Nejlepší stavební materiály pro vnitřní příčky a jak na jejich výstavbu

Příčky jsou snadnou a dostupnou cestou, jak opticky i jinak rozdělit vnitřní prostory vašeho domu. Nabízejí nejrůznější využití, stejně jako různé materiály, ze kterých je lze postavit. Vnitřní příčky patří mezi tzv. svislé konstrukce domu. Jsou nenosné, což znamená, že do ostatních konstrukcí přenášejí pouze vlastní zatížení. Když je potřeba rozdělit vnitřní prostory domu, jako nejobvyklejší řešení se nabízejí příčky. Mají různé využití a dají se postavit z odlišných materiálů. Jejich výběr se obvykle řídí cenou, náročností, pevností či mírou odhlučnění. Stavba příček přichází na řadu až po vyzdění nosných stěn domu a dokončení střechy, ale materiál je potřeba určit už v projektové fázi. Rozmyslete si, co přesně od jednotlivých příček očekáváte.

Typy vnitřních příček

Příčky se dělí do různých kategorií hned podle několika kritérií. Příčky mohou být zděné, pórobetonové, sádrokartonové nebo betonové a je jen na vašem uvážení, pro který materiál se nakonec rozhodnete.

  • Zděné příčky: Patří mezi nejtradičnější varianty, jsou odolné a mají dlouhou životnost. Používají se především cihelné bloky na pero a drážku, příčkové zdivo nebo plné cihly pro vysokou pevnost. Jsou sice náročnější na vytvoření, ale patří mezi nejkvalitnější a nejpevnější. Skvěle izolují teplo, absorbují vlhkost a snadno se s nimi pracuje. Na zděné příčky lze pověsit i těžší břemena.
  • Pórobetonové příčky: Například tvárnice Ytong jsou ve srovnání s klasickými cihlami lehké a tolik nezatěžují podlahu. Jsou oblíbené pro svou nízkou hmotnost, snadno se řežou běžnou pilkou a rychle skládají. Snadné je i vkládání elektrických rozvodů. Pro vyšší stabilitu se pórobetonové příčky musí pevně ukotvit.
  • Sádrokartonové příčky: Využijete je nejlépe na nezatěžovaných příčkách. Sádrokarton je snadno dostupný a skvěle odolává požáru. Jeho výhodou je také relativně snadná montáž, při které se desky vkládají do kovové konstrukce. Hlavní nevýhodou je nízká akustická izolace. K jejich montáži nepotřebujete žádné mokré procesy, což znamená, že nečekáte několik dní na vyzrání a do stavby si nezanesete vlhkost.
  • Betonové příčky: Méně tradičním, nákladnějším, ale účinným způsobem výstavby příčky je použití tvárnic z odlehčeného betonu, jako je například lehký keramický beton nebo skořepinové tvárnice. Práce s betonem je snadná a obdobně jako do cihel nebo Ytongu lze i do betonu snadno vyřezat drážky například pro elektroinstalaci. Cementové tvárnice najdou uplatnění v prostorách, kde se klade důraz na pevnost a odolnost.
  • Vápenopískové bloky (Sendwix): Mají vysokou hustotu, což také znamená lepší akustické vlastnosti. Jsou tedy vhodné do interiérů, kde se klade důraz na hlukovou izolaci.
  • Dřevěné příčky: Hodí se spíše pro designovou úpravu interiéru než pro jeho trvalé rozdělení. Na rozdíl například od zděné příčky se té dřevěné také snadno zbavíte v případě, že by se vám již v domě nelíbila.

Kritéria výběru materiálu

V úvahu je potřeba vzít taky stavební normy, které udávají požadavky na zvukovou izolaci příček, jejich tepelně-izolační vlastnosti nebo požární odolnost. Klíčovým faktorem pro volbu materiálu příček je nosnost podlahy a statická stabilita domu či bytu. Proto by příčky neměly stát v blízkosti dilatačních spár nebo míst s předem určeným omezením zatížení. U rekonstrukcí se doporučuje vše konzultovat s odborníkem, protože ne každý prostor je kvůli limitující nosnosti stropů či specifickým konstrukčním vlastnostem stavby pro dodatečné příčky vhodný. Nevhodné umístění by mohlo způsobit trhliny ve zdech nebo dokonce poruchu konstrukce.

Postup výstavby zděné příčky

Vždy platí, že příprava je základ úspěchu.

1. Vyměření a příprava podkladu

Prvním krokem, bez kterého se neobejde v podstatě žádná stavební činnost, je vše dobře vyměřit. Když už máte jasnou představu o tom, kde bude příčka stát a jak bude dlouhá, vyčistěte podlahu, na které příčku vyzdíte, a naneste na její budoucí místo pruh hydroizolace - například asfaltovou lepenku. Pozor, příčku nikdy nestavte na dlažbu ani jinou podobnou krytinu, vždy pouze na holý stavební podklad. Než se pustíte do zdění, nechte vrstvu hydroizolace pořádně zaschnout.

Čtěte také: Výhodný prodej prken v Lounech

2. Založení příčky a správný výběr malty

Pro založení příčky je nejlepší volbou takzvaná zakládací malta, která je pro tuto činnost přímo vyvinuta. Na hydroizolaci položte asi centimetrovou vrstvu zakládací malty, na kterou můžete posléze vyzdít první řadu vámi zvolených cihelných bloků. Při zdění dalších vrstev už namísto zakládací použijte maltu zdící, kterou vždy naneste na cihelné bloky ze všech stran, nejen zespod a seshora. Mezi jednotlivými řadami cihelných bloků by měla být vrstva zdící malty silná alespoň několik milimetrů. První řada příčkových bloků se osazuje na vyrovnané maltové lože nanesené na vrstvu hydroizolace.

3. Zdění a rovina

Samotné zdění není žádná velká věda. Největším pomocníkem vám kromě zdící malty a cihelných bloků bude vodováha, kterou si pohlídáte, že máte jednotlivé řady neustále v rovině. Dejte si na tom, aby byla příčka skutečně rovně, raději opravdu záležet. Postupujte vzhůru s trpělivostí a rozvahou, cihlu po cihle a řadu po řadě. Další vrstvy cihelných bloků se kladou tak, aby výška spáry byla přibližně 12 mm, nebo lze použít dnes již obvyklý způsob lepení montážní pěnou, kdy nevzniká prakticky žádná ložná spára.

4. Kotvení a spáry

Nezapomeňte také na to, že je třeba první cihlu každé druhé řady přikotvit k nosné stěně, ze které příčka vychází. Ty se nejprve ohnou do pravého úhlu a následně vloží vodorovnou částí do malty mezi cihlami v příčce. Jejich druhá svislá část se přišroubuje vrutem s hmoždinkou k nosné stěně. Myslete také na to, aby vám mezi příčkou a nosnou stěnou zůstala přibližně centimetrová mezera, kterou po dokončení příčky a před omítnutím vyplňte nízkoexpanzní pěnou. Podobnou mezeru byste po dokončení zdění měli mít také mezi příčkou a stropem. Zde si ale vystačíte pouze s pěnou, spojky už nejsou potřeba. Při napojování příčkové stěny k nosné je třeba každou cihlu opatřit maltou i z boku a důkladně přitlačit ke stěně. Každá druhá napojovací cihla musí být přikotvena k nosné stěně dle instrukcí výrobce daného systému. U nenosných příček se zpravidla používají různé ploché stěnové spony. Ohnuté do pravého úhlu se vodorovnou částí vmáčknou do malty v ložné spáře a svislou částí se přišroubují vrutem a hmoždinkou k nosné stěně. Ukotvení stěnových spon lze aplikovat už při zdění nosného zdiva a vkládat je do míst budoucího napojení příčky. Některé systémy umožňují i pružné napojení, aby se eliminovalo riziko poškození příčky při pohybu stavby. Způsob napojení je vhodné konzultovat s odborníkem, zejména u těžších materiálů, jako jsou cihly nebo pórobeton, vyžadujících robustnější konstrukční řešení.

5. Dokončovací práce

Ve chvíli, kdy je příčka krásně rovná a sahá od podlahy až ke stropu, máte vyhráno. Právě jste sami zvládli změny dispozice vašeho domova tak, aby vám vyhovovaly co nejvíce. V případě, že chcete příčkou vést například elektroinstalaci, bude vaším dalším úkolem vysekání drážek pro kabely. Pokud nic takového v plánu nemáte, zbývá už jen příčku omítnout, a pak se z ní co nejdéle těšit.

Tepelná a zvuková izolace příček

Tepelná izolace obvodových stěn a vnitřních příček je zcela aktuální stavební disciplínou se svými jasnými pravidly. To základní ale zní: čím více, tím lépe. Nejen obvodový plášť je vhodné zateplit skutečně poctivě - i styk nevytápěných prostor a naopak vytápěných obytných místností uvnitř domu znamená potenciální tepelnou ztrátu. A ne nadarmo se říká, že nejlevnější teplo je to, které do interiéru domu nemusíte vůbec dodat.

Čtěte také: Stavební řezivo Luštěnice: Přehled cen

Zvláště u dřevostaveb se pro zateplení stěn využívá nejen vnější opláštění, ale také izolační schopnost předstěny. Tato nenosná svislá konstrukce skrývá veškeré instalace jako jsou rozvody elektřiny, vody i části kanalizace. Předstěna je tvořena relativně tenkým sloupkovým rastrem odpovídajícím šířce izolačního materiálu.

Když je potřeba zajistit vyšší tepelnou a zvukovou izolaci, dá se spolehnout na dvojitou příčku tvořenou dvěma vyzděnými částmi s mezerou, která se vyplní tepelnou nebo zvukovou izolací. Někteří výrobci již nabízejí i cihly s vloženou izolací, čímž požadavky na zvukovou či tepelnou izolaci řeší kompaktně a s úsporou místa (například Heluz Aku kompakt 21 broušená).

Srovnání zvukové neprůzvučnosti

Typ příčky Tloušťka Zvuková neprůzvučnost Vhodné použití
Standardní cihlová příčka 115 mm 45-48 dB Většina obytných prostor
Silnější cihlová příčka 140-150 mm 50-54 dB Místnosti s vyššími nároky na akustiku (ložnice, pracovny)
Příčka z pórobetonu 100 mm 37-40 dB Prostory s nižšími nároky na zvukovou izolaci
Příčka z pórobetonu 150 mm 42-45 dB Díky větší hmotnosti a tloušťce má lepší zvukovou izolaci
Příčka z vápenopískových tvárnic 115 mm 50-55 dB Prostory s vysokými nároky na akustický komfort
Příčka z betonových tvárnic 150 mm 52-57 dB Oddělení hlučných prostor nebo technických místností

Do koupelen se používají speciální sádrokartonové desky odolné vůči vlhkosti, pro tento účel je určena např. Pokud od stěny nevyžadujete žádnou speciální funkci, postačí vám klasický (bílý) sádrokarton. Pro odhlučnění jsou vhodnější akustické desky (např. Rigips modrá akustická sádrokartonová deska). Jestliže plánujete zavěšovat na příčku těžké předměty, zvolte takový sádrokarton, který je unese.

Čtěte také: Využití stavebního řeziva Odry

tags: #nejlepší #stavební #materiály #pro #vnitřní #příčky

Oblíbené příspěvky: