Vše o tepelné izolaci potrubí krbu

Tepelné izolace potrubí jsou nedílnou součástí každého topného systému. Při realizaci se často dopouštíme chyb, proto je v tomto článku podrobněji popsán postup instalace od návrhu až po pečlivé zpracování, včetně popisu izolovaného potrubí.

Důvody pro izolaci potrubí

Důvodů k izolaci potrubí s otopnou nebo teplou vodou je více. Primárním cílem je snížení tepelných ztrát. Tyto ztráty mohou u neizolovaného potrubí, zejména ve stavebních konstrukcích nebo nevytápěných místnostech, dosahovat až 80 %. Dalším důvodem je snížení provozních nákladů, prodloužení životnosti systému a dodržení norem a předpisů.

Tepelná izolace zabraňuje únikům tepla z teplovodních rozvodů, což vede k efektivnějšímu vytápění a snížení spotřeby energie. Dále eliminuje kondenzaci vody na povrchu potrubí s chladnějšími médii, což chrání potrubí před korozí a poškozením. Izolace také zvyšuje bezpečnost, protože snižuje riziko popálení při dotyku s horkým potrubím, a napomáhá udržovat stálou teplotu v potrubí, což je klíčové pro správnou funkci otopné soustavy.

Materiály pro tepelnou izolaci potrubí

Pro izolaci potrubí v rodinných domech a dalších budovách se nejčastěji používají trubice z pěněného polyetylenu (PE). Tento materiál je lehký, snadno se zpracovává a má dobré izolační vlastnosti. Postup izolačních prací je v textu popsán právě z tohoto materiálu.

Alternativou je použití polyuretanové pěny, která je vhodná pro izolace větších průměrů potrubí. V těchto případech se používá předizolované potrubí, které je již z výroby tepelně zaizolované. Na dalších místech se pak provede spojení potrubí a místo spoje se dodatečně zaizoluje. K tomu slouží izolační manžety s plnicími otvory pro vstříknutí izolační PUR pěny. Po expanzi a vytvrzení je potrubí tepelně zaizolované.

Čtěte také: Produkty Isover pro zateplení

Pokud je potrubí vedeno pod základovou deskou, je tepelná izolace zajištěna izolací podlahy. V případě, že potrubí vedeno nad základovou deskou, je tepelná izolace rovněž zajištěna izolací v podlaze.

Nářadí a pomůcky pro montáž izolace

Pro správnou montáž izolace je nutné používat vhodné nářadí, které dodá většina firem vyrábějících tepelně izolační výrobky. Mezi základní nářadí patří:

• Posuvné měřítko, skládací metr: pro přesné měření.
• Podložka na řezání: k ochraně povrchu a zajištění rovných řezů.
• Dřevěný hranolek: jako opora pro řezání.
• Montážní návod: pro správný postup instalace.
• Pokosník: umožňuje řezání tepelněizolačních trubic z pěněného PE pod přesným úhlem. Pomocí něho se vyrábí kolena, oblouky a T kusy. Je opatřen pěti výřezy, které se používají při výrobě kolen a oblouků.
• Ostrý nůž: s délkou čepele nejméně 20 cm, vhodný pro řezání izolačních trubic. Musí být ostrý, aby nedocházelo k trhání materiálu.
• Sada výkružníků: pro izolace trubek od 12 mm do 60 mm. Používá se pro řezání otvorů v izolačních trubicích.
• Lepidlo: musí být řádně promícháno před použitím.
• Samolepicí páska: k přelepení řezů a spojů.

Po ukončení práce je nutné nářadí očistit a uložit do montážní brašny nebo boxu.

Postup instalace tepelné izolace potrubí z pěněného PE

Práce s tepelnými izolacemi se provádí za optimální teploty okolí +15 °C až +25 °C. Postup prací je poměrně jednoduchý, izolace se však musí provádět svědomitě.

1. Příprava potrubí: Před započetím izolace je nutné potrubí očistit od nečistot a mastnoty, aby se zajistila dobrá adheze lepidla.
2. Řezání izolace: Izolační trubice se rozřeže na potřebnou délku (přesně kolmo). Doporučuje se přidat 1 až 2 % délky pro eliminaci smrštění.
3. Rozříznutí trubice: Ostrým nožem se izolační trubice rozřízne po celé své délce. Řez je nutno provádět s citem, aby se nerozřízla protilehlá strana trubice.
4. Nasazení a lepení: Izolační trubice se rozevře a nasune na izolované potrubí. Poté se rozříznutá trubice slepí předepsaným lepidlem, které se nanese na obě strany trubice. Strany se k sobě krátce a pevně přitlačí. Doba schnutí lepidla se pohybuje podle teploty a vlhkosti vzduchu od 3 do 15 minut.
5. Přelepení páskou: Tepelněizolační trubice se po délce v místě řezu přelepí samolepicí páskou. Výrobci doporučují vzdálenosti asi 15 cm od sebe. Dále se páska omotá po obvodě tepelněizolační trubice, doporučená vzdálenost pásek je 50 cm od sebe.

Spojování jednotlivých úseků izolace by mělo být provedeno tak, aby nevznikl nezaizolovaný prostor. Zde platí podobné zásady jako při montáži tepelné izolace trubek z pěněného polyetylenu.

Čtěte také: klíč k úsporným stavbám

Výroba tvarových kusů

Při výrobě tvarových kusů (kolena, oblouky, T kusy) a izolace armatur je třeba používat montážní přípravky a pracovat velmi pečlivě. Pro výrobu kolen se používá pokosník, který umožňuje přesné úhlové řezy. U T kusu se v jedné izolační trubici vyřeže otvor pomocí výkružníku, do kterého se pak zasune protikus a vše se slepí.

Izolace armatur

Izolace armatur patří nedílně k izolaci potrubí a nelze ji vynechat. Neizolovaný ventil může vést k významným tepelným ztrátám. Práce při izolaci armatur probíhají ve dvou etapách:

1. První etapa: Samolepicí páskou se omotá tělo armatury. Je důležité dbát na to, aby izolace neomezila možnost úplného otevírání nebo uzavírání armatury.
2. Druhá etapa: Na armaturu se nasadí trubka s vyřezaným otvorem pro ovládací kolečko či páku a řádně se slepí. Tato konečná izolace trubicí překrývá izolační pásku.

V některých případech se provádí izolace armatury pouze tepelněizolační páskou, pokud to navrhne projektant. Při obalování páskou nesmí zůstat na armatuře nezaizolované místo.

Rozvody teplého vzduchu od krbu

Krbová kamna lze využít nejen jako dekoraci, ale i jako praktický zdroj tepla pro více místností prostřednictvím teplovzdušných rozvodů. Rozvod teplého vzduchu funguje na principu nasávání teplého vzduchu z prostoru nad krbovými kamny nebo z krbové vložky, který je poté ventilátorem distribuován do dalších místností pomocí vzduchovodů.

Typy teplovzdušných rozvodů

1. Pasivní rozvody: Využívají přirozený vztlak ohřátého vzduchu bez použití ventilátoru. Tyto rozvody jsou vhodné pro vytápění místností v patře nad krbem. Účinnost klesá se zvětšujícími se vodorovnými úseky.
2. Rozvody s nucenou cirkulací (s ventilátorem): Využívají turbínu nebo ventilátor, který teplý vzduch aktivně rozhání do více místností. Celý rozvod je umístěn nad stropem na půdě. Ventilátor nasává teplý vzduch z krbové komory (před ventilátorem je zařazen filtr prachových částic) a rozvádí jej pomocí ohebného tepelně-izolovaného potrubí do jednotlivých místností. Pro rozvětvení rozvodu do více místností je použita rozbočovací skříňka.
3. Uzavřený teplovzdušný rozvod (hypokaust): V tomto rozvodu proudí teplý vzduch z krbové komory speciálními kanály (zabudovanými ve stěnách budovy) do jednotlivých místností domu, kde předává svou tepelnou energii pomocí teplosměnných ploch zabudovaných ve stěnách místností (sáláním) a následně se po ochlazení vrací zpětnými kanály zpět do krbové komory. Celý okruh kanálů je zcela uzavřený a cirkulace vzduchu v nich je přirozená.

Při realizaci teplovzdušných rozvodů je důležité dbát na kvalitní izolaci potrubí, správné dimenzování systému a bezpečnostní prvky. Teplo z krbu do celé domácnosti je tak možné rozvést efektivně a bezpečně.

Čtěte také: Zvýšení tepelného komfortu v podkroví

Specifika rozvodů teplého vzduchu

• Teplota vzduchu: Vzduch proudící rozvodem může dosahovat teploty až 100 °C. Přitom dle normy nesmí teplota povrchu vnější strany rozvodu přesáhnout teplotu +85 °C. Proto musí být rozvod dostatečně izolován.
• Zakončení vývodů: Zakončení vývodů rozvodu v jednotlivých místnostech se nejčastěji realizuje pomocí ventilačních mřížek (většinou s regulační žaluzií) nebo ventilačních talířů (také s regulací otevření).
• Cirkulace vzduchu: Velice důležité je umožnit cirkulaci vzduchu, tedy aby měl chladný vzduch z vytápěných místností možnost proudit zpět do místnosti s krbem. Jinak by neprobíhala cirkulace a mohlo by docházet k tlakovým rozdílům mezi místnostmi.
• Výkon ventilátoru: Výkon ventilátoru se doporučuje volit tak, aby byl schopen "vyměnit" zhruba 2 až 3 krát za hodinu souhrnný objem vzduchu ve vytápěných místnostech. Pro další regulaci výkonu ventilátoru lze využít regulátory otáček motoru.
• Délka a trasa potrubí: Jednotlivé úseky rozvodu k vytápěným místnostem by měly být pokud možno přibližně stejně dlouhé a zároveň co nejkratší a nejpřímější.
• Materiál potrubí: Poslední část vzduchotechnického potrubí u kamen či krbu musí být z nehořlavého materiálu.

Přívod spalovacího vzduchu z exteriéru

V předchozí části jsme vysvětlili, co je spalovací vzduch a jaký význam má jeho nezávislý přívod vzduchotechnickým potrubím z vnějšku budovy. Nyní tedy vysvětlíme, jak jej zrealizovat.

Realizace přívodu vzduchu

1. Průřez přívodu: Je potřeba zvolit dostatečný průřez přívodu. Pro kruhové potrubí je to průměr nejméně 125 mm, optimálně 150 mm. Průměr 100 mm a méně je nedostatečný! Při použití hranatých vzduchotechnických kanálů je potřeba zvolit kanál o stejném efektivním průřezu jako má kruhové potrubí. Pro přívod vzduchu odpovídající kruhovému potrubí pr. 125 mm používáme kanál 60x204 mm.
2. Délka a směr přívodu: Přívod volíme co nejkratší, pokud možno přímý. Co nejvíce omezte ostré změny směru. Je-li to možné, proveďte změnu směru např. dvěma oblouky 45 st. za sebou, než jedním 90 stupňů.
3. Materiál potrubí: V potrubí může docházet ke kondenzaci vody, proto materiál vedení musí být odolný korozi. Pro potrubí pod základovou deskou je nejvhodnější použít oranžové kanalizační roury KG, DN 125 nebo 150. V praxi doporučujeme použít pokud možno průměr DN150 (vnější průměr tohoto potrubí je 160 mm).
4. Spádování potrubí: Potrubí pokud možno vyspádujte směrem ven. Nikdy neudělejte potrubí o vodorovném průběhu tvaru U, kde by mohlo dojít k usazení vody v nejnižší části potrubí.
5. Krycí mřížka na fasádě: Na výstupu potrubí na fasádě použijte krycí mřížku. Zde POZOR - efektivní průřez krycí mřížky je menší, než je její průměr o cca 30%. Je tedy potřeba použít mřížku o větším průměru, než je průměr potrubí! Prakticky: Při provedení přívodu potrubím o průměru 125 mm osaďte na konec potrubí přechodový díl o průměru 160 mm a použijte mřížku o průměru 160 mm.
6. Možnost čištění: Myslete na případnou možnost vyčištění potrubí.
7. Tepelná izolace: Ve vzduchotechnickém potrubí je vzduch o vnější teplotě. Je proto nutné provést dostatečnou tepelnou izolaci vedení.
8. Pružné spojení: Poslední část propojení vzduchotechnického potrubí proveďte pružným spojením, které umožní případné korekce polohy spotřebiče.

Vedení potrubí pod základovou deskou

Potrubí vedeme pokud možno v přímé linii, vyspádované směrem ven. Svislý přechod je lepší realizovat 2x kolenem 45 st. než jedním 90 st., pokud to prostor dovolí. Vývod ze základové desky proveďte v ose plánovaného krbu či kamen, u kamen vedle zadní stěny, u krbu cca 20 cm od ní a ukončete jej v rovině základové desky, obdobně, jako se ukončují kanalizační vývody.

Doporučení z praxe: Ideální je osadit v místě svislého vývodu ze základové desky přechodku na o stupeň větší průměr potrubí, tedy z DN150 na DN200. Následné propojení na spotřebič je pak daleko snazší.

Vedení potrubí v podlaze

Základním předpokladem pro možnost vytvořit přívod vzduchu vedený v podlaze je, že stavba domu je ještě ve fázi hrubé stavby, před dokončením čistých podlah. Potrubí je vedeno podlahovou izolací, většinou je použit podlahový polystyren. Pro vedení je vhodnější použít hranaté vzduchotechnické kanály než kruhové potrubí.

Důležité upozornění - hranaté vzduchotechnické kanály nejsou ve svých rozměrech normovány. Každý výrobce může mít trochu jiné, navzájem nekompatibilní rozměry. My dáváme přednost nákupu ve specializovaných obchodech se vzduchotechnikou a používáme raději plastové kanály než ty z pozinkovaného plechu, neboť na plastu nedochází k tak výrazné kondenzaci vody. Plastové kanály od specializovaných prodejců bývají masivnější než ty z hobby-marketů a je k dispozici širší sortiment. Spoje kanálů utěsňujeme neutrálním silikonem a zajišťujeme nýtem.

Plochý kanál umístíme nad hydroizolaci na základové desce a překryjeme podlahovou tepelnou izolací. V případě, že nad kanálem zbývá nedostatečná tloušťka tepelné izolace, použijeme k jeho překrytí raději pás z desky z extrudovaného polystyrenu (XPS), který má o něco lepší tepelně-izolační parametry než obyčejný podlahový expandovaný polystyren (EPS) a je i pevnější. Je možné i použít pásek extrudovaného polystyrenu potřebné tloušťky z boku vzduchotechnického kanálu, protože zvýší únosnost podlahy v místě, kde je snížená osazením kanálu. Proto není ani možné vést vzduchotechnický kanál těsně u zdi, neboť by zde nebyla vrchní podlahová vrstva - beton či anhydrit - ze spodu podepřena. V tomto případě je nutné u zdi použít pás široký cca 15 cm z extrudovaného polystyrenu o vyšší pevnostní třídě a až vedle něj osadit vzduchotechnický kanál.

Vedení potrubí ve stěně

V dostatečně silné nosné stěně je možné provést přívod plochým vzduchotechnickým kanálem osazeným na výšku do vysekané drážky. Hloubka drážky musí být 2x tl. izolace + tloušťka vzduchotechnického kanálu + 2 cm. Je nutné kanál ze všech stran tepelně zaizolovat. V praxi používáme desky extrudovaného polystyrenu tl. 2-3 cm s tzv. vaflovým rastrem na povrchu. Desku nalepíme do drážky vysekané ve stěně na nízkoexpanzní PU pěnu, další pásek nalepíme na dno drážky. Použijte malé množství pěny a důkladně ji přitlačte. Pěna by měla být téměř bez pórů, spíše jako lepivý tmel. Následně do drážky vlepíme plochý vzduchotechnický kanál. Další pásek XPS polystyrenu vlepíme nad kanál a přes kanál. Všechny případné mezery důkladně utěsníme PU pěnou. Při lepení PU pěnou je nutné vše zajistit tak, aby PU pěna nevytlačila kanál a izolaci nad úroveň zdiva! Vrchní vrstva izolace musí zůstat cca 1,5 cm pod úrovní zdiva! Po vytvrzení PU pěny a jejím oříznutí provedeme přetažení stěrkou + 2x perlinkou s přesahem cca 15 cm na okolní zdivo.

Přívod přímo skrz stěnu

Pokud je krb či kamna přímo u obvodové stěny, je možné provést přívod přímo skrz stěnu. Stejně tak je nutné realizovat průchod obvodovou stěnou při provedení přívodu nad základovou deskou či ve stěně. Stěnu v potřebném místě provrtáme korunkovým vrtákem potřebného průměru a osadíme kruhové potrubí. Průchod potrubí zatěsníme PU nízkoexpanzní pěnou.

Přívod větrací šachtou komína

Přívod větrací šachtou komína je další z možností. Protože však větrací šachta komína není vůbec či je jen nedostatečně tepelně izolovaná, je lepší do šachty osadit plochý vzduchotechnický kanál a provést jeho zaizolování nehořlavou izolací z minerální vaty. Tím se stane stavba komína dost pracnou záležitostí. Bez tohoto opatření, tedy nasáváním vzduchu přímo z větrací šachty, vznikne dost výrazný tepelný most.

Dimenzování potrubí přívodu spalovacího vzduchu

Plocha průřezu potrubí musí být dostatečná. Při proudění v potrubí samozřejmě vznikají určité ztráty. Proto je důležité zvolit co nejkratší trasu přívodu. Abychom tedy byli schopni přívod vzduchu správně navrhnout, nabízí nám norma tabulku, ve které jsou stanoveny požadované plochy průřezu potrubí v závislosti na délce a přímosti potrubí. Pro jednotlivé úseky potrubí jsou definovány tzv. "jednotky". Postupujeme tak, že navrhneme trasu přívodu a jeho složení z jednotlivých dílů a následně sečteme jednotky odpovídající těmto dílům.

Příklad výpočtu: Krbová vložka Romotop HEAT 2g 59.50.01 má zezadu přírubu pro napojení na přívod vzduchu pro spalování o průměru 150 mm. Potrubí tvoří (ve směru od krbové vložky) tyto díly: krátký úsek hliníkového ohebného potrubí o průměru 150 mm, který tvoří koleno 90° (2 jednotky), následuje redukce 90° z kruhového potrubí na obdélníkové, kterou musíme opět započíst jako koleno 90° (2 jednotky), a potom 2,5 metru rovného potrubí (2,5 jednotky) a na konci ještě krycí vstupní mřížka na fasádu (asi 1 jednotka). Celkem 7,5 jednotek. Podle tabulky uvedené v normě pro nejbližší vyšší hodnotu (8 jednotek) a krbovou vložku o jmenovitém výkonu 7 kW, vychází požadovaná plocha průřezu potrubí 95 cm2.

Nejdříve si určíme vhodnou pozici, kde má kruhové potrubí vystupovat z podlahy tak, aby se nám dobře připojovalo na přírubu krbové vložky. Vyneseme si proto středovou osu budoucího ustavení krbové vložky a dále středovou osu potrubí. Potrubí se většinou umísťuje co nejvíce k zadní zdi tak, aby vystupovalo z podlahy za vložkou, ne pod vložkou. Musíme ale zároveň počítat s tím, že zeď za krbem budeme izolovat, a proto nesmí být potrubí úplně u zdi. Nakonec potrubí dle možností trochu vyspádujeme směrem od krbu ven, aby mohl odtékat případný kondenzát. Nyní je možné položit izolaci podlahy a vytvořit konečnou podlahu, například betonový potěr. Z čisté podlahy pak již vystupuje jen ohebné hliníkové potrubí.

Izolace stěn krbové komory

Dle české normy nesmí povrchová teplota stavebních konstrukcí přiléhajících ke krbu (např. zeď za krbem) působením krbu přesáhnout teplotu 85 °C (případně dle slovenské normy nesmí přesáhnout teplotu okolí o víc než 65 K). Zároveň ani nechceme, aby nám teplo z krbové komory unikalo do těchto přilehlých zdí.

Jedním z řešení, jak od sebe krbovou komoru a okolní zdi izolovat, je použít kombinaci izolace vhodné tloušťky a odvětrávané vzduchové mezery. Příslušné stěny krbové komory zhotovíme z tepelně-izolačního materiálu (obvykle z kalcium-silikátových nebo vermikulitových desek) tloušťky alespoň 40 mm a k tomu ještě navíc mezi těmito stěnami a přilehajícími zdmi vytvoříme odvětrávanou vzduchovou mezeru, alespoň 4 cm širokou.

Funkce odvětrávané vzduchové mezery je důležitá. Izolace totiž sice prostup tepla výrazně sníží, ale nezamezí mu úplně. A tak určité množství tepla projde až za izolační stěnu krbové komory. Pokud bychom toto teplo nikam neodváděli, hromadilo by se na rozhraní mezi stěnou komory a zdí a teplota na povrchu zdi by tak postupně rostla.

Postup: Nejdříve si na zeď naznačíme středovou osu krbu. Krb bude stát přesně pod vstupem do komínu, bude tedy v ose komínu. Abychom mezi zadní stěnou komory a zdí vytvořili vzduchovou mezeru (požadované šířky cca 4 cm), nařežeme z izolačních desek (tloušťky 40 mm) úzké pásy (šířky cca 10 cm), které nalepíme ve svislém směru na zeď (pro lepení pásů na zeď použijeme lepidlo pro dané izolační desky). A teprve až na tyto pásy budeme lepit izolační desky tvořící zadní stěnu krbové komory. Na tyto pásy se později budou lepit i obě boční stěny krbu, a proto je nalepíme po celé výšce krbu, od podlahy až po strop.

Zadní stěnu komory nalepíme do výšky stropu krbové komory. Abychom umožnili odvětrávání vzduchové mezery, vytvoříme při lepení zadní stěny dole u podlahy mezeru cca 50 mm.

Uvedený způsob odvětrání vzduchové mezery není bohužel v souladu s normou. Ta totiž uvádí, že "odvětrávaná vzduchová mezera nesmí být funkčně spojena s krbovou komorou", což v tomto případě není dodrženo - vzduch vstupuje do vzduchové mezery dole u podlahy z prostoru krbové komory. Obecně vzato je tento požadavek normy logický, neboť například u sálavého akumulačního krbu (s uzavřenou krbovou komorou) horký vzduch v komoře neustále cirkuluje, a tak i u podlahy komory jsou vysoké teploty (mimochodem u sálavého krbu musíme vždy izolovat i podlahu krbové komory). Řešení se vstupem vzduchu do odvětrávané mezery z krbové komory je u teplovzdušných krbů používané proto, že je "šikovně" skryto uvnitř komory. Pokud bychom chtěli vyhovět normě, museli bychom udělat zadní stěnu komory až k podlaze (bez vynechané mezery 5 cm) a tak zcela oddělit krbovou komoru od odvětrávané mezery. Potom bychom ale museli najít nějaký jiný způsob, jak vytvořit někde dole u podlahy místnosti z boku krbu vstupy vzduchu do odvětrávané mezery.

Doporučené vzdálenosti izolovaného potrubí

Při montáži tepelné izolace je důležité dodržovat doporučené vzdálenosti potrubí od stěn, stropů a dalších stavebních konstrukcí. Tyto vzdálenosti jsou stanoveny normami a výrobci izolace pro zajištění bezpečnosti a správné funkce.

Vzdálenosti od stavebních konstrukcí (orientační hodnoty)

Vzdálenosti izolovaných trubek od sebe (osové vzdálenosti)

Tyto vzdálenosti jsou orientační a vždy je třeba řídit se pokyny výrobce izolace a příslušnými normami.

Časté chyby při provádění tepelné izolace potrubí

Při provádění tepelněizolačních prací se bohužel často setkáváme s řadou chyb, které mohou snížit účinnost izolace a vést k tepelným ztrátám nebo jiným problémům.

1. Nesprávný výběr izolace: Použití izolace s velkým průměrem může vytvořit mezeru mezi trubkou a vnitřní stěnou izolace, čímž izolace neplní správně svou funkci.
2. Nedbalá práce: Nedbalou prací při izolování potrubí vznikají špatně zaizolované rozvody. Izolace není dotažena do konce, mezera u závěsů se mezi jednotlivými trubicemi nezaizoluje apod. K úniku tepla pak dochází po celé délce potrubí.
3. Poškození izolace vlhkostí: Pokud do izolace pronikne vlhkost, zhorší se některé vlastnosti tepelné izolace, v některých případech i více. Je důležité zajistit správný difuzní odpor proti vlhkosti.
4. Poškození izolace mechanicky: Izolace se může poškodit z venkovní (horní) strany, například při práci v instalačním kanále.
5. Nedostatečná teplotní odolnost: Pokud je teplota v drážce ve stěně vysoká, musí se pro tepelnou izolaci potrubí použít materiál, který odolá vyšší teplotě od kouřovodu. Nejen potrubí, ale také izolace musí mít možnost se v drážce volně pohybovat.
6. Tlak izolace na stěnu: Je-li drážka ve stěně úzká, může materiál izolace tlačit na omítku stěny, což může vést k vydutí stěny a narušení omítky či obkladu.
7. Nedostatečné zajištění izolace: Izolace, která není řádně přelepena nebo zajištěna sponkami, se může v průběhu času povolit. Potrubí je potom v některých místech zaizolované jen částečně.

Aby se předešlo těmto problémům, je třeba vždy použít správný tepelněizolační materiál a práce provádět pečlivě. Dále je třeba doporučit dodržování všech pokynů výrobců a hlavně pravidel bezpečnosti práce. I když je pro tepelnou izolaci potrubí na trhu dostatek materiálů, pracovníků se zkušenostmi při izolování potrubí, kteří by dovedli práci k dokonalosti, již ve všech firmách mnoho není. Vždy je vhodné svěřit práci kvalifikovaným a zkušeným pracovníkům.

tags: #vše #o #tepelné #izolaci #potrubí #krbu

Oblíbené příspěvky:

• Jak vybrat správný vrut pro dřevostavbu?
• Přečtěte si článek o polovalbových střechách
• Průvodce výběrem přívěsu pro stavební materiál
• Prevence požárů komínů
• Pracovní desky z technického kamene