Střechy z asfaltových pásů na památkově chráněných objektech

Střecha je nedílnou součástí objektu, která ho chrání před klimatickými vlivy, jako jsou sníh, déšť, vítr a slunce. Kromě své ochranné funkce plní i významnou estetickou úlohu, neboť její vzhled zásadně dotváří celkový charakter stavby a kraje. U památkově chráněných objektů je výběr a správné provedení střešní krytiny obzvláště důležité, jelikož musí být v souladu s historickým charakterem budovy a požadavky památkové péče. Asfaltové hydroizolace patří mezi vyzkoušená řešení ochrany objektů a řadíme je do skupiny povlakových hydroizolací, tedy izolací vodotěsných, které mohou být použity i od velmi malého požadovaného sklonu.

Historie a tradice asfaltových pásů v památkové péči

V minulosti byla na mnoha historických stavbách původní střešní krytina, jako například dřevěný šindel, postupně nahrazována jinými materiály. Od počátku 20. století se na střechách lidové architektury začaly používat lepenkové pásy ve svislých pruzích. Tato krytina je dnes u typově podobných staveb v některých regionech považována za tradiční, což potvrzují i vyjádření Národního památkového ústavu (NPÚ). NPÚ specifikoval kulturně historické hodnoty posuzovaných objektů a zdůvodnil, proč jsou lepenkové pásy v dnešní době považovány za tradiční materiál.

Asfaltové pásy a jejich vlastnosti

Asfaltové pásy se používají jako střešní krytina u různých obytných budov i u různých přístřešků. U asfaltových pásů je požadován pro ploché střechy minimální sklon 1°. Dnes se ploché střechy řeší pásy s dilatační schopností, které se vyrábí s kaučukem a s nosnou polyesterovou vložkou. Tyto pásy jsou schopné zachytit rozdíly ranních a odpoledních teplot v různých ročních obdobích. Dále mají UV ochranu povrchu, tvořenou hrubozrnnými přírodními nebo barvenými břidličnými posypy. Pokud má pás uvedené vlastnosti, pak skladbu ploché střechy dnes řadíme mezi méně problémové než skladbu střechy šikmé. Vždy je třeba, kromě správné volby hydroizolační skladby, kvalifikovaně řešit detaily (atika, vytažení na stěnu, vtok nebo okap, závětrná lišta, dilatační mezera, světlík apod.).

Způsoby montáže asfaltových pásů

Nejběžnějším způsobem zpracování pásů je celoplošné nebo bodové natavování. Pásy určené k natavení se označují jako typ S (svařitelné). Jde většinou o natavované pásy tloušťky 5 mm, resp. min. 4,0 mm, zcela výjimečně pak pásy 3,5 mm. Na vodotěsnost, nejdůležitější vlastnost asfaltových pásů, má vliv kvalita natavení běžného podélného přesahu, který by měl být až 12 cm. Další způsoby zpracování jsou mechanické kotvení v přesahu talířovými nebo teleskopickými kotvami se zvětšeným přesahem rovněž 12 cm. Moderní jsou samolepící pásy s celoplošně lepenou spodní stranou a podélným samolepícím proužkem o šířce 8 cm přesahu svrchu. Novinkou jsou kombinované samolepící pásy, které mají zvětšený 12 cm přesah se samolepící oblastí o šířce 4 cm, zamezující prošlehnutí plamene například na dřevěné bednění, a natavovaný přesah o šířce 8 cm zajišťující vyšší kvalitu u nataveného spoje pro vodotěsnost. Již méně se používají metody montáže pokládkou do horkého asfaltu, či lepením studeným asfaltovým lepidlem. U provozních střech a nadzemních základů se natavují kvalitně spoje a pás je přitížen vrstvami skladby střechy nebo podlahy. Separační pásy typu R o tloušťce 2 - 3 mm se celoplošně přibíjí lepenkovými hřebíky. Nepočítají se však do počtu vrstev hydroizolační vodotěsné skladby.

Sklon a velikost střechy

Jedním z nejdůležitějších parametrů povlakových krytin střech je sklon střechy. Plochá střecha má sklon od 1° (1,75%) do 5° (8,75%) a šikmou střechou můžeme označit střechu se sklonem od 5° do 45° (100%). U sklonu nad 45° jde o střechu strmou - zde je třeba sklon pro využití asfaltových pásů jinak omezit. Pro sklony od 1° do 3° (5,24%) jsou zásadně používány dvouvrstvé izolační skladby - kombinují se vrchní natavitelné a podkladní natavitelné, kotvené nebo samolepící pásy. Pro sklon od 3° do 10° (17,4%) se používají jednovrstvé skladby - natavitelné nebo volně pokládané mechanicky kotvené (typu Paraelast Mono), především pro nižší sklon jsou pro jednovrstvé skladby upřednostňovány pásy tloušťky 5 mm. Sklon nad 10° již vyžaduje kombinaci montáží. Pásy se natavují a současně se ve zvětšeném přesahu o šířce 12 cm kotví. Pro sklon od 45° (strmé střechy) se asfaltové pásy používají v omezeném rozsahu (např. pro obloukové střechy). Dalším požadavkem je velikost střechy. U střech nad 50 m² se již vyžadují kombinace technologií pokládky, kde může být použita natavovaná nebo lepená varianta (např. s nízkoexpanzními polyuretanovými lepidly a se samolepícími pásy), která je dále kombinována s kotvením (s talířovými nebo teleskopickými kotvami).

Čtěte také: Výhody valbové střechy

Následující tabulka shrnuje doporučené skladby asfaltových pásů v závislosti na sklonu střechy:

Volba asfaltových pásů

Volba pásů samotných skýtá hned několik variant. Preferují se pásy s nosnou polyesterovou vložkou a skleněnou tkaninou. Pro parotěsnou vrstvu se navíc používají pásy s vynikajícími difúzními vlastnostmi, které obsahují nosnou vložku spřaženou s hliníkovou fólií. Investor preferující spolehlivost a trvanlivost řešení střešní skladby si může vybrat vysoce kvalitní hydroizolace plochých střech s použitím výhradně modifikovaných asfaltových pásů Elastodek, Sklodek typu special s dlouholetou 10-letou zárukou. Pokud je preferováno cenově dostupnější řešení, lze volit pásy se 7-letou zárukou Elastodek, Sklodek typu medium resp. standard, místo pásů 5 mm jsou použity natavitelné pásy s nejnižší tloušťkou pásu min. 4 mm. Pokud je požadováno cenově nejdostupnější řešení, pak lze volit podkladní pás oxidovaný jen s až 3-letou zárukou, ale vždy velmi pevný - např. typu Sklobit 40 mineral. U použití vrchního pásu doporučujeme volit vždy výše uvedený modifikovaný pás typu Elastodek nebo Sklodek 40 standard dekor. Použití pásů s hadrovou nosnou vložkou typu IPA je sice zastaralé, ale omezeně možné pro objekty s dočasnou funkcí (garáž, pergola, kůlna, přístřešek), kde se volí pásy se skleněnou rohoží typu Bitagit.

Nosný podklad a zateplení střechy

Asfaltové pásy se pokládají na souvislý rovný, suchý a čistý podklad. Nosným podkladem je nejčastěji beton, který je třeba vždy penetrovat asfaltovým penetračním lakem. Na dřevěné bednění z požárního hlediska nelze pásy natavovat přímo, proto se používají pod natavovanou skladbu celoplošně přibité separační pásy. Podkladem může být i trapézový plech, jenž se rovněž penetruje pro pás jako parotěsnou zábranu. Protože však nejde o souvislý povrch, musí být pásy použity v kombinaci s deskovými materiály tepelnou izolací nebo OSB deskami.

Tepelné izolanty lze umístit u dřevěného bednění mezi krokve, ale i nad krokve (nad bednění) nebo na beton či trapézový plech. Podle tohoto výběru a typu nosného podkladu se liší způsob montáže za použití natavování pásů nebo mechanického kotvení. Na polystyren se používají samolepící pásy. Pod tepelnou izolaci se vždy navrhuje parotěsná zábrana. Rozlišují se nejčastěji jednoplášťové střechy a dále dvouplášťové střechy. Pod krytinou nad tepelnou izolací má dvouplášťová střecha větranou mezeru předepsaných rozměrů. Tato mezera zajišťuje větrání vstupními a výstupními otvory takzvaným „komínovým způsobem“. Tato skladba je pochopitelně cenově náročnější, ale empiricky je ověřeno, že uvedený systém „dýchání“ prodlužuje životnost střešní skladby o několik desítek procent. U obytných budov se nejčastěji budují dvouplášťové provětrávané střechy. U takových budov se někdy realizují i jednoplášťové střechy s dřevěným záklopem a střešní krytinou z asfaltových pásů.

Rekonstrukce střech na památkově chráněných objektech

Velmi často je nutno řešit rekonstrukci střechy. V takovém případě je třeba původní vrstvy skladby odborně prohlédnout - většinou se provádí sondy do střešního pláště. Provádí se kontrola nosné vrstvy, tepelně izolační vrstvy, posuzují se možnosti odstranění proláklin a výdutí, dále kontrola možnosti natavení na stávající vrstvy (nutnost mechanického odstranění nátěrů) nebo nutnost provedení mezivrstev např. z polystyrenu, kde se použijí kotvené nebo samolepící systémy. Rozhodnutí o rekonstrukci předchází odborné zhodnocení prohlídky, po kterém se určí, zda je nutné rekonstruovat nebo není jen třeba provést údržbu či částečnou lokální opravu střešního pláště. Rekonstrukce střech historických domů doporučujeme vždy řešit individuálně.

Čtěte také: OSB desky: Ideální pro vaši střechu?

Příklad rekonstrukce v památkové zóně

Rekonstruovaná stavba se nacházela v historické části města Znojma v bezprostřední blízkosti Vlkovy věže. Kromě představ architektů o pojetí interiéru bylo nutné v rámci rekonstrukce spolupracovat s památkáři. Z pohledu památkové ochrany stavby šlo především o zachování krytiny typu bobrovka s obloukovým řezem. Geometrické a vizuální požadavky byly kladeny především na okraj střechy a římsu. Záměrem architektů bylo ponechat viditelný historický krov. Degradované prvky se měly vyměnit jako celek (např. krokev za krokev) s použitím prvků z jiných demontovaných krovů tak, aby zásahy do původní konstrukce střechy byly co nejméně znatelné. Původní, opravený krov byl překartáčován a impregnován. Záklop byl proveden z palubek natřených bílou lazurou. Provedená skladba střechy zahrnovala krytinu bobrovka režná, půlkulatý řez, šupinové krytí, latě 40/60mm, kontralatě 40/60mm, doplňkovou hydroizolační vrstvu z difúzně propustné fólie - DEKTEN MULTI PRO II, tepelnou izolaci - TOPDEK 022 PIR, tl .160mm, parozábranu z asfaltového pásu - TOPDEK AL BARRIER, pohledovou palubku opatřenou bílou lazurou a stávající překartáčovaný a impregnovaný krov.

U rekonstrukcí je potřeba počítat se značnými nerovnostmi na prvcích krovu i na krovu jako celku. Často nejsou objekty pravoúhlé, krokve různých dimenzí jsou osazeny v různých výškových úrovních apod. Nerovnosti se pohybují často v řádu centimetrů. Podklad pro kladení tuhých desek tepelné izolace na bázi PIR, resp. výškové rozdíly mezi jednotlivými krokvemi, by měly být v řádu jednotek milimetrů (doporučeno 5 mm). Liniový detail okapu a římsy, který se na každé stavbě vyskytuje v rozsahu řádově desítek běžných metrů, je pro celkové fungování střechy velmi důležitý. Má výrazný vliv na vzduchotěsnost obálky budovy. Vzduchotěsnost je třeba zajistit, i když do detailu zasahují dřevěné prvky, ať už jde o krokve nebo vazné trámy. Při uvedené rekonstrukci je výhodou, že je možné provést kontrolu stavu zhlaví dřevěných prvků ukončených ve zdivu. Bylo třeba vyřešit vzduchotěsné ukončení asfaltové parozábrany na navazujícím zdivu římsy. Proto bylo třeba původní zdivo a povrch římsy vyspravit. Po napenetrování asfaltovým nátěrem se na zdivo vzduchotěsně napojila parozábrana ze samolepicího asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER. Objekt leží v památkové zóně. Tam památkáři až na výjimky nepřipouštějí zateplení obvodového zdiva kontaktním zateplovacím systémem ETICS. To poněkud komplikuje řešení okraje krovu nad vytápěným prostorem. Povrchové teploty kolem kontaktu střechy se zdivem mohou být zdrojem povrchové kondenzace. V daném případě je výhodou, že krov je prezentován ve vytápěném interiéru, jeho stav lze průběžně kontrolovat a prostor kolem krovu je větraný. Napojení parozábrany na zdivo bylo obdobně provedeno i u štítové stěny. Ta byla stejně jako v jiných obdobně starých budovách vyzděná z plných cihel na tloušťku 150 mm se ztužujícími pilířky. Po nezbytných úpravách stávajících konstrukcí, výměnách některých prvků krovu a jeho lokálním vyrovnání byly krokve zaklopeny palubkovým bedněním a na něm provedena parozábrana ze samolepicího asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER s dostatečným vytažením přes římsu, aby dobře plnila i funkci provizorní hydroizolace. Vzhledem ke sklonu cca 50° byly namontovány lokální nášlapy z latí, nespoléhalo se jen na protiskluzovou úpravu z textilní sřiže na povrchu pásu. Podmínkou realizace bylo zachování nástřešního žlabu a nezměněné úrovně okraje střechy nad římsou. Proto byly okapové smykové podpory nad parozábranou (námětky) prodlouženy nad římsu jen táhly z pásoviny, na nichž bylo provedeno zaklopení OSB deskou. Osazení velkoplošných střešních oken do sestavy vyžadovalo jistou improvizaci. Nebylo možné použít systémové okenní dílce TOPDEK. Sestava oken byla osazena na desky TOPDEK 022 PIR seříznuté tak, aby geometrie parapetů a nadpraží co nejvíce odpovídala doporučovanému tvaru pro správné proudění vzduchu ke sklu okna. Parozábrana pak musela být na okno napojena pouze přířezem lehké fólie. Při rekonstrukcích, kdy má být krov přiznán v interiéru a často tvořit dominantu prostoru, vstupuje do návrhu také hledisko požární bezpečnosti. Požární odolnost konstrukce střechy je v případě nezakrytého krovu otázkou dimenze prvků krovu, jejich vzájemné osové vzdálenosti a tloušťky, případně profilace záklopu.

Střechy s požárním atestem

Někdy se stává, že projektant určí zhotoviteli podmínku použití atestovaných protipožárních pásů. Atest hodnotí celou střešní skladbu v tomto případě z venkovního prostředí. K dispozici jsou pásy s atestem mimo požárně nebezpečné prostory, nutné např. pro velkoplošné střechy. Volí se skladby s označením atestu BROOF(t1), toto splňují a atestovány jsou běžně nabízené vrchní modifikované pásy jednovrstvé i dvouvrstvé skladby. Dále je možné přímo do prostor se zvýšeným rizikem vzniku požáru použít systémové skladby se speciálním pásem, kde jde o požadavek pro vyšší požární zatížení nebo není dostatečný odstup od okolních budov. Volí se skladby dvouvrstvé s označením atestu BROOF(t3). Toto splňují speciální pásy s přesným řazením vrstev skladby nebo skladby s vrchním pásem obsahující aditivum - přísadu proti hoření a stékání typu Paraelast Antifire.

Oprava starší střechy z asfaltové lepenky (IPA)

Použití reflexně izolačního nátěru je účinným řešením na starší střechu tvořenou asfaltovou lepenkou (IPA), na které je již patrná degradace a usazení mechů. Zde se aplikuje reflexní nátěr ve 3 vrstvách s posilujícím nátěrem ve styčných spárách. Před aplikací je nezbytné provést důkladné očištění od mechů, hrubé očištění, odmaštění a odstranění nesoudržných materiálů. Lokálně může být na žádost zákazníka provedena i oprava spojů asfaltových pásů. Po aplikaci nebude v letních měsících docházet k přehřívání místností pod střešní konstrukcí a v zimních měsících nebude teplo unikat v takové míře do okolí, jak tomu bylo před aplikací. Zároveň se významně prodlouží životnost střechy.

Právní aspekty a památková ochrana

Důležité je si uvědomit, že absence údajů o památkové ochraně v katastru nemovitostí nemá vliv na existenci práv a povinností vlastníka nemovitosti vyplývajících z památkového zákona. Objekt se stává kulturní památkou podle dřívějšího právního předpisu, tj. podle zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, a jeho prohlášení za kulturní památku bylo provedeno formou zápisu do státního seznamu kulturních památek. Proto vlastníkům nemohlo být poskytnuto rozhodnutí o prohlášení věci za kulturní památku, neboť takové rozhodnutí neexistuje. Zbavení objektu památkové ochrany je možné pouze ve správním řízení vedeném ministerstvem kultury. Nynější památková péče je založena na tom, že se snaží zachovat co nejvíce ze stavebně historického vývoje nemovitých kulturních památek. Autenticita památky proto nesmí být nadále umenšena v důsledku nevhodných modernizačních zásahů, a to i ve formě zvoleného materiálu. Estetika a tradice kraje jsou při výběru střešní krytiny klíčové. Její výběr a správné provedení musí být vždy v souladu s celkovým provedením stavby, s ohledem na sousední stavby a celkový charakter a tradici kraje.

Čtěte také: Více o dřevěných konstrukcích střech

tags: #strecha #z #asfaltovych #pasu #pamatkove #chraneny

Oblíbené příspěvky:

• Jak pracovat s betonovým potěrem Cemix 280
• Jak na nový vzhled lamina?
• Průvodce obložením sprchy
• Emil a výchova
• Výhody a nevýhody dřevěné podlahy na balkoně