Komplexní průvodce tonováním a ochranou dřeva

Natírání dřeva není jen o estetickém vylepšení povrchu, ale také o jeho ochraně před vlivy prostředí, opotřebením a škůdci. Aby dřevo dlouho vydrželo a zachovalo si svůj původní vzhled, je důležité zvolit správný druh nátěru a pečlivě jej aplikovat.

Proč je potřeba dřevo ošetřit?

Dřevo je zajímavý, z ekologického hlediska přírodní obnovitelný materiál, který má řadu předností, ale při jeho užití a ochraně nátěry musíme být velmi opatrní. Důvodů je celá řada: dřevo dobře vypadá, jeho využití souzní se současným akcentem udržitelnosti (patří mezi obnovitelné zdroje) a také má - při správném ošetření - výbornou trvanlivost.

Během roku je dřevo vystaveno suchu, vlhkosti a větru, hlubokým mrazům i tropickým teplotám - a také bombardování slunečních UV paprsků. Dřevo je hygroskopický materiál a obsah vody v něm závisí na okolní vlhkosti vzduchu. S obsahem vody se mění objem dřeva a dochází k sesychání a praskání, nebo naopak k bobtnání dřevěných bloků. Praskliny pak vytvářejí bránu pro vstup vody i škůdců. Pokud je obsah vody ve dřevě větší než 20 %, stává se atraktivním materiálem pro škůdce z rostlinné i živočišné říše. Póry na povrchu dřeva jsou pěkné, ale zároveň mohou představovat bránu pro vstup vody, pokud nejsou řádně ošetřeny. Lignin jako pojivová složka dřeva obsahuje v molekule aromatické kruhy, které vlivem UV záření degradují a dochází k odhalování celulózových vláken a ztrátě soudržnosti. To vše vede k jeho postupnému zčernání a k vyšisování barvy. Aby dřevo nečernalo a neměnilo barvu, je potřeba jej ošetřit ochranným nátěrem.

Výběr správného nátěru

Při výběru správného nátěru je zásadní zvážit, zda se jedná o dřevo v interiéru či v exteriéru, jelikož v tomto bodě už se liší jejich ochrana. Zatímco pro venkovní dřevo jsou nezbytné ochranné nátěry odolné vůči vlhkosti, UV záření a škůdcům, v interiéru chráníme dřevo převážně před opotřebením a případně proti vlhkosti. Na trhu naleznete hned několik typů ochranných nátěrů. V první řadě je třeba posoudit, zda chceme zachovat původní barvu a vzhled dřeva, tj. aby dřevo i dále působilo jako přírodní, ničím neošetřený materiál.

Lazury

Lazury jsou už dlouhodobě jeden z nejoblíbenějších způsobů ochrany dřeva. Lazura vytvoří hydrofobní film na dřevě, který nepropouští vodu a zároveň dřevo „dýchá“. Pokud je lazura kvalitní, vydrží ve skvělém stavu i po dlouhou dobu - proto se lazurami nejčastěji natírá venkovní dřevo, ale lze natírat i dřevo v interiéru. Jejich další výjimečnou vlastností je, že lazura vytváří na dřevu tenkou, poloprůhlednou vrstvu, která zvýrazňuje přirozenou kresbu dřeva. To znamená, že textura dřeva zůstává viditelná i po aplikaci, což vítá velká většina zákazníků. Životnost pigmentované alkydové je 3 až 5 let a u lazur na bázi speciálních alkydů s UV absorbéry je to i více než 10 let. Výhodou syntetických lazur je snadná opravitelnost degradovaných nátěrů bez nutnosti broušení nebo jiného odstraňování starého nátěrového filmu, nevýhodou je, že se nátěry musí obnovovat asi jednou za 3 až 5 let, u pravé olejové lazury ještě častěji - obvykle každý rok.

Čtěte také: Druhy nátěrů pro dřevo v interiéru

Vodou ředitelné lazury na bázi akrylátových disperzí mají vyšší odolnost proti UV záření, a tedy vůči degradaci, ale často dochází k jejich praskání a odlupování, zvláště při nedostatečné vrstvě nátěrů. Jejich obnova je pracná, protože popraskaný nátěr je třeba obrousit, a to u akrylátů není jednoduché, protože při broušení měknou a zalepují brusný papír. Rozpouštědlové lazury, jako je známý Luxol nebo analogické hmoty, penetrují hluboko do dřeva a na povrchu nevytvářejí žádný nebo jen slabý film. Jsou na bázi alkydových pryskyřic nebo směsí alkydů a olejů, degradují postupně bez odlupování a po uplynutí doby životnosti stačí nátěr po očištění přetřít.

Oleje

Oleje, narozdíl od lazur, poskytují hloubkovou ochranu dřeva. Využívají se převážně k natírání dřeva v interiéru, ale i v exteriéru má své využití. Jeho velkou nevýhodou je, že venkovní dřevo nechrání před UV zářením a tak může postupem času dojít k šednutí dřeva. Také se musí častěji nátěr obnovovat než je tomu u lazur a celkově natřené dřevo olejem daleko pomaleji schne. Oleje však dodávají dřevu bohatý vzhled a podtrhují jeho přirozenou barvu a strukturu. Povrch dřeva po aplikaci oleje působí saténově a zůstává přirozený na dotek, což oceníte například u nábytku nebo podlah. Životnost bezbarvé čistě olejové lazury je několik měsíců, pigmentované je asi jeden rok.

Alternativou olejových lazur jsou speciálně upravené oleje, které je možné ředit vodou. Takové oleje po odpaření vody pronikají hluboko do dřeva. Na zahradní nábytek se často používají různé oleje, jako je například teakový.

Laky a Barvy

Laky jsou naopak bezbarvé, ale dodávají dřevu tvrdý a nádherný lesk, který chrání dřevo před mechanickým opotřebením. Lak / barva vytvoří povrchovou ochranu, ale narozdíl od lazur dřevo po nátěru nedýchá. Na jednu stranu zanechá povrch hladký a čistý, na druhou stranu je zde riziko, že se někde v nátěru vytvoří prasklinka, přes kterou se dostane voda dovnitř. Jelikož je zde povrch uzavřený a voda se neodpařuje, může dřevo začít pučet a lak / barva se začne odlupovat. Toto je jeden z důvodů, proč se tento druh ochrany využívá spíše v interiéru.

Barva je neprůhledná, což je její přednost, kterou využijete například pokud chcete zakrýt nějaké nedokonalosti na dřevě. U dřevěných schodů z měkkých dřevin vystavených povětrnosti i extrémnímu oděru je slabý nátěr lakem naprosto nedostatečný a nevhodný.

Čtěte také: Nátěr pro OSB desky na podlahu

Vosky

Vosk je jedna z přírodních variant ochrany vašeho dřeva. Vosky tvoří povrchovou vrstvu na dřevě a tak poskytují přirozený, matný nebo saténový vzhled - zajišťují ochranu a zanechávají dřevo příjemné na dotek. Nejčastěji se dřevo lakuje voskem včelím, karnaubským nebo kandelilovým. Stejně jako oleje, vosky odpuzují vodu, ale neposkytují tak silnou ochranu jako laky nebo oleje. Jelikož nejsou vhodné pro povrchy vystavené intenzivnímu opotřebení nebo venkovním podmínkám.

Fotokatalytický nátěr

Co do míry poskytované ochrany vychází ze srovnání nejlépe fotokatalytický nátěr. Nátěr FN NANO Wood obsahuje nanočástice oxidu titaničitého (ve formě suspenze, tedy pevných částeček rozptýlených ve vodě). Ty se po ozáření slunečními UV paprsky aktivují (jev fotokatalýzy) a všechny organické látky, se kterými přijdou do styku, přemění na oxid uhličitý, vodu a minerální zbytky. I proto se tento funkční nátěr označuje jako samočistící - skutečně dokáže pročistit vzduch např. v interiéru. Fotokatalytický nátěr bez problémů aplikujete i na dřevěné povrchy natřené barevnou lazurou. Přípravek má zároveň vysokou propustnost vzduchu a vlhkosti. Fotokatalytický nátěr aktivně likviduje organické látky a mikroorganismy, které dřevěnou hmotu poškozují. V interiéru navíc také čistí vzduch od zápachu a kouře.

Příprava dřeva před nátěrem

Než začnete s natíráním, ujistěte se, že je dřevo čisté a suché. Ochranné nátěry se nanášejí výhradně na suché, zarovnané a nečistot zbavené dřevo. Aby fotokatalytický nátěr dobře držel, je třeba z dřeva odstranit mastnotu a pryskyřice (u jehličnanů), resp. třísloviny (listnáče). K tomu vám dobře poslouží obyčejné ředidlo.

1. Odstranění starých nátěrů a nečistot: Nejprve povrch zbavte staré barvy a nečistot pomocí odstraňovače starých nátěrů a brusky, škrabkou nebo brusným papírem (použijte hrubost papíru kolem 120-150). Pokud je dřevo nové, lehce jej přebruste, aby se odstranily jemné třísky a otevřely póry pro lepší přilnavost nátěru. Řezivo je třeba obrousit dohladka postupně brusným papírem zrnitosti 60 až 120. Je-li povrch ohoblovaný, je velmi hladký a měl by se lehce přebrousit brusným papírem zrnitosti 120, aby došlo k dostatečnému zakotvení nátěrových hmot.
2. Oprava vrypů a prasklin: Případné vrypy či pukliny ve struktuře opravte polyesterovým tmelem, který dobře odolává venkovním podmínkám. Sáhněte po tmelu stejné barvy - fotokatalytický nátěr je relativně průhledný. Zvláštní pozornost je třeba věnovat příčným řezům, kde dochází k vytrhání vláken a zvětšení pórovitosti. Příčný řez je třeba dokonale vybrousit a ošetřit vhodným prostředkem na řezné a čelní plochy, který chrání dřevo před pronikáním vlhkosti.
3. Zarovnání povrchu: Poté povrch dřeva postupně zarovnejte několika smirkovými papíry se zvyšující se zrnitostí.
4. Penetrační činidlo: Posledním krokem před nátěrem je aplikace penetračního činidla. Pro dosažení dlouhotrvajícího výsledku je dobré použít penetrační základ, který zlepší přilnavost vrchního nátěru a sníží spotřebu barvy. Penetrační roztok obsahuje často také tzv. impregnaci, která se vsákne hlouběji do dřeva a zlepšuje tak přilnavost vrchního nátěru. Sjednotí vlastnosti dřevěného podkladu a umožní bezproblémové přilnutí funkčního nátěru.

Ať již zvolíme pro nátěry dřevěných výrobků systém vodou ředitelný nebo rozpouštědlový, pigmentovaný nátěr nebo lazuru, musí být první nátěr proveden vhodným napouštědlem s obsahem fungicidních i insekticidních látek, které proniká do hloubky, impregnuje vrchní vrstvu dřeva, zpevňuje ji a chrání dřevo před napadení houbami, plísněmi, škůdci z živočišné říše i před vlivy povětrnosti při lokálním poškození vrchního nátěru. Rozpouštědlová napouštědla jsou výhodnější, protože pronikají do hloubky až několika milimetrů, zatímco částice vodou ředitelných disperzí s velikostí 40 až 150 nm zůstávají na povrchu, protože velikost pórů dřeva je v jednotkách nm. Po zaschnutí napouštědla je třeba povrch lehce přebrousit, aby se odstranila vztyčená dřevní vlákna.

Aplikace nátěru

Před aplikací ochranný nátěr důkladně promíchejte, aby se nanočástice rovnoměrně rozptýlily. Na dřevěný povrch naneste nátěr štětcem, válečkem nebo stříkací pistolí. Pro lepší odolnost doporučujeme nanést alespoň dvě vrstvy barvy. U fotokatalytického nátěru naneste ve třech vrstvách. Mezi jednotlivými nánosy vždy alespoň hodinu vyčkejte, než suspenze uschne a nanočástice se k podkladu důkladně přichytí. Mezi jednotlivými vrstvami nechte barvu hlavně dobře zaschnout a povrch lehce přebruste jemným brusným papírem.

Čtěte také: Doporučení pro ekologické nátěry

Důležité zásady při natírání

• Tloušťka nátěru: Potřebná tloušťka suché vrstvy musí být i na hranách. Toho lze dosáhnout, mají-li hrany zaoblení o poloměru minimálně 3 mm. Na ostrých hranách je zvláště při nátěru štětcem tloušťka podstatně menší a dochází tam k průniku vody a selhaní nátěrů. U nátěrů oken a jiných předmětů akrylátovou silnovrstvou lazurou by nátěrový systém jako celek měl mít minimální tloušťku suché vrstvy 100 µm a neměl by zásadně překračovat maximální tloušťku 150 µm. U vrstev větších tlouštěk je ohrožena potřebná schopnost difuze vodních par nátěrovým filmem a může dojít ke vzniku puchýřů nebo k odloupnutí nátěru. U tenkovrstvých vodou ředitelných lazur je minimální tloušťka asi 75 µm, což představuje alespoň tři dobře provedené nátěry.
• Sklon ploch: Pro dosažení plynulého odtékání vody z ploch musí být všechny plochy zešikmené nejméně pod úhlem 15°. Tato zásada je často opomíjena u konstrukcí pergol s vodorovnými trámy, ale také u rovně zaříznutých plotových latí.
• Spojovací materiál: Pokud jsou latě po natření upevňovány na rám vruty nebo šrouby, měly by být otvory vyvrtány předem a opatřeny nátěrem, jinak v jejich okolí dojde brzy vlivem průniku vody k odlupování nátěru. Spojovací materiál by měl být alespoň pozinkovaný, nejlépe nerezový. Větší investice do nerezových šroubů se jistě vyplatí, protože ani pozinkované šrouby na povětrnosti nevydrží dlouho a stékající pramínek rezavé vody znehodnotí estetický dojem. Před montáží by měly být nátěry dostatečně zaschlé.
• Lepení spojů: Případné spoje, pokud jsou lepené, musí být slepeny vodovzdorným lepidlem zátěžové skupiny D3 a řádně utěsněny.
• Obklady a suky: Další důležitá věc při nátěru dřevěných obkladů je, aby tloušťka vrstvy na venkovní straně nebyla větší než na straně vnitřní. Často jsou obklady natírány pouze z venkovní strany, což vždy vede k deformaci palubek. I při správně provedeném nátěru palubek lazurou se nevyhneme problémům na povrchu suků, které získávají světlejší odstín díky pronikání smůly ze suků na povrch nátěru.
• Dřeviny s velkými póry: Specifický problém může nastat u dřevin s velkými otevřenými póry, jako je např. dub nebo meranti. Pokud používáme vodou ředitelný systém, je třeba po penetraci a přebroušení povrchu aplikovat tzv. plnič pórů, který díky speciálnímu složení tyto „dutinky“ obalí a vyplní.

Specifika pro různé typy dřeva a použití

Dřevo má samo o sobě skvělou odolnost vůči okolním vlivům. Čím je dřevo tvrdší, tím je odolnější. Jsou tu dokonce i druhy dřeva, která nevyžadují žádnou naši ochranu, jako je například akát či mahagon.

Exteriérové dřevo

Venkovní obklady a jiné předměty, kde se požaduje dlouhá životnost, by měly být zhotoveny z prken (palubek) z jádrového dřeva dostatečné tloušťky. Pro dřevěné výrobky vystavené povětrnosti i mechanickému namáhání jako jsou schody, a hlavně terasy je nejlépe zvolit tropické dřeviny s vysokým obsahem pryskyřic jako je teak, meranti, cedr, merbau, dahoma, mahagon a další s vysokou hustotu 700 až 1150 kg/m³ (dub má 620-670 kg/m³) nebo české listnaté dřevo buk, dub nebo akát, který má hustotu 760 kg/m³ a patří mezi nejkvalitnější české dřeviny. Vysoká hustota zaručuje, že dřevo není nasákavé, dlouhodobě odolává povětrnostním vlivům, dešti, sněhu, silnému slunečnímu záření i mrazu. Všechny druhy tropických dřevin jsou pro použití v exteriéru tzv. „bezúdržbové“ (bez povrchové úpravy nebo hloubkové impregnace). Důsledkem UV záření je ztráta původní barvy povrchu způsobená světlem a klimatickými vlivy. Po několika týdnech a měsících se vytvoří stříbrošedá patina, která může být esteticky zajímavá.

Při expozici natřených dřevěných předmětů na venkovní povětrnosti dochází vlivem UV záření k degradaci nátěrů. Stupeň degradace závisí na jejich orientaci ke světové straně. Největší ozáření je na jižní straně, menší na západní a východní straně a minimální dopad UV záření je na severní straně. Na zastíněných nebo sporadicky osluněných místech na severní straně na nás číhá jiná nepříjemnost, a to v podobě růstu řas a mechů, protože zde dochází zároveň k nejdelšímu ovlhčení ploch. Preventivní ochrana není možná, protože moderní barvy s fotoaktivními pigmenty ve stínu nefungují a organické biocidy přidané do barvy se časem vyplaví. Nezbývá než zakoupit zelenou nebo modrou skalici (pozor, je toxická, a zvláště nebezpečná pro vodní organismy, zejména bezobratlé), roztokem napadený nátěr postříkat a po zaschnutí okartáčovat.

Samostatnou kapitolou jsou opravné nátěry dřevěných výrobků vystavených povětrnosti, jako jsou chaty, štíty domů, terasy, balkony, zábradlí a samozřejmě okna všeho druhu. Jednou z nejčastějších chyb je nátěr dřevěného štítu nebo obkladů bezbarvým lakem nebo bezbarvou lazurou. Dřevo pak není dostatečně chráněno před UV zářením a dochází k jeho degradaci a odlupování nátěru. Odstranění zbytků laku je pak obtížné. Opravné nátěry oken, prováděné většinou pigmentovanými barvami, je náročný proces. Nejdůležitější věc je začít s opravou včas, a to jakmile se projeví první odlupování nátěrů. Odhalené dřevo rychle degraduje, stává se pórovitější a méně soudržné, protože přírodní „pojivo dřeva“ (lignin) bylo zničeno. Při opravných nátěrech musí být tato vrchní šedá degradovaná vrstva kompletně odstraněna (obroušena nebo oškrabána až na žluté zdravé dřevo). Pokud je takto degradovaný povrch natřen, dochází zaručeně k selhání nátěrů a jejich odlupování. Degradovaná vrstva dřeva je navíc silně porézní a zadržuje velké množství vody. Zadržená voda se musí po obroušení nechat odpařit, tak aby obsah vody ve dřevě byl 8 až 14 %, jinak se nové nátěry při ozáření sluncem odloupnou vlivem vznikající vodní páry. Nejvíce bývají postiženy spodní části oken.

Podlahy a vysoce namáhané plochy

K nejvíce namáhaným dřevěným výrobkům patří pochůzné plochy, jako jsou podlahy, terasy nebo schody. V tomto případě musí být nátěr flexibilní s vysokou odolností proti abrazi i proti poškrábání. Je třeba také uvážit vhodnost nátěru jako takového. Požadované vlastnosti nátěru samozřejmě závisí na stupni mechanického namáhání. Jinak budeme natírat dřevěnou podlahu na chatě, kde chceme, aby byl její vzhled příjemný pro oko a namáhání je minimální, a jinak palubovku v tělocvičně, kde se hrají vrcholové míčové hry nebo florbal. Pokud v tomto případě ušetříme a použijeme levný akrylátový nebo akryluretanový lak místo kvalitního dvoukomponentního uretanového, pravděpodobně se nevyhneme reklamaci. Velké starosti mohou způsobit i rozmary počasí v kombinaci s nevhodným užitím málo pružného nátěru s nízkou odolností proti úderu. Dřevěné podlahy potřebují svou péči, kterou zajistí nejen údržbový set, ale je třeba podlahu i nalakovat například tvrdým voskovým olejem.

Přehled typů nátěrů a jejich vlastností

tags: #tonovanci #nater #dreva #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vše o dveřích aut: Od designu po údržbu
• výhody strojních fasádních omítek
• Moderní interiér s korkovým obkladem
• Výhody dřevěného hřebenu
• Typy a vlastnosti spárovacích hmot pro kámen