Rekonstrukce stěny z dřevotřísky: Postup a důležité aspekty

Tento článek se zabývá rekonstrukcí stěn z dřevotřísky, včetně postupu, materiálů a důležitých aspektů, které je třeba zvážit při takové rekonstrukci.

Možnosti rekonstrukce stěn z dřevotřísky

Při rekonstrukci bytu v panelovém domě, kde jsou nosné zdi panelové a příčky tvořené konstrukcí z hranolů a desek (pravděpodobně dřevotřísky), existuje několik možností, jak postupovat. Desky se dají bez problémů šroubovat do zdí.

Sádrokarton

Někteří doporučují sádrokarton, ale je to horší materiál než dřevotřísková deska. Sádro-kartonové desky se montují na konstrukci z pozinkovaných profilů nebo na dřevěný rám. Do vzniklé dutiny se instaluje elektroinstalace, vodovodní potrubí apod. a protihluková izolace. Při dodržení základních montážních postupů získáte příčku, která svými vlastnostmi překoná zdi cihelné a to už vůbec nemluvím o původní "papíro-dřevěné " příčce.

Sádrokarton a nynější příčky, jsou háklivé na vodu, myslím pokud Vás někdo vytopí.

Štukování

Alternativou je aplikace lepidla, perlinky a jemného štuku. Tento postup je běžný a při kvalitním provedení může být výsledek velmi dobrý. Sádrokarton je sice přesnější, ale pokud není tmel ve spárách dostatečně vybroušen, mohou se objevit hrbolky. Zkrátka, pokud to člověk udělá profesionálně, je v podstatě úplně jedno co si zvolíte to záleží na vás obojí je reálné.

Čtěte také: Inspirace pro venkovní dřevěné stěny

Postup rekonstrukce stěn z dřevotřísky

  1. Odstranění starých vrstev: Ze stěny je třeba odstranit vše, co se odlupuje, a ze spár mezi panely také.
  2. Zatmelení spár: Spáry se zatmelí akryltmelem.
  3. Oprava poškozených míst: Oprýskaný panel se vyspraví stavebním flexilepidlem. Použije-li se široké hladítko, pohodlně se stěna vyrovná.
  4. Finální úprava: Konečnou úpravu provádíme finální stěrkou.
  5. Broušení: Po skončení a vyschnutí stěrky se stěna lehce přebrousí brusnou mřížkou.

Po tomto postupu by stěna neměla být rozeznatelná od sádrokartonu.

Důležité aspekty při rekonstrukci

Při rekonstrukci je důležité zvážit několik faktorů:

Stav původní příčky

Je důležité zjistit, co se v příčkách skrývá (plísně apod.). Doporučuje se alespoň sonda, jak si na tom reálně příčka stojí a nespoléhat se jen na pocit. Vykružovací vrták a vrtačku má dnes snad každý, tak že ujistit se o skladbě a stavu příčky je více než snadné. Lepší než za rok po "rekonstrukci" bourat příčky znovu kvůli uzavřené vlhkosti-plísni apod. Když už rekonstrukce, tak pořádně a nej tak, aby to bylo "pěkné".

Zvuková izolace

Staré příčky ze dřevotřísky mají nevalnou zvukovou nepropustnost. Doporučuji SDK. Sádro-kartonové desky se montují na konstrukci z pozinkovaných profilů nebo na dřevěný rám. Do vzniklé dutiny se instaluje elektroinstalace, vodovodní potrubí apod. a protihluková izolace.

Kvalita provedení

Spoustě zedníkům je ale zjevně jedno, co původní příčka obsahuje. Udělat se dá cokoliv, ale tak, aby to za něco stálo a vydrželo to, to už je otázka jiná.

Čtěte také: Jak vybrat obývací stěnu: Masiv nebo MDF?

Alternativní materiály

V případě, že jsou původní příčky velmi poškozené, je možné zvážit použití Ytong tvárnic. Ty jsou odolné vůči vodě a mohou být vhodnou alternativou k sádrokartonu.

Rekonstrukce podlahy nad terénem

V následujícím článku se budu zabývat rekonstrukcí podlahy nad terénem= v přízemí domu. Jaké jsou možnosti a jakým způsobem postupovat při samotné rekonstrukci?Pakliže vlastníme objekt, který nemá zateplenou podlahu a je nad nevytápěným prostorem, jeho tepelné ztráty vzrůstají cca o 5 - 10 %. Než se pustíme do horlivého zateplování podlahy v přízemním podlaží, je vhodné se nejdříve poradit s expertem - např. topenářem specialistou. Musíme uvážit, jak budou vysoké náklady a co tím získáme. Často je efekt zateplení úplně minimální, jelikož původní násep, na kterém byla původní podlaha, měl vlastně také celkem dobré tepelně izolační vlastnosti. Dalším sporným bodem je pracná destrukce starého, mnohdy zcela vyhovujícího a esteticky a historicky cenného podlahového fondu. Je opravdu rekonstrukce podlahy nutná? Dalším důležitým faktorem je radonový index pozemku. Je to test, který změří množství radioaktivního plynu v prostoru domu, a na základě toho pak můžete navrhnout optimálnější řešení hydroizolace. Pakliže jsme se rozhodli pro úplné odstranění podlahové konstrukce, tak můžeme začít tím, že veškeré dřevěné prvky vyhodíme a necháme pouze původní násep. Jak je zmíněno v kapitole o výměně dřevěné podlahy, je vhodné, abyste starý násep důkladně proseli a vysušili, popřípadě doplnili novým suchým materiálem. Nezapomeňte vyhodit část náspu se zbytky shnilé dřevité hmoty. Také bude potřeba se zamyslet nad tím, jak masivní rekonstrukci plánujete. Když už vyměňujete všechny vrstvy podlahy, je vhodné asfaltový pás hydroizolace zatáhnout i pod stěny. To znamená, že musíte ještě před aplikací betonového potěru podříznout stěny a vytvořit tak dutinu pro umístění hydroizolace. Dalším krokem je případné doplnění náspu a jeho následné zhutnění ručním nebo motorovým pěchem. K vyrovnání používáme vodováhu nebo laser a pomocné hranoly, či například lešenářské trubky. Po dorovnání náspu vyjmeme vodicí pomůcky a zbylá místa dorovnáme též. Dalším krokem je aplikace betonové mazaniny. Další důležitou vrstvou je asfaltová hydroizolace, která může být natažená i ve dvou a více vrstvách. Vše záleží na tloušťce izolace a radonovém indexu místa. Pakliže je radonový index pozemku střední nebo vysoký, nevyhnete se aplikaci asfaltových pásů s pokovenou stranou, která nežádoucí plyn odráží. Samotná aplikace asfaltových pásů není žádná věda, ale práce se musí dělat zodpovědně a poctivě. Řádně proschlá, vyrovnaná betonová mazanina se natře asfaltovou penetrací. Ta se nechá zaschnout a můžeme začít natavovat asfaltové pásy. Pomocí plynového hořáku natavujeme spodní vrstvu pásu současně s napenetrovaným povrchem a následně asfaltový pás ještě více propojíme s natřeným povrchem válcováním nebo udusáním. Důležitý je hlavně spoj izolací překrytých alespoň 10 cm. Spoj, kterým musí vytéct asfalt, je možné také zašpachtlovat zahřátou špachtlí. Je ale nutné dbát na to, aby nebyla obnažena nosná vložka pásu. Další vrstvou je samotná tepelná izolace. Na aplikované tepelné izolaci je potřeba vytvořit podklad, na který budeme moci položit pochozí vrstvu podlahy. Tímto podkladem může být souvrství křížem pokládaných dřevitých desek (OSB, dřevotříska atd.), anhydrid nebo betonový potěr. Jakýkoliv litý povrch nad izolací by měl být vysoký min. 5 cm, jinak hrozí jeho proboření. Na závěr položíme nášlapnou vrstvu, která může být jakákoliv podle požadavků, které daný provoz v místnosti vyžaduje.

Rekonstrukce desky jídelního stolu

Všichni jistě dobře znáte, že po celý čas používání jídelního stolu dochází k různým nehodám, při kterých se poškodí jeho deska. Než se pustíme do opravy desky stolu, popíšeme vám všeobecné informace, které jsou velmi důležité a dají vám správný směr, jak postupovat při řešení problémů s poškozenou deskou stolu. Důležité je si uvědomit, že existují různé typy povrchu desek jídelních stolů. Časté zastoupení má masivní dřevěný materiál, ať už ve formě spárovky či bio desky. Pokud je stůl vyroben alespoň z průměrně kvalitní laminované desky, nemusíte mít obavu, že by došlo k tvorbě kulatého fleku od vody, vína či mastnoty. Spíše se zde setkáte s tím, že když vylijete sklenici vody a voda doteče k hraně desky, tak se dostane spojem mezi hranou a plochou, vsaje se do podkladu (ať už dřevotřísky nebo MDF desky) a následně naruší lepený spoj hrany a desky. Tím se začne hrana odchlipovat. K tomuto poškození může dojít i mechanicky zadrhnutím nějakým předmětem, nebo jen narazíte na špatně přilepenou hranu již z výroby. Tento problém lze vyřešit jednoduše; nechte vše dokonale uschnout a následně použijte některé z kontaktních lepidel a hranu přilepte zpět dle návodu na obalu lepidla. V horším případě, kdy nestihnete vodu otřít včas, se stane, že podkladová deska nabere vlhkosti více a vznikne boule, hrbol atd. V dnešní době se již k profesionálnímu olepování hran používají polyuretanová lepidla, která brání vstupu vlhkosti do hran. Dalším poškozením, se kterým se u laminovaných stolových desek můžete setkat, je poškození plochy pádem jakéhokoliv předmětu, který udělá v ploše díru, škrábanec atd. Poradíme vám jak jednoduše opravit díru v nábytku. Zde je velmi důležité provést opravu co nejdříve, tak aby se zabránilo vniknutí vlhkosti do takto poškozeného místa a následnému nevratnému poškození plochy desky! Tuto opravu zvládnete doma též sami, a to za pomoci tvrdého vosku v barvě plochy desky (např. značky König), případně následném využití barevných vyspravovacích tužek. Pro odstranění vosku ze svíčky je ideální kombinace poškozené místo podchladit či zmrazit, např. U dýhovaných stolových desek se s poškozením setkáváme nejčastěji, a to z toho důvodu, že jsou asi nejvíce náchylné k poškození. Nejčastější poškození a jejich následnou opravu si popíšeme níže. Pokud vám na stolovou dýhovanou desku vyteče voda a včas ji odstraníte, nic se desce nestane. Pokud ji tam ale necháte delší čas, je velká pravděpodobnost, že se vlhkost dostane do podkladové desky (to se může stát skrz různé praskliny, póry, špatně olepenou hranu stolu či skrz mechanické poškození). Vlivem vlhkosti pak dojde k nabobtnání desky a vzniknou boule či nerovnosti viz foto. Takovéto poškození je bohužel nevratné a nezbývá nic jiného, než alespoň místo vstupu vlhkosti ošetřit povrchovou úpravou nebo tvrdým voskem či jiným prostředkem, který zabrání opakovanému vstupu vody do desky a zhoršení poškození. Dalším typem poškození je škrábanec nebo důlek vzniklý mechanickým poškozením. Takové místo je potřeba co nejrychleji opravit tvrdým voskem v kombinaci s vyspravovací tužkou (např. značka König). Tím zasažené místo povrchově ošetříte, tak aby se zabránilo vniknutí vlhka do podkladové desky. Různě vzniklé fleky a skvrny lze odstranit běžnými čisticími prostředky. Pokud vám však běžné prostředky nepomohou, můžete využívat například námi vyzkoušený čistič od firmy Hranipex Hraniclean 01 čistič na nábytek - jedná se o čistič tavných lepidel používaných při olepování hran desek. Vždy však doporučujeme si vyzkoušet na spodní straně stolu, zda čistit nepoškozuje nebo nenarušuje stávající povrchovou úpravu a pak teprve aplikovat na poškozené pohledové místo. Nikdy nedrhněte jen ten flíček, ale čištění roztáhněte do větší šířky. S tímto čističem máme velmi dobré zkušenosti a často ho využíváme k odstranění různých nečistot. Vyteklý vosk lze odstranit stejným způsobem jako u laminované desky, za pomocí speciální špachtle, se kterou nedojde k poškození povrchu materiálu (viz. výše), jen s tím rozdílem, že pokud máte stůl z pórovité dřeviny jako je dub, jasan a podobně, budete si muset s odstraněním více vyhrát s ohledem na to, že vosk se dostane do těchto pórů a jde hůře ven. V případě že je deska poškozena například teplem a nebo se jedná o skvrny od vody na nábytku a vznikne světlý či tmavě hnědý až černý flek, tak u dýhovaných desek nelze toto poškození odstranit bez broušení a bohužel někdy ani obroušení není možné. Pokud u dýhovaných stolových desek dojde k mechanickému poškození takového rozsahu, že nelze aplikovat výše uvedené rady, zbývá ještě možnost celý stůl obrousit a vytvořit novou povrchovou úpravu. Pokud se rozhodnete pro opravu v domácích podmínkách, doporučujeme povrchovou úpravu provést spíše olejem. Je jednodušší na aplikaci a případnou údržbu než lak, který raději svěřte truhláři, který aplikaci provede v lakovně a docílí kvalitnějšího povrchu. Dalším problémem, který může vzniknout, je když na stolovou desku umístíte dlouhodobě předměty, pod kterými nedochází ke stárnutí vlivem působení UV záření. Takto zakryté místo zůstane světlé a okolní, nezakryté, přirozeně stárne a tím dochází k jeho ztmavnutí. Toto v uvozovkách poškození je jen těžko vratné, z části by se dalo trochu dohnat přesným zakrytí tmavých míst a ta světlá vystavit světelným paprskům opakovaně po několik dní. Následně by mělo světlé místo alespoň trochu ztmavnout a přizpůsobit se již tmavším částem. Dále by se daly použít opravné tužky, které by světlá místa mírně ztmavily. Posledním, ne však moc oblíbeným způsobem, je přebroušení a nová povrchová úprava desky. U dýhovaných desek ale nemusí dojít ke 100% zestejnění barvy desek s ohledem na tloušťku dýhy na vrchu desky. Poslední kategorií jsou masivní stoly, které patří k těm kvalitnějším a hlavně lépe opravitelným stolovým deskám. Jelikož stolová masivní deska je plnohodnotný kus dřeva bez použití nosiče (jako je dřevotřísková deska nebo deska mdf), tak zde odpadá problém se zatečením vody do podkladů. Na druhou stranu je nutné počítat s tím že masivní materiál bude mít podstatně větší tvarové i rozměrové výkyvy než deska dýhovaná. To znamená, že pokud bude umístěn v prostoru, kde dochází k častému střídání teplot a případně vlhkosti, tak bude u takovéto stolové desky může po čase docházet k vytváření nerovností, prasklin, zvlnění povrchu desky a změnám velikosti, a to hlavně šířky. Z praxe víme, že spárovka, ze které se vyrábějí stolové desky, může v extrémních případech při šířce 1 metr změnit svoji šířku až o 1,5 cm s ohledem na vzniklé podmínky! Při používání jídelního stolu z masivního dřeva muže dojít při neopatrnosti k prasklině či velkému vyštípnutí dřeva. U masivních stolů lze vyštípnuté dřevo zalepit lepidlem na dřevo, např. soudal s označením D3 - částečně odolné vůči vlhku i vodě. Postup lepení dle návodu na lepidle nebo se můžete inspirovat níže uvedenými fotkami. U masivní stolové desky lze využít takzvaného bobtnání dřeva ve svůj prospěch. Představte si, že uděláte díru do stolové desky a nechce se vám pro opravu použít vosk ani tmel. Vezmete pár kapek vody, které opakovaně dáte do vytvořeného otvoru a dřevo vám postupně z této díry vystoupí a jakoby doplní vznikly otvor. Výše uvedené informace by vám měli stačit k opravě vetšiny poškození stolové desky. Máte dotaz? Klidně se ozvěte - rád vám pomůžu dole v chatu.

OSB desky

OSB desky jsou vyhledávaným materiálem pro realizaci stěn, ale i podlahy nebo třeba na stavbu celého domu. Z čeho jsou OSB desky vyrobené, jak s nimi pracovat, na co si dát pozor a jak postupovat při instalaci na podlahu?

OSB desky výrobci lisují z orientovaných jehličnatých štěpek s použitím pryskyřice. Štěpky bývají nejčastěji ze smrku nebo borovice. Desky jsou poměrně lehké, tvarově stálé, hodí se pro opláštění konstrukcí stěn, ale i na podlahy a stropy. Výhodou je příznivá cena. Mylně se kdysi OSB desky nazývaly jako dřevoštěpkové, občas se s tímto označením možná někde setkáte. Materiálem na výrobu jsou však větší, placatější, rozměrově stejné třísky. V povrchové vrstvě jsou třísky orientované souběžně s delší hranou desky, ve vnitřní vrstvě příčně. Starší, levnější typy mohou obsahovat formaldehyd, kvalitnější OSB desky splňují hygienické normy. Na podlahu v sušším prostředí se hodí typ OSB/2, pro náročnější a vlhčí prostředí odolnější řada OSB/3. V méně používaných prostorách, například ve skladu, kam moc nechodíte, stačí použít OSB desky s označením RH, s rovnou hranou.

Čtěte také: Estetické dělící stěny

Volba tloušťky OSB desek

Sílu desky volte podle osového rozestupu nosníků či trámů, na které desky pokládáte. Pro rozestup nosníků do 625 milimetrů postačuje deska o tloušťce 18 mm, v případě většího rozestupu nosníků použijte 22 mm silné desky. Tloušťka desek pro použití v užívaných místnostech může být 2 × 12 nebo 2 × 15 mm. Záleží opět na rozestupu nosníků nebo trámů roštu.

Postup pokládky OSB desek

Jako podklad pod OSB desky je vhodný dřevěný rošt. Ale desky s perodrážkou můžete pokládat i na rovný povrch, na kterém je položená izolace, například izolační vrstva Mirelon.

  1. 1-2 dny před pokládkou složte desky v místnosti, kde je budete instalovat, aby se vyrovnala jejich vlhkost.
  2. Dejte pozor na perodrážky - nesmí se olámat a poškodit, jinak bude problém je do sebe zasunout.
  3. Pod desky v obytných místnostech umístěte izolaci.
  4. OSB desky pokládejte na trámy napříč, to znamená, že směr třísek desky bude příčně ke směru trámů.
  5. Pokud pokládáte dvě vrstvy na sebe, druhá vrstva má být položená příčně ke směru první vrstvy.
  6. Perodrážky do sebe zasouvejte co nejdál, nakonec desku doklepněte například gumovou palicí, ale není vhodné klepat přímo na perodrážku na druhé straně desky. Mohla by se poškodit.

Pro lepší doklepnutí přijde vhod odřezek z jiné desky s připevněnou latí, která poslouží jako ochrana, ať odřezek OSB desky palicí nerozbijete.

tags: #stěna #dřevotříska #rekonstrukce #postup

Oblíbené příspěvky: