Stavby, terénní úpravy a zařízení: Ohlášení, povolení a inovativní řešení se zemními vruty

Stavební právo v České republice prochází neustálým vývojem, což se projevuje i v oblasti ohlašování a povolování staveb. Pro stavebníky je klíčové se orientovat v platné legislativě, aby předešli komplikacím a zajistili hladký průběh svých záměrů.

Jednoduché stavby a ohlášení

Část stavebního zákona upravující proces ohlašování staveb je rozdělena na dva menší bloky. V ustanovení § 104 jsou uvedeny výčty jednoduchých staveb, terénních úprav a udržovacích prací vyžadujících ohlášení.

Stavby, u kterých postačí ohlášení:

  • stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci (nově bez omezení plochy), s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,
  • podzemní stavby do 300 m² celkové zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem nebo stavbou podle § 16 odst. 2 písm. d),
  • stavby do 300 m² celkové zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m² celkové zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let; dobu dočasnosti nelze prodloužit,
  • stavby do 70 m² celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
  • stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2,
  • stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,
  • stavby zařízení staveniště, neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e) bodě 1,
  • stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
  • terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b),
  • udržovací práce na stavbě neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c),
  • stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí.

Oznámení postačí i u změn uvedených a dokončených staveb, pokud změnou nedojde k překročení stanovených parametrů. Ohlášení nevyžadují stavby a terénní úpravy, u kterých to stavební úřad stanovil v souladu s ustanovením § 78 odst. 6. Zvláštní právní režim platí pro stavby uvedené v odstavci 1 pod písmeny a) až d), neboť pro ně se nevyžaduje vydání alespoň územního souhlasu (odstraněna byla zároveň podmínka vydání územně plánovací informace).

Stavby, terénní úpravy a zařízení uvedené v ust. § 103 stavebního zákona sice nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, avšak před jejich provedením musí stavebník svůj záměr vždy oznámit dle ust. § 96 stavebního zákona stavebnímu úřadu, který v případě, že ohlášení splňuje požadavky stanovené zákonem, vydá územní souhlas.

Společný souhlas a řízení

Pokud podá stavebník současně žádost o územní souhlas podle SZ § 96 odst. 3 a ohlášení stavebního záměru podle § 105, které splňují požadavky § 96 a § 105, vydá stavební úřad společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru. Stavební úřad při posuzování žádosti o územní souhlas a ohlášení stavebního záměru postupuje podle § 96 odst. 4 s přihlédnutím k § 105 stavebního zákona.

Čtěte také: Kostel techniky - klenba

Společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru je upraven v ustanovení nového § 96a. Jedná-li se o stavbu v působnosti obecného stavebního úřadu, stavbu vymezenou v ust. § 15 odst. 1 písm. b) až d) a v ust. § 16 odst. 2 písm. d), lze vydat společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášené stavby, kterým se stavba současně umisťuje a povoluje. Příslušným stavebním úřadem je úřad příslušný k povolení stavby podle ust. § 13 odst. 1, § 15 odst. 1 písm. b) až d) nebo podle ust. § 16 odst. 2 písm. d).

Jako přílohu společného oznámení přiloží stavebník doklady uvedené v § 96 odst. 3 písm. a) až e) a dokumentaci podle povahy záměru dle § 105 odst. 2 - 6. Společný souhlas se doručuje stavebníkovi a současně dotčeným orgánům, osobám uvedeným v § 96 odst. 3 písm. d) a v § 105 odst. 1 písm. f) stavebního zákona, popřípadě vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem. Místně příslušnému obecnímu úřadu se souhlas doručuje spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací, vyjma staveb v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu, pokud není stavebním úřadem.

Pokud stavební úřad dojde k závěru, že oznámení nemá předepsané náležitosti, nebo pokud trpí jinými vadami, pomůže stavební úřad stavebníkovi k jejich odstranění na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, k tomu mu stanoví přiměřenou lhůtu. Dojde-li stavební úřad k závěru, že společné oznámení záměru nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu nebo souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, nebo mohou být předloženým záměrem přímo dotčena práva dalších osob, rozhodne usnesením o provedení společného územního a stavebního řízení. Právní mocí tohoto usnesení je zahájeno společné územní a stavební řízení.

Společný souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi. Platí po dobu 2 let ode dne jeho vydání. Nepozbývá však platnosti, pokud v této době bylo s ohlášeným stavebním záměrem započato. Platnost společného souhlasu rovněž nelze prodloužit.

Požadavky na dokumentaci a přílohy ohlášení

Podrobnosti o formálních a obsahových náležitostech ohlášení staveb jsou upraveny v § 18a a v části B přílohy č. 8 prováděcí vyhlášky MMR č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, stavebního řádu a územního opatření, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb., jednak v § 2 v příloze č. 5 vyhlášky MMR č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.

Čtěte také: Jak vyrobit kočičí strom

Ohlášení musí obsahovat obecné údaje, kterými jsou identifikační údaje o stavebníkovi, o pozemku, o ohlašovaném stavebním záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, údaj o tom, kdo bude stavební záměr provádět, zda se k jeho provedení má použít sousední nemovitost, v tom případě souhlas vlastníka této nemovitosti; u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění.

Povinné přílohy ohlášení stavby:

  1. souhlas k provedení stavební záměru dle ust. § 184a, tj. právní vztah k pozemku, na němž se bude záměr provádět (doložení vztahu k pozemku či stavbě, pokud stavebník není současně vlastníkem pozemku či stavby souhlasem vlastníka pozemku). Nezbytnou součástí zůstává územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva, nahrazující územní rozhodnutí anebo územní souhlas. Pokud je pro stavební zámět stanoven účel vyvlastnění zákonem, souhlas vlastníka pozemku se nedokládá.
  2. územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvu územní rozhodnutí nahrazující anebo územní souhlas, pokud je jejich vydání tímto zákonem vyžadováno a nevydal je stavební úřad příslušný k povolení stavby; pro stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) platí poněkud odchylný právní režim;
  3. závazná stanoviska popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů, nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů nebo tohoto zákona, pokud se nevydává společné závazné stanovisko dle § 4 odst. 7 (koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko) případně povolení dle § 169 odst. 4;
  4. stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
  5. projektovou dokumentaci nebo dokumentaci ve dvojím vyhotovení - není-li obecní úřad obce, jejíhož území se stavební záměr dotýká, stavebním úřadem, musí být předložena trojmo, vyjma stavby v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu; pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení;
  6. souhlasy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k pozemkům, které mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavební záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.

Zvláštní pozornost věnuje stavební zákon v případě ohlášení obsahu a struktuře dokumentace ohlašované stavby. Smyslem prováděcí vyhlášky o dokumentaci staveb bylo sjednotit obsah dokumentací tak, aby byly pro všechny fáze předprojektové a projektové přípravy kompatibilní. Tomu odpovídají i zvolené pojmy a názvosloví jednotlivých částí, které jsou obecně považovány za závazné (A - průvodní zpráva, B - souhrnná technická zpráva, C - situační výkresy, D - dokumentace objektů a technických a technologických zařízení, E - dokladová část).

Stavební povolení a územní řízení

Chystáte-li se stavět dům, který svými parametry překročí limity pro ohlášení, musíte vyřizovat stavební povolení. To je nezbytné i při rekonstrukcích, kdy se zasahuje do nosných konstrukcí. Pro ohlášení i získání stavebního povolení budete samozřejmě potřebovat i projektovou dokumentaci. Na úřadě vám vydají územně plánovací informace, na jejichž základě se dozvíte, za jakých podmínek můžete na svém pozemku stavět a jaké parametry musí rekonstrukce splňovat. Úřad do 30 dnů od doručení zahájí stavební řízení pro vydání stavebního povolení. Poté může nařídit i ústní jednání, které oznámí nejpozději 10 dnů před jeho konáním. Pokud budou všechny náležitosti v pořádku, povolení vydá do 60 dnů od zahájení řízení.

Platnost souhlasu s provedením ohlášení stavby i stavebního povolení je časově omezená. Zahájit stavbu musíte do 2 let od jejich vydání.

Územní rozhodnutí

Územní rozhodnutí se nevydává pro území, pro které je vydán regulační plán, a to v rozsahu, v jakém nahrazuje příslušná územní rozhodnutí a také v případech uvedených v ust. § 79 odst. 3 a v případě postačí-li územní souhlas dle ust. § 96 odst. 1.

Čtěte také: Dřevěná udírna: Postup stavby

Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání nařídí veřejné ústní projednání, je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na místě. Žadatel zajistí, aby informace o jeho záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, byla bezodkladně poté, co bylo nařízeno veřejné ústní jednání, vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem nebo na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit, a to do doby veřejného ústního projednání.

Inovativní řešení: Zemní vruty

Výstavba plotů se může dokonale obejít bez výkopů a betonování, i bez následného zakrývání nevzhledných ploch v základu plotu. Klíčem úspěchu je nová technologie zemních vrutů, které přináší jednoduché, časově i finančně nenáročné řešení.

Výhody zemních vrutů:

  • Snadná a rychlá montáž: Zemní neboli základové vruty se nejprve zašroubují ručním vrtákem nebo speciální vrtačkou. Jednoduchý postup montáže zvládne každý a systém funguje okamžitě. Kvalitní základ plotu vznikne již během několika minut, aniž bychom čekali na tuhnutí materiálu.
  • Vynikající statické parametry: Pevné spojení úspěšně prošlo statickým prověřením podle přísných kritérií na tahovou, tlakovou i boční zátěž.
  • Ochrana proti vlhkosti: Vruty se vyrábí z odolného, stálého materiálu, který do plotu ani do jiných prvků nepřenáší vlhkost. I dřevěný plot zůstane suchý a preventivně tak chráněný před vznikem hniloby.
  • Úspora nákladů: Zemní vruty šetří peníze, protože pro instalaci nemusíme najímat personál a ušetříme i na materiálu. Jsou levnější variantou než klasické základy z běžných materiálů.
  • Ekologicky příznivé řešení: Protože do půdy nelijeme žádný beton ani jiné látky, nedochází k její kontaminaci. Okolní plocha zůstává bez poškození.
  • Estetika: Téměř celá část se nachází pod zemí a nijak tedy nenarušuje estetické hodnoty plotu.
  • Jednoduchá demontáž: Snadný způsob případné demontáže, dodatečného přesazení a podobně.

Použití zemních vrutů:

Tato technologie poskytuje univerzální řešení nejen pro klasické drátěné ploty a oplocení staveb či rodinných domů, ale i pro pergoly, garáže a další lehké stavby. Kde lze zemní vruty použít? Například pro kotvení sloupků plotu. Sloupky kotvíme 2,5 až 3 metry od sebe. Standardem je 2,5 metru.

Postup instalace zemních vrutů pro plot:

  1. Pomocí dřevěných kolíků a stavebního provázku si vytyčíme pozemek. Stavební provázek nám nejen určuje, kudy povede oplocení, ale zároveň simuluje spodní hranu pletiva. Začneme vyznačením míst pro umístění sloupků.
  2. Menší zemní vruty se dají zavrtat pomocí ocelové tyče (roksoru) nebo jinou ocelovou tyčí. Při tvrdé, vyschlé půdě si můžeme práci zjednodušit tím, že do půdy předvrtáme kolmou díru SDS vrtákem. Jakmile začnete zavrtávat vrut do země, neustále musíte myslet na to, že vrut by měl být v zemi usazen kolmo.
  3. Do zemního vrutu, který máme kolmo zavrtaný v zemi, vložíme sloupek. Vyrovnáme jej vodováhou a obsypeme kameninovou drtí. Zemní vruty se na sloupky využívají místo betonování sloupků.
  4. Při montáži pletiva je nutné kromě sloupků použít také vzpěry. Ty se ke sloupkům instalují šikmo, ale zemní vruty, kterými budou vzpěry přidělány k zemi, je nutné instalovat kolmo k zemi, rovně podle vodováhy.

Příklad povolení stavby se zemními vruty

Příkladem využití zemních vrutů je povolení stavby "Dočasné sociální zázemí hřiště Zlatníky". Jedná se o kontejner o půdorysu 6,255 x 2,435 m a výšce 2,720 m, který bude umístěn na 4 zemní vruty délky 1 100 mm. Stavba byla povolena ve zrychleném řízení, neboť obec, na jejímž území má být stavba uskutečněna, má vydán územní plán, nejde o záměr EIA, ani o záměr vyžadující povolení výjimky, a splňuje požadavky stavebního zákona. Povolení bylo vydáno jako dočasné do 30. 6. 2027, s podmínkou obnovy travního porostu po odstranění stavby.

Podmínky pro provedení stavby:

  1. Stavba bude provedena podle projektové dokumentace, kterou ověřil Ing. arch. Radek Vaňáč.
  2. Stavba se povoluje jako dočasná do 30. 6. 2027. Po odstranění stavby bude v jejím půdorysu obnoven trvalý travní porost. Přípojky technické infrastruktury budou odpojeny, řádně ukončeny a zajištěné pro možnost revize ponechány na místě pro případné následné využití v budoucnosti.
  3. Stavebník oznámí stavebnímu úřadu termín zahájení a termín dokončení stavby.
  4. Stavba bude dokončena do 2 let ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
  5. Zařízení staveniště bude umístěno po dobu výstavby pouze na stavebním pozemku. Bude zajištěn neomezený průjezd přilehlých veřejných komunikací a případné znečištění stavební technikou bude řádně a pravidelně likvidováno.
  6. Budou dodrženy podmínky - závazné stanovisko Krajské hygienické stanice.
  7. Budou dodrženy podmínky z vyjádření ČEZ distribuce a.s.
  8. Budou dodrženy podmínky z vyjádření 1. SčV, a.s.
  9. Budou respektovány podmínky z vyjádření CETIN a.s.
  10. Stavebník musí dbát na řádnou přípravu a provádění stavby, přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku i šetrnost k sousedství. V průběhu provádění stavby nesmí být její okolí touto činností a jejími důsledky nadměrně obtěžováno, zejména hlukem a prachem.
  11. Pro stavbu mohou být použity jen takové výrobky a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splňuje požadavky na mechanickou pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla.
  12. Toto rozhodnutí nenahrazuje povolení ke skládkám materiálu na veřejném prostranství. O použití veřejného prostranství musí být požádáno u příslušného obecního úřadu. Po celou dobu provádění stavby bude zachován příjezd a přístup ke stávajícím objektům v lokalitě dotčené stavbou.

Nový občanský zákoník a stavební zákon

Dle § 498 nového občanského zákoníku jsou nemovitými věcmi pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Nový občanský zákoník vymezuje nemovité věci částečně jiným způsobem, než jak tomu bylo ve starém Občanském zákoníku, zejména je však důležité, že stavba (která je nově v zásadě součástí pozemku, tzn. že není samostatnou nemovitou věcí) nemusí být s pozemkem spojena vždy pevným základem (tato podmínka v novém občanském zákoníku také chybí).

Stavbou se dle § 2/3 stavebního zákona rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dle § 103/1 písm. a) stavebního zákona nevyžadují stavební povolení (ani ohlášení stavebnímu úřadu) stavební záměry uvedené v § 79/2 stavebního zákona, stavební povolení (ani ohlášení stavebnímu úřadu) pak není výslovně požadováno ani v případech výrobků plnících funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně (§ 103/1 písm. o)).

Jak však vyplývá již ze shora citovaného § 79/2 písm. o) stavebního zákona, je pro umístění jednoduché stavby bez vydání územního rozhodnutí či územního souhlasu nezbytné, aby byla zachována minimální odstupová vzdálenost od společných hranic pozemků. Měla-li by být tato minimální odstupová vzdálenost porušena, bylo by nutné zahájit územní řízení, v jehož rámci byste mohl žádat o výjimku. Minimální odstupové vzdálenosti staveb jsou pro Váš případ stanoveny v § 25/5 a 6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb.).

Nový stavební zákon a ploty

Od 1. července 2024 vstoupil v platnost nový stavební zákon, který přinesl několik změn v povolování staveb, včetně výstavby plotů. Nový stavební zákon už neobsahuje výslovné ustanovení, že plot sousedící s veřejnou komunikací nebo chodníkem vždy vyžaduje stavební povolení.

Podmínky pro stavbu plotu bez povolení:

  • Výška plotu nepřesahuje 2 metry.
  • Plot se nachází v zastavěném území nebo zastavitelné ploše.
  • Plot není umístěn v památkově chráněném území.

Důležité aspekty při stavbě plotu v blízkosti komunikace:

  • Dopravní předpisy a vyhlášky: Viditelnost v křižovatkách je chráněna tzv. rozhledovým trojúhelníkem. Zákon o silničním provozu (č. 361/2000 Sb.) a prováděcí vyhláška č. 294/2015 Sb.
  • Stanovisko správce komunikace: Pokud by plot mohl ovlivnit bezpečnost nebo užívání komunikace, je nutné získat stanovisko správce (např. ŘSD, krajská správa silnic, obec).
  • Místní regulace: Je důležité si uvědomit, že některá města a obce mohou mít specifická pravidla pro stavbu plotů. Například v Praze platí přísnější regulace v některých městských částech, zejména v památkově chráněných oblastech, kde může být vyžadováno nejen stavební povolení, ale i souhlas památkářů.

Doporučujeme: Před stavbou plotu v blízkosti silnice nebo chodníku si vždy ověřte na příslušném stavebním úřadě či u obce, zda je váš záměr v pořádku.

Zajištění inženýrských sítí

Pokud jsou v místě sítě, zajistěte jejich ochranu. Existenci inženýrských sítí si můžete zjistit sami v Digitální technické mapě ČR. Následně kontaktujte příslušného správce sítě, od kterého během několika dnů dostanete vyjádření o tom, zda se na pozemku nacházejí sítě a zda je nutné dodržet nějaká ochranná pásma. Podle nového zákona je na toto pravidlo kladen ještě větší důraz, než tomu bylo doposud.

Konzultace se sousedy

I když zákon nevyžaduje souhlas souseda pro stavbu plotu na vašem pozemku, je vhodné plánovanou stavbu se sousedy konzultovat.

tags: #informace #stavba #zemni #vruty #stavebni #oznameni

Oblíbené příspěvky: