Tepelná izolace ztužujícího pásu a správné postupy ve zdivu

Hlavním ze základních stavebních požadavků, který nikdo nezpochybňuje, je požadavek na mechanickou odolnost a stabilitu v průběhu celého životního cyklu staveb. Většině chyb ve zdivu se dá předejít správným postupem, ať už při návrhu nebo vlastním provádění. Některé z chyb se v praxi opakují dokonce tak často, že je už někdy jako chyby ani nevnímáme.

Změny v materiálech a představách o bydlení

Doba se nám mění. Změnily se jednak materiály - místo cihel plných nebo prvních cihel děrovaných CD, CDm nebo CD Týn s pevností cihel P7 až P25 vyzdívaných nejčastěji na vápenocementové malty, tu dnes máme cihly nejčastěji v pevnosti P8 a P10, rozměrově podstatně větší, s velkým procentem děrování a s vylehčeným cihlářským střepem. Současně se ale změnily i představy o bydlení. Dnešní rodinné domy jsou často velmi prostorné, nechceme se příliš svazovat, takže preferujeme volné dispozice, z čehož vyplývají velká rozpětí místností, s minimem vnitřních nosných zdí, chceme široká okna nebo i celé prosklené stěny. Navíc se ani nedodržuje zásada, že by nosné stěny měly probíhat od základu nad sebou přes všechna podlaží, často mají domy předsazená nebo naopak uskočená patra apod. Vždy je třeba pamatovat na to, že zdivo se skládá z cihel a malty. A není cihla jako cihla. Cihly se podle materiálu řadí ještě do několika skupin podle způsobu a procenta děrování. Proto je třeba při návrhu zděných stěn nebo pilířů používat “rozumné” kombinace cihel a malt. Hodně namáhané zděné pilíře navrhovat tedy např. Na výslednou (skutečnou) únosnost zdiva pak nemají vliv jen mechanické parametry těchto základních materiálů (cihel a malty), ale také jejich vzájemné uspořádání, tj. především správná převazba zdiva, a to proto, aby se stěna nebo zděný pilíř choval jako jeden nosný prvek. Vzájemná převazba cihel je daná normou ČSN EN 1996-1-1. Pro cihly o výšce h do 250 mm má být vzájemný přesah cihel ≥ 0,4 h nebo min. 40 mm (platí větší z hodnot). V dnešní době se na stavební trh dodávají ze sortimentu cihel pálených nejčastěji cihly broušené s výškou h = 249 mm a u těchto je tedy vzájemná převazba min. Pro snadné provádění je výhodné navrhovat půdorysnou dipozici v modulu 250 mm (alt. 125 mm), a to včetně polohy dveří a oken nebo velikosti vnitřních pilířů. Často se při návrhu ovšem zapomíná na fakt, že tento modul 250 mm se měří od vnitřního rohu zdiva. I proto výrobci pálených cihel vyrábějí tzv. Pokud je na stavbě nutné cihly řezat, pak se mají zásadně dělit pilou, nikoliv zednickým kladívkem či sekyrou apod. U cihel, které jsou upravovány řezem, nebo nejsou cihly těsně u sebe na sraz a na tzv. pero a drážku, je důležité svislou styčnou spáru mezi cihlami vyplnit maltou (svislé spáry do šířky 5 mm lze výjimečně vyplnit PU pěnou v případě technologie zdění na PU pěnu). Při zdění se nemají nikdy osazovat cihly svou řezanou stranou směrem do ostění stavebního otvoru, ale řezanou stranou cihel se mají „schovat“ dovnitř stěny nebo pilíře a v místě řezu mezi cihlami se promaltuje svislá spára. Pokud by v ostění zůstala cihla osazená svou řezanou stranou do líce, pak vlivem odstranění obvodového cihelného žebírka dojde k jejímu oslabení, a to zrovna v místě, kde je zvýšené svislé namáhání (např. U cihel broušených je nutné nanášet tenkovrstvé maltové lože podle technologických předpisů výrobce - zpravidla pomocí nanášecích válců. Nanášení tenkovrstvé malty malířskými nebo jinými válečky je určitě rychlejší, ale touto technologií zpracování malty nelze zajistit její správné nanesení jednak v dostatečném množství, ale i v požadované materiálové struktuře malty, a tak nelze při tomto způsobu nanášení malty zaručit takové pevnosti zdiva, kterou deklarují výrobci.

Prostorová tuhost a stabilita objektu

Dále je třeba při návrhu zajistit prostorovou tuhost a stabilitu celého objektu. Pokud má objekt tuhou stropní konstrukci, pak postačí obvodovou stěnu ztužit po délce příčnými stěnami tloušťky alespoň 250 mm ve vzdálenosti max. 25 m. Pokud ale strop není ve své rovině tuhý, pak by ztužení příčnými stěnami mělo být po max. 12,0 m. Tuhost objektu v tomto případě pak zajišťují ztužující věnce navrhnuté jako tzv. větrové nosníky. Obecně je známo, že u cihelného zdiva je možné vykonzolovat zdivo v šířce vyložení rovné 1/6 šířky cihly, avšak „podklady“ se rozchází v tom, zda jde o šířku širší nebo užší cihly. To ale neznamená, že nejde zdivo vykonzolovat více. Zde je již nutné ověřit statickým výpočtem, že je dostatečná únosnost styčné spáry zdiva v patě stěny. Nejslabší místo průřezu však zpravidla není „užší“ cihla v místě soklu, ale první „širší“ cihla. Tato cihla totiž musí zajistit roznesení vnitřních namáhání (z šířky X na šířku Y) a to ve své výšce - většinou 250 mm. Čím větší je excentricita vykonzolované stěny, tím dochází ke zvýšení mimostředného působení svislého zatížení, které v konečném důsledku snižuje výslednou únosnost v základové spáře (taženou část průřezu je nutné vyloučit ze započitatelné plochy průřezu stěny). Tento výpočet podle základů stavební mechaniky ale neumí zohlednit vnitřní namáhání v průřezu (zde přichází v úvahu hlavně smykové napětí v samotné cihle, které vzniká při rozdílných normálových (tj. tlakových) zatížení na horní a „užší“ spodní styčné spáře cihel). Ani v žádné normě není zatím stanovena metodika, jak by bylo možné toto vnitřní namáhání do statického výpočtu zahrnout. Čím větší vyložení (vykonzolování), tím samozřejmě větší namáhání, které lze zohlednit například snížením využití průřezu, aniž by na stavbě docházelo k nějakým statickým problémům, pokud bude zdivo přitíženo tuhou stropní konstrukcí (např. Ještě se nabízí i jiné technické řešení soklu a to využití plněných cihel v první řadě. Buď první řadu cihel vysypat přímo na stavbě polystyrenem nebo využít cihly již plněné z výroby. Pro zdivo z cihel FAMILY 50 toto provedení detailu při tepelně technickém posouzení na lineární činitel prostupu tepla vyhoví i doporučeným normativním hodnotám pro nízkoenergetické domy. V praxi se tento detail relativně často řeší a na stavbách tak nevznikají poruchy.

Optimalizace tepelněizolačních vlastností stěn

Každá obvodová stěna musí přenášet účinky od svislého zatížení a od bočního zatížení větrem. Na našem stavebním trhu se sice také vyskytují zděné obvodové stěny vícevrstvé, sendvičové nebo s nějakým typem obkladu, ale investor se většinou rozhoduje mezi dvěma základními variantami. Podle toho jakých tepelněizolačních vlastností (parametrů) požaduje uživatel dosáhnout, se navrhuje tloušťka stěny. U zdiva se zateplením při použití vápenopískových cihel s pevnostmi bloků P15 (P20) vyhoví někdy ze statického hlediska už tloušťka zdiva 175 mm (při stropní konstrukci tuhé ve své rovině). Pro obvodovou stěnu z pálených cihel děrovaných s pevností P8 (P10) nebo zděnou z pórobetonu se doporučuje optimální tloušťka zdiva 250 nebo 300 mm. Každé řešení i zvolený materiál má své výhody i nevýhody. Zjednodušeně se dá říci, že jednovrstvá konstrukce bez zateplení je jednodušší na provádění z důvodů omezení různých technologických procesů, což přináší při vlastním zdění minimalizaci chyb. U zdiva se zateplením je zase jednodušší řešení detailů po tepelně technické stránce.

Firma HELUZ doporučuje v místě uložení stropů na zdivo v místě styku vložit asfaltový pás pod i nad stropní konstrukci, a to z důvodů statických, tepelněizolačních a akustických. V případě jednovrstvého zdiva někdy dochází v tomto detailu ke „konfliktu“ mezi statiky a tepelnými techniky, jaká má být ideální tloušťka tepelné izolace v úrovni stropu. Pro tepelnětechnické posouzení je nejvýhodnější mít v tomto detailu co největší tloušťku tepelné izolace, z pohledu statiků by postačilo tak okolo 100 mm, protože větší tloušťky tepelné izolace mají již vliv na únosnost obvodového zdiva v hlavě a patě stěny (zvětšuje se excentricita reakce od uložení stropu a současně se zmenšuje zatěžovaná plocha).

Čtěte také: Produkty Isover pro zateplení

Maximální tloušťky tepelné izolace u zdiva HELUZ FAMILY

Např. pro rodinné domy (jedno a dvoupodlažní) byly vzájemným průnikem těchto oborů stanoveny u zdiva z cihel FAMILY maximální tloušťky tepelné izolace:

Typ zdiva Maximální tloušťka tepelné izolace
Zdivo z cihel FAMILY Podle statického a tepelnětechnického posouzení (např. 100 mm a více)

Plněné cihly FAMILY 25 2in1 jsou optimální cihly pro řešení detailů ve zdivu šířky 500 mm, kde se zde vhodně doplňuje jak jejich pevnost, tak i nízký součinitel prostupu tepla. V případě takovýchto větších tlouštěk tepelné izolace je samozřejmě potřebné statickým výpočtem ověřit únosnost zdiva v hlavě a patě s uvažováním „nezatížené“ plochy zdiva. Obecně je třeba v místě uložení překladů nebo průvlaků apod. posoudit v kontaktní ploše zdivo na napětí v soustředěném namáhání. Pokud zdivo nevyhoví, pak je třeba v místě uložení pod překlady nebo průvlaky apod. Ideální poloha pozednice je ze statického hlediska nejvhodnější za osou nadezdívky, blíž k vnitřnímu povrchu, neboť pak svislé zatížení od krovu bude přispívat ke stabilizaci nadezdívky. Pokud je to dispozičně možné, pak je výhodné také pozednici kotvit šikmými táhly (např. Omítnuté jednovrstvé zdivo je obecně nejosvědčenější a jedna z nejtrvanlivějších povrchových úprav zdiva. I omítek je dnes ale velmi mnoho druhů.

Význam tepelné izolace pro komfort a úspory

Zajištění správné teploty uvnitř budov výrazně ovlivňuje komfort našeho života. Tepelná izolace nám však umožňuje nejen udržet teplo v našich domovech během podzimního a zimního období. Přispívá také ke snížení hluku, ochraně životního prostředí a úsporám na topných systémech. Dnes se seznámíte s výhodami jednotlivých tepelně izolačních materiálů. Tepelná izolace je termín používaný ve stavebnictví pro odhad schopnosti jednotlivých materiálů udržet teplo uvnitř budov. Nejčastěji používanými opatřeními jsou v tomto případě součinitel prostupu tepla a tepelné vodivosti. Jejich hodnoty by měly být co nejnižší (pro nejlepší tepelnou izolaci). Důležitá je také úroveň tepelného odporu, ale v takovém případě existuje inverzní vztah. Čím vyšší odpor, tím lépe. Abyste předešli chybám, můžete použít kalkulačky tepelné izolace dostupné na internetu. Schopnost zastavit tepelné ztráty lze odhadnout u většiny stavebních a konstrukčních prvků. Patří sem střechy, stěny, podlahy, okna a dveře, jejichž těsnost má významný vliv na tepelnou izolaci místnosti. Tepelně izolační materiály ve stavebnictví mají proto zásadní význam v každé fázi prací. Než se seznámíte s vlastnostmi oblíbených výrobků používaných k tepelné izolaci základů, střech a podlah, všimněte si, že se počítají i suroviny používané při stavbě, jako je dřevo a beton. Kvalitní tepelná izolace je důležitá nejen v obytných budovách, ale také v továrnách, pracovištích, kancelářských budovách a skladech. Udržování vhodné teploty umožňuje zachovat vlastnosti jednotlivých produktů (zejména v potravinářském, lékařském a kosmetickém průmyslu) a požadovanou efektivitu práce. Tepelněizolační materiály navíc nejčastěji pomáhají udržovat zvukovou izolaci, která také ovlivňuje náš každodenní komfort. Každý z nich ovlivňuje úroveň zadržování tepla v budově a má specifické aplikace. V některých případech může být vnější tepelná izolace stěn budovy nemožná. V takovém případě by měla být použita vnitřní izolace. Tepelná izolace je účinná pouze tehdy, je-li správně instalována. Proto je nepřípustné aplikovat tepelnou izolaci na znečištěné nebo vlhké povrchy. Pokud použijeme vrstvenou izolaci, platí podobné zásady: sterilní podmínky a kvalitní materiály zajistí nejlepší tepelnou izolaci.

Materiály pro tepelnou izolaci

Izolační pás K-FLEX ST

Tepelně izolační K‑FLEX ST pás je nejběžněji používaným materiálem na bázi syntetického kaučuku (s uzavřenou buněčnou strukturou) vhodným pro civilní i průmyslové aplikace, které vyžadují použití izolačního materiálu, a to především pro izolování potrubí větších průměrů, armatur, akumulačních nádob a nádrží chlazení, rozvodů vody topení, ale i klimatizací a VZT kanálů. Materiál velmi efektivně zabraňuje riziku kondenzace a minimalizuje energetické ztráty. Použití je možné v teplotním rozsahu od -198°C do 110°C (do 85°C pro variantu se samolepicí vrstvou). Pro aplikace pod -40°C nás vždy kontaktujte pro více informací! Pás K‑Flex ST je černá, nenasákavá a trvale elastomerní izolace. Oproti vláknitým materiálům například z minerální vaty nebo polyesterové vláknité izolace si své perfektní parotěsné a izolační vlastnosti zachovává po celou dobu životnosti. Proto je díky těmto svým vlastnostem vhodný především pro realizace tepelné izolace chladových rozvodů. Mimo to se pás ST skvěle uplatňuje i v ostatních aplikacích jako tepelná izolace bojlerů, výměníků, akumulačních nádob nebo potrubních rozvodů vody a topení pro udržení optimální požadované teploty média s rozsahem od ‑40°C až do +85°C. Izolační pásy ST dodáváme v široké škále provedení a povrchových úprav podle potřeb zákazníka. Kromě standardního využití jako tepelné izolace je tento pás také běžně využíván jako výborná akustická izolace pro útlum hluku. Snadná montáž velkoplošných dílů umožňuje snížení nákladů na pracovní síly. Pro průmyslové aplikace je materiál K‑FLEX ST možné použít pro teplotní rozsah až ‑198°C. Speciální provedení pásu K‑FLEX DUCT KRAFT - samolepicího pásu o šířce 1,5 m s povrchovou úpravou vyztužené hliníkové fólie KRAFT vhodné pro izolování vzduchotechnických kanálů (VZT čtyřhranné kanály i kruhové spiro rozvody).

Tepelná izolace Thermobase PUR

Tepelná izoláce Thermobase PUR je na bázi tvrdého samozhášivého polyuretanu. Na spodní straně je asfaltová vrstva, která umožňuje lepší adhezi k podkladu (stávající asfaltová izolace). Na vrchní straně je nakašírovaný modifikovaný asfaltový pás se skelnou nebo polyesterovou nosnou vložkou. Kašírovaný pás má po stranách přesahy. Přetavením dosáhneme kompaktní podkladní hydroizolační vrstvu. Na kašírovaný pás je možné celoplošně natavovat asfaltové izolační pásy. Thermobase PUR se dodává v tloušťce od 30 do 80mm a šířce 1 m.

Čtěte také: klíč k úsporným stavbám

Izolace spodních staveb proti vlhkosti, vodě a radonu

Izolace spodních staveb proti vlhkosti, vodě a radonu v našich klimatických podmínkách vychází ze situace dané stavby (hydrogeologických podmínek staveniště) - z jejího půdorysu, umístění v terénu a také v neposlední řadě na výsledku radonového měření. Izolační systémy pro izolace proti zemní vlhkosti a proti tlakové vodě jsou různé, s odlišnými nároky na jejich vlastnosti. V případě izolace proti radonu jsou nároky na ochranu staveb také jiné. Kvalitativní požadavky na hydroizolaci jsou nejvyšší v případě zakládání pod hladinou spodní vody, kde je nepropustné podloží. Ochrana proti pronikání radioaktivních plynů z podloží se stala předmětem základního výzkumu firmy INDEX S.p.A. Asfaltové izolační pásy ELASTOCENE, EXTENSA FIL, FLEXTER TESTUDO a HELASTA jsou elastomerické a jsou vhodné v nejnáročnějších podmínkách. Životnost a funkčnost hydroizolačního souvrství závisí na správném návrhu, zpracování a použití izolačních materiálů. Navrhujeme špičkové asfaltové izolační pásy pro hydroizolaci střech jako finální vrstvy, mezivrstvy a podkladní vrstvy.

Další oblíbené izolační materiály

  • Polystyrenová pěna: Je vyrobena z polystyrenu a vyznačuje se relativně nízkým součinitelem tepelné vodivosti. Jako izolační materiál se používá ve formě desek nebo granulí.
  • PUR pěny: Inovativní technologie nám umožňují použití ve formě tradičních nebo stříkaných PUR pěn. Vyznačuje se velmi nízkým součinitelem tepelné vodivosti a je odolný vůči vlhkosti. Polyuretan je také lehký, což umožňuje jeho snadné zpracování. Zároveň je odolný a účinný. PUR pěny jsou univerzální produkty používané k izolaci různých povrchů. Skupina PCC je jedním z největších výrobců polyuretanových systémů, které se vyznačují vysokou kvalitou. Produkty dostupné v nabídce skupiny jsou neustále podrobovány testům, aby byla zajištěna nejvyšší kvalita výkonových parametrů a bezpečnosti.
  • Tepelně izolační desky PIR: Umožňují např.: tepelnou izolaci základů, podlah, střech a stěn. Desky PIR dostupné v sortimentu PCC Group lze použít v obytných a průmyslových objektech.
  • Samolepící tepelná izolace: Tepelně izolační rohože lze použít např. v podkroví, kde zabrání nejen tepelným ztrátám, ale i nadměrnému vytápění místnosti.
  • FONOSTOP TILE: Multifunkční samolepící akustický izolační materiál pro přímou aplikaci na podlahy pro tlumení kročejů.

Jak vybrat správnou tepelnou izolaci

Výběr správné tepelné izolace je velmi důležitý. Abyste předešli chybám, je nejlepší poradit se s odborníkem, např. stavebním specialistou, interiérovým designérem nebo výrobcem tepelně izolačních materiálů. Můžete také analyzovat podmínky ve vaší budově nebo okolí. Bude užitečné určit úroveň vlhkosti, sluneční záření a typ půdy. Vyplatí se podívat i na výhody jednotlivých stavebních materiálů. Ekologická vlna nebo snad osvědčený pěnový polystyren? Většina zákazníků v současnosti používá PUR pěny, které neabsorbují vlhkost, jsou stabilní, všestranné a odolné proti poškození. Ať už zvolíte jakýkoli typ tepelně izolačního materiálu, vsaďte na tu nejvyšší kvalitu. Tepelná izolace základů, střech, stěn, podlah a dalších prvků je aspekt, který nelze podceňovat! Je to mnohem víc než náš tepelný komfort.

Zateplení a zpevnění základů má významný vliv na úroveň tepelné izolace celého objektu. Taková opatření navíc chrání stěny před praskáním, ztrátou vzduchotěsnosti a plísní. Typ použité tepelné izolace by měl záviset na specifičnosti staveniště a celého okolí. Tepelnou izolaci lze instalovat jak při výstavbě, tak při následné rekonstrukci. Čím dříve však o izolačních materiálech uvažujeme, tím lépe. Tímto způsobem učiníme náš dům energeticky účinným a snížíme naše účty.

Čtěte také: Zvýšení tepelného komfortu v podkroví

tags: #tepelna #izolace #ztuzujiciho #pasu

Oblíbené příspěvky: