplechování nebo ucpávat odvodňovací otvory. Protože místa, kde bude kačírek, a kde substrát musíme jasně vymezit, instalují se tzv. ukončovací kačírkové lišty, které udržují materiál na místě.

   Pokud chcete použít i kačírek, nechte na okraji střechy min. 20 cm pás bez vegetace. Kačírek by měl mít frakci 16 až 32 mm a dokonale jím zasypte ochrannou fólii.

Konečné úpravy

Na střešní vpusť nasaďte ochranný koš. Lištu k zachytávání nečistot vsuňte okolo rozchodníků pod drenážní fólie. Část ochranné fólie, přesahující přes okraj střechy, odřízněte nožem se zahnutou čepelí. Dejte pozor, abyste přitom nepoškodili hydroizolaci!

Jen ještě nezapomeňte po realizaci zalít rozchodníky tak, až se Green Roll zcela nasytí vodou. Pak už se můžete kochat hotovým dílem. Každá zelená střecha potřebuje péči, a to i ta extenzivní, která patří k nejméně náročným na servis. Zavlažování není nutné v případě dobře prokořeněné rozchodníkové střechy.

Zelenou „střešní krytinu“ můžete vytvořit v podstatě na jakékoli střeše s dostatečnou nosností. Nejčastější a nejosvědčenější typ takovéto střechy je jednoplášťový, bez jakékoli větrací mezery, s tepelnou izolací a parozábranou.

Přehled skladeb vrstev zelené střechy

tags: #jednoduchá #zatravněná #střecha #postup #stavby

Oblíbené příspěvky:

• Přečtěte si článek o asfaltovém šindeli
• Jak parozábrana chrání vaši střechu?
• Stavba pultové střechy na garáž svépomocí
• Vše o Body 1K: Tmel a plnič v jednom produktu
• Vše o vnitřním štuku Prima