Suché podlahy a cement: Kompletní průvodce suchým betonem a jeho využitím

Suchý beton je obecné označení pro beton nebo betonový potěr, který neobsahuje přidanou záměsovou vodu. Je v něm obsažena pouze vlhkost z kameniva. Suchý beton je v podstatě směs, která obsahuje kamenivo, cement a další možné přísady, například výztužná vlákna. Na rozdíl od klasického betonu má suchý beton „sypkou“ konzistenci. Obsahuje jen tolik vody, kolik je nutné pro spojení složek (cement, písek, štěrk). Směs se nehustí, ale zhutňuje se ručně nebo vibracemi.

Suchý beton je vyráběn v konzistenci S1 a díky tomu se prakticky může převážet v nákladních automobilech s korbou (sklopkou). Přestože obsahuje nějakou vlhkost z kameniva, tudíž jeho doba zpracování je stejná jako u zavlhlých betonů nebo potěrů, což je zhruba v rozmezí 2-3 hodiny od namíchání.

Suchý beton je jednoduché a praktické řešení pro základy, obrubníky a drobné stavby.

Využití suchého betonu

Suchý beton se používá především tam, kde je třeba rychlé ztvrdnutí a není vyžadována vysoká pevnost. Zároveň je vhodný jen v místech, kde neočekáváme žádnou extrémní zátěž a nemáme tedy velké nároky na únosnost a pevnost. Nejčastější využití je pro betonování podlahy nebo sloupků plotů, osazení obrubníků pro zahradní dlažbu či ohrazení bazénu. Konkrétně se s ním setkáte u:

• Pokládky obrubníků
• Betonování sloupků
• Ztraceného bednění
• Podkladu pod dlažbu
• Zahradních staveb a suchých podlah

Suchý beton obsahuje jemnější plnivo a více cementu, díky čemuž lze dosáhnout přesnější roviny. Díky jednoduché přípravě je vhodný i pro svépomocné stavebníky.

Čtěte také: Využití truhlářského řeziva

Jak namíchat suchý beton

Univerzální recept na míchání suchého betonu neexistuje, protože objem vody závisí především na vlhkosti písku. Proto není možné stanovit přesné množství vody, které do betonu přidat. Pro suchý beton se však používá přibližně poloviční množství vody než u běžné směsi. Vodu přidávejte postupně, dokud směs nebude držet pohromadě, ale bude ještě sypká.

Základní poměr složek

Základní poměr složek pro suchý beton je:

• 1 díl cementu
• 4 díly písku (0-4 mm)
• 2 díly štěrku (4-8 mm)

Pokud budeme uvažovat poměr složek betonu 1:4:2, tedy jedna lopata cementu, 4 lopaty písku frakce 0/4 mm a 2 lopaty štěrku frakce 4/8 nebo 8/16 mm, bude potřeba na jeden pytel cementu (25 kg) přibližně 5 - 8 litrů vody. Na tento odhad se však nelze spolehnout. Záleží také hodně na tom, jakou konzistenci suché betonové směsi potřebujete. Pokud se jedná o betonovou nosnou konstrukci, beton by měl být kvalitní a na jednu lopatu cementu by měly být maximálně 3 - 4 lopaty štěrku/písku.

Postup míchání v míchačce

Pro míchání betonu je vždy výhodnější použít míchačku:

1. Stiskněte tlačítko Start a nechte míchačku rozběhnout.
2. Přidejte čtyři jednotky štěrku.
3. Přidejte jednu jednotku cementu.
4. Přidávejte postupně vodu, dokud hmota nedosáhne lehce lesklé konzistence.

Jak poznáme dobrý beton? Měl by se v míchačce převalovat a při vysypání do stavebního kolečka by měl vytvořit kužel.

Čtěte také: moderní stavební systémy pro rychlou výstavbu

Důležité faktory při míchání betonu

• Teplota: Nejvhodnějším počasím pro ukládání betonu jsou dny, kdy se teplota pohybuje mezi 15 a 25 °C a navíc je dostatečně vysoká relativní vlhkost vzduchu. Při vyšších teplotách je už nutné beton co nejrychleji zpracovat, aby nedošlo k rychlému odpařování vody. Tomu se dá zabránit přikrytím betonu PE fólií. Naopak, jakmile teploty vzduchu klesnou pod 5°C, způsobí to zastavení procesu tvrdnutí betonu a jeho znehodnocení.
• Voda: Vodu dávkujte přiměřeně; přebytečná voda snižuje pevnost betonu a jeho životnost. Pro přípravu betonové směsi doporučujeme používat pitnou vodu z vodovodu.
• Čas: Zhruba po hodině od namíchání betonu dojde k procesu krystalizace, to znamená, že beton začne tuhnout. Nemá cenu připravovat velké množství betonu s předstihem. Beton ztuhne zhruba hodinu od smíchání směsi, poté začíná tvrdnout. Po týdnu dosáhne 70 % své pevnosti. Dostatečná doba vytvrdnutí betonu je zhruba měsíc.

Typy suchého betonu podle využití

Suché betonové směsi se dělí zpravidla na suché drenážní betonové směsi, suché betonové směsi pro podlahy a suché plastické betonové směsi. Pro různé aplikace se používají různé frakce a poměry složek, které ovlivňují výslednou třídu betonu:

Legenda: C - cement, P - písek, Š - štěrk

Pytlovaný suchý beton: Koupit nebo míchat?

Suchý beton si můžete namíchat svépomocí z jednotlivých složek (písek, štěrk, cement) anebo můžete pořídit pytlovanou suchou betonovou směs, která je namíchána v přesném poměru z jednotlivých složek. Hotové směsi jsou ideální pro menší objem práce. Stačí přidat vodu podle návodu.

Výhodou pytlované betonové směsi je však přesný poměr jednotlivých složek, kterého na stavbě nikdy nedosáhnete. Takto pytlovaná směs je bezpochyby výhodnější z technologického hlediska, je ovšem o něco dražší. Suché betonové směsi, to je suchý beton v pytlích, vychází finančně dráž, než klasický beton namíchaný v betonárně. Ovšem při menší ploše se práce se suchými betonovými směsmi vyplatí, hlavně kvůli snadnější manipulaci. Pro větší objemy se vyplatí domácí míchání.

Kolik stojí suchý beton?

Čtyřicetikilový pytel suché betonové směsi třídy B20 lze pořídit od 120 Kč do 140,-Kč s DPH. Jedno kilo vás tak vyjde asi na 3 koruny. Pokud si však budete chtít namíchat beton sami, náklady budou odhadem několikanásobně nižší. Při poměru složek betonu 1:4:2 namícháte suchou betonovou směs o hmotnosti 7 kg s cenou 3 Kč za cement, 1,2 Kč za písek a 1 Kč za štěrk (celkově tedy 5,2 Kč za 7 kg betonové směsi). Jeden kilogram suché betonové směsi si namícháte za přibližně 70 - 80 haléřů.

Čtěte také: Průvodce zpevněním suché zdi cementem

Speciální druhy suchého betonu

Sloupkový beton

Sloupkový beton je suchá betonová směs, kterou lze aplikovat bez použití míchadla a míchání. Vyniká rychlým kotvením, kdy už po 5 minutách začíná směs tvrdnout. Používá se zejména pro rychlé kotvení sloupků, stožárů, dopravních značek, lamp, altánů, kovových nožek, sušáků a jiných prvků na zahradě.

Charakteristika sloupkového betonu

• Rychletuhnoucí - 5 minut
• Nemusí se míchat
• Vysoká fixace
• Betonáž i za mrazu
• I na vlhký podklad

Příprava podkladu a aplikace

Otvor na sloupek buď vyvrtáme (vykopeme) do zeminy cca 40 cm průměr i hloubku. Suchý otvor trochu pokropíme např. konví s vodou, tak aby se zemina zvlhčila. Doporučujeme zvolit menší kámen jako podstavu pro spodní část sloupku. Tento kámen slouží jako podpora, na kterou následně sloupek opřeme. Postupujeme tak, že otevřeme pytel se sypkou hmotou a postupně sloupkový beton vsypáváme do otvoru, zhruba do výšky 10 cm. Po každém vsypání hmoty do otvoru pokropíme vodou a následně počkáme přibližně 2 minuty a teprve poté pokračujeme dalším vsypáváním. Tento postup opakujeme každé 2 minuty, přičemž přidáváme vždy dalších 10 cm sloupkobetonu. Postupně pokračujeme opakováním těchto kroků, dokud nevyprázdníme celý pytel s hmotou a zároveň průběžně kropíme vodou. Celkově na tento proces spotřebujeme přibližně 3,5 litru vody.

Baumit FixBeton

Baumit FixBeton je rychletuhnoucí kotevní sloupkobeton určený pro kotvení sloupků plotů, dopravního značení, sušáků, zábradlí ad. Prvek je zafixovaný již po pár minutách. Vlastnosti Baumit FixBeton zahrnují třídu pevnosti C 16/20 dle EN 206-1, zrnitost 4 mm, zpracovatelnost cca 10 min. a vydatnost cca 13 l čerstvého betonu/pytel.

Zpracování Baumit FixBeton

Rozměr základového prvku musí být ve všech směrech min. o 20-30 cm větší než rozměry kotveného stavebního prvku. V případě betonování do jámy bez bednění je nutné stěny v předstihu dostatečně navlhčit. Před zahájením betonáže se musí tato voda zcela vsáknout. Je důležité, aby na dně jámy nebyly žádné kaluže.

Bez míchání: Nepotřebujete elektřinu, míchadlo, ani nádobu na rozmíchání materiálu. Do připravené jámy nasypeme suchou směs a zalijeme potřebným množství vody. Lehce zatížitelné po cca. 30 minutách. Vysoce zatížitelné po cca. 24 hodinách.

S mícháním: Suchý beton rozmícháme v nádobě s vodou, nalijeme do otvoru a zhutníme. Pracujeme rychle, protože beton začíná tuhnout už po 10 minutách. Začátek tuhnutí je cca. 10 minut a vysoce zatížitelné je po cca. 24 hodinách.

Baumit ALL IN Beton

Baumit ALL IN Beton je první suchý beton, který lze v rámci přípravy směsi rozmíchat včetně pytle v míchačce či stavebním vědru. Pytel se po velmi krátké době rozpustí ve vodě a obohatí betonovou směs o celulózová vlákna. Betonáž s ALL IN Betonem tak dostává nový rozměr: minimální prašnost, žádný odpad a méně námahy. Systém ALL IN je inovativní technologií s budoucností.

Baumit ALL IN Beton B 20 je dostupný v samorozpustitelném 30 kg pytli a je vhodný pro všechny betonářské práce v domě i na zahradě.

Výhody betonáže s ALL IN Betonem

• Méně nečistot, žádný odpad
• Rychlejší zpracování
• Vyztužení přírodními vlákny

Pytel ALL IN se skládá pouze z celulózy, která se ve vodě rozpustí v betonové směsi a navíc ji obohatí o celulózová vlákna, která přispívají k lepší pevnosti betonu v tahu, za ohybu, a také snižují míru smršťování. Betonáž s ALL IN Betonem je pro zpracovatele jednodušší a rychlejší, protože je možné vynechat dva důležité pracovní kroky. Zaprvé se pytel nemusí otvírat a zadruhé vysypávat do míchačky. Stačí jej pouze vložit a zalít potřebným množstvím vody. Velikost balení Baumit ALL IN Betonu je navíc navržena tak, aby uživatel mohl do míchačky vložit až tři pytle najednou.

Suché podlahy a jejich výhody

Pokud jste o vyrovnání podlahy suchou cestou ještě neslyšeli, pak vězte, že se s oblibou využívá především na dřevěných stropech, v půdních vestavbách nebo starších domech, kde není vhodné příliš zatěžovat nosnou konstrukci stavby. S úspěchem se používá ale i v novostavbách. Suchý potěr je umístěn na dřevo i beton.

Suché betonové směsi obsahují jemnější plnivo a větší množství cementu, díky tomu je možné dosáhnout přesnější roviny. Potřeba provádění mokrých prací zaniká a není ani nutné čekat, až bude podlaha připravena k provozu. Pro srovnání: typický pískový potěr nebo mokrá směs se suší po dobu 25 dnů, kombinace na bázi sádry zaschnou do 15 dnů. Před koncem této doby je nepřijatelné namontovat přední kryt, jednoduše zablokuje průtok vody a vede k nepříjemným následkům.

0,5 cm suchého potěru pro tvrdost a přenosné zatížení je stejné jako 3 cm klasické verze cementu a písku. Speciální přísady snižují dobu schnutí a zajišťují samonivelaci potěru bez nutnosti dodatečného zpracování.

Cementové a sádrové směsi

Navzdory širokému sortimentu v současné době dostupných suchých roztoků, všechny patří do jedné ze dvou základních kategorií - cementové nebo sádrové skupiny. První skupina je založena na cementu jemné frakce, to však neznamená, že je také homogenní. Sádrová směs, na rozdíl od betonu, rychle schne a stojí méně. Současně úroveň tepelné izolace a hlukové izolace plně vyhovuje požadavkům spotřebitelů. Pro přípravu sádrové malty se odebírají plniva s malým průměrem a různá vlákna minerálního původu, což výrazně zvyšuje pevnost konstrukce. Problém může být jen v jednom: směs na základě sádry nelze považovat za vodotěsné. Potěry neuplatníme v trvale mokrých prostorách u bazénů, sprch, v prádelně nebo sauně. Sádra totiž není hydraulické pojivo a vlhko jí škodí, pevnost podlah za takových okolností klesá až o padesát procent.

Výroba cementu a jeho druhy

Cementy jsou práškové materiály, které reakcí s vodou tuhnou a tvrdnou za vzniku vápenno-křemičitých hydrátů. Společným znakem výroby cementů v dobách počátku jeho moderní historie i těch dnešních je příprava suroviny požadovaného složení a vypálení suroviny v peci na tzv. portlandský slínek. Dále následuje chlazení slínku a jeho mletí. Jako surovina pro výpal slínku již neslouží jen čistě přírodní materiály, ale také nejrůznější vedlejší produkty či odpady, jako jsou železité odprašky, elektrárenský popílek nebo energosádrovec. Ty vhodně doplňují těžený vápenec a přispívají k optimální skladbě surovinové moučky. Namletá surovina putuje do pece, kde probíhá samotný výpal na mez slinutí, to je na více než 1 400 °C. Dříve používané šachtové pece vystřídaly moderní rotační pece s výměníky tepla a předkalcinátory. Spotřeba energie na jednotku vyrobeného slínku je tak několikanásobně nižší. Stále častěji jsou pro výpal používána vedle tradičních paliv také alternativní paliva, která by ještě před několika lety skončila nevyužita jako odpad. Přísná kvalitativní kritéria vymezující podmínky užití alternativních paliv jsou samozřejmostí. Existují i nové účinné systémy chlazení slínku, které jej dokážou téměř ihned po výstupu z pece ochladit přibližně na 200 °C.

Portlandský cement je ale jen jedním z mnoha druhů cementů vyráběných z portlandského slínku. Jako doplněk slínku lze totiž pro výrobu cementu použít i jiné suroviny. Nejznámější je asi vysokopecní granulovaná struska (ve smyslu normy EN 197-1 ji zkráceně značíme S), dále popílek (V, W), vápenec (L, LL), přírodní nebo kalcinované pucolány (P, Q), kalcinovaná břidlice (T) nebo křemičitý úlet (D). Podle množství jednotlivých složek a jejich poměru k portlandskému slínku rozeznává evropská harmonizovaná norma EN 197-1 dokonce 27 druhů cementu pro obecné použití. Například vysokopecní granulovaná struska dává cementu, a tím i výslednému betonu, pozvolnější náběh pevnosti v tlaku a vyšší chemickou odolnost například proti agresivním síranům. Použití vápence jako hlavní složky cementu má obvykle zcela opačný vliv na pevnost v tlaku. Její nárůst je zpočátku mnohem rychlejší, konečných pevností pak bývá dosaženo o něco dříve. Větší uplatnění v posledních letech nachází i popílek, například jako součást zmíněných portlandských směsných cementů. Větší zastoupení uvedených materiálů na úkor slínku má jednoznačně pozitivní dopady na množství skleníkových plynů produkovaných přímo při výrobě cementu, což může jeho výrobcům přinést i finanční úspory za nákup emisních povolenek.

Speciální cementy

Z pohledu estetických kvalit se mezi speciální cementy řadí bílý cement. Rozpínavé cementy obsahují kromě portlandského slínku další složky, které v průběhu hydratace zvětšují svůj objem. Nejnovějším přírůstkem do rodiny speciálních cementů je fotokatalytický cement schopný působením světla rozkládat široké spektrum organických i anorganických látek, z nichž většina je považována za přinejmenším zdraví škodlivé.

Zvláštní skupinu tvoří cementy, při jejichž výrobě není použit portlandský slínek vůbec či pouze v minimálním množství. Patří sem například hlinitanové cementy, vyráběné z vápence a bauxitu, charakteristické rychlým dosažením konečných pevností, vysokou tepelnou odolností, ale také svou chemickou nestabilitou. Dalším zástupcem jsou nadsíranové (supersulfátové) cementy složené z vysokopecní granulované strusky, síranu vápenatého a malého množství portlandského slínku coby aktivátoru.

Hydratace cementu na bázi portlandského slínku je naneštěstí natolik složitou záležitostí, že dodnes v podstatě neexistuje jednotná, komplexní a obecně uznávaná teorie, která by dokázala vysvětlit veškeré pochody probíhající při tuhnutí a tvrdnutí cementu.

Kontrola kvality cementu

Základním kamenem určování kvality vyrobených cementů je evropská harmonizovaná technická norma EN 197-1 přejatá do soustavy českých technických norem jako ČSN EN 197-1. Předepisuje přípustné složení, kvalitu, označování a názvosloví cementů pro obecné použití. Také uvádí tzv. kritéria shody, tedy předpoklady udělení evropského označení shody CE. Pokud nejsou tato kritéria splněna, k cementu nesmí být připojena značka CE a cement nelze na území Evropské unie uvádět na trh jako cement pro obecné použití.

Norma jako hlavní kvalitativní parametry uvádí pevnost v tlaku (počáteční po dvou dnech a normalizovaná po 28 dnech), počátek tuhnutí, objemovou stálost, obsah síranů, obsah chloridů a pro některé druhy cementů také ztrátu žíháním, nerozpustný zbytek pucolanitu. Hlavním kritériem kvality je ale vždy spokojenost odběratelů.

tags: #suché #podlahy #cement #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti a použití omítek Ceresit (CT 174, CT 72, CT 74)
• jak využít dekorativní betonové sloupy
• přeprava a čerpání betonu v Tišnově
• Vše o PVC rohových profilech
• Instalace parotěsné zábrany