Stříkaná pěnová izolace: Vlastnosti, objemová hmotnost a efektivita
Stříkaná pěnová izolace je v současnosti nejlepším a nejžádanějším tepelně izolačním materiálem. Jedná se o ucelenou tepelně izolační vrstvu beze spár, trhlin či spojů, která umožňuje izolaci i těch nejsložitějších konstrukcí a tvarů. Oproti jiným typům zateplení se jedná o jednu z nejefektivnějších a nejlevnějších izolací, která je stálá a vydrží mnoho let.
Vlastnosti a výhody stříkané pěnové izolace
Velkou výhodou stříkané pěnové izolace je to, že dokonale přilne k jakémukoli povrchu, aniž by bylo potřeba ji složitě upevňovat. Díky nástřikovému systému nevznikají vzduchové mezery, pěna vyplní všechny nežádoucí dutinky, rohy a mezery. Jedná se o bezespárovou izolaci, která vytváří jednotnou vrstvu bez přerušení či různých přechodů. Těsnost a bezspárovost zajišťuje, že se minimalizují tepelné mosty.
Tepelně izolační vlastnosti
Díky stříkané pěnové izolaci můžete ušetřit až 50 % nákladů na vytápění. Díky svým vlastnostem, které si stříkaná pěnová izolace udržuje i za těch nejhorších tepelných podmínek, mohou klesnout náklady na vytápění o desítky procent. V letních dnech se díky ní naopak domy tolik nepřehřívají.
Stříkaná pěnová izolace je mnohem účinnějším a výhodnějším řešením na rozdíl od polystyrenu či minerální vaty, díky jejím lepším vlastnostem, mezi které patří například nízká tepelná vodivost. Tvrdá polyuretanová pěna je stále nejlepším tepelným izolantem, téměř dvakrát lepším než expandovaný pěnový polystyren. Izolační parametry si zachovává bez patrných změn v obrovském rozsahu provozních teplot, od cca -200°C do + 110°C. Důvodem je, že tvrdá pur pěna neobsahuje vzduch a změna teplot a obsah vlhkosti vzduchu tak neovlivňuje izolační parametry PUR pěny. Pro teploty trvale až +160 °C se používá modifikace pur pěny se zkratkou PIR (polyisokyanurát), který má shodné izolační vlastnosti jako PUR.
Akustické vlastnosti
Pěna PUR IZOLACE SOFT má otevřené buňky cíleně, a to z důvodu požadavku na vysokou zvukovou pohltivost ve stavbách, která je opět doložena měřením. Je opravdu vysoká. Akustické vlastnosti byly testovány na výrobku ve zkušební laboratoři a testy bylo dosaženo:
Čtěte také: Řešení pro fasádu a interiér: Stříkané omítky Prostějov
- 10mm sádrokarton - 90 mm - Stříkaná pěna - 10 mm sádrokarton Rw index je 39 dB (zádržnost-zvuková neprůzvučnost)
- 26mm sádrokarton - 180 mm Stříkaná pěna - 26 mm sádrokarton Rw index je 55 dB (splňuje hygienickou normu neprůzvučnosti a zádržnosti zvuku mezi dvěma byty, případně kancelářemi)
Odolnost a trvanlivost
Stříkaná pěnová izolace je trvanlivá a odolná vůči stárnutí, UV záření a mechanickému namáhání. Tento materiál nesedá, nemění svůj objem a zachovává si tím stále stejné izolační vlastnosti. Izolace zůstává pružná i při běžném sedání zdiva a pohybu stavební konstrukce. Dokonale utěsní plášť budovy, nesmršťuje se, neprohýbá, „nesedá si“ a zůstává neporušená po celou dobu životnosti budovy, kterou zpevňuje.
Pěnová izolace domu utěsní i ty nejmenší skulinky a zabrání průniku vlhkosti a vody i následnému promrzání staveb v zimních měsících. Polyuretanová pěna je hydrofobní, což znamená, že odolává vlhkosti a neabsorbuje vodu. Zabraňuje vzniku plísní, zpevňuje stavební konstrukci až 300x a řadí se do kategorie středně tvrdých pěn.
Ekologické a zdravotní aspekty
Stříkaná pěnová izolace je ekologická, zdravotně nezávadná a prodlužuje životnost staveb. Také snižuje prašnost a výskyt alergických reakcí a zabraňuje vzniku plísní. PUR pěna je zdravotně nezávadná, jako tepelný izolant se přednostně používá např. v potravinářském průmyslu (izolace v pivovarech, mlékárnách, mrazírnách atd.) Z PUR pěny se nic neuvolňuje.
Při všech svých výhodách je stříkaná pěnová izolace maximálně šetrná k životnímu prostředí. Všechny výrobky jsou vyvíjeny s ohledem na šetrnost k životnímu prostředí. Další výhodou stříkané izolace je také nulová potravinová hodnota. Na rozdíl od vaty by si na ní hlodavci a škůdci nepochutnali. Vysoké hygienické standardy a odolnost proti plísním jsou faktorem, který životnost materiálu výrazně prodlužuje.
Rychlost a flexibilita aplikace
Při rekonstrukci nebo stavbě nového objektu je obrovskou výhodou rychlost aplikace (až 300 m2/den), odpadá manipulace s materiálem i v obtížně dostupných prostorách a v neposlední řadě i dlouhá životnost materiálu. Izolace se aplikuje nástřikem dvousložkové kapaliny, která dokonale přilne na jakýkoli povrch. Funguje to vlastně tak, že se ve stříkací pistoli smíchají dvě látky v kapalném skupenství. Ty po nanešení na místo k zateplení rychle reagují, nabývají objem a mění se z tekutiny na pevnou látku, která vše zacelí. Aplikace probíhá bez lepidel, zádržných materiálů a podobných spojovacích materiálů. PUR pěna má nízké požadavky na povrch, je totiž vysoce chemicky přilnavá. Izolovat pěnou lze i na těžko přístupných místech, v malých prostorech i nepravidelné povrchy stěn a dutiny, které lze upravit navrtáním otvorů pro stříkací pistoli. Zpracování nástřikem na ploše střechy přináší tedy výhodu bezesparé vodotěsné izolace, včetně tepelné izolace bez tepelných mostů s dokonalou celoplošnou adhezí.
Čtěte také: výhody pěnové izolace pro fasády
Tato metoda umožňuje zateplení jakýchkoli prostor rodinných domů, garáží a také chalup a chat. Výjimkou nejsou ani další budovy pro firemní nebo průmyslové využití. Izolovat dům pěnovou izolací můžete už během stavby. Používáme špičkové a vyzkoušené materiály. Pro správnou aplikaci izolačních pěn je důležité používat speciální vybavení, které pěnám umožní správnou aplikaci a adhezi na podklad.
Typy a použití stříkaných pěn
Provádí se nástřiky měkkou pěnou, tvrdou pěnou i speciální polyureou. Pro některé případy se používají kombinace pěn, v závislosti na místě použití a předpokládané zátěži.
Měkká pěna s otevřenou buněčnou strukturou
V případě použití měkké pěny tekutina dokáže zvětšit svůj objem až stonásobně. Měkká pěna je nadouvána vodní párou, vznikající při reakci. Pěny s otevřenou buněčnou strukturou mají velmi nízký difúzní odpor, dobře propouštějí vodní páry (tedy i vzduch). Vhledem k nízké hustotě měkké pěny - cca 12 kg/m3 - je povrchová odolnost UV záření menší než u tvrdých pěn. Od 4 cm je to nejlepší dostupná izolace, kterou lze použít do vlhkých místností a míst (například zateplení stropu ve sklepě).
Tvrdá pěna s uzavřenou buněčnou strukturou
Tvrdá pěna je dvoukomponentní polyuretanová pěna, která má uzavřenou buněčnou strukturu. Aplikuje se v různých objemových hmotnostech od 50 do 60 kg/m3. Izolace prostoru se realizuje vysokotlakým nástřikem na podklad, jako jsou např. kovy, ocelové plechy, beton, cihelný podklad, cementovláknité nebo dřevoštěpkové podklady apod. PUR pěna s uzavřenou buněčnou strukturou je také ideální pro zateplení a odhlučnění vnitřních prostor se sádrokartonovými deskami, laminátem, foliemi, tkaninami apod. Své uplatnění nachází především při zateplení podkroví, stropů, stěn i vodorovných, kolmých, šikmých a různě tvarovaných ploch.
Pěna s uzavřenou strukturou buněk je nejlepší dostupný způsob zateplení, poskytující téměř dvojnásobný tepelný odpor oproti běžně používaným izolacím. Aplikuje se stříkáním směsi, která během několika sekund 50 krát zvětšuje svůj objem. Tímto způsobem dokonale zaplní každou prasklinu a štěrbinu, vytvoří celistvou izolační vrstvu bez nutnosti kotvení. Její výhodou je dokonalá a trvalá přilnavost ke každé stavební konstrukci.
Čtěte také: Zjistěte vše o ICYNENE izolaci pro váš dům
Pro izolace střech se používá pěna o objemové hmotnosti 60-65 kg/m3. Pro jiné aplikace lze používat pěny od 30 do 120 kg/m3 s tím, že se ovlivňují i další fyzikálně mechanické vlastnosti. Izolace střech nástřikem pur pěny v závislosti na klimatických podmínkách lze provádět od dubna do začátku listopadu. Důležitá je teplota podkladu (alespoň 10 C), dále se sleduje i relativní vlhkost vzduchu. Realizační období u nás, v ČR, trvá obvykle 8 měsíců. Nástřikem tvrdé pěny lze izolovat nejen střechy, ale i kolmé stěny a stropy - ze spodu. Lze totiž chemicky nastavit start reakce tak, že pěna reaguje v jedné sekundě a nestéká. Při opravách zatékajících plochých střech obytných a panelových domů je zcela bezproblémové zatěsnění všech kritických průchodů střešním pláštěm, jako např. odvětrávací komínky, napojení vzduchotechniky nebo často problémová napojení střešních vpustí a detailů u atik střechy.
Klíčové technické parametry
Objemová hmotnost
Objemová hmotnost izolačního materiálu je ovlivněna hustotou struktury dané stříkané izolace. Objemová hmotnost je měřena v jednotkách kg/m3. Větší objemová hmotnost izolačního materiálu tedy přináší jeho lepší vlastnosti jako izolace. Objemová hmotnost a měrná kapacita materiálu mají tedy největší podíl na schopnosti akumulace tepelné izolace.
Objemová (specifická) hmotnost - hustota PUR pěny používané na izolace střech činí cca 60 kg/m3. Při tloušťce vrstvy 30 mm má 1 m2 hmotnost 1,8- 2,0 kg! Pro izolace střech se používá pěna o objemové hmotnosti 60-65 kg/m3. Pro jiné aplikace lze používat pěny od 30 do 120 kg/m3 s tím, že se ovlivňují i další fyzikálně mechanické vlastnosti.
Tepelný odpor R
Při stavbě či rekonstrukci je tepelný odpor R velmi důležitým ukazatelem. Tepelný odpor R je fyzikální veličina, která vyjadřuje tepelně-izolační vlastnosti materiálu nebo celé konstrukce. Přesněji řečeno tepelný odpor udává, jak konstrukce „brání“ teplu v prostupu konstrukcí, přičemž platí, že čím větší je, tím pomaleji teplo materiálem nebo konstrukcí prochází. K tepelnému toku dochází tehdy, je-li na každé straně konstrukce rozdílná teplota. V praxi se tak snažíme, aby hodnota tepleného odporu byla co nejvyšší.
- Tepelný odpor - značka R
- Jednotka tepelného odporu - m2 .K.W-1
Hodnota tepelného odporu se vyjadřuje na m2 a jeho jednotkou pak je m2 .K.W-1. Abyste dostali výsledný reálný tepelný odpor konstrukce, je potřeba sečíst tepelné odpory všech vrstev konstrukce. Vzorec pro výpočet: R = d / λ (m2.K.W-1), kde d je tloušťka konstrukční vrstvy v metrech a λ je součinitel tepelné vodivosti dané vrstvy, odborně řečeno součinitel tepelné vodivosti materiálu.
Při výpočtu tepelného odporu pak platí především, že R=R1+R2+R3+…..= d/λ1 + d/λ2+ d/λ3…., což značí, že je nutné spočítat tepelný odpor pro každou vrstvu konstrukce a následně všechny hodnoty teplotního odporu sečíst. Do výpočtu celkového tepelného odporu je však ještě nutné započítat odpor při přestupu tepla na vnitřní a vnější straně konstrukce, jehož hodnota se odvíjí od směru tepelného toku.
Součinitel prostupu tepla U
Tepelný odpor R je základním údajem pro výpočet součinitele prostupu tepla U, který je převrácenou hodnotou tepelného odporu zvětšeného o přestupové odpory. Součinitel prostupu tepla vám pak umožňuje zjednodušeně spočítat tepelnou ztrátu obvodových stěn na základě venkovních a vnitřních teplot. Součinitel prostupu tepla určuje, k jakým tepelným ztrátám skrze danou konstrukci dochází. Jednotka W/m2K vyjadřuje, kolik tepelné energie ve Wattech prostupuje obvodovou konstrukcí o ploše 1 m2 při rozdílu venkovní a vnitřní teploty 1 K. Čím je tato hodnota vyšší, tím horší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má a uniká tak skrze ni více tepla.
Součinitel prostupu tepla je vhodné znát zejména u novostaveb a staveb, u nichž dochází k rekonstrukci a zateplení obálky budovy. Součinitel prostupu tepla zateplovaných konstrukcí musí dosahovat stanovených hodnot, které jsou uvedeny v normě ČSN 73 0540-2. Povinnost dosahovat požadovaných, resp. doporučených hodnot součinitele prostupu tepla vychází z vyhlášky č. 78/2013 Sb. Vyhláška o energetické náročnosti budov.
Součinitel tepelné vodivosti λ (lambda)
Součinitel tepelné vodivosti lambda má jednotku W/mK a vyjadřuje schopnost materiálu vést teplo z teplejší části do studenější části - prostup tepla skrze konstrukci z teplejší místnosti do chladnější místnosti. Součinitel lambda je určován nejčastěji laboratorně a je uveden v technickém listu výrobku. Čím je hodnota součinitele lambda nižší, tím lépe dokáže materiál tepelně izolovat.
Součinitele lambda nejčastěji užívaných materiálů:
- Klasická cihla pálená: 0,8 - 0,88 W/mK
- Cihelné tvárnice: 0,13 - 0,21 W/mK
- Dřevo (kolmo na směr vláken): 0,18 W/mK
- Beton: 1,3 - 1,43 W/mK
- Polystyren: 0,033 - 0,04 W/mK
- Minerální vata: 0,035 - 0,043 W/mK
- PUR a PIR pěna: 0,022 - 0,026 W/mK
Srovnání součinitelů tepelné vodivosti a prostupu tepla: Minerální vata vs. Stříkaná PUR pěna
Při započtení průvzdušnosti se tepelný odpor konstrukce s minerální vlnou může zhoršit až o 50 %, dle intenzity proudění vzduchu (větru) a dle kvality protivětrné zábrany. Při započtení zvýšené vlhkosti vnitřního vzduchu 50 % a 70 % na součinitel tepelné vodivosti se může zhoršit o 36 až 57 %.
| Parametr | Minerální vata (λ v W.m-1K-1) | Stříkaná PUR pěna (λ v W.m-1K-1) |
|---|---|---|
| Deklarovaná hodnota (laboratorní) | 0,036 | 0,037 |
| Výpočtová hodnota (50% vlhkost) | 0,052 | 0,038 |
| Výpočtová hodnota (70% vlhkost) | 0,060 | 0,039 |
HODNOTA PRO BĚŽNOU minerální vatu U (W.m-2K-1) při tl. 160 mm a 50% podmínkách působení:
- Vyplnění 0 %: 0,30
- Nevyplnění 1 %: 0,33
- Nevyplnění 2 %: 0,36
- Nevyplnění 5 %: 0,44
- Nevyplnění 10 %: 0,57
Při 10 % nevyplnění či sednutí minerální vaty může být zhoršení součinitele prostupu tepla až o 90 %. V případě izolace měkkou pěnou dojde k vyplnění celého objemu.
Ochrana a životnost stříkaných pěn
UV ochrana
Nezbytnou součástí polyuretanové izolace, v minulosti poměrně podceňované, je UV ochranná vrstva, která pěnu chrání proti dlouhodobým účinkům UV záření. U nás nejrozšířenější jsou vrstvy na bázi akrylátu, které jsou levné, ale jejich životnost na střechách s mírným spádem (tvorba louží) je kratší - kolem 7 až 10 ti let. Zatím nejkvalitnější z hlediska životnosti jsou (ve Spojených státech hojně používané) vrstvy na bázi silikonu.
Silikony nebo též polysiloxany jsou polymerními látkami, které oproti jiným typům organických polymerů vykazují vhodnější vlastnosti pro použití v exteriérech. Z tohoto důvodu je silikonový polymer odolnější vůči UV složce slunečního záření, vůči oxidaci vzdušným kyslíkem i ozonem. Vedle toho silikony vzhledem k nepolární povaze základního řetězce vykazují vysokou vodoodpudivost (hydrofobitu).
Přesto je nutné nejpozději do cca půl roku pěnu opatřit UV ochrannou vrstvou - obvykle nátěrem, nástřikem. Pěna, která byla i dlouhodobě vystavena UV záření však neztrácí své izolační schopnosti. Dodatečný vhodný nátěr okamžitě povrchovou degradaci zastaví. PUR pěna použitá jako tepelně a hydroizolační vrstva na střechách se musí natírat tehdy, pokud nátěr viditelně chybí. Minimální životnost kvalitně provedených nejlevnějších nátěrů je 8-10 let (při správné aplikaci, rovnoměrné a dostatečné tloušťce filmu), obvykle však více. V kombinaci silikon/drcená břidlice/silikon je prakticky bezúdržbová s těžko odhadnutelným horizontem konce životnosti pro další servis, cca 25-30 let.
Materiál s názvem Silicoat je silnovrstvá nátěrová hmota sloužící k finální ochraně polyuretanových střešních tepelných izolací před účinkem slunečního záření, před fotooxidací a rovněž výrazně zvyšuje odolnost systému proti působení vody, především stojící vody. Silicoat je založen čistě na silikonovém pojivu. Tato vyšší úroveň ochrany se projeví výrazně vyšší životností střešního izolačního systému do doby obnovení tohoto nátěru (až 20 let).
Požární odolnost
Jako celá řada plastů, může být i tvrdá PUR pěna různě požárně odolná. Požární odolnost se reguluje obsahem a druhem retardérů hoření. V případě, že zcela chybí, je pěna hořlavá, avšak neskapává. V 90 % aplikací jsou pěny požárně retardované, tzn. jsou samozhášivé. Krátkodobě snesou teploty do 250°C, bez jakéhokoliv poškození struktury. Izolační systém PUR IZOLACE z požárně technického hlediska splňuje nejpřísnější kritéria dle EN ČSN. U měkkých a lehkých pěn zvyšuje retardér hoření spotřebu. Retardovaná pěna je ve třídě E, neretardovaná ve třídě F. Další požární ochranu v případě potřeby přebírá zakrytí.
Údržba a záruky
V převážné většině polyuretanových střech spočívá údržba v opětovné nanesení speciálního ochranného UV nátěru. Obnova UV vrstvy je samostatná kapitola celé technologie a vyžaduje znalosti a zkušenosti. I poměrně velmi špatně realizované střechy nebo střechy s dlouhodobou absencí UV ochranné vrstvy lze uvést do plně funkčního stavu s dlouhodobou životností. Základem je odborné posouzení stavu a navržení postupu. Může být použito i částečné odfrézování poškozené nebo špatně realizované vrstvy a její doplnění. Dále provedení nové ochranné UV vrstvy, materiálem k tomu určeným (řada běžných materiálů je nevhodná).
Životnost stříkaných polyuretanových systémů je po celou dobu životnosti stavby, pokud je pěna správně navržena a zpracována. Izolační systém PUR IZOLACE nabízí i bezúdržbovou variantu s životností přes 40 let. Životnost nátěrů je různá, je závislá na jeho druhu (chemicky) a nanesené vrstvě. PUR pěna má stálé vlastnosti, které v čase ani v tlaku nemění své vlastnosti, garance 25 let.
Běžné mýty a kvalita aplikace
Internet je plný různých mýtů a polopravd o technologii stříkaných pěn. Často mají příčinu z nedostatku zkušeností a neznalostí této zdánlivě jednoduché technologie. Technologie nástřiku polyuretanových pěn je v porovnání s jinými technologiemi (natavení asfaltových lepenek, pokládka PVC fólií, pokládka polystyrenu nebo minerálních vat) mnohem náročnější na odborný, zkušený, školený a zodpovědný personál.
Často dochází k záměně pur pěny dvou komponentní (např. používané na střechy) a jedno komponentní montážní pěny ve spreji (např. používané k montáži oken). Tyto pěny, ač jsou chemicky velmi podobné, mají zcela rozdílné poměrové složení chemických komponentů. U jedno komponentní montážní pěny způsobuje její poměrové složení abnormální nestálost vůči UV záření a otevřenou buněčnou strukturu. Zcela jiná je situace u dvou komponentní pěny - např. na izolace střech, kde složky A a B jsou mezi sebou beze zbytku reagovány (stechiometrická reakce) a vliv UV záření se projevuje velmi pomalu a pouze povrchově. Přesto každou pur pěnu je nutno opatřit UV ochrannou vrstvou - obvykle nátěrem. Nátěr proto tvoří část izolačního systému PUR IZOLACE.
Nasákavost pěn s otevřenou strukturou
Veškeré stříkané izolační pěny s otevřenou strukturou buněk absorbují vodu. V rámci nasákavosti však v žádném případě není důležité jak rychle a kolik vody pěna absorbuje! Je důležité hodnotit jak rychle voda izolaci opustí - jak rychle dokáže pěna vyschnout. Některé pěny disponují tzv. opožděnou nasákavostí, což může mít vliv na vyschnutí pěny jako takové a to je velký problém, jelikož majitel objektu nemá o případné např. trhlině ve střeše ponětí a nijak situaci neřeší. Navíc nasáklá pěna/izolace držící vodu přirozeně neizoluje, drolí se a ztrací přídržnost k podkladu a další technické vlastnosti.
Objevují se mylné informace, že pěny s otevřenou buněčnou strukturou na izolaci podkroví nepotřebují parotěsnou zábranu, protože „dýchají a jsou nenasákavé“. Pojem „dýchání“ je laické zobecnění vlastnosti nízkého difúzního odporu prostupu vodních par. Veškeré lehké pěny jsou více méně nasákavé a jejich nasákavost je okolo 30 % objemu, objevují se i pěny s nasákavostí vyšší. Efekt nasákavosti není známkou nižší kvality, je to přirozená vlastnost díky otevřené buněčné struktuře. Právě z tohoto důvodu je nutné téměř vždy doplňovat skladbu o velmi dobře provedenou parotěsnou zábranu (obvykle fólii).
Smršťování pěny
Velmi nepatrné smrštění se však objevuje vždy a to při chladnutí vzniklé pěny. Tento přirozený jev se neprojevuje nijak negativně, protože je plně kompenzován absolutní adhezí nastříkané izolační vrstvy k podkladu. Nepatrné smršťování izolační vrstvy na střeše vzniká ihned po nástřiku, neboť dochází ke chladnutí pěny. Tento běžný efekt je kompenzován pevným podkladem, a dále se nemusí nijak projevovat. Toto napětí je úměrné aplikované tloušťce a hustotě pěny. Velké deformace mohou být důsledek nekvalitně provedené práce nebo volby nevhodné pěny. Příčina může být jak ve špatně zpracované pěně, tak v nedostatečné přípravě podkladu. Součinitel délkové roztažnosti tvrdé pur pěny se pohybuje v rozmezí 5 - 8 x 10-5 .K-1, tzn. 0,00005 m při nárůstu teploty o 1°C pro délku 1 m.
Důležitost profesionální aplikace
Stříkané izolace není možné aplikovat svépomocí. Pro správnou aplikaci izolačních pěn je důležité používat speciální vybavení, které pěnám umožní správnou aplikaci a adhezi na podklad. Výběr zkušené realizační firmy je proto stále velmi rozhodujícím faktorem pro úspěšnost realizace. Dnes je tato problematika řešena ČSN EN 14315/2 a následných normách.
Původ technologie izolací střech nástřikem tvrdé pěny je více jak před 45 lety ve Spojených státech. V období ropné krize vznikla velká potřeba tepelných izolací střech - a to nejen v zimě, ale i v létě, kdy klimatizační jednotky mají vysokou spotřebu energie. V současné době je trh s touto technologií stále nejširší ve Spojených státech, v Evropě pak ve Španělsku a v Řecku. Stejně tak u nás je požadavek zvyšovat tepelné izolace střech stále aktuálnější.
Tloušťka izolační vrstvy by měla být stanovena výpočtem na základě požadavku na zvýšení tepelného odporu konstrukce (snížení koeficient prostupu tepla). Pro každý typ aplikace / typ stavební konstrukce je nejprve nutné požadavky tepelného odporu / koeficientu prostupu tepla a výpočtem stanovit tloušťku. Neméně důležitá je kontrola rosného bodu a zvolit parozábranu příp. provětrávání nad izolační vrstvou. Doporučujeme provést nástřik lehkou pěnou.
tags: #strikana #penova #izolace #objemova #hmotnost #vlastnosti

