Střešní vikýře a parozábrana: Kompletní průvodce

Vikýře jsou střešní stavební konstrukce, které v první řadě umožňují prosvětlení a zvětšení půdního prostoru. Vikýř je tesařský prvek s charakteristickou konstrukcí a zastřešením, který vystupuje nad rovinu střechy a od pradávna plnil různé funkce. V minulosti sloužil především k přirozenému osvětlení a provětrání půdního prostoru, jenž byl dlouhou dobu využíván k uskladnění obilí, sušení sena či jiných plodin. Důležitou roli plnil i jako prostor pro uskladnění dalších věcí, které nebyly určeny pro obytné prostory. Dnes se stále více využívá i v moderní architektuře. Vikýře nejen zlepšují estetický vzhled domu, ale mají také praktické výhody, jako je zvýšení podkrovního prostoru a zlepšení přirozeného osvětlení. Důležitou funkcí vikýře je také možnost účinnějšího větrání prostoru pod střechou. Vikýř je nepřehlédnutelná součást střechy, která slouží praktickým účelům.

Vikýř vs. Střešní okno

Obytné místnosti musí mít denní světlo, které je zabezpečeno okny. Okno je velmi problematickým místem ve stavebních konstrukcích z hlediska tepelných ztrát v zimě a tepelných zisků tepla v létě. Okny se přivádí v létě největší množství tepla, ale zároveň se jimi v zimě nejvíce tepla odvádí. Splnit tyto dva požadavky je velmi obtížné, a proto vyvstává již při projektovém návrhu otázka, čemu dát přednost. Aplikovat střešní okno do roviny střechy nebo aplikovat vikýř se svislým oknem. Stavitelé často při návrhu/rekonstrukci objektu váhají a rozhodují se mezi vikýřem a střešním oknem.

Výhody a nevýhody střešního okna

  • Střešní okno v rovině střechy je rychlé a jednoduché řešení, jak prosvětlit podkrovní prostory.
  • Při montáži střešních oken se objevuje nejvíce chyb v napojení parozábrany na rám okna s následnou kondenzací.
  • V letním období je střešní okno vystaveno extrémní sluneční expozici, čímž dochází k přehřívání interiéru.
  • Při použití minerální izolace je poměrně hluboké ostění z důvodu velké tloušťky minerální izolace a do místnosti dopadá málo světla.
  • Okno vykazuje výrazné tepelné mosty, a proto není doporučeno pro pasivní domy a není ideálním řešením pro nízkoenergetické domy.

Výhody a nevýhody vikýře

  • Hlavní výhoda střešních vikýřů oproti střešním oknům je ve zvětšení obytného prostoru, to střešní okno nedokáže, protože rovina střechy se osazením okna nezmění.
  • Na rozdíl od střešních oken vikýře v zimě nezapadnou sněhem, a i když zrovna prší, lze je klidně otevřít.
  • V letních měsících pak oceníte především to, že oproti klasickým střešním oknům nezpůsobují tak velké přehřívání podkroví.
  • Dalším pozitivem vikýřů je, že díky osazení svislých oken neztratíme oční kontakt s vnějším okolím a máme výhled do krajiny.
  • Vikýře mají okno ve svislé poloze a fungují stejně jako okna ve fasádě.
  • Svislá okna umí zajistit lepší tepelnou stabilitu v interiéru než okna střešní. Splňují požadavky pro zimní i letní období.
  • Montáž je složitější, ale z hlediska řešení detailů napojovacích spár je méně rizikovým řešením.
  • Mezi nevýhody patří zejména jejich nákladovost, protože je potřeba více materiálu.

Možnost využití střešních vikýřů oproti střešním oknům je vždy na posouzení s projektantem a budoucím uživatelem domu. Posouzení je vždy na architektovi / projektantovi, protože pro různé typy domů může být lepší jedno i druhé řešení.

Typy vikýřů a jejich konstrukce

Vikýře jsou střešní stavební konstrukce, jejichž nosná konstrukce se provádí tesařsky. Stěny vikýře je možné dozdít nebo provést jako montované z dřevěných lisovaných desek (OSB desky apod.). Na českém venkově se tradičně stavělo několik základních typů vikýřů, mezi něž patří například vikýř sedlový, pultový, valbový, obloukový. V některých regionech pak převažují specifické typy volského oka nebo vikýře chmelového či štičí tlamy, které však pro prosvětlení obytného podkroví zpravidla nezvolíme. U navrhování vikýře je nejvhodnější zvolit co nejjednodušší tvar, aby lépe opticky zapadl do architektury objektu.

Sedlový vikýř

Sedlový vikýř je zakončen sedlovou stříškou, takže se hodí zejména pro sedlovou střechu. Sedlové vikýře by měly splývat s konstrukcí střechy domu, tudíž se vytváří ve stejném spádu a pokrývají se stejnou krytinou, jako je na objektu.

Čtěte také: Inspirace pro venkovní dřevěné stěny

Pultový vikýř

Pultový vikýř je zakončen jednou sešikmenou střešní rovinou. Pultové vikýře se pokrývají většinou z plechu. Dělá se tak v důsledku jiného spádu, než je spád objektu, na kterém se vikýř nachází. Rozdíl oproti vikýři v pultové střeše je pouze drobný a to konkrétně v jeho středové části. Jestliže vyžadujeme nízký spád střechy, nepoužijeme klasické krokve, ale nahradíme je seříznutými fošnami právě v tom sklonu, který potřebujeme. Poté se fošny uloží na vodorovné vazníky vikýře. Můžeme použít věšadlo, které vytvoříme jedním sloupkem a dvěma vzpěrami, které začepujeme do vazného trámu.

Valbový vikýř

Valbový vikýř se liší od sedlového vikýře pouze přední stěnou, kde je na konstrukci střechy provedena valba či polovalba. Vznikají tak dvě nároží, ze kterých odtéká voda po střešní rovině pryč. Valbové vikýře by měly splývat s konstrukcí střechy domu, tudíž se vytváří ve stejném spádu a pokrývají se stejnou krytinou, jako je na objektu.

Ostatní typy vikýřů

Podle tvaru jsou kruhové či obloukové, trojúhelníkové. Vikýř se vyznačuje řadou oken vedle sebe, čímž může navazovat dojem nástavby. Svou šířkou přesahuje výšku a může sahat přes celou šířku střechy.

Stavba vikýře

Vikýře provádíme buď zároveň s krovem nebo může být vytvořen dodatečně. Dodatečná stavba vikýře představuje velmi náročný zásah do střešní konstrukce a měla by být realizována pouze odborníkem s ohledem na statiku střechy, která nesmít být dodatečným zásahem do krovu narušena. Vikýř je hlavně tesařská konstrukce, klade nemalé nároky na správný návrh, který nesmí být na úkor statiky střechy a pokud možno ani vzhledu budovy (zevnitř i zvenku). Nejjednodušší je vytvořit vikýř přes jedno krokevní pole, tzn. mezi dvěmi sousedícími krokvemi.

Krok za krokem

  1. Sundání krytiny: V každém případě vás čeká sundání krytiny v příslušné ploše střechy včetně rezervy.
  2. Základ kostry: Základem kostry vikýře jsou dva hranolové sloupky. Ty jsou buď vztyčeny přímo na krokvích a pak mohou být do krokví zadlabané na čepy, nebo jen lípnuté, případně připevněné ke krokvím z vnitřní strany.
  3. Spojení sloupků: Sloupky jsou na vrchu spojeny vodorovným překladem - ližinou, do níž jsou začepovány. Buď přes ližinu, nebo přímo přes sloupky jsou osazeny vodorovné pozedničky, jejichž zadní konce spočívají opět na krokvích. Přes rám čili kostru vikýře jsou osedlány jednotlivé drobné krokvičky sedlové střechy.
  4. Volba řeziva: Na kostru vikýře doporučuje architekt Pešta volit spíše štíhlejší řezivo, nejlépe na sílu budoucí tepelné izolace. Spoje jsou nejčastěji čepované. Tradičně se jistily dřevěnými kolíky (hřeby), což je postup, který lze použít i dnes.
  5. Bednění: Boční plochy je třeba zabednit (nejčastěji šikmo, ve spádu střechy používáme co nejširší prkna).

Pokud volíme umístění u obvodové zdi, je největší přeností pro obývání rozšíření prostoru podkroví. Po konstrukční stránce využívá nosnost obvodové zdi, což vede k usnadnění podpírání a řešení únosnosti stropní konstrukce. Pokud vyzdíme čelní stěnu, pak boční stěny můžeme postavit z dřevěných profilů. U krovu s vrcholovou vaznicí je potřeba vyřešit problém s podepřením starých krokví (krokve střechy) a nových krokví (krokve vikýře). Ten se řeší pomocí nové vaznice nebo sloupkem, který začepujeme do bačkory či na práh příčky. Přemístění střední vaznice je ten nejdůležitější moment v celé výstavbě. Druhým způsobem je podepření stropnicí. Pro malý spád stačí podepřít vaznici stropnicemi a uříznout starou vaznici v místě plných vazeb. Úprava závěrečné části u okapu závisí na existenci římsy a na její pevnosti. Pevnost je důležitá hlavně z toho hlediska, že může podporovat konce krokví vikýře. Pokud ale máme dům, kde římsa chybí, opírají se krokve o pozednici a volné konce se mohou vzepřít mezi latě, které jsou přichycené v obvodové zdi. U některých typů domů není vhodné mít vyzděnou přední stěnu vikýře, a nebo si jen majitel tuto skutečnost nepřeje. Řešením je dřevěná sloupová konstrukce, která plně nahradí vyzděnou část. Pozednice od konstrukce domu slouží jako práh čelní stěny vikýře. Může být zcela podezděná nebo podepřená dřevěnými sloupy či zděnými příložkami. Do ní se poté začepovávají nosné sloupky konstrukce. Umístíme-li vikýř hlouběji do plochy střechy, začne zatěžovat stropní konstrukci. Čím dále od okapu se vikýř nachází, tím více je pro strop zátěží. Z toho důvodu se přední stěna vikýře provádí co nejlehčí, což v případě trámové konstrukce, která se nejčastěji používá, vyhovuje. Když bychom ovšem uvažovali o klasickém spádu, museli bychom řešit průnik dvou ploch střech, a to střechy domu a stříšky vikýře, kterým vzniká úžlabí. Po tomto prvku stéká voda, která se sbíhá po obou plochách střech. Konstrukce se vytvoří pomocí tzv. Úžlabí se v některých regionech vykrývala bez oplechování do obloučku, vyžaduje to však řemeslnou virtuozitu.

Čtěte také: Jak na rekonstrukci stěny z dřevotřísky?

Izolace a parozábrana vikýře

Důležité je provedení dostatečného zaizolování stěn a střechy vikýře, provedení parozábrany v interiéru, naopak difuzní folie směrem v exteriéru. Pro správnou funkčnost vikýře z hlediska tepelných ztrát je nutné správně provést všechny detaily např. napojení izolace a folií na tyto vrstvy v ploše střechy. Důležitá je při stavbě vikýře kvalitní izolace jeho střechy i stěn, což obnáší kromě zateplení i instalaci parozábrany v interiéru a difuzní fólie směrem do exteriéru. Tepelná izolace se vloží mezi nosné trámky pod bednění vikýře.

Parozábrana

Parozábrana je neodmyslitelná součást každé zateplené střechy. Zpravidla je umístěna pod tepelnou izolací a brání prostupu vodní páry do skladby střešního pláště z interiéru stavby, kde by se mohla hromadit nebo zkondenzovat. Zvýšená vlhkost v tepelné izolaci následně napáchá velké škody. Kromě toho, že snižuje tepelněizolační schopnost izolace, může také způsobit tvorbu vlhkých map na podhledu, podpořit bujení plísní a hub a v neposlední řadě může narušit i statiku krovu.

Difúzní fólie

Difúzní fólie je nejčastěji difúzně propustná fólie, plnící funkci hydroizolace, která chrání celou konstrukci střechy, včetně tepelné izolace, ale i volný půdní prostor. V případě, že by se pod střešní krytinu dostala vlhkost, DHV se postará o její odvod mimo střešní plášť a zamezí tak vsáknutí vody do vrstvy tepelné izolace, která by tímto mohla ztratit své tepelně-izolační vlastnosti. Typ doplňkové hydroizolační vrstvy a způsob její montáže navrhuje projektant v závislosti na sklonu střechy, způsobu využití podkroví.

Skladba stěny vikýře (příklad)

Příklad skladby stěny vikýře s PIR izolací:

  • Omítka / silikon
  • Perlinka lepidlo
  • XPS 160 mm
  • Parozábrana TOP DSB 100
  • OSB deska

Pro nízkoenergetické a pasivní domy jsou vhodné vikýřové sendvičové systémy. Společnost Puren se zabývá problematikou zateplování budov a součástí výrobního programu jsou i střešní sendvičové vikýřové systémy pro nízkoenergetické a pasivní domy. Vikýře jsou vyráběny jako stavebnice, složené z jednotlivých dílů umožňující snadnou přepravu. Na stavbě se vikýře smontují do požadovaného tvaru. Sendvičová lepená konstrukce je složená z vnitřního PIR jádra a OSB desek na obou stranách. V závodě se vyrobí prefabrikované samonosné panely, které se na stavbě smontují do požadovaného tvaru. Díky vnitřnímu izolačnímu jádru PIR mají stěny a střecha vikýře vynikající tepelně izolační vlastnosti při malé tloušťce stěny.

Čtěte také: Jak vybrat obývací stěnu: Masiv nebo MDF?

Tloušťka stěny Součinitel prostupu tepla (U)
184 mm 0,18 W/m2K

Izolace vyrobené z tvrdé polyuretanové pěny, dnes vyráběné pod označením PIR izolace, jsou izolace s nejvyšším tepelným odporem při minimální tloušťce. Provedené měření chování zateplené šikmé střechy s nadkrokevní izolací puren PIR Protect s oboustranným hliníkovým povrchem, větranou vzduchovou mezerou pod pálenou skládanou krytinou v letním období a při laboratorním testu ukázalo velmi příznivé chování PIR izolace z hlediska průběhu teplotní křivky a vnitřní teploty.

Střešní krytina vikýře

Povrchová úprava stěn vikýřů může být omítka nebo střešní krytina - např. plech nebo eternitové šablony. Střešní krytinu na vikýři navrhujeme v souladu s uvažovaným sklonem střechy vikýře a samozřejmě ve shodě se střešní krytinou, která je provedena v ploše střechy. Pokud skon střechy vikýře vyhoví předepsanému dovolenému sklonu na střešní krytinu která je použita na střeše je to optimální řešení. Častým problémem je nízký sklon, v případě taškových krytin je nutné zvolit alespoň takový sklon který umožňuje položení střešních tašek s tzv. těsným nebo vodotěsným podstřeším. V případě sklonů 10° a méně je vhodné použití falcovaných plechů -měď, titanzinek, barvený pozink, hliník (možnost použití od 3° sklonu) nebo technologie na plochou střechu. Krytinu, kterou je pokryta stávající střecha, nebo zvolit jinou krytinu, což ovšem může způsobit nežádoucí zvýraznění vikýře jako dominantního architektonického prvku, který může harmonii stavby narušit.

Speciální střešní krytiny

Vzhledem ke složitosti stavební konstrukce střešních vikýřů je vhodné používat systémové prvky jednotlivých výrobců střešních krytin. Například betonová krytina nabízí řešení pro pultové vikýře v podobě lomené tašky, která umožňuje hladký přechod mezi hlavní střešní plochou a pultovým vikýřem. Jak betonové střešní tašky, tak i keramické jsou častou volbou na zastřešení vikýřů. Umožňují totiž hladký přechod mezi hlavní střešní plochou a pultovým vikýřem. Vzhledem k tomu, že se jedná o skládanou krytinu, tudíž s vyšší hmotností, je třeba u vikýře zajistit pevnou nosnou konstrukci. Je třeba také uzpůsobit samotný projekt, aby vikýř, který je pokrytý skládanou krytinou, nepůsobil robustně a proporčně seděl k projektu celého domu. Mezi poslední faktory výběru krytiny patří též barva a sklon střechy. Střešní krytina na vikýři by vždy měla korespondovat s celou střechou, tvarem, barvou i použitým materiálem.

Stavební povolení

Ne na každou střechu a dům vikýř lze použít - záleží na místních regulativech a stavebních předpisech dané lokality. Stavba vikýře totiž podléhá stavebnímu zákonu. Pokud se jedná o rekonstrukci vikýře, kdy neměníme jeho vzhled a tvar, stačí většinou stavební ohlášení.

Doporučení pro nízkoenergetické a pasivní domy

Požadavky ČSN 73 0540:2011 - Tepelná ochrana budov - Tepelná stabilita místností Norma požaduje, aby vnitřní prostor na konci své doby chládnutí vykazoval pokles výsledné teploty v místnosti v zimním období max. o 3 °C. V letním období je požadována nejvyšší denní teplota vzduchu v místnosti +27 °C. Rodinné domy, bytové domy a ostatní budovy na bydlení (např. internáty, domovy důchodců, apod.) se mají navrhovat tak, aby nebylo potřebné zabezpečovat tepelnou pohodu během letního období klimatizací. Z hlediska intenzity slunečního záření a prohřívání interiéru jsou svislá okna výhodnější. V létě je slunce vysoko na obloze, a proto je vhodné využít střešních říms. V zimě je slunce nízko na obloze a jeho tepelný tok je žádoucí.

Pro nízkoenergetické a pasivní domy jsou vhodné vikýřové sendvičové systémy. Nízkoenergetický dům představuje stavbu, která dosáhne spotřebu energie na vytápění maximálně 50 kWh/m2 za rok. Na dosažení této hodnoty je zapotřebí zvolení otopnej soustavy s nižším výkonem, rekuperace, využívání obnovitelných zdrojů tepla, dobře zateplená konstrukce. Pasivní dům je stavbou s vysokou úsporou tepelné energie. Jedná se o pečlivě vyprojektovanou, postavenou a odborně zkontrolovanou stavbou, doplněnou úspornými technologiemi, zdroji vytápění a větrání.

tags: #stena #vikyre #a #parozabrana #informace

Oblíbené příspěvky: