Strojovna vzduchotechniky na fasádě: Komplexní přehled a požární bezpečnost

Strojovny vzduchotechniky jsou klíčové prostory, ve kterých jsou instalována vzduchotechnická zařízení zajišťující přívod, odvod, úpravu a distribuci vzduchu v centrálních systémech. Správné umístění strojovny v objektu je zásadní již v prvních fázích projektové dokumentace. Místnost musí být navržena tak, aby minimalizovala hlukové zatížení okolních prostor a zajistila bezpečný přístup pro montáž, opravy a údržbu zařízení.

Umístění a design strojoven vzduchotechniky

Kromě vlastních rozměrů strojovny je nutné zohlednit i navazující prostory, jako je zdroj tepla (kotelna, výměníková stanice), zdroj chladu (strojovna chlazení) a u velkých soustav i velín - řídící pracoviště. Velikost vstupních dveří do strojovny musí umožňovat bezpečnou dopravu navržených zařízení.

Další variantou umístění vzduchotechnické jednotky je střecha. V tomto případě však musí být zajištěna dostatečná únosnost střešní konstrukce a bezpečný přístup na střechu. Pro malá vzduchotechnická zařízení zpravidla není potřeba zřizovat samostatnou strojovnu. Jestliže je pro úpravu a distribuci vzduchu navržena závěsná jednotka, je možné ji instalovat pod stropem (například na chodbě nebo v prostorech sociálních zařízení).

Požární bezpečnost strojoven vzduchotechniky

V problematice požární bezpečnosti se strojovna vzduchotechniky řeší jako samostatný požární úsek, pokud slouží pro více požárních úseků. Pokud neslouží pro více požárních úseků, nemusí tvořit samostatný požární úsek. Avšak, pokud investor požaduje umístění VZT jednotky na strop administrativní vestavby v požárním úseku výrobní haly, je nutné postupovat podle článku 7.4 ČSN 73 0872, která odkazuje na definici vzduchotechnického zařízení.

Pokud vestavba vychází jako samostatný požární úsek, lze strojovnu přiřadit k němu. Nicméně, na střeše vestavku bude nutné okolo zařízení vytvořit samostatnou místnost s požárně dělicími konstrukcemi, neboť ji nelze umístit do sousedního požárního úseku. V tomto případě již mezi strojovnou a administrativou nemusíte navrhovat požární klapky.

Čtěte také: Jak izolovat vzduchotechniku v panelovém domě

Šachty, kterými vedou vzduchotechnická potrubí, tvoří samostatné požární úseky, nebo mohou být součástí požárního úseku strojovny. Kromě tohoto případu tvoří strojovna vzduchotechniky samostatný požární úsek.

Instalace klimatizace a chlazení

Instalace klimatizace a chlazení tepelných čerpadel má svá specifika a pravidla. Kvalita provedení se projevuje na samotné funkčnosti díla. Venkovní jednotka se instaluje do venkovního prostředí na zem, fasádu, balkon, střechu atd. Může být instalována i na půdu, ale musí být zajištěn odvod/přívod vzduchu v půdním prostoru. Nosným prvkem pro instalaci venkovní jednotky na fasádu bývá dostatečně pevná konzola. Při instalaci jednotky na zem se používá vyvýšené podloží. Jednotku doporučujeme umístit tak, aby byla chráněna proti mechanickému poškození a byl zajištěn dostatečný tzv. servisní prostor. Vnitřní jednotka musí být pevně připevněna (zavěšena) na nosný prvek. Opět musí být pro servisní a čisticí účely dodržen tzv. minimální servisní prostor.

Odvod kondenzátu

V režimu chlazení vzniká ve vnitřní jednotce ze vzdušné vlhkosti kondenzát. Kondenzát je nutné odvádět samospádem mimo jednotku, například do odpadu, výlevky, případně je možné použít malá čerpadla, která mají výtlak na vzdálenost 15 až 30 m. Pokud je odvod kondenzu napojen na odpad, doporučuje se vložit do trasy kondenzu zápachový uzávěr (sifon). Pokud hrozí v zimním období zamrznutí odpadu, je nutné zajistit jeho ohřev.

V režimu tepelného čerpadla vzniká ze vzdušné vlhkosti na venkovní jednotce námraza, která je dle potřeby odtávána. Vzniklý kondenzát je nutné odvádět mimo vnitřní prostor venkovní jednotky.

Propojení jednotek a elektrické napájení

Venkovní jednotka je propojena s vnitřní jednotkou Cu potrubím. Cu potrubí musí být certifikováno pro chladírenské využití a nesmí být použita měď pro topenářské aplikace. Podle velikosti chladicího výkonu systému, celkové délky propojení a výškového převýšení mezi jednotkami se dimenzuje světlost (průměr) potrubí. Potrubí musí být spolehlivě tepelně a především parotěsně izolováno. Zamezí se tepelným ztrátám, poklesu výkonu systému a lokální kondenzaci vzdušné vlhkosti kdekoliv po trase potrubí.

Čtěte také: elegantní řešení pro komín

Pokud se využívají pájené spoje natvrdo, musí být provedeny pod ochrannou atmosférou dusíku. Dusík zabraňuje uvnitř měděného potrubí vzniku okují a „popílku“ z oxidující mědi, který časem zničí klimatizační systém.

Menší klimatizační systémy mají přívod elektrického napájení do vnitřní jednotky. Výkonnější zařízení jsou napájená přímo do venkovní jednotky, kde je největším spotřebitelem a odběratelem proudu kompresor. Dimenze elektrického přívodu musí být adekvátní výkonu systému. Nejíštění se samotné zařízení proti přetížení, ale pouze přívodní vedení! Elektronická komunikace mezi venkovní a vnitřní jednotkou je podle výrobce a typu zařízení realizována prostřednictvím 12 V, 24 V, 35 V, 230 V. Komunikační kabel by měl být oddělen a veden samostatně od silového elektrického napájení.

Venkovní žaluzie na fasádu

Venkovní žaluzie na fasádu, známé také jako žaluziové mřížky, jsou klíčovým prvkem moderních vzduchotechnických systémů. Slouží k regulaci přívodu a odvodu vzduchu, chrání ventilační systémy před povětrnostními vlivy a nečistotami a zároveň zajišťují estetický vzhled fasády.

Žaluziové mřížky jsou konstrukce s lamelami, které umožňují průchod vzduchu a zároveň zabraňují vniknutí deště, prachu nebo hmyzu. Lze je rozdělit podle materiálu, konstrukce a směru proudění vzduchu. Tento typ žaluzií nabízí pevnou konstrukci, která účinně chrání proti dešti a přímému slunečnímu záření. Žaluziové mřížky musí odpovídat průměru ventilačního potrubí a zajistit optimální průtok vzduchu. Materiál by měl být odolný proti povětrnostním vlivům, UV záření a mechanickému poškození. Žaluziové mřížky by měly ladit s fasádou budovy a umožňovat snadnou instalaci. Pro zachování optimální funkce je důležitá pravidelná údržba.

Venkovní žaluzie na fasádu ve formě žaluziových mřížek jsou praktickým řešením pro efektivní vzduchotechniku. Zajišťují přívod a odvod vzduchu, chrání systém před povětrnostními vlivy a zároveň dodávají fasádě moderní vzhled. Žaluziové mřížky pro venkovní fasádu jsou ideální volbou pro každou vzduchotechnickou instalaci.

Čtěte také: vše o dřevovláknitých deskách na fasádu

Třídy reakce na oheň a požární odolnost

Všechny výrobky, které se mají použít na stavbě a které zároveň nemají třídu reakce na oheň určenou například v Příloze A ČSN 73 0810, musí být odzkoušeny na třídu reakce na oheň. Do tříd A1 a A2 patří výrobky nehořlavé, kam lze v případě komponentů ETICS zařadit omítkoviny, cementová lepidla apod. Do tříd B až E jsou zařazeny výrobky hořlavé, a to sestupně podle toho, jak moc přispívají k rozvoji požáru. Ve třídě B jsou výrobky sice hořlavé, ale jejich příspěvek není tak velký jako u výrobků ve třídě E, které k intenzitě požáru významně přispějí. Ve třídě F jsou buď výrobky tak hořlavé, že nesplní ani kritéria pro zatřídění do třídy E, anebo ty výrobky, které vyzkoušené ještě nebyly.

Index šíření plamene po povrchu is vyjadřuje, jak rychle dovolí úprava fasády rozšířit plamen mimo původní ohnisko, a zkouší se podle ČSN 73 0863. Dle změny této normy se výrobky mající třídu reakce na oheň A1 nebo A2 mohou bez průkazu považovat za výrobky s nulovým indexem šíření plamene po povrchu.

Požární bezpečnost ETICS na fasádách

Sjednocením požadavků pro dodatečné zateplení a zateplení novostaveb došlo i ke sjednocení výškových úrovní, které tvořily rozhraní požadavků. Nově jsou kategorie čtyři, a to budovy jednopodlažní specifické, budovy s požární výškou do 12,0 m (včetně), budovy s požární výškou od 12,0 do 22,5 m (včetně) a budovy vyšší. Stejně tak je možno použít ETICS s hořlavým tepelným izolantem v požárně nebezpečném prostoru (PNP) jiného požárního úseku stejného objektu. Pokud na fasádu s ETICS zasahuje PNP jiného objektu, pak i nadále platí například.

U jednopodlažních objektů není na ETICS jako na ucelený systém kladen žádný požadavek, musí se pouze použít tepelný izolant s třídou reakce na oheň nejhůře E. Použití tohoto požadavku lze použít pouze u jednopodlažních objektů, které tvoří jeden požární úsek a u nichž je požární odolnost konstrukcí hodnocena podle položky 12 tabulky 12 ČSN 73 0802, respektive položky 13 tabulky 10 ČSN 73 0804.

Požární pruh je nutno instalovat po celém obvodě objektu na rozhraní všech podlaží bez ohledu na to, zda jde o užitná podlaží, bez ohledu na podlažnost požárních úseků a bez ohledu na to, zda se na fasádě nacházejí požárně otevřené plochy. Požární pruh se tedy objeví i nad posledním podlažím (u atiky), na střešních objektech strojoven nebo mezi jednotlivými podlažími vícepodlažního požárního úseku. Založení ETICS a základní požární pruhy lze nahradit systémem, který splní požadavky středněrozměrové zkoušky podle ČSN ISO 13785-1. Výjimku k tomuto pravidlu tvoří tzv. použití nehořlavého tepelného izolantu ve specifických detailech.

Založení ETICS je nutno řešit podle následujících zásad u všech objektů:

  • tepelný izolant je založen pod terénem a pokračuje v nezměněné tloušťce do vyšších podlaží a zakládací lišta se nad terénem instalovat nemusí.
  • tepelný izolant je založen pod terénem a nad terénem se tloušťka tepelného izolantu zvyšuje. Pokud je změna tloušťky řešena jako systémové uskočení dle technologického předpisu, požární pruh není třeba zřizovat.
  • tepelný izolant je založen pod terénem, nad terénem se tloušťka tepelného izolantu zvyšuje a uskočení je řešeno jako nové založení s použitím zakládací lišty. Toto riziko je potřeba eliminovat zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m. Požární pruh nemusí být umístěn přímo u zakládací lišty, nicméně je nutno jej instalovat nejvýše 1,0 m nad terénem.
  • tepelný izolant je založen nad terénem pomocí zakládací lišty, která vytváří slabé místo. Toto riziko je potřeba eliminovat zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m.

Vyústění technologického zařízení na fasádě nesmí být slabým místem, kterým by hrozilo prošlehnutí plamene do ETICS. Tepelný izolant v blízkosti elektrických skříní, vzduchotechnických zařízení (bez možnosti uzavření požární klapkou) apod. Od této úpravy lze upustit, pokud je stejně jako u oken nad technologickým zařízením zřízen základní požární pruh vzdálený maximálně 400 mm.

Možný výrazný nárůst teploty v bleskosvodu při zásahu bleskem musí být zajištěn tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 v šíři 0,25 m na každou stranu od vedení bleskosvodu po celé výšce fasády. Vnější úprava fasády nesmí umožnit větší tvorbu (toxických) zplodin hoření, které by mohly ohrozit evakuaci osob. Stejné, respektive ještě přísnější, požadavky platí u vnějších únikových cest (úniková schodiště, pavlače apod.).

Zateplení stávajících objektů

Pokud je ETICS v takovém technickém stavu, že jej lze ponechat na fasádě, překryje se původní vrstva systémem novým. Bez ohledu na třídu reakce na oheň použitého tepelného izolantu v původním systému lze na stávající systém instalovat zateplení nové s požadavky jako pro novostavby, tedy postupovat podle předchozích kapitol. Bez ohledu na reakce na oheň použitého tepelného izolantu v původním systému lze na stávající systém instalovat zateplení nové třídy reakce na oheň B s vnější celistvou vrstvou nehořlavého materiálu tloušťky alespoň 25 mm a tato nehořlavá vrstva musí krýt ostatní části ETICS ze všech stran.

Podobné požadavky platí i pro situaci, kdy je objekt zateplen, ale změnou provozu vznikne požadavek na zateplení pouze nehořlavým tepelným izolantem. Stávající zateplovací systém se ponechá a přes něj se aplikuje zateplovací systém nový s nehořlavým tepelným izolantem. Stávající zateplovací systém se ponechá a přes něj se aplikuje odzkoušený systém třídy reakce na oheň nejhůře B s vnější celistvou vrstvou nehořlavé tepelné izolace v tloušťce alespoň 25 mm a tato nehořlavá vrstva musí krýt ostatní části ETICS z všech stran.

Nové znění normy uvažuje, že certifikovaný ETICS s tloušťkou izolantu do 0,2 m je bez průkazu požárně uzavřenou plochou, a tudíž PNP nevytváří. Pokud na obálce budovy je nějaká další konstrukce, je nutno zhodnotit taktéž její možný příspěvek k šíření ohně.

Příklad výpočtu požárního rizika ETICS

Zděná obvodová stěna bytového domu tl. 300 mm s požární odolností je zateplena ETICS s tepelným izolantem z EPS tl. 220 mm (typ izolantu např. Isover EPS Greywall; H = 39 MJ/kg; ρ = 13,5 až 18 kg/m3):

  • Q1 = M ‧ H = ρ ‧ d ‧ H = 13,5 ‧ 0,22 ‧ 39 ≈ 115,8 MJ/m2 ≤ 150 MJ/m2 … požárně uzavřená plocha, tj. PNP nevzniká.
  • Q2 = M ‧ H = ρ ‧ d ‧ H = 18,0 ‧ 0,22 ‧ 39 ≈ 154,4 MJ/m2 > 150 MJ/m2 … částečně požárně otevřená plocha, tj. PNP vzniká.

Jak je patrné, vlivem rozsahu objemové hmotnosti (13,5-18 kg/m3) v technických listech výrobků může být ETICS od tloušťky 220 mm požárně uzavřenou, ale i částečně požárně otevřenou plochou, což by zejména v intravilánu mohlo působit nemalé komplikace. V projekci se lze často setkat s radikálním zjednodušením: uvažuje se nižší hodnota rozptylu, čímž uvolněné teplo nedosáhne limitu. Toto řešení ovšem není na straně bezpečnosti.

Umístění jiných konstrukcí na obálce objektu, jakými jsou např. zábradlí balkonů nebo stříšky, řeší článek 5.4.10 ČSN 73 0810 a v zásadě odpovídá výše zmíněným požadavkům na třídu reakce na oheň ETICS, respektive tepelného izolantu. Ve všech případech musí být index šíření plamene po povrchu nulový (is = 0,0 mm/min).

Nové znění ČSN 73 0810:2016 přináší z hlediska požadavků na zateplování staveb zásadní změny. Sjednocuje pravidla pro zateplování stávajících a nových staveb, sjednocuje pravidla z hlediska výšky objektu. Největší diskuse asi vzbudí požadavky na objekty s požární výškou 12,0 < h ≤ 22,5 m s celkem rozměrnými požárními pruhy a celou řadou specifických detailů. Nicméně v praxi lze očekávat, že objekty v této výškové úrovni budou buď zatepleny výhradně nehořlavým tepelným izolantem, nebo budou zatepleny nějakou atypickou úpravou odzkoušenou dle středněrozměrové zkoušky ČSN ISO 13785-1, například se sníženými požárními pruhy, v kombinaci s jedním nebo dvěma specifickými detaily.

Doporučené rozměry strojoven pro větrání a klimatizaci (předběžný návrh)
Typ zařízení Minimální délka (m) Minimální šířka (m) Minimální výška (m)
Malá jednotka (do 1000 m³/h) 2,5 2,0 2,2
Střední jednotka (1000-5000 m³/h) 4,0 3,0 2,5
Velká jednotka (nad 5000 m³/h) 6,0 4,0 3,0

tags: #strojovna #vzduchotechniky #na #fasade #informace

Oblíbené příspěvky: