PergolyArchitektonické skvosty Olomouce a inovativní stavby s půlkulatou střechou
Město Olomouc se pyšní řadou architektonických skvostů a připomíná ukázkovou učebnici architektury. Jsou zde zastoupeny takřka všechny architektonické styly - od románského přes barokní až po současnou. Historické centrum je právem chráněno jako městská památková rezervace, hned po Pražské památkové rezervaci je druhou největší v republice.
Historické památky Olomouce
Olomoucký hrad s katedrálou sv. Václava
Jednou z nejvýraznějších architektonických a historických památek v Olomouci je bezpochyby Olomoucký hrad s katedrálou svatého Václava. Nachází se na Dómském pahorku v historickém centru města. V těchto místech byl v roce 1306 zavražděn poslední Přemyslovec, král Václav III.
Areál hradu byl v průběhu let pozměněn rozsáhlými úpravami a přestavbami, zachovalo se jen několik patrných důkazů o původní mohutnosti hradu. Dnes zde můžete obdivovat zejména gotický dóm svatého Václava, Biskupský palác charakteristický svými románskými okny, kapli sv. Anny či Arcidiecézní muzeum. To bylo založeno na podnět papeže Jana Pavla II.
Olomoucká radnice s orlojem
Olomouckou radnici najdete na Horním náměstí. Jedná se o gotickou stavbu z roku 1378. Vyniká goticko-renesanční věží vysokou 75 metrů. V prostorách radnice jsou umístěny velké gotické chodby, sál či kaple svatého Jeronýma. V 16. a 17. století byly na radnici provedeny renesanční úpravy. Ty představuje například arkádový ochoz na věži či lodžie a portál.
Při návštěvě Horního náměstí v Olomouci si jistě všimnete i netradičního orloje, který se zde nachází už od 15. století. Při pohledu na orloj vám však bude jasné, že jeho současná podoba rozhodně není původní. Na konci 2. světové války byl orloj poškozen granátem a ačkoliv byl upraven do původní podoby, vzápětí byl přebudován podle návrhu Karla Svolinského v duchu socialistické budovatelské estetiky.
Čtěte také: Inspirace pro dřevostavbu
Barokní architektura v Olomouci
V období baroka byla Olomouc významným uměleckým centrem střední Evropy. Dokládá to řada barokních staveb, které se dochovaly dodnes. Barokní architektura zde vznikala díky italským architektům, kteří působili u císařského dvora ve Vídni. Mezi typické barokní stavby patří například poutní kostel na Svatém Kopečku, dominikánský kostel sv. Michala či stavba konventu klarisek s přilehlým kostelem sv. Kláry.
Moderní architektura v historickém městě
Pevnost poznání Olomouc
Zajímavou moderně pojatou architektonickou stavbou města Olomouc je Pevnost poznání. Ta se nachází v areálu Korunní pevnůstky v centru města a kombinuje původní podobu starého dělostřeleckého skladu s využitím současných stavebních materiálů. Pevnost poznání byla vybudována v roce 2015 a má status účelového zařízení Univerzity Palackého v Olomouci. Pevnost poznání vychází z původního architektonického zpracování bývalého vojenského objektu, které bylo doplněno o moderní prvky. Jednotlivé sekce objektu oddělují skleněné stěny. Skleněné prvky najdete i na podlaze, kde obnažují původní konstrukční části. Významným prvkem stavby je střecha, která byla opravena na základě archivních dokumentů a dobových fotografií.
Pevnost poznání jasně dokazuje, že i ve městě s chráněným historickým centrem lze s respektem k původním architektonickým stylům budovat stavby v moderním pojetí. V Olomouci narazíte na řadu staveb v moderním stylu, za zmínku stojí například Galerie Šantovka či stavby v olomoucké fakultní nemocnici. Úspěšně dopadla také rekonstrukce objektu menzy Univerzity Palackého.
Koncept půlkulatých střech v moderní architektuře
Casa Giovannini: Inspirace v Dolomitech
Dostat jedinečný nápad je bezesporu obdivuhodné a fascinující. Avšak mnohdy je ještě těžší o takovém nápadu a jeho kvalitách přesvědčit i široké okolí. Že to není nemožné, ukazuje realizace rodinného domu v obci Flavon, v severoitalském Trentinu. Tradiční lokální výstavbu oživuje neobyčejný projekt oválné budovy, kterou chrání hliníková střecha a přecházející ve fasádu připomínající široké písmeno C. Architekt Karl Heinz Castlunger je průkopníkem znovunavrácení dřevěných domů do Jižního Tyrolska. I přesto, že primárně nevytváří návrhy, o kterých se veřejně mluví, aktuálně poutá jeho koncept Casa Giovannini tolik pozornosti, jako žádná jiná dřevostavba. Při svých vzpomínkách na historii vzniku domu zdůrazňuje, že pan Giovannini (investor) naklonoval do svého nového bydliště horský styl podobný tomu z věhlasného Alta Badia v Dolomitech. „Dům s křivkami rozšířeného písmene C evokuje ochranný štít ve tvaru dlaně,“ objasňuje svůj návrh sám architekt. Jeho studie jsou projektovány tak, aby ideálně zapadly do okolního prostředí.
Avšak ve Flavonu měl situaci ztíženou tím, že se nemohl opřít o jediný záchytný bod. V okolí Flavonu totiž architekti domy zpravidla nenavrhují a vše se točí pouze okolo finančních možností investorů. I proto Castlungerův návrh vyvolal doslova poprask. Nakonec ale vše dobře dopadlo a projekt byl schválen i na stavebním úřadě. Investor je sám obchodníkem se dřevem. I proto na stavbě použil převážně vlastní materiál, což se promítlo i do šestice vsazených dřevěných sloupů u vstupního portálu do domu. Krom vlastního materiálu si pan Giovannini sám vybíral i stavební firmy, které jeho dům realizovaly. Práce probíhaly bez problémů, přestože stavbu s dominantní půlkulatou střechou v okolí jen těžko najdete. Optimálním materiálem se pro toto zastřešení stal hliníkový plech na střechu.
Čtěte také: Prozkoumejte dřevěné stavby pro děti
Karl Heinz Castlunger a jeho láska ke dřevu
Karl Heinz Castlunger je doslova „architektem dřevostaveb“. Do Jižního Tyrolska tento typ staveb navrátil se vší noblesou. Se dřevem se setkával již od svých deseti let, kdy jako malý kluk trávil letní prázdniny v rodinném truhlářství. Již tehdy ho dřevo jako výrobní materiál uchvátilo. Chtěl však více. Dostat dřevo z interiéru do exteriéru. Po studiích architektury v Innsbrucku, Darmstadtu a Benátkách proto odešel za studiemi do Newport Beach v Kalifornii. A až zde doopravdy pochopil výhody a přidanou hodnotu dřevostaveb. Jak sám říká „Mnohdy musíte ujít velký kus cesty, abyste procítili a zjistili to, co je na první pohled jasné. Dřevo bylo jedním z prvních stavebních materiálů lidstva. Teprve poté následovaly kámen, cihly a beton. V současnosti se opět vracíme ke dřevu.“
Svoji lásku ke dřevu promítl i do plánů. Na prvotní návrhy se ale zastupitelé obce dívali skrz prsty. Riziko požáru, ohrožený investor i sousedé... Všechny obavy však Castlunger okamžitě rozptýlil: „Dnešní dřevo ve stavebnictví je kvalitní, vykazuje řadu parametrů v lepší kvalitě než jiné stavební materiály. Tradiční a nenápadné tvary, běžné materiály, to je typická architektura v obcích a vesničkách oblasti Trentina. Zpravidla ničím nevybočuje a je velmi střídmá. Jakákoliv odchylka od tohoto průměru tedy logicky vyvolává zájem okolí a stavby podobného charakteru jsou pod drobnohledem. I proto byla realizace Casa Giovannini pro mladého klempíře Claudia Gasperettiho ve Flavonu opravdovou výzvou. Jemu, jakož i celému zbytku klempířského týmu, který tvoří jeho tatínek a jeden zaměstnanec, jsou pečlivost, kvalita a spolehlivost více než vlastní. Ostatně jedině tak se mohou znovu a znovu pouštet do nových zakázek v blízkém okolí.
Avšak netradiční a v detailech náročná půlkulatá hliníková střecha, vybočující navíc z místních zvyklostí, vyžadovala ještě větší zodpovědnost, a jak sám říká, velké nadšení. „Casa Giovannini byl opravdu neobvyklý a mimořádně náročný projekt. V okolí naleznete pouze pozemky s tradičními stavbami, jako jsou zemědělské statky, rodinné domy a kostely. Základním stavebním materiálem jsou cihly a pálené tašky. Tvary domů jsou rovněž klasické. Je na první pohled zřejmé, že charakter zástavby je zcela záměrně přizpůsoben okolní krajině. Starostové a ochránci přírody se drží zažité, klasické architektury a neradi schvalují cokoliv, co vybočuje z tohoto trendu. A najednou se tu objeví půlkulatá, skoro válcovitá stavba s hliníkovým plechem na střeše. Výsledek musel být více než perfektní. Tvárnost a jednoduchá zpracovatelnost byly klíčem úspěchu tohoto projektu. „Téměř polovinu plochy na Casa Giovannini jsme zakružovali, ohýbali a lemovali. Bylo tu i hodně náročných detailů,“ upřesňuje Claudio Gasperetti, který na stavbě pracoval se svými kolegy více než měsíc v kuse. „V minulosti jsme realizovali většinu netradičních zakázek z mědi,“ vzpomíná Gasperetti. Nyní jeho firma upřednostňuje práci s hliníkovou krytinou - střešními a fasádními systémy PREFA. „S hliníkem se dá doslova kouzlit. Je stabilní, ekologický, odolný a přitom tak tvárný. Můžete s ním pracovat tak, jako s žádným jiným materiálem.“
Freedomek: Koncept minimálního bydlení
Architekt Marek Štěpán rozvíjí již dlouhou dobu koncept minimálního bydlení v modulových dřevěných domech. Tento minimální rodinný dům vznikl sestavením dvou dřevěných modulů různých velikostí na sebe. Zatímco ten spodní má půdorysný rozměr 4 x 11,5 m, druhé nadzemní podlaží ustupuje a zkracuje svoji šířku na 7 m. Hlavní nosná konstrukce modulů je ze dřeva a Jednašedesátka tento fakt nijak nezastírá. Naopak, opláštění vodorovně kladenými latěmi tento fakt hrdě vyhlašuje do okolí a podtrhuje dynamické objemy domu. Protože vnitřní prostory jsou skutečně minimálních rozměrů, bylo nutné udržet vnitřní vybavení kompaktní a vzdušné. V zařízení převažují světlé tóny březové překližky a bílé omítky, interiér se vyhýbá nefunkčním detailům. Do okolí se otevírá velkými okny. 95 % Jednašedesátky tvoří dřevo. Nosná konstrukce je z lepeného lamelového dřeva s obrovskou pevností a je doplněna dřevovláknitou izolací s příznivým fázovým posunem den-noc. Freedomek je vytápěn sálavými panely, výměna vzduchu je zajištěna lokální rekuperací.
Ať už plánujete v Olomouci či jakémkoliv jiném městě rekonstrukci historické stavby nebo realizaci nového moderního objektu, ozvěte se nám. Po 2. světové válce došlo v Olomouci k novému oživení územně plánovacích aktivit a bylo zřejmé, že „Generelní návrh upravovacího plánu města Olomouce“ (leden 1946), který vycházel ze zásad stanovených před čtvrt stoletím, už novým poválečným požadavkům nevyhoví. Plán rozvíjel některé životaschopné zásady stanovené v předchozích územně plánovacích dokumentech (Skřivánek-Urban-Šejna), a korigoval je s ohledem na rychlý poválečný vývoj města a širšího okolí. Nepřehlédnutelným prvkem je také „staronový“ pohled na vztah nově budovaných obytných čtvrtí k historickému jádru města, odvíjející se do jisté míry od názorů vídeňského urbanisty Camillo Sitteho z konce 19. století. Strnadův územní plán sice platil po dobu následujících tří desetiletí, s ohledem na dobovou názorovou stagnaci však postupně ztrácel na významu.
Čtěte také: Technologie dřevěných staveb
tags: #stavby #v #olomouci #s #pulkulatou #strechou
