Stavební zákon a jeho novely optikou praxe i vize budoucnosti

Český stavební zákon, často přirovnáván k nekonečné telenovele, prošel další, již třináctou novelou. Dne 31. ledna 2026 poslanci schválili návrh této novely nového stavebního zákona. Tato úprava se zaměřuje především na projekty s plochou nad 10 000 čtverečních metrů, což jsou často byty určené pro investory, kteří je obratem pronajímají za nadstandardně vysoké ceny, označované jako BTR - build to rent.

Kontroverze 13. novely stavebního zákona

Navrhovatelé z řad stran vládní koalice dokonce umožňují ve prospěch tohoto typu staveb vyvlastnění, což zdůvodňují rychlejší výstavbou a větší dostupností bytů v České republice. Zdůvodnění přitom stojí na několikrát vyvráceném mýtu dlouhého povolovacího řízení. To však není pravda, neboť 80 procent staveb se povolí do roka a polovina z nich dokonce do půl roku. Problém totiž mají pouze ty stavební návrhy, které jsou připravené v rozporu s územními plány nebo chybují v jiných parametrech. Návrh proto rozmělňuje i pravidla při tvorbě územních plánů, podle kterých se staví. Nově už postačí jen vůle či motivace politiků ve městě či obci, odborné stanovisko územně-plánovacího úřadu nebude potřeba. Občané mají mít jen velmi omezené možnosti, jak ovlivnit, aby vedle jejich rodinného domu nevyrostla továrna, vysoký bytový dům nebo klidně vepřín.

Kritika ze strany ČKAIT

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) proto před přijetím 13. novely důrazně varuje. Bezprecedentní zvýhodnění malé skupiny velkých stavebníků oproti uživatelům staveb je přitom pouhou špičkou ledovce. Komora identifikovala třináct kritických nebo sporných bodů návrhu, který nebyl s odbornou veřejností projednán, a to ani s ČKAIT, která coby orgán veřejné moci a nejsilnější profesní organizace sdružuje 32 000 autorizovaných osob.

„Novela neřeší fatální chyby a nedostatky nového stavebního zákona, další navíc vrší. Jde rozsahem de facto o nový zákon, který má být bez jakékoliv odborné diskuse schválen ve zkráceném režimu a bez přechodných ustanovení má být schválen do 1. července 2026 a platit má již od 1. ledna 2027! Pro běžné stavebníky z návrhu neplyne žádné zlepšení, pro autorizované osoby se podmínky ještě zhoršují a veřejnost čeká nejedno rozčarování,“ upozorňuje 1. místopředseda ČKAIT, Ing. Petr Dospiva, Ph.D.

Navržená novela zásadně rozvolňuje požadavky na kvalitu výstavby a může být zdrojem mnoha občanských sporů i ústavních žalob. Dvě z navrhovaných změn silně diskriminují běžné občany a menší stavebníky. Dalších sedm navrhovaných změn vážně ohrožuje spotřebitele a uživatele staveb. Další navrhované změny komplikují práci stavebníkům, projektantům, stavebním úředníkům, dotčeným orgánům i stavitelům.

Čtěte také: Zpevnění materiálů sklem

„Návrh má jediný cíl - zjednodušit výstavbu velkých bytových staveb, přičemž už nyní se realizace řady povolených záměrů odkládá, údajně z důvodu vysokých cen stavebních prací, ve skutečnosti, protože trh není ochoten akceptovat současné přehřáté ceny bydlení. Požadujeme okamžité stažení návrhu této novely a zahájení prací na komplexním pozměňovacím návrhu platného stavebního zákona,“ shrnuje analýzu ČKAIT její 1. místopředseda, Ing. Petr Dospiva, Ph.D.

Komora je přesvědčena, že návrh 13. novely nemůže vyřešit ani současný neuspokojivý stav v oblasti povolování staveb, ani krizi bydlení. Pochybení a nedostatků obsahuje návrh 13. novely celou řadu. Podle ČKAIT však k nejzásadnějším patří rezignace na veřejný zájem a kvalitu staveb i vystavěného prostředí. Menší stavebníci se stávají lidmi druhé kategorie, mají menší práva než úzká skupina stavebníků velkých staveb, zejména bytových domů a areálů, kterým návrh „umetá“ cestu hned v několika ustanoveních. Občané mají méně práv než stavebníci. Návrh diskriminuje a ohrožuje běžné občany, kteří v daném místě žijí, přesto nově nemají mít žádnou jistotu ohledně budoucího využití území své obce. „Na místě jakéhokoliv parku může pouze na základě jednoho rozhodnutí rady vyrůst kravín, továrna nebo hobbymarket, a to bez povinnosti dodržovat odstupové vzdálenosti, technické normy a požadavky. Do ranních rituálů tak majitelé všech nemovitostí mohou zařadit další - každodenní kontrolu usnesení a rozhodnutí rad obcí a měst, zda se nový posvěcený záměr netýká i jejich sousedství,“ shrnuje Ing. Petr Dospiva, Ph.D.

Paradoxy a neúplnost navržených změn

Podle Komory se v případě přijetí otevře cesta k realizaci stovek a možná tisíců stavebních záměrů, které nebylo možné podle dosavadních právních předpisů povolit a legitimizovat. Bude to možné proto, že návrh novely bezprecedentně relativizuje význam územně plánovací dokumentace a naprosto neopodstatněně snižuje technické požadavky na stavby včetně rušení závazných norem, a to dokonce i z hlediska požární bezpečnosti. Naopak zatěžuje stavební praxi 13 novými městskými předpisy. Návrh nové právní úpravy obsahuje i několik rozporů a paradoxů.

V navrženém znění by dokonce mohl středoškolák stavebního směru (třeba vyučený truhlář s maturitou) a s 5 lety praxe a bez povinného profesního pojištění projektovat rodinný dům 20 × 20 m s podzemním podlažím, dvěma nadzemními podlažími a podkrovím ve svahu na neúnosném podloží, včetně statiky objektu. Na druhou stranu novela zásadně zvyšuje odpovědnost autorizovaných osob. Ti budou doživotně ručit za to, že stavba je bezpečná a že ochrana veřejných zájmů je skutečně dostatečně zajištěna. Na druhé straně ale novela nevytváří podmínky pro řádné naplnění této odpovědnosti. Naopak zásadně rozšiřuje počet staveb, kde projektovou dokumentaci nemusí zpracovat autorizovaná osoba a jedinou autorizovanou osobou pak bude stavbyvedoucí. Co ten ale může udělat s nekvalitně navrženou stavbou? Jaká bude odpovědnost kvalifikovaných osob, které zpracují dokumentaci stavby? Jak je bude stavebník dohledávat v případě havárie či vážného poškození zdraví či života? „Autorizovaným osobám, tedy stavbyvedoucím, inženýrům a technikům, proto bude ČKAIT doporučovat, aby v případě přijetí 13. novely takové zakázky nepřijímaly. Převzaly by na sebe větší odpovědnost a riziko, než odpovídá jejich běžné profesní činnosti,“ konstatuje Ing. Petr Dospiva, Ph.D.

Dopady na stavební správu a digitalizaci

Vedle legalizace kontroverzních stavebních záměrů přináší novela i zásadní procesní změny v oblasti povolovacího řízení. Navrhuje vznik jednotné státní stavební správy. Počítá se snížením počtu stavebních úřadů a odložením účinnosti plné digitalizace. Chybí analýza personálního i materiálního zajištění i problémů stávajících stavebních úřadů. Řada stávajících úředníků do nového úřadu s vysokou pravděpodobností nepřejde. Platí to i pro dotčené orgány. Pracovníci na stávajících úřadech jsou stejně jako projektanti nebo stavbyvedoucí frustrovaní z neustálých změn stavebního zákona i dalších souvisejících předpisů.

Čtěte také: Zakládání staveb: Nové normy a technologie

„Ze všech rizik, na která se schválením nového stavebního zákona upozorňujeme, bude jedním z hlavních naprostý nedostatek pracovníků stavebních úřadů. Mnohé z nich jsou z důvodu odlivu personálu na hraně, nebo spíše za hranou, už nyní. Předpokládané navýšení platů o 10 % personální politiku na stavebních úřadech rozhodně nevyřeší. Již nyní avizuje řada pracovníků stavebních úřadů odchod na jiné pozice s podstatně vyšším finančním ohodnocením. V tomto důsledku, který považuji za zcela jistý, dojde po nepovedené digitalizaci ke druhému kolapsu stavebních úřadů a v následném období i celého stavebnictví. Vedlejším, a nikoliv marginálním, efektem toho všeho bude, že v území nastanou nevratné změny, které již nebude možné napravit,“ dodává Ing. Petr Dospiva, Ph.D.

Rezignaci na ochranu veřejného zájmu, bezpečnost obyvatel i ochranu majetku dokládá za všechny jedno z navrhovaných opatření - požární bezpečnost staveb. Zatímco novela zákona o požární ochraně přijatá v roce 2021 nastavila nové standardy a reagovala na nové technologie a řešení s cílem dosáhnout maximální ochrany uživatelů či vlastníků staveb, 13. novela NSZ tento trend rozmělňuje. „Požadujeme, aby tento návrh 13. novely byl stažen a nahrazen komplexním pozměňovacím návrhem připraveným s odborníky stavařské praxe. Další dílčí záplatování současný chaos nevyřeší. Je také třeba přestat opakovat mediální mýty a změny stavebního práva založit na datech, analýzách a znalosti stavebního prostředí,“ uzavírá Ing. Petr Dospiva, Ph.D.

Odlišný pohled na stavební povolování

Dalibor Martínek, komentátor z webu Newstream, na celou záležitost nahlíží jinak. „Komora autorizovaných inženýrů vytáhla do boje proti chystané novele stavebního zákona, která má jít do druhého čtení. Stavební inženýři ‚důrazně‘ varují před jejím přijetím. Vadí jim mnoho věcí, údajně se zhorší podmínky pro autorizované osob

Stavební zákon v zajetí sporů: Pohled na 13. novelu a realitu výstavby

Český stavební zákon připomíná mexickou telenovelu nebo český seriál Ulice. Dne 31. ledna 2026 poslanci schválili návrh již 13. novely nového stavebního zákona. Sněmovna v pátek po 11hodinovém maratonu projednávání v prvním čtení schválila novelu stavebního zákona, která má urychlit povolování staveb, zejména těch určených k bydlení a pomoci tak vyřešit bytovou krizi.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) však před přijetím 13. novely důrazně varuje. Komora identifikovala třináct kritických nebo sporných bodů návrhu, který nebyl s odbornou veřejností projednán. „Novela neřeší fatální chyby a nedostatky nového stavebního zákona, další navíc vrší. Jde rozsahem de facto o nový zákon, který má být bez jakékoliv odborné diskuse schválen ve zkráceném režimu,“ upozorňuje ČKAIT.

Mýtus o rychlosti povolování

Zdůvodnění novely stojí na několikrát vyvráceném mýtu dlouhého povolovacího řízení. Často se uvádí, že 80 procent staveb se povolí do roka a polovina z nich dokonce do půl roku. Podle kritiků je však tento údaj založen pouze na názorové anketě mezi projektanty, nikoliv na tvrdých systémových datech.

Čtěte také: Zjistěte vše o suchých stavbách

Srovnání pohledů na povolování staveb

Hlavní rizika navrhovaných změn

Návrh 13. novely zásadně rozvolňuje požadavky na kvalitu výstavby a může být zdrojem mnoha občanských sporů i ústavních žalob. Dvě z navrhovaných změn silně diskriminují běžné občany a menší stavebníky. Návrh totiž rozmělňuje i pravidla při tvorbě územních plánů, podle kterých se staví. Nově už postačí jen vůle či motivace politiků ve městě či obci, odborné stanovisko územně-plánovacího úřadu nebude potřeba. Občané mají mít jen velmi omezené možnosti, jak ovlivnit, aby vedle jejich rodinného domu nevyrostla továrna, vysoký bytový dům nebo klidně vepřín.

Důležitým bodem je i budoucí podoba státní stavební správy. Počítá se snížením počtu stavebních úřadů a odložením účinnosti plné digitalizace. Podle ČKAIT však chybí analýza personálního i materiálního zajištění i problémů stávajících stavebních úřadů. „Ze všech rizik, na která se schválením nového stavebního zákona upozorňujeme, bude jedním z hlavních naprostý nedostatek pracovníků stavebních úřadů,“ dodává komora.

Důsledky pro praxi

Kromě procesních změn přináší novela i paradoxní situace v technické odbornosti. V navrženém znění by dokonce mohl středoškolák stavebního směru a s 5 lety praxe projektovat rodinný dům včetně statiky objektu. Na druhou stranu novela zásadně zvyšuje odpovědnost autorizovaných osob, které budou doživotně ručit za bezpečnost stavby. ČKAIT proto autorizovaným osobám doporučuje, aby v případě přijetí 13. novely takové zakázky nepřijímaly, neboť by na sebe převzaly větší odpovědnost a riziko, než odpovídá jejich běžné profesní činnosti.

Komora je přesvědčena, že návrh 13. novely nemůže vyřešit ani současný neuspokojivý stav v oblasti povolování staveb, ani krizi bydlení. „Požadujeme, aby tento návrh 13. novely byl stažen a nahrazen komplexním pozměňovacím návrhem připraveným s odborníky stavařské praxe,“ uzavírá vedení komory.

tags: #tak #trochu #i #z #pohledu #jinych

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti a použití dřevotřískových desek
• moderní zateplovací systémy
• Postup při odstraňování starého asfaltového podkladu
• přečtěte si recenzi na dodávku Iveco Daily
• CD profily a OSB