Textilní omítka: Moderní řešení pro atraktivní a funkční interiér

Textilní omítka, často označovaná také jako tekuté tapety, představuje inovativní řešení pro úpravu stěn a jiných interiérových povrchů. Jedná se o druh omítky obsahující textilní vlákna, která propůjčí stěnám atraktivní vzhled a řadu funkčních vlastností. V tomto článku se podrobně podíváme na složení, výhody, aplikaci a údržbu textilních omítek, a také se dotkneme souvisejícího materiálu, textilního betonu.

Co je to textilní omítka (tekuté tapety)?

Zřejmě vás bude zajímat, o co se vlastně jedná. Můžete se setkat s různými názvy a v podstatě je to skvělá textilní omítka, která přináší řadu výhod. Nebojte, nebudete na zeď nanášet textil, jedná se o tekuté tapety. Možná to ve vás vyvolalo zvědavost a pokládáte si otázku, proč vlastně tekuté tapety, kde koupit tyto poklady, které navíc vynikají skvělou izolací. Nehledě na to, že perfektně vyniknou a přinesou jisté oživení.

Tekuté tapety na stěnu či je lze aplikovat na jakýkoli pevný povrch v interiéru, jsou složeny z přírodních vláken, převážně bavlněných. Dále nechybí vodou rozpustné lepidlo, čímž vznikne tekutá plastická tapeta. Samozřejmě příměsí jsou další prvky, což umožňuje široký výběr produktu.

Textilní omítky se vyrábějí z bavlny, hedvábí, lnu, celulózy, minerálních látek a zušlechťujících přísad slídy nebo saténu či flitrů. Tekutou složku představuje vodou ředitelné lepidlo na akrylátové bázi. Suchá směs je zdravotně a ekologicky nezávadná a má řadu kvalit.

Výhody a vlastnosti textilní omítky

Textilní omítka nejen pěkně vypadá, ale interiér i zateplí a zlepší akustiku. Má antistatické vlastnosti, proto se v ní prach neusazuje. Vzhledově působí colortap velmi efektně, s nádechem tepla a exkluzivity. Výhodou je předně to, že aplikovat je můžete klidně sami, jelikož postup je velmi snadný a zvládne ho každý. Levné tekuté tapety se prodávají jako suchá směs, která se podle návodu zředí vodou a dobře promíchá. Poté se nanáší plastovým hladítkem na místa, která chcete zvelebit. Colortapem zakryjete drobné praskliny a nerovnosti podkladu, colortap je pružný.

Čtěte také: Zpevnění materiálů sklem

Textilní omítky se vyrábějí v široké škále barev, vzorů, povrchů. Barevná rozmanitost závisí od barvy textilní složky, struktura se dosahuje přidáním vláken lnu, viskózy či flitrů. Pokud vám nevyhovuje odstín, můžete ji natřít nátěrem dle vlastního výběru. Můžete ji nanášet na jakýkoli rovný podklad od stěn a stropů až po beton, sádrokarton, dřevo, kov. Dokonce s ní můžete vylepšit vzhled starého umakartového jádra.

Textilní omítka není totéž, co textilní tapeta. Nanést je můžete prakticky na jakýkoli rovný či téměř nehrbolatý podklad, od stěn a stropů až po beton, sádrokarton, keramiku, dřevěné či překližkové šatní skříně nebo i kovový povrch. Neměly by se ovšem nacházet tam, kde by mohly přicházet do styku s vodou, nebo kde se vyskytuje nadměrné množství vzdušné vlhkosti a par (například v koupelnách nebo na vnějších stěnách domů). Pokud byste se však přece jen rozhodli tapety například do koupelny umístit, doporučujeme je přetřít speciálním lakem na tapety.

Aplikace a opravy textilních omítek

Textilní omítky se nanášejí v dvou až třímilimetrové vrstvě. (Pro porovnání uvádíme, že se většina odlišných tapet nanáší pouze ve vrstvě jednomilimetrové.) Proto mají textilní omítky schopnost snadno zakrýt i rozličné menší nerovnosti na podkladovém povrchu, například praskliny, spáry a podobně. Nanášení textilních omítek se na první pohled nemusí zdát zrovna lehké, měl by ho však zvládnout i naprostý laik. Nejprve je nutné zbavit stěny vícevrstvých starých nátěrů, případně odstranit tapety či jiný starý pokryv. Stěnu také musíme zbavit vlhkosti, mastnoty, nečistot a prachu. Povrch podkladu by měl být pevný a nesavý. Jsou-li na stěnách praskliny, které textilní omítka nezakryje (praskliny od 2 až 3 mm), je nutné je vyplnit a přetáhnout sádrou.

Další postup lze srovnat třeba s nátěry různých interiérových doplňků ze železa. Stěny musíme nejprve opatřit základovým nátěrem. Nejvhodnější je pro tento účel bílá interiérová barva a ani nemusíme hledět na souměrnost podkladového nátěru (nevadí nám zde například takzvaní kocouři), jelikož podklad se stejně ještě překryje právě textilní omítkou (tapetou). Bílý podklad pouze sjednocuje, zároveň však zakryje vše potřebné a po nanesení textilní omítky není vidět. Nemůže se tak stát, že by pod textilní omítkou prosvítala původní malba. Podklad nechte následně velmi dobře zaschnout.

Jakmile jsou stěny připravené a hlavně suché, můžeme začít se samotným interiérovým omítáním textilní omítkou. Ta se vždy rozmíchává ve vodě, s přihlédnutím k instrukcím výrobce (každé balení předpokládá přesně určený objem vody). Pro nanesení rozmíchané textilní omítky je ideální plochý tupý nástroj, nejlépe plastová špachtle. Následně se plocha upraví speciálním válečkem (ten lze zakoupit společně s balením omítky) nebo hladítkem. Vrstva by měla mít po úpravě válečkem tloušťku 2 až 3 mm a jedno balení má pak ve vrstvě silné 2 mm vydatnost 5 m². Nanesený materiál zasychá do 24 hodin, s vlastní prací tedy nemusíme příliš spěchat. Možné nerovnosti povrchu, které se při postupném zasychání začnou objevovat, se snadno opraví (inkriminované místo se důkladně navlhčí a opět upraví). Textilní omítka se snadno udržuje a je možné ji i lokálně opravit.

Čtěte také: Komplexní ochrana s 65 cm PVC rukavicemi

Textilní omítka se nanáší v dvou až třímilimetrové vrstvě. Suchá směs se rozmíchá s určeným množstvím vody. Hmotu můžete nanášet stěrkou, válečkem nebo nástřikem. V případě poškození je možné poškozenou část vyjmout a nahradit novým materiálem, aniž by oprava byla viditelná. Textilní omítka není náročná na aplikaci, ba dokonce zábavná. Nemusíte stěhovat ani zakrývat nábytek jako při malování.

Údržba textilní omítky

Textilní omítka se udržuje snadno. Díky tomu, že má antistatické vlastnosti odpuzuje prach a nedává šanci ani cigaretovému kouři. V rámci úklidu ji můžete vysát, pročesat jemným kartáčem nebo přetřít vlhkým hadrem. Při běžném provozu tedy není potřeba žádná údržba.

Textilní beton (TRC)

Zatímco textilní omítka se zaměřuje na interiérové povrchy, textilní beton (TRC) představuje inovativní řešení v oblasti stavebnictví. Tento článek představuje textilní beton jako inovativní řešení pro subtilní betonové konstrukce, kde by kvůli normovým požadavkům na krytí ocelové výztuže nebylo možné dosáhnout tak tenkých prvků při zachování požadovaných pevnostních parametrů. Jedná se o kombinaci technických textilií a jemnozrnného vysokohodnotného (popř. ultra vysokohodnotného) betonu.

Textilní beton značený zkratkou TRC z anglického názvu Textile Reinforced Concrete, je poměrně nový kompozitní materiál, který vznikl na konci devadesátých let v německých výzkumných centrech při univerzitách v Aachenu a Drážďanech. Dnes je rozšířen po celém světě. Stejně tak, jako je v klasickém železobetonu kombinována pevnost betonu v tlaku a pevnost oceli v tahu, je u TRC kombinována vysoká tlaková pevnost betonu v kombinaci s vysokou tahovou pevností textilních vláken. Takto vzniklý kompozit je schopen snížit tloušťku požadované konstrukce na minimum, čímž nabízí nové architektonické možnosti, ušetří náklady za přepravu, šetří spotřebu primárních zdrojů a v některých případech může jeho použití vést k celkově environmentálně příznivějšímu řešení.

Výhody TRC oproti železobetonu

TRC má i oproti železobetonu mnohé výhody. Jednou z nejdůležitějších je, že oproti klasické ocelové výztuži zde odpadá starost s korozí. Není tudíž nutné dodržet normou předepsané několikacentimetrové krytí výztuže a právě proto dovolí tento kompozit vytvářet prvky s velmi malou tloušťkou dokonce v řádech milimetrů. Použití technických textilií, které jsou umístěny v hlavním směru namáhání kompozitu, vede k daleko vyšší účinnosti ve srovnání s použitím volně rozmístěných krátkých vláken v běžně známém sklovláknobetonu.

Čtěte také: Složení venkovní omítky

Materiály a použití TRC

Pro vyztužování TRC betonu jsou používána vlákna z různých druhů materiálů. Vhodné jsou nekorozivní materiály s velkou pevností a s vysokým modulem pružnosti. Mezi nejpoužívanější patří alkalivzdorné sklo, uhlík, aramid či čedič. Rovingy (svazky několika vláken) se zpracovávají na netkané, tkané či různě pletené textilie s 2D, 3D nebo dokonce s cylindrickou strukturou. Pro prvky z textilního betonu se používá speciální tekutý jemnozrnný beton, který má oproti běžnému betonu některé vlastnosti výrazně vylepšené. Jedná se o tzv. vysokohodnotný beton a značíme ho zkratkou HPC, která vychází z anglického názvu High Performance Concrete. V některých případech, kde se dostáváme na opravdu vysoké hodnoty pevností, tento beton řadíme do třídy ultravysokohodnotných betonů (UHPC).

Dříve bylo TRC používáno převážně na zesilování stávajících konstrukcí či na skořepiny. Později si však našel uplatnění ve všech možných odvětvích, kde je potřeba subtilnosti. Nejčastější využití má textilní beton pro zesilování stávajících konstrukcí, skořepiny, fasády, městský mobiliář, betonový nábytek nebo různé designové prvky. Jedná se o nový moderní materiál, který umožňuje daleko větší tvůrčí svobodu při navrhování betonových konstrukcí. Tvary, které byly za použití běžného železobetonu nemyslitelné, jsou nyní reálné s použitím výztuže textilní.

Přehled dalších typů omítek

Každá omítka má určité vlastnosti, které ji charakterizují a předurčují její použití. Výběr omítek je dnes široký. Níže uvádíme srovnávací tabulku některých populárních typů omítek:

tags: #textilní #omítka #informace

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce tmelením a těsněním
• Fasádní obklady ze dřeva
• Palubky pro exteriér i interiér
• Návod na slepice z polystyrenu
• Výběr pojezdového betonu do garáže