Soubor lidových staveb v Karolince-Raťkově: Klenot valašské architektury

Na pravém břehu Vsetínské Bečvy, při potoku v údolí zvaném Raťkov, zhruba naproti sklárně, najdeme zcela unikátní rodový shluk valašských chalup.

Historie a původ souboru

Neobvykle rozsáhlý soubor původních dřevěných staveb na jednom místě pochází z konce 18. a 19. století, ale jeho stavební vývoj byl ukončen až v polovině 20. století. Majiteli chalup byl rod Orságů. Jedná se o vzácný soubor lidové architektury, jehož vývoj byl ukončen v 60. letech 20. století. V roce 1962 byl shluk zapsán do státního seznamu kulturních památek.

Celá osada byla založena Michalem Orságem, který na Valašsko přišel z Uher a roku 1640 se oženil s Annou Zbrankovou, dcerou pozdějšího fojta v Novém Hrozenkově. Mladí manželé nejprve bydleli v nedaleké vesnici Hovězí a později se přesídlili do Hrozenkova. Vsetínské panství v té době získal nový majitel, hrabě Illésházy. Michal Orság se brzy stal jeho oblíbencem a dočkal se od pana hraběte množství přidělených pozemků a také privilegií. K tomu všemu ale přibyly i povinnosti, neboť pan Michal byl jmenován fojtem a zároveň získal právo převodu této funkce na všechny svoje syny. Potomci Michala Orsága pak vykonávali tuto funkci až do roku 1848, kdy byla starostovská funkce zrušena.

Unikátní soubor 26 roubených staveb, které se zachovaly do dnešních dnů, patřil původně jedinému valašskému rodu, rodině Orságových. Dřevěná obytná stavení z konce 18. a 19. století jsou obklopena původními stodolami, seníky a sklípky. Většina z nich se skládala z obytné části, komory, stodoly, chléva, dřevníku a ovčína. Na dohled od šenku stojí dřevěnice, která v jednom pokoji ukrývá středový trám s letopočtem 1746.

Současnost a rekonstrukce

Po druhé světové válce začala stavení chátrat a některé z nich zanikly. V posledních letech však bylo několik domů opraveno a tak tento unikátní soubor nezanikl. Usedlost čp. 285 zakoupila jeho současná majitelka v roce 2016, kdy se celý soubor objektů nacházel v dezolátním stavu, střechy byly probořené, hlavní objekt byl do půlky zavalen hlínou a všude rostly nálety.

Čtěte také: Stavby Městského okruhu v Praze

Ihned byla zahájena rekonstrukce, která proběhla v rekordním čase. Během čtyř let došlo k citlivé opravě poškozených roubených konstrukcí, střechy pokryl nový smrkový šindel. V interiéru byly obnoveny hliněné omítky a vybudována kachlová kamna. Díky velkému úsilí a iniciativě majitelky se objekty podařilo obnovit do stavu, který se velmi přibližuje jejich podobě z poloviny 19. století.

Během rekonstrukce byl kladen důraz na zachování maxima autentických historických konstrukcí. Práce probíhaly podle tradičních řemeslných postupů, dřevěné konstrukce roubení a krovu byly opracovány ručně, tradičními tesařskými technikami. Interiéru se vrátila autentická podoba s hliněnými omítkami. Usedlost je unikátní zejména svým zasazením do souboru roubené architektury zachované in situ.

Kromě zmiňovaného souboru byl přistavěn i Raťkovský šenk, který všem návštěvníkům poskytuje občerstvení v podobě valašských specialit a jiných dobrot každý den v roce. I když šenk nepatří mezi původní objekty, nabízí turistům kvalitní zázemí.

Ocenění Lidová stavba roku Zlínského kraje

Lidová architektura se bezesporu řadí k hodnotám, které je potřeba uchovávat. Zlínský kraj si je vědom, že autentické prvky stavitelství předků jsou posledním hmatatelným a „žitým“ pojítkem s minulostí. Proto již od roku 2008 uděluje za příkladnou obnovu objektů lidové architektury ocenění Lidová stavba roku Zlínského kraje.

Vzniku tohoto ocenění předcházela úvaha, že obnovu historického stavebního fondu na vesnicích bychom měli vnímat především jako komplexní záležitost různých zainteresovaných stran. Již v minulosti se na území Zlínského kraje objevila celá řada příkladů, kdy pozitivním přístupem zástupců obce a díky úsilí majitelů objektů bylo docíleno mimořádných výsledků při obnově kulturního dědictví.

Čtěte také: Návštěva Souboru lidových staveb Vysočina

Součástí navržených pravidel projektu „Lidová stavba roku" je také finanční odměna vlastníkovi stavby, která má být jak motivační pobídkou, tak i možností částečně uhradit náklady spojené s takto pojatou stavební obnovou. Podobně koncipovaný projekt v oblasti lidového stavitelství nebyl do roku 2008 v žádném kraji v rámci České republiky ustanoven.

Vybraní laureáti ocenění "Lidová stavba roku"

Venkovská usedlost v Karolince - Raťkově (Rodový shluk Orságů - Chalupy Pod šenkem č. p. 285) získala toto ocenění v roce 2021. Oceněná stavba je kulturní památkou a jde o mimořádně hodnotný soubor lidové architektury z 1. poloviny 19. století. Její postupná obnova byla realizována už od roku 2015. V průběhu let byl obnoven nejen obytný dům, ale i výminek s komorou a ovčínem. Toto ocenění převzala od radní Zlínského kraje pro kulturu Zuzany Fišerové majitelka vítězné stavby Petra Kňourková, spolu s odměnou 50 tisíc korun.

Kromě vítězné stavby byly v roce 2021 na ocenění nominovány další čtyři objekty - venkovský dům č. p. 4 v Návojné, Hasoňova chalupa č. p. 102 v Šumicích, třípatrový vodní válcový mlýn č. p. „Rozhodování o celkovém vítězi bylo velmi těžké a musím říct, že pro mě osobně jsou letošním vítězem všechny přihlášené stavby a jejich majitelé. Smyslem obnovy památek lidového stavitelství totiž není jen dostat je do dobré stavební kondice, ale zejména vrátit do nich život.

Zlínský kraj bude i v dalších letech vyhledávat zajímavé stavby, které jejich majitelé obnovili tak, že pomáhají uchovat tradiční lidovou architekturu.

Čtěte také: Jak správně dokumentovat a zaměřovat soubor staveb

tags: #soubor #lidovych #staveb #karolinka #informace

Oblíbené příspěvky:

• Jak souvisí maso s undergroundem?
• Vlastnosti OSB desek 20mm
• Moderní bezúdržbové řešení fasády
• Od primitivních metod po moderní rybolov
• Zdravé a úsporné řešení stropů