Zajištění stability stěn výkopů: Metody, technologie a bezpečnostní aspekty

Zemní práce a výkopy jsou nedílnou součástí stavebnictví, přičemž jejich správné provedení a zabezpečení je klíčové pro bezpečnost pracovníků a stabilitu okolních konstrukcí. Tento článek se zaměřuje na různé aspekty zajištění stěn výkopů, od tradičních metod pažení a odvodnění, přes moderní systémy, až po podrobné bezpečnostní předpisy.

Problematika vlhkosti a její sanace

U vlhkých objektů je možnost omezení vlhkosti nejrůznějšími metodami. Jelikož školní budova v Praze, stará téměř 120 let, byla bez hydroizolační vany, zemní vlhkost mohla kapilárně vzlínat porézním zdivem a v důsledku toho vytvářet na vnitřním povrchu suterénních stěn vlhké mapy. Vlhkost se nacházela zejména v pravé části suterénu mezi centrálním vstupem a úsekem mezi rohem hlavní a pravé postranní ulice a celé fasády v pravé boční ulici (posuzováno při pohledu na čelní fasádu). V zasažené části vlhkem byly situovány tyto prostory: sociální zařízení pro muže a ženy, sklad, posilovna a tělocvična. Na WC-ženy se vlhkost projevovala na obvodové stěně nad keramickým obkladem výšky 1,8 m a valenou klenbou. Ve skladu vlhkost u obvodové stěny zasahovala až ke stropu, u zdi kolmo na vnější stěnu jen k podlaze. V této části se kromě vlhkých map vyskytovaly i plísně. Horší situace byla v posilovně, kde se shromažďovalo více osob. Zde vlhkost vystupovala až pod klenbu, ze stropu opadávala omítka. Toto prostředí bylo natolik pro žáky nevyhovující, že i na opačné straně obvodové stěny se na míčích objevovala plíseň.

Posuzovaná budova vyžadovala zajištění ochrany proti účinku vzlínající kapilární vlhkosti a vlhkosti migrující ve formě vodní páry z podzákladí a ze zeminy obklopující stavební konstrukci v úrovni pod povrchem terénu. Vzhledem k prokázané vlhkosti v části objektu mezi centrálním vchodem a rohem hlavní a pravé boční ulice a celé suterénní stěny v pravé postranní ulici se sanace vztahovala pouze na tuto oblast. Z mnoha možných sanačních systémů navržená sanační metoda respektovala požadavky investora a specifické podmínky budovy staré více než 100 let.

Provětrávané sokly umožňují osazení desek ve svislé poloze, ačkoliv podklad není ideálně rovný. Montují se nezávisle na počasí a mohou být přesně rektifikovány. Zavěšené provětrávané sokly mohou být z obkladových desek kamenných (vzhledem k charakteru a nátěru budovy např. z travertinu nebo z umělého kamene s různou zrnitostí). Jejich zavěšení lze realizovat pomocí různých kovových příchytek. Krycí deska chránící dutinu před zatékáním může být buď kamenná, keramická nebo plechová, ale v každém případě zakončená okapničkou nebo žlábkem na rubové straně desky pro odkapávání dešťové vody, aby případná kondenzace vodní páry uvnitř stěny mohla stékat do plastového nebo plechového kanálku umístěného ve vnitřní dutině mezi novou vnitřní příčkou a stávající stěnou. Tento kanálek byl vyspádován (min. 1 %) do rohu jednotlivých místností a v těchto místech opatřen otvorem pro výměnu nádobky s případným kondenzátem. Toto opatření bylo však předpokládáno jako pojistné řešení, poněvadž při dobrém tahu se vlhkost měla odvádět proudícím vzduchem.

Na vnitřní straně suterénní stěny byly vývrty provedeny tak, aby po položení podlahy vyčnívaly cca 100 mm nad úrovní nášlapné vrstvy. Na vnější straně byly kanálky ve spodní části podlahy zaústěny do většího vodorovného potrubí z tlakového plastu (např. polypropylénu) Ø 100 mm, který byl v horní části proříznut co největším počtem štěrbin pro odvod přiváděného vnitřního vzduchu a dočasně zakryt páskou proti zanesení nečistotami. Čela tohoto vodorovného potrubí byla vodotěsně uzavřena a nopovaná fólie přetažena přes toto sběrné potrubí (těsně před zakrytím sběrného potrubí byla krycí ochranná páska odstraněna). Tímto způsobem bylo možno i zabránit případné zvednuté hladině spodní vody, aby nedocházelo k jejímu zatékání zpětně do interiéru. Příčné spádované kanálky ve spodní části podlahy byly ve zdivu v horní části perforovány pro průnik vlhkosti seshora do potrubí, dno však bylo bez otvorů pro případný odvod kondenzátu. Horní kanálky, umístěny vzhledem ke spodním kanálkům střídavě, byly vrtány opačně, tj. z exteriéru do interiéru. Jejich sklon závisel na výškových poměrech terénu vůči stropu podzemních místností, ale v každém případě musely být vyspádovány směrem dovnitř. Pro další vylepšení odvodu vlhkosti ze zdiva bylo možno v interiéru pod omítku nebo jiný podklad provést přechod mezi podlahou a svislou stěnou pomocí perforované difuzní lišty 850. Difuzní lišta je vyrobena ze speciálního PVC a dovoluje vlhkosti difundovat na základě vzduchových kanálků. Materiál použitý k výrobě je netoxický, požárně samozhášivý, vyhovující příslušným normám (IEC 1048-1 a ČSN 37 0001). Bílý povrch lze barevně upravit akrylátovými barvami.

Čtěte také: Inspirace pro venkovní dřevěné stěny

Zajištění stěn výkopů a bezpečnost práce

Před zahájením zemních prací je nutno zajistit následující: vytýčení tras podzemních vedení, určení rozmístění stavebních výkopů a jam a jejich rozměrů, způsob zajištění stěn výkopů proti sesutí, zejména druh pažení a sklony svahů výkopů, a určeny způsoby těžení zeminy. Je také nutné zajistit okolní stavby, jejichž stabilita by mohla být ohrožena. Stanoví se způsob a rozsah opatření k zabránění přítoku vody na staveniště. Pokud zasahují zemní práce pod hladinu povrchové nebo podzemní vody, musí být předem určen rozsah a způsob snížení hladiny vody, např. jejím odvedením nebo odčerpáním za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Provedení plánovaných prací pod hladinou vody lze, pokud to použité technologie umožňují, přičemž musejí být přijata opatření proti pádům fyzických osob do vody.

Pažení a bednění

Hasiči při náročném výcviku trénovali stabilizaci výkopů. I při tomto zásahu hasiči musí pracovat co nejrychleji. Hasiči musí zajistit výkop tzv. pažením nebo bedněním (dřevo - desky, hranoly). Dále je možné využít speciální pažící prostředky, popř. improvizované prostředky. Pažení by mělo fixovat pouze stávající stav. V prvotní fázi hasiči musí vyhodnotit stabilitu prostředí v místě zásahu. „První scénář byl, že si hasiči ze stanice Pardubice vyzkoušeli rychlou záchranu - to je spuštění dvou strongbacku (strongback - bednící deska) do výkopu a zajištění jednou tyčí, v tuhle chvíli se považuje výkop za bezpečný a poté mohou do výkopu záchranáři,“ vysvětluje způsoby pažení i výcviku garant stabilizace pprap. „Druhý scénář bylo tzv. předražení, to znamená, že se mezi strongbacky a trámy zasouvají prkna a po následném odkopání materiálu se spouští prkna níž. Třetí scénář byl na téma utržená stěna výkopu.“

Pažení stěn výkopu musí být vždy navrženo a provedeno tak, aby spolehlivě zachytilo boční tlak zeminy, bránilo poklesu okolního terénu a sesouvání stěn výkopů. Strojně hloubené výkopy s nezajištěnými svislými stěnami mohou zůstat po určitou dobu nezapažené, jak je uvedeno v tabulkách s bezpečnostními předpisy. Sklony svahů výkopů určuje zhotovitel se zřetelem zejména na geologické a provozní podmínky tak, aby během provádění prací nebyly fyzické osoby ve výkopu a jeho blízkosti ohroženy sesuvem zeminy. Jakmile vzniknou pochybnosti o stabilitě svahu, zhotovitel nebo fyzická osoba zhotovitelem určená k řízení výkopových prací určí opatření k zamezení sesuvu svahu a upřesní určený sklon stěn svahovaných výkopů podle geologických a hydrogeologických podmínek tak, aby byla zajištěna bezpečnost fyzických osob. Podkopávání svahů je nepřípustné. Při ohrožení stability svahu (např. při nepříznivých povětrnostních podmínkách) se nikdo nesmí zdržovat na svahu ani pod svahem.

Moderní systémy pažení: LITEBOX

Už víc než 10 let je systém LITEBOX nejčastěji používaným systémem lehkého pažení výkopů v Polsku. LITEBOX eliminuje nutnost volit mezi těžkými a problematickými ocelovými systémy a lehkým a provizorním zajištěním ze dřeva nebo úplným vynecháním zajištění výkopu. Tři klíčové vlastnosti systému hliníkového pažení LITEBOX pro zajištění výkopů jsou: lehkost, výkonnost a bezpečnost. Tento systém, který je nepostradatelný v městské zástavbě, se perfektně hodí například pro pokládku kabelů, vodovodního a plynového potrubí nebo pro provádění oprav či revizí. Systém LITEBOX (známý také pod názvem GIGANT) umožňuje bez ohledu na hloubku, šířku nebo stupeň obtížnosti snadno zajistit všechny běžné výkopy.

Modulová struktura systému je založena na několika základních prvcích: hliníkových panelech, spojovacích prvcích a vzpěrách. Ke spojování jednotlivých prvků se používají samosvorné upevňovací kolíky, což na rozdíl od klasických řešení se závlačkami usnadňuje a urychluje montáž, snižuje celkový počet prvků systému a minimalizuje riziko ztráty drobných součástí. Pažení lze přepravovat menšími nákladními automobily do 3,5 t a snadno ručně montovat na staveništi. Je tomu tak díky mimořádné lehkosti - hmotnost nejtěžšího prvku celého systému, tedy hliníkového panelu o délce 3 m, je pouhých 42 kg. Další předností systému LITEBOX je velká pracovní vzdálenost mezi dnem výkopu a spodními vzpěrami, která činí až 0,75 m a u komorového systému dokonce až 2,50 m (pro výkop o hloubce 3 m). Tak velký nerušený pracovní prostor zajišťuje komfortní podmínky pro zemní a instalační práce. Pažení LITEBOX lze mimo jiné použít k pokládání elektrických, plynových a vodovodních sítí v otevřených výkopech, k protlačování a směrovému vrtání, opravám a údržbě přípojek stávajících budov, k různým typům kontrol sítí nebo dokonce k zahradnickým a krajinářským pracím. Pro komfort uživatele je systém rozdělen na čtyři typy, které vyhovují požadavkům různých druhů prací:

Čtěte také: Jak na rekonstrukci stěny z dřevotřísky?

• Systém s rozepřením na okrajích: Používá se k zajištění výkopů o hloubce až 1,75 m a maximální šířce 2,18 m. Celková hmotnost systému nepřesahuje 130 kg (s panely o délce 3 m).
• Lineární systém: Používá se ve výkopech hlubších než 1,5 m a v nestabilní půdě, kde musí být stěny výkopu plně zajištěny. Umožňuje zajistit výkop až do hloubky 6 m.
• Komorový systém: Používají se hliníkové komory pro zajištění výkopů až do hloubky 3 m, zejména tam, kde se vyskytují husté a křížící se inženýrské sítě.
• Čelní uzavření LITEBOX: Modulové čelní uzavření představuje efektivní alternativu tradičnímu zajištění čela výkopu, zajišťující rychlou montáž a vysokou účinnost.
• Bodový a jednostranně otevřený systém: Díky možnosti spojování panelů LITEBOX různých délek lze zajistit bodové výkopy jakékoliv velikosti. Nahrazením jedné stěny pažení vzpěrami vznikne jednostranně otevřené pažení.

Systém LITEBOX představuje jediné pažení výkopů na trhu se systémovým příslušenstvím, které zajišťuje plnou bezpečnost pracovníků i ostatních osob. Systém je vybaven konzolou žebříku, která v kombinaci se sloupky zábradlí vytváří bezpečný sestup (vchod) do výkopu. Splňuje požadavky normy EN 13331 „Pažicí systémy pro výkopy“ a má certifikát ET vydaný BG BAU.

Odvodnění výkopů

Úpravy výkopů spojené s vytvářením svahů a dna, s případným urovnáním a roubením. technické zásady odvodňování a čerpání. Odvodnění je stavebních prací a kvalita práce často závislý na odvodnění. Dělíme na povrchové a hloubkové odvodnění.

Povrchové odvodnění

Základovou jámu (resp. dna výkopu). První způsob odvodnění je, že nezpůsobuje stabilizaci zeminy. Spáry se vyhloubí obvodové příkopy, do nichž se voda z plochy svede drény. Vody nenastalo nakypření a odplavování zeminy. Stěny pažit nebo použít trubní drény. Dostatečná lavička. Hloubka se doporučuje alespoň 2 m pod zaústěním drenáže, vč. filtrační vrstvy ze štěrku na dně. Čerpáním z provizorní studny na dně výkopu, tuto vodu odvádět.

Hloubkové odvodnění

Druhý způsob hloubkového odvodnění. V důsledku velkého přítoku vody, ponornými čerpadly. V zeminách jemnější zrnitosti 3-5 m, při hrubší zrnitosti až 20 m i více. Kužele, jehož osou je čerpací studna. Konstrukce, vyplavování jemného písku drenáží apod. čerpá.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Bezpečnost práce při zemních a výkopových pracích je otázkou ekonomickou, technickou a v neposlední řadě bezpečnostní. Staveniště - zabezpečení a provádění pracovních činností. Stavby, pracoviště a zařízení staveniště musejí být ohrazeny nebo jinak zabezpečeny proti vstupu nepovolaných fyzických osob. Zhotovitel určí způsob zabezpečení staveniště proti vstupu nepovolaných fyzických osob, zajistí označení hranic staveniště tak, aby byly zřetelně rozeznatelné i za snížené viditelnosti, a stanoví lhůty kontrol tohoto zabezpečení.

Čtěte také: Jak vybrat obývací stěnu: Masiv nebo MDF?

Minimální pracovní prostor ve výkopu musí být široký 0,8 m. Rozměry výkopu musejí být takové, aby umožňovaly bezpečné provedení všech návazných montážních prací. Hloubené výkopy dělíme na rýhy, zářezy, šachty a jámy. Na odlehlém místě může provádět výkopy jeden pracovník pouze v tom případě, nejsou-li hlubší než 1,3 m. V dosud nezastavěném území se mohou provádět ručně kopané výkopy bez pažení do hloubky maximálně 1,5 m. Pro osoby pohybující se ve výkopech musí být zřízen bezpečný sestup i výstup. Za takový se považují žebřík, schody nebo šikmá rampa. Na povrch rampy se sklonem větším než 1 : 5 se musejí příčně upevnit lišty nebo zarážky bránící uklouznutí. Volné okraje výkopů, přechodových lávek a můstků zabezpečeny zábradlím příp. nápadnou překážkou.

Ohrožený prostor vzniká zejména při souběžném strojním a ručním provádění výkopových prací, při ručním začisťování výkopu nebo při přepravě materiálu do výkopu a z výkopu. Prostor, ohrožený činností stroje je vymezen maximálním dosahem jeho pracovního zařízení zvětšeným o 2 m, pokud není v průvodní dokumentaci stroje stanoveno jinak. Obsluha stroje při souběžném strojním a ručním provádění výkopových prací na jednom pracovním záběru musí mít dostatečný výhled na všechna místa ohroženého prostoru. Při sníženém výhledu (hustá mlha, sněžení, tma apod.) nesmí pokračovat v práci se strojem.

Některá důležitá doporučení a požadavky:

• Stěny jam v pevných zeminách obvykle svahujeme.
• Zajistit stávající sítě, vedení, komunikace apod.
• Maximální využití mechanizmů pro zemní práce.
• Prostory pro štěrkopískové polštáře vždy svahujeme pod 60˚.
• Před pádem do výkopu můžeme ostatní osoby pohybující se po staveništi chránit například materiálem z výkopu navršeným do výšky min. 0,9 m ve vzdálenosti min. 1,5 m od hrany výkopu.
• Na staveništi, kam není povolen přístup nepovolaným osobám, musejí být okraje výkopů v místech, kde se vnější okraj dopravní komunikace přibližuje k okraji výkopu na vzdálenost menší než 1,5 m, zajištěny proti pádu osob do hloubky.
• V prostoru oploceného staveniště se musí vždy instalovat přechod široký minimálně 0,75 m přes výkop hlubší než 0,5 m. Nepřesáhne-li hloubka výkopu 1,5 m, opatří se přechod alespoň po jedné straně zábradlím.
• Okraje výkopů nesmějí být ničím zatěžovány do vzdálenosti 0,5 m od hrany výkopu.
• Před zahájením zemních a výkopových prací musejí být na terénu polohově, případně i výškově vytyčeny stávající podzemní překážky (trasy technické infrastruktury), jež se nacházejí na staveništi.

Tabulka 1: Přibližné sklony svahů výkopů do hloubky 3 m

Poznámka: Hodnoty jsou orientační a vždy je nutné zohlednit konkrétní geologické a hydrogeologické podmínky.

tags: #stena #vykopu #lista #informace

Oblíbené příspěvky:

• Podrobnosti o kotouči Cetris 185/20 mm
• Pokládka dlažby na rektifikační terče: kompletní návod
• Všestranný materiál pro vaše projekty
• Terasová prkna modřín
• Snowboardy a lyže z druhé ruky