Vedení plynových trubek v polystyrenovém zateplení fasády: pravidla a řešení

Zateplení fasády je uceleným souborem činností, které na sebe navazují a společně tvoří zateplovací systém. Při těchto pracích se často řeší otázka, jakým způsobem správně vést plynové potrubí, zejména pokud má být skryto pod vrstvou polystyrenu. Tato problematika vyvolává mnoho diskusí mezi projektanty, revizními techniky, stavebními úřady a samotnými stavebníky, jelikož se v minulosti na různých místech uplatňovaly odlišné výklady platných norem a předpisů.

Příprava podkladu pro zateplení a vedení potrubí

Správně připravené podkladové zdivo pro lepení fasádního polystyrenu musí být čisté, suché a zbavené všech nečistot a mastnoty. Důležitá je soudržnost podkladu, který musí být dostatečně rovný. Každá nerovnost bude omezením při dalších pracích na zateplení. Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem. Penetrační nátěr sjednotí savost zdiva a zajistí lepší přilnavost lepícího tmelu. S přípravou podkladu souvisí i odstranění všech prvků, které na nové fasádě nebudou, nebo brání v zateplovacích pracích.

Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládácí LOS lišty. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišta se na zdivo montuje s pomocí natloukacích hmoždinek. Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu. K vyrovnání nerovností zdiva slouží vymezovací podložky. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády.

Lepení a kotvení polystyrenu

Lepení polystyrenu vždy začíná od zakládací lišty směrem nahoru. Vždy se začíná od nároží stěny, kde je nutné dodržet dostatečný přesah (minimálně jako je použitá tloušťka izolace) pro správné provázání s další stranou domu. Takto zabráníte proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem. Dalším důvodem je dodržení rozmístění tmelu pro následné kotvení talířovou hmoždinkou. Talířová hmoždinka musí při kotvení procházet právě skrze lepící tmel. Fasádní tmel vždy volte dle zvoleného polystyrenu. Další možností je lepení izolantu na montážní pěnu. Lepení pěnou šetří čas a je méně náročné. Zde jsou ale opravdu vysoké nároky na rovný podklad.

Fasádní desky se po nalepení kotví fasádní talířovou hmoždinkou. Izolační deska se vždy kotví v rozích po obvodu desky a v ploše v místech, kde byl aplikován lepící tmel (buchty). Nejprve se do polystyrenu vyfrézuje otvor 2 cm v místě, kde bude talířová hmoždinka. Talířovou hmoždinky následně nasadíme do předvrtaného otvoru a AKU šroubovákem dotáhneme. Na pevně zakotvenou hmoždinku nasadíme fasádní EPS zátku. Počet hmoždinek na 1 m2 fasády se liší dle použitého izolantu, zdiva a hmoždinky. Vždy je dobré toto konzultovat s dodavatelem zateplovacího systému.

Čtěte také: Detaily o vysokotlakých betonových trubkách

Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat. Fasádní desky mají už z výroby určité procento tolerance v rovinnosti. Proto dochází po nalepení desek ke vzniku malých spár a škvír. Spáry do dvou 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou, která je na to určená. Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje.

Použití lišt a profilů je důležité pro stabilní a funkční založení zateplovacího systému, zpevnění všech rohů a koutů fasády, správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu, správný odvod vody z povrchu fasády, dilataci větších ploch fasády a eliminaci prasklin v kritických místech fasády.

Výztužná vrstva a finální omítka

Výztužná vrstva, lidově nazývaná také "STĚRKA", je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina “Perlinka”. Lepicí hmota se nanáší nerezovým hladítkem s velikostí zubů 10 x 10 mm. Do takto naneseného tmelu vložíme ve směru shora dolů armovací tkaninu. Vzájemný přesah pásů musí být nejméně 100 mm (na tkanině barevně znázorněno).

Po správně vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Tyto nátěry jsou probarvené do stejného nebo podobného odstínu jako následná finální omítka. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky. Fasádních omítek je celá řada a výběr je dobré vždy konzultovat s dodavatelem zateplení. Pro správné a vzhledově pěkné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu.

Vedení plynového potrubí v zateplení - normy a praxe

Otázka vedení plynového potrubí v polystyrenovém zateplení je předmětem častých dotazů a sporů. Zákaz použití plastových materiálů pro rozvod plynu uvnitř budov je stanoven ve vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb., par. 46, odst. 2. Zde se uvádí, že systémy z vícevrstvých trubek byly certifikovány předními evropskými zkušebnami a i v České republice byl tento systém certifikován autorizovanou osobou č. 224 ITC Zlín.

Čtěte také: Průvodce frézováním pro stavebníky

Podle TPG 704 01 je za podmínky provedení polystyrenu tak, že nevznikne dutý prostor, možno tudy vést potrubí. Je-li plynovod veden nepřístupnými místy, je nutno opatřit vyšší ochranou proti korozi, například zesílenou izolací. Lze také aplikovat pro případy vedení plynovodu pod omítkou - zvýšená ochrana proti korozi (třívrstvý nátěr, asfaltová nebo plastová izolace). Zmíněno je, že potrubí se nesmí vést v místech, kde by bylo vystaveno mechanickému namáhání, popřípadě poškození, koroznímu nebo teplotnímu působení.

Klíčové normy a jejich výklad

  • ČSN 33 2000-5-54ed. 3 - Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení - Uzemnění a ochranné vodiče:

    542.2.6 Uzemňovací soustava nesmí spoléhat na kovové potrubí pro hořlavé kapaliny nebo plyny. S jeho délkou v zemi se z hlediska dimenzování zemniče nesmí uvažovat. POZNÁMKA Tento požadavek však nevylučuje ochranné pospojování těchto potrubí pomocí hlavní uzemňovací přípojnice (541.3.9), aby se vyhovělo IEC 60364-4-41.

  • ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 - Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti - Ochrana před úrazem elektrickým proudem:

    411.3.1.2 Ochranné pospojování V každé budově musejí být vstupující kovové části, které jsou náchylné přivést nebezpečný rozdíl potenciálů a které nejsou součástí elektrické instalace, spojeny s hlavní uzemňovací svorkou (resp. ochrannou přípojnicí) vodiči ochranného pospojování; mezi příklady takových kovových částí mohou patřit: - kovová potrubí zajišťující napájení budovy např. plynem, vodou, systémy dálkového vytápění; - konstrukční cizí vodivé části; - přístupná konstrukční výztuž betonu. Jsou-li takové části přiváděny do budovy zvenku, musí být pospojovány, pokud možno co nejblíže k místu, kde vstupují do budovy. Kovová potrubí vstupující do budovy, jež mají na svém vstupu izolační vložku, s ochranným pospojováním spojena být nemusí.

  • Vyhláška č. 137/1998 Sb., § 46, odst. 2 a 3:

    Ustanovení § 46, odst. 2 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu neumožňuje použít pro vnitřní rozvody plynu materiálů z plastů. Používání vícevrstvých trubek PEX-Al-PEX je v České republice schváleno autorizovanou osobou č. 224 ITC Zlín. Současně platná evropská norma, EN 1775 „Zásobování plynem - Plynovody v budovách - Nejvyšší provozní tlak ≤ 5 bar - Provozní požadavky“, použití těchto materiálů umožňuje.

    Požadavek § 46, odst. 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb. se s ohledem na znění § 46, odst. 2 této vyhlášky týká rozvodů plynu vně budov, tj. plynovodních přípojek nebo vnějšího domovního plynovodu, nikoli plynovodu vedeného uvnitř budov.

    Čtěte také: Technické normy pro izolaci trubek

  • ČSN EN 1775 „Zásobování plynem - Plynovody v budovách - Nejvyšší provozní tlak ≤ 5 bar - Provozní požadavky“:

    Uvnitř budov nesmí být pro rozvod plynu použito materiálu z plastu podle § 46 vyhlášky č. 137/1998 Sb. ČSN EN 1775 „Zásobování plynem - Plynovody v budovách - Nejvyšší provozní tlak ≤ 5 bar - Provozní požadavky“ použití vícevrstvých trubek umožňuje, neboť čl. 5.1.4.1 c) stanoví ochranu plynovodu ochranným materiálem, který mu umožní odolávat po určitou dobu vysokým teplotám. Z tohoto článku tedy vyplývá, že rozvod plynu se musí posuzovat jako systém.

  • ČSN 73 0802 „Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty“, ČSN 73 0804 „Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty“:

    Rozvodná potrubí a jejich příslušenství, sloužící k rozvodu hořlavých látek (např. plynů a kapalin) pro technická a technologická zařízení stavebních objektů, musí být z nehořlavých hmot. Hliníkové trubky opatřené z vnitřní i vnější strany vrstvou zesíťovaného polyetylenu podle mého názoru splňují požadavek ČSN 73 0802, čl. 11.1.2 (resp. ČSN 73 0804, čl. 12.2.2.3).

Doporučení pro vedení plynového potrubí v zateplení

Když je plynové potrubí vedeno v drážce zvenku a následně zateplováno polystyrenem, dochází často k otázkám ohledně vzniku dutin a rizika hromadění plynu z případných netěsností. Revizní technici a stavební úřady se mohou lišit v názorech.

Podle názoru Ing. Štefana Hlaváče (RT PZ, TNS a K4) je možné vést plynové potrubí v polystyrenu za podmínky, že nevznikne dutý prostor. V případě, že je plynovod veden nepřístupnými místy, je nutné ho opatřit vyšší ochranou proti korozi, například zesílenou izolací (třívrstvý nátěr, asfaltová nebo plastová izolace). Z důvodu možného hromadění ucházejícího plynu v konstrukci a také korozi měděných trubek dnešními maltami se doporučuje používat chráničky.

Instalatéři často doporučují trubku zaizolovat mirelonovou izolací a zakrýt ji ocelovým úhelníkem proti případnému budoucímu vrtání do fasády a jejímu narušení. Vše by mělo být samozřejmě skryto pod fasádou. Mirelonová izolace se používá i kvůli ochraně před elektrochemickou korozí. Pokud trubka vede dutým prostorem, například pod podhledem, musí být zajištěno odvětrání a přístup čerstvého vzduchu do prostoru. Jako chráničky mohou sloužit elektrikářské tvrdé (plastové) i ohebné chráničky, ale ideální by byly měděné.

Přívod zemního plynu k domu může být realizován rourou s asfaltovým obalem o minimální tloušťce 5 mm. Malta s mědí plynových trubek nesmí přijít do styku, je fakt, že dnešní malty "narvané chemií" to korodují. Proto je důležité, aby bylo potrubí v lepidle, cementovém. Souhlasím, že nesmí být malta, hlavně vápenná. Podle "klempířské" ČSN měď a cement (Fe) může být, když je ještě ošetřeno barvou, je to OK.

Samozřejmě, pokud je zateplení jen náznak (slabá vrstva), může být dilatace a případná trhlinka v lepidle. V tak malé trhlince se ale neudělá množství dutin, které by eventuálně hrozilo hromadění plynu. Stejně tak by se dalo hovořit v případě průchodu přes zeď, když je trubka v chráničce. Tam taky vznikne prostor-dutina, která je však uzavřena, aby nikde nenechala táhnout dovnitř chlad.

Moderní technologie - vícevrstvé trubky

Na 8. ročníku školení GAS 2006 byl představen připravovaný nový systém rozvodu zemního plynu z vícevrstvých trubek v budovách. Systémy vícevrstvých trubek pro vnitřní rozvody plynu jsou již řadu let využívány v některých evropských zemích (např. Nizozemsko, Belgie, Německo, Itálie). V České republice ve využívání těchto systémů brání zejména nejasná interpretace ustanovení vyhl. č. 137/1998 Sb., které zakazuje použití plastových trubek k rozvodu plynu.

Podle Ing. Horáčka, toto ustanovení vyhlášky zakazuje pouze použití plastových trubek k rozvodu plynu v budovách, nikoliv však vícevrstvých trubek definovaných v normě ISO 17484-1:2006. Dále brání nasazení těchto systémů aplikace některých požadavků požárních norem. Navrhovaná technická pravidla TPG 704 03 - Domovní plynovody z vícevrstvých trubek. Navrhování a stavba, mají řešit tyto problémy.

Výrobce trubek povoluje jejich použití v rozmezí teplot -20 °C až +60 °C. Cílem protipožárních předpisů je zabránit vzniku požáru, a pokud už k jeho vzniku dojde, omezit na minimum podmínky pro šíření požáru, zvyšování jeho intenzity nebo vzniku toxických nebo jinak nebezpečných látek. K tomu je v příslušných předpisech stanoven soubor požadavků, které vycházejí zejména z hodnocení rizik. Používání nehořlavých materiálů pro zhotovování rozvodu plynu v budovách patří mezi opatření pasivní.

TPG 704 03 splňují požadavky na instalaci protipožárních armatur, které uzavírají automaticky průtok plynu, dojde-li v okolním prostředí ke zvýšení teploty v místě jejího umístění na 100 °C (tolerance -5 °C). Tyto armatury musí odolávat teplotě 925 °C po dobu 60 minut při provozním tlaku 5,0 bar, což splňuje požadavek přílohy A ČSN EN 1775. Toto řešení je z hlediska požární bezpečnosti na nesrovnatelně vyšší úrovni, než je uzavření domovního plynovodu pomocí ručně ovládaného uzávěru.

Přehled typů potrubí a jejich vlastností

Pro lepší přehlednost níže uvádíme srovnání různých typů plynových potrubí a jejich klíčových vlastností relevantních pro vedení v zateplení fasády.

Typ potrubí Materiál Použití v zateplení Odolnost proti korozi Teplotní odolnost Požární bezpečnost
Ocelové (černé) Ocel Doporučeno v chráničce, zvýšená ochrana proti korozi Nutná ochrana (nátěr, izolace) Do 50 °C (dle starších norem), hliník 660 °C (pro vícevrstvé) Nehořlavé
Poplastované ocelové Ocel s plastovým povlakem Doporučeno v chráničce, zvýšená ochrana proti korozi Zvýšená díky plastovému povlaku Do 50 °C Nehořlavé
Měděné Měď Nutná ochrana před kontaktem s maltou (chránička) Náchylné na korozi s dnešními maltami Interval tavení od 630 °C (pájení) Nehořlavé, ale nutné protipožární armatury
Vícevrstvé (PEX-Al-PEX) Zesíťovaný polyetylen-hliník-zesíťovaný polyetylen Lze použít dle TPG 704 03 Vysoká, díky vrstvám polyetylenu -20 °C až +60 °C (výrobce), jádro hliníku 660 °C Splňuje požadavky ČSN EN 1775, nutné protipožární armatury

Krytí přípojky v zemi by mělo být 0,8 - 1,2 m. Při uložení potrubí do chráničky a se souhlasem plynárenského podniku až 0,25 m. Krytí nesmí být větší než 1,5 m (bez souhlasu plynárenského podniku).

tags: #trubky #od #plynu #v #polystyrenu #pravidla

Oblíbené příspěvky: