Stropní desky a konstrukce věnce: Komplexní průvodce pro stavebníky

Stropní konstrukce jsou nejběžnějšími vodorovnými konstrukcemi v pozemních stavbách. Jejich hlavním účelem je vertikální rozdělení stavby na jednotlivá podlaží a přenos veškerých zatížení z těchto podlaží do svislých nosných konstrukcí a poté do základů stavby. Vlastním stropem je myšlena hlavní nosná konstrukce, která bývá poté doplněna o skladbu podlahy, případně podhled. Hlavní funkcí stropních konstrukcí je funkce statická. Stropní konstrukce musí vykazovat odolnost proti ohni, což znamená, že působením teplot nesmí dojít ke ztrátě stability a celistvosti stropních konstrukcí. Důležitá je také odolnost proti vlivům prostředí.

Typy stropních konstrukcí

Stropní konstrukce se vyrábějí v nejrůznějších konstrukčních a materiálových variantách. Mezi nejrozšířenější konstrukční systémy patří stropy deskové, skládané, panelové nebo nosníkové.

Panelové stropy

Jedná se o stavební prvky, které spojují výhody keramického materiálu a velkoplošných panelových výrobků. Panely se vyrábějí spojením kusových dutinových keramických tvarovek spolu s betonem a nosnou ocelovou výztuží. Mezi jednotlivými tvarovkami jsou vytvořeny prostory, do kterých se uloží podélná výztuž a po zalití betonem tvoří nosné skryté trámečky. Okolní keramika pak zaručuje velmi dobré tepelněizolační vlastnosti, umožňuje libovolné umístění prostupů pro technické rozvody a vytváří přirozené zdravé klima v budově.

Prefabrikované samonosné prvky, nejčastěji obdélníkového tvaru, jsou vyráběny ve specializovaných výrobnách ve standardizovaných šířkách a délkách. Panely se mohou vyrábět vylehčené podélnými dutinami nebo jako předepjaté pro delší rozpětí a vyšší zatížení.

Skládané stropy

Skládané systémy se nejčastěji používají pro menší stavby. Nosné prvky tvoří keramickobetonové nosníky s vytaženou prostorovou výztuží, které se osadí v předepsaných osových vzdálenostech na svislé nosné konstrukce. Do mezilehlých prostor se ukládají keramické dutinové tvarovky, které tvoří podhled stropu a vylehčují stropní desku. Poté se strop vyztuží ocelovou sítí a zalije betonem v tloušťce cca 50 mm. Jedná se o obdobný typ stropního systému jako stropy typu MIAKO, kde se používají betonové vylehčené tvarovky a nosné ocelobetonové nosníky.

Čtěte také: Historie a využití trámů

Deskové (monolitické) stropy

Stropní desky se vyrábějí přímo na stavbě mokrým procesem, kdy se na připravené bednění uloží ocelové armatury a celá deska se poté zalije betonem. Jedná se o kombinaci prefabrikovaných a monolitických stropů.

Nosníkové stropy

Jedná se o konstrukce používané převážně v průmyslové výstavbě. Nosnými prvky jsou ocelové profily, na které se upevní záklop.

Dřevěné stropní konstrukce

Dřevěné stropní konstrukce se používají v největší míře u výstavby rodinných domů - dřevostaveb. Nosnými prvky jsou dřevěné trámy se záklopem a podhledem z deskových materiálů na bázi dřeva. Mezilehlé prostory jsou pak vyplněny tepelnou izolací.

Konstrukce věnce

Při výstavbě objektů z jednovrstvého zdiva je velice nutné řešit věnec u stropů tak, aby jeho skladba splňovala co nejvyšší požadavky na tepelněizolační vlastnosti obvodové konstrukce a zároveň byl poskytnut dostatečný prostor na zhotovení železobetonového věnce. Doporučuje se věnovat správnému řešení věnce dostatečnou pozornost, neboť u jednovrstvého zdiva se již žádný tepelný izolant v oblasti věnců vně objektu neřeší.

V komplexním systému HELUZ se nabízí několik variant řešení. V případě vzorového domu v Českých Budějovicích bylo zvoleno použití broušených věncovek šířky 80 mm a výšky 209 mm (tloušťka stropu 210 mm). Pro zvýšení tepelněizolačních parametrů byly věncovky dodatečně vysypány polystyrenem. Vedle věncovek byl osazen granitový šedý polystyren tloušťky 220 mm a 200 mm prostoru zůstalo na uložení konstrukce stropu a železobetonový věnec. Tloušťka zdiva z cihel FAMILY 2in1 byla 500 mm.

Čtěte také: Detaily stropních trámů

Realizace věnce a stropu: Praktické zkušenosti

Po dozdění obvodového a nosného zdiva přišel na řadu věnec a strop přízemí, neboli podlaha 1.NP. Nejprve se musela nachystat armatura do věnce dle navržení projektantem. Domácí ohýbačka na třmínky byla využita k naohýbání, následovalo svařování armokošů (alternativou je svazování drátkem). Nejprve se zhotovily celé 6metrové díly, poté se doměřovaly rohové díly a vše se svázalo drátkem. Kromě armatury bylo nutné vyhodit nahoru vazník 25x28cm, který nahradil posunutou nosnou příčku. Vazník vážil 300 kg a v šesti lidech bylo zapotřebí značné úsilí.

Následovalo zkompletování dřevěného bednění, tzv. šalunk, a vzájemné provázání. Po zabetonování pomocí pumpomixu (beton B20) se nechal beton zrát a proběhlo hoblování stropních trámů. Po sundání šalunku byly dovezeny trámy a povolaný jeřáb je nahodil jen nad garáž, zbytek se přenášel po 30centimetrovém věnci. Trámy se roznesly na místa, rozměřily rozteče a zadeskovaly.

Druhý věnec a pokládka stropních panelů

Po dodělání 4 šárů nadezdívky se dělal věnec č.2. Původně se uvažovalo o provedení pouze pro pozednice a protažení metr či dva za roh, ale nakonec se objel celý barák, pro jistotu, aby se konstrukce nerozjela. Postup byl stejný jako u věnce prvního, s přidáním závitových tyčí pro pozednice.

Při pokládce stropních panelů se kladou na obvodový a vnitřní železobetonový věnec nosného zdiva. Věnec musí být proveden v souladu s návrhem projektanta vlastní stavby s ocelovou výztuží a třídou betonu navržených statikem stavby. Projektant i statik již musí počítat se zatížením od stropního panelu min. 300 kg/m2.

Požadavky na rovinnost a povrch věnce

Železobetonový věnec musí splňovat rovinnost provedení v podélném směru nosného zdiva s tolerancí +- 5 mm na 2 m délky (absolutní odchylka do 10 mm). V příčném směru pak do +- 5 mm (absolutní odchylky max. do 10 mm). Povrch betonového věnce musí být vyhlazen hladítkem bez výstupků kameniva po betonáži.

Čtěte také: Použití stropních trámů

Pokládka panelů

Panely jsou kladeny na speciální technickou zátěžovou pryž (pásek tloušťky 8 mm, šíře 40 mm), kterou zajišťuje dodavatel stropních panelů a klade ji na vnitřní okraj věnce před uložením panelů. Souběžnost vnitřní hrany železobetonového věnce s protější stranou věnce na nosném zdivu musí být s maximální odchylkou mezi nejmenším a největším rozměrem 30 mm. Toto je důležité pro uložení panelů, protože panel musí být založen na věnci min. 60 mm. Před pokládkou musí být demontováno bednění věnce a odstraněny z betonové konstrukce všechny pomocné prvky, které by při uložení panelů mohly vadit. Pokud objednatel zabuduje do věnce trny pro navázání armatury obvodu dobetonávky mezi panelem a vnějším zdivem, musí zanechat volný prostor mezi vnitřní hranou věnce a trnem min. 60 mm.

Pro přístup pracovníků na obvodové zdivo s věncem musí stavebník - objednatel zajistit posuvné lešení o min. půdorysném rozměru 0,8 x 1,5m s pracovní plošinou cca 1,7 m pod hranou věnce na každé straně obvodového zdiva pro bezpečné založení prvních panelů. Po ukončení pokládky stropu se doporučuje obvod zdiva a konce panelů vyplnit dobetonávkou, kde z vnitřku bude konec panelu s plastovou zátkou a z vnějšku bednění - zajišťuje stavebník.

Logistika dopravy a jeřábu

Pro příjezd vozidel - kamionů s nakládkou panelů musí stavebník zajistit hladký průjezd. V případě, že ke staveništi nevede zpevněná komunikace, je nutné povrch příjezdu upravit inertním materiálem - kamenivem tak, aby vozidla nezapadla a mohla ke stavbě plynule dojet. Prostor před stavbou musí být vyklizen pro ukotvení jeřábu. Při zaměření stropů technik ještě zkontroluje možnost dopravy materiálu a zvolí vhodný typ jeřábu pro jejich uložení. Pro uložení panelů na věnec stačí jeden člověk technikovi k ruce.

Když se přiblížil konec měsíce, byla získána informace, kdy panely budou a kdy je budou zavážet. Na stavebníkovi bylo určit čas příjezdu aut (za prostoje aut se platí). Jeřábník s jeřábem Liebherr byl na místě včas. První dvě auta s panely se složila poměrně rychle za pomoci bratra a otce. Jeřábník byl velmi přesný. Třetí auto dorazilo později kvůli přetížení, ale i tak se podařilo vše dokončit.

Zalévání spár a příprava na další podlaží

Po obvodě se panely kladly na cementový podsyp, u konzolového panelu přes vnitřní nosnou stěnu a u schodišťového ramene se použila jemná zdicí malta pro perfektní srovnání podkladu a rovnoměrné rozložení napětí. Práce byla ve dvou lidech (stavebník + technik) hotová asi za tři hodiny.

Před vylitím spár mezi panely je dopředu potřebná příprava. Všechna místa, kudy by mohl beton vytéct, je nutné bednit. Konkrétně se jedná o spáry mezi nestandardními panely, které se musely řezat (jinak mají panely límec), dobetonávky v místech, kde panel nelze rozměrově přizpůsobit, a obvodový stropní věnec. Ze spodního líce konstrukce se podepřela sloupkem fošna nebo prkno, věnec se napojil na dosud neodstraněné bednění pozedního věnce. Zálivková výztuž se musí osadit tak, aby v betonu "plavala", ideálně přes distanční kroužky. Průměr výztuže ve spárách a ve věnci doporučuje výrobce panelů. Do spár se vkládal drát o průměru 8 mm, do věnce 12 mm.

Po měsíci zrání betonu pozedního věnce a překladů se odstranily podpory v oknech a ve dveřích a zároveň s tím i zbylá bednění věnců. Na stropní desku se vyměřily a sprejem vyznačily nosné a obvodové stěny a společně s technikem a příbuznými se založila malta pro první vrstvu zdiva 2. NP. Následovalo zdění a věnce 2. NP.

Plánujete stavbu svépomocí? S touto knihou postavíte hrubou stavbu v profesionální kvalitě.

tags: #stropni #desky #a #venec #konstrukce

Oblíbené příspěvky:

• Krása a síla žuly
• Jak vybrat a nainstalovat DIN lištu s otvory
• Jak snadno založit živnost na fasády
• jaký sklon zvolit pro trapézovou krytinu
• Jak správně štukovat na jádrovou omítku