Sádrokartonové šachtové a předsazené stěny Rigips

Systémy sádrokartonových stěn Rigips představují efektivní a flexibilní řešení pro různé stavební aplikace, od šachtových stěn až po předsazené stěny zlepšující akustiku nebo estetiku. Tyto systémy jsou navrženy tak, aby splňovaly přísné požadavky na požární odolnost, zvukovou izolaci a mechanickou odolnost, často s důrazem na minimalizaci tloušťky konstrukce a snadnou montáž.

Šachtové stěny Rigips

Šachtové stěny jsou vertikální sádrokartonové konstrukce, které jsou opláštěny deskami jen z jedné strany, tudíž i jejich montáž vyžaduje přístup jen z jedné strany. Montáž šachtové stěny lze provést přístupem pouze z jedné strany. Šachtová stěna přiléhá ze strany šachty k volnému prostoru, což znemožňuje její případné spřažení. Společná je jim skutečnost, že jsou opláštěny vždy jen z jedné strany konstrukce, což do jisté míry determinuje jejich maximální dovolenou výšku. Šachtová stěna je svislá nenosná dělící konstrukce splňující oboustranně nároky na požární odolnost.

Montáž šachtových stěn

Nejprve se provede vytyčení konstrukce šachtové stěny. Obvodové profily je nutné v tomto případě na rozdíl od ostatních svislých konstrukcí opatřit napojovacím těsněním z materiálu reakce na oheň A1 nebo A2. K ostěním šachty, stejně jako k podlaze a stropu se obvodové profily ukotví pomocí ocelových hmoždinek Ø 6 mm. Mezi vodorovné R-UW a svislé obvodové R-CW profily se osazují svislé stojiny tvořené buď jednotlivými, nebo zdvojenými profily R-CW. Zdvojené profily jsou orientovány stojinami (zády) k sobě a sešroubovány pomocí šroubů do plechu LB 3,5 x 9,5 ve vzájemné rozteči max. 800 mm. Tyto R-CW profily jsou volně nasunuty do podlahového a stropního R-UW profilu. V případě vkládání minerální izolace do vrstvy profilů je nutné profily uspořádat do dvojic, které tvoří tzv. "box".

Požární odolnost a opláštění šachtových stěn

Požární odolnost šachtové stěny je klasifikována z obou stran, přičemž ale parametry z jedné strany mohou být odlišné od parametrů z druhé strany. Doporučený druh opláštění šachtových stěn s požární odolností je protipožárními sádrokartonovými deskami RF (DF) příp. Glasroc F Ridurit. Opláštění je provedeno dvěma vrstvami desek Glasroc F Ridurit tloušťky 20 mm, desky jsou orientovány naležato. První vrstva opláštění je našroubována šrouby TN 212 v rozteči 200 mm do podkonstrukce. Druhá vrstva opláštění je přišroubována k první vrstvě opláštění šrouby Ridurit ve čtvercové síti 250 mm, nebo do kovové podkonstrukce šrouby TN 212. V konstrukci není použita minerální izolace. Maximální šířka šachtové stěny je v tomto případě 2 metry (délka desky).

Speciální řešení pro šachtové stěny

Pro nejběžnější konstrukce výtahů do rozměru výtahové šachty 1800 mm se Rigipsu podařilo navrhnout a následně zkušebně SZÚ zkouškami dle ČSN EN 81-20 ověřit použití subtilní konstrukce z R-CD profilů (výška profilu 27 mm) opláštěných deskami Habito H nebo Rigistabil. Podařilo se tak naplnit požadavky stavební praxe minimalizovat celkovou tloušťku konstrukce šachty při dodržení požadavků nové přísnější normy. Šachtové stěny Glasroc H jsou určeny do dlouhodobě vlhkých a mokrých prostor, jako jsou bazény, veřejné sprchy, provozy myté tlakovou vodou atd. Kovové konstrukční prvky mohou být opatřeny dodatečnou antikorozní ochranou odpovídající třídě C3 a C5 podle ČSN EN 12944.

Čtěte také: Soukromí a útulnost v zahradě

Předsazené stěny Rigips

Předsazené stěny nám můžou sloužit k vylepšení estetiky původní stěny. Obklady stěn vždy přímo souvisí s podkladní svislou konstrukcí. Tyto stěny mohou zlepšovat zvukovou izolaci nebo estetiku. Bezpečnostní předstěny Rigips vychází konstrukčně i technologicky ze standardních konstrukcí suché vnitřní výstavby a jejich základem je konstrukční sádrokartonová deska RigiStabil (DFRIEH2), resp. Habito H(DFRIH1). Konstrukce jsou certifikovány na bezpečnost proti protlačení a násilnému vniknutí a jsou ve shodě s požadavky kladenými na bezpečnostní třídu RC2 a RC3 podle ČSN EN 1627.

Předsazené stěny lepené

K podkladní konstrukci jsou sádrokartonové desky lepené pomocí lepicí malty Rifix, tzv. "terčovou" metodou. Teplota podkladu i prostředí musí být min. 5°C. V případě mastného povrchu je nutno tento povrch řádně odmastit. Po ošetření podkladu jedním z nátěrů lze lepení sádrokartonových desek zahájit nejdříve za 24 hodin, tj. po zaschnutí. Maximální odchylka od rovinnosti podkladního povrchu je 30 mm. K přípravě tmelu je nutné použít čisté plastové vědro. Lepicí malta Rifix se rovnoměrně vsypává do předepsaného množství čisté studené vody. Po vsypání je vhodné nechat ji 1-2 minuty v klidu, poté se rozmíchá nejlépe pomocí elektrické metly. Je nutno dbát na správnou konzistenci malty. Dodatečné ředění vodou je možné, avšak zahuštění dosypáním suchého prášku se nedoporučuje.

Technika lepení

Při větších nerovnostech se poloha sádrokartonových desek rozměří na podkladní stěnu a vyznačí se svislé pruhy pro lepení. V místech prohlubní ve vyznačených pruzích je nutné vyrovnat podklad pomocí předem nalepených svislých pruhů sádrokartonu. Alternativně lze předem nalepit pruhy sádrokartonu na celou výšku místnosti a tyto řádně vyrovnat. Poté lze následně lepit opláštění ze sádrokartonových desek pouze do tenké vrstvy sádrového spárovacího tmelu Max naneseného zubatou stěrkou bez potřeby dalšího vyrovnávání. Vzdálenost jednotlivých terčů v řadě je cca 30-35 cm. Doporučená tloušťka terčů je v rozmezí 10-40 mm, plocha terče min. 10 cm². Alternativně lze nanést lepicí maltu na podkladní povrch. Polohu jednotlivých terčů je nutno předem rozměřit na podklad a poté pouze tato místa před lepením upravit (např. navlhčením). Spotřeba lepicí malty závisí na rovinnosti povrchu. V případě ideálně rovného podkladu je možno na rub sádrokartonových desek nanést sádrový spárovací tmel Max zubatou stěrkou (zub 4 mm) ve třech pruzích (při podélných hranách a v podélné ose desky). Šířka pruhu tmelu je na šířku stěrky, tj. cca 12 cm. Pro opláštění se použijí sádrokartonové desky na celou výšku místnosti, aby nedocházelo k vytváření vodorovných spár. Délka sádrokartonových desek je o cca 15-20 mm kratší než světlá výška místnosti. Konečné vyrovnání sádrokartonových desek se provede pomocí srovnávacích latí a poklepáním gumovou palicí. Doba tvrdnutí lepidla je závislá na teplotě a vlhkosti. Na rozdíl od šroubovaných sádrokartonových konstrukcí není nutné vystřídat podélné hrany desek se svislými hranami otvorů (např. oken, dveří).

Předsazené stěny na stavěcích třmenech

Nejprve se provede vytyčení konstrukce a kontrola rovinnosti podkladní konstrukce. Obvodové profily předstěny (profily R-UD na podlaze a svislých navazujících konstrukcích) se opatří před osazením samolepicím napojovacím těsněním a připevní plastovými natloukacími hmoždinkami, popř. vruty FN. Vzájemná rozteč připevnění je max. 800 mm. Prvním krokem je vyměření polohy R-CD profilů a vertikální úrovně stavěcích třmenů. Maximální svislá rozteč třmenů je 1 250 mm, při požadavku na požární odolnost 1 000 mm. Poslední horní třmen se umístí do takové výšky, aby horní přesah R-CD profilu nad posledním třmenem tvořil konzolu, která smí být maximálně 250 mm. Při nárocích na zvukovou izolaci předstěny je nutné použít výhradně stavěcí třmeny, které se před montáží podlepí napojovacím těsněním. K podkladní zdi se kotví pomocí plastových natloukacích hmoždinek, k dřevěné podkonstrukci šroubem typu FN. Alternativně lze pro kotvení použít přímé závěsy - v tom případě by šířka dutiny mezi původní konstrukcí a opláštěním předstěny neměla přesáhnout 40 mm. V případě dostatečně rovného podkladu je možno použít spojku Klik-Fix kotvenou do podkonstrukce stejným způsobem. Při montáži delších předstěn je výhodné montovat předstěnu „zónově“ po cca 5 sádrokartonových deskách - další zónu vyměřovat, stavět konstrukci i oplášťovat až po opláštění předchozí zóny. Po namontování stavěcích třmenů se montují postupně svislé R-CD profily. Délka R-CD profilů se volí tak, aby při opření R-CD profilu o spodní R-UD profil byla mezi horním koncem R-CD profilu a přilehlým stropem mezera cca 50 mm. U předstěn vyšších, než je standardní délka profilů R-CD, je možno R-CD profily nastavovat vzájemně na délku. Napojení se provádí pomocí spojky R-CD profilu. Napojení sousedících stojin nesmí být ve stejné výši, je nutno je vzájemně výškově vystřídat minimálně o 1,25 m. Alternativně lze tuto konstrukci aplikovat jako předsazenou stěnu na třmenech. Rozteč svislých R-CD profilů je pak 1 000 mm. Rozteč stavěcích třmenů je rovněž max. 1 000 mm. Obvodové profily jsou užity úhelníky z ocelového pozinkovaného plechu 40/20/1 mm (není v sortimentu Rigips) kotvené ke svislým nosným stěnám ocelovými hmoždinkami (např. DN6) po 500 mm.

Volně stojící předsazené stěny

Tyto stěny mají požární odolnost EI30, maximální výšku 4000mm, minimální tloušťku 65mm a hmotnost 13kg/m2. Zlepšení neprůzvučnosti je až Δ Rw = 12 dB (dle nosné stěny). Opláštění tvoří sádrokartonové desky a konstrukce je složena z profilů CW a UW. Jako izolace se používá minerální izolace. Připevnění se provádí rychlošrouby TN25, hmoždinkami a napojovacím těsněním. Spáry jsou zatmelené.

Čtěte také: Konstrukce stěn z dřeva masiv

Tabulka požární odolnosti volně stojících předsazených stěn

*) Požární odolnost jen s deskami se zvýšenou odolností proti požáru.

Čtěte také: Dřevo a kámen v interiéru

tags: #steny #sachet #rigips #systém

Oblíbené příspěvky:

• hliněné omítky pro dřevostavby
• Spojovací materiál pro exteriéry
• Renovace starých obkladů v retro stylu
• Vše o fasádních omítkách Weber
• Jak sladit fasádu novostavby