Současná architektura víceúčelových staveb v menších obcích

Kvalitní moderní architektura není pouze doménou velkých měst, ale stále častěji zdobí i menší města a obce. Současnou architekturou rozumíme moderní stavitelství, které využívá aktuální jazyk a klade důraz na přirozené začlenění stavby do krajiny či kontextu místa. Důraz je kladen i na využívání ekologických a tradičních materiálů pro daný region.

Tento pozitivní vliv současné architektury na českou vesnici a její život je podrobně popsán například v nové knize "Možnosti vesnice" od Michaely Hečkové a Matěje Chabery. Dalším významným projektem je kniha "20 000" a s ní spojená výstava a konference "Architektura mimo centra", které se zaměřují na unikátní stavby v sídlech s maximálním počtem 20 tisíc obyvatel.

Transformace venkova a role urbanismu

Vesnice, jako urbánní útvar a socioekonomická jednotka, je bezesporu mnohem staršího data než města. Funkce vesnice se po tisíciletí neměnila, zajišťovala bydlení, práci a obživu. Stylová podobnost vesnických staveb byla dána přírodními podmínkami, způsobem života a hospodaření, a také působením místních řemeslníků.

V 19. století s příchodem industrializace se funkce vesnice a způsob života v ní začaly výrazně měnit. Nastalo vysídlování obyvatel do měst a pokles významu zemědělství. Paradoxně však došlo i k opačnému pohybu, kdy ve vesnicích vznikala letní a rekreační sídla pro městské obyvatele. Tradiční venkovská hospodářství ztrácela svou ekonomickou funkci.

Český venkov prošel několika specifickými změnami, především po druhé světové válce kolektivizací zemědělství. Ta urychlila industrializaci a změnila vlastnické vztahy k půdě. Důsledkem bylo snížení kulturní úrovně obyvatel a pokles řemeslné úrovně stavebních firem, jak charakterizuje Ing. arch. Soukromý majetek ztratil na přechodnou dobu svou hodnotu, což se odrazilo na jeho stavu a údržbě. S tím přišla i potřeba občanské vybavenosti, takže se v rámci "Akce Z" budovaly nové samoobsluhy, kulturní domy a tělocvičny. Tyto stavby často neodpovídaly venkovskému prostředí.

Čtěte také: hranice percentilu pro studium Architektury pozemních staveb na VUT

Po roce 1989 došlo k další skokové změně s obnovením vlastnických vztahů. Oživila se malovýroba a řemeslné dílny. Devadesátá léta přinesla stavební horečku, kdy se stavělo na orné půdě v pravoúhlých uličních sítích. Nové venkovské domy často nemají nic společného s původní funkcí vesnice a závislost obyvatel na zemědělství je prakticky nulová. Vznikala "urbánní kaše", která se objevuje i v odlehlejších obcích.

Dalším specifickým vlivem na tuzemský venkov jsou strukturální fondy Evropské unie. Ty sice napomohly realizaci potřebných záměrů, ale často byly směřovány i do projektů, které se vymykají historickému, sociálnímu a krajinnému kontextu. Minimální hodnota dotovaných projektů byla často příliš vysoká pro malé obce, což vedlo k vytváření velkorysých projektů společensko-kulturních center a nutnosti spojování obcí pro získání dotací.

Význam koncepčního přístupu

V celé řadě publikací a projektů se bohužel nezaregistroval žádný koncepční urbanistický přístup k vybraným obcím. Chybí schematické mapy obcí s vyznačením „dobré“ architektury. V Česku se sice často mluví o urbanismu jako o stěžejním prvku pro rozvoj obce, ale stále se zapomíná urbanismus řešit - tedy vyřešit rozvržení jednotlivých staveb, které utváří strukturu obce. Prostor mezi jednotlivými budovami provokuje interakci a vzájemnou sounáležitost či nevraživost. Není zde představován prostor, který utváří trvalou stopu vesnice.

Tomáš Dubský, starosta obce Vysočina, zdůrazňuje význam vzhledu obce a ochranu přírody. Jejich obec, složená ze čtyř místních částí, z nichž dvě jsou památkově chráněny a nachází se v chráněné krajinné oblasti, si nechala vypracovat "Projektovou studii veřejných přírodních ploch obce Vysočina". Tato dlouhodobá koncepční práce již přinesla několik výstupů, včetně rekonstrukce čekárny v Možděnici, která získala ocenění Zlatá cihla.

Luboš Pokorný, starosta obce Krásná u Aše, vnímá urbanismus jako obor, který řeší souvztažnosti mezi jednotlivými funkčními celky obce, jejich vzájemné logické uspořádání, propojení, rozvoj a návaznost intravilánu na extravilán. V Krásné se snaží o vyvážený rozvoj a zachování původních staveb, které rekonstruují a hledají pro ně nové využití. Podařilo se jim provést kompletní přestavbu bývalého vojenského areálu na bytový dům, mateřskou školu a zázemí pro dobrovolné hasiče. Vznikla nová náves a střelnice byla revitalizována na dětské hřiště a přírodní zahradu. Obec připravuje i výstavbu domu pro seniory, který by měl ctít venkovský prostor a poskytnout komfortní bydlení.

Čtěte také: Architektura české renesance

Role architektů a osvěta veřejnosti

Adam Gebrian, architekt, teoretik a propagátor architektury, zastává názor, že vkus veřejnosti se zlepšuje opakováním. Cestování a konfrontace s různými prostředími přispívají ke zvyšování zájmu o architekturu. Zdůrazňuje, že velký problém je, že drtivá většina staveb kolem nás nepochází od architektů, a to i přesto, že stavební inženýři a architekti mají v Česku téměř stejné pravomoci. Mnoho lidí si navíc myslí, že architekti dělají jen "velkolepé věci" a obávají se nákladů na jejich služby.

Gebrian doporučuje kontaktovat více architektů, jejichž práce zaujala, a domluvit si konzultace. Tyto úvodní schůzky, byť placené, mohou klientům poskytnout cenné informace a pomoci se rozhodnout. Důležitá je realizace. Lidé často netuší, co taková služba stojí.

Pro každého architekta je důležitá realizace. Lidé netuší, co taková služba stojí. Na to není žádný standardizovaný sazebník. Lidé se bojí už jen vstoupit do kontaktu s architektem, protože mají pocit, že pak už z toho nebudou moci vystoupit. Adam Gebrian doporučuje: zavolejte třem architektům, jejichž práce vás zaujala, objednejte se k nim na návštěvu, řekněte, co byste chtěli, nechte si od nich říct, co dělají oni, případně spolu navštivte váš pozemek. Za tohle jim určitě něco zaplaťte, ale žádné dramatické peníze, tady se bavíme o hodinách naceněných normální sazbou. Takhle utratíte relativně drobné a budete vědět mnohem víc, než víte teď. A pak se můžete rozhodnout, jestli vám to stojí za to. Můj táta architekt vždycky říkal: Kdyby lidi platili za službu architekta až úplně na konci, až když nakoupili všechen materiál, cihly, vápno a maltu, tak by jim ta služba tak drahá nepřipadala. Často je to tak, že čím víc peněz, tím horší vkus. A také častokrát čím víc peněz, tím víc si myslíte, že to musí být podle vás. Ale opravdu skvělí architekti mají svou integritu a nejsou ochotní dělat věci jen proto, že to po nich někdo chce, když si myslí, že to nedává žádný smysl.

Inspirativní příklady a výzvy

Kniha "20 000" představuje portréty 20 míst ve 20 městech a obcích, které nepřesahují 20 tisíc obyvatel. Za těmito projekty stojí přední architektonická studia často ve spolupráci se zadavatelem či vedením obce. Mezi představenými stavbami najdeme například:

• hřbitov v Dolních Břežanech,
• obchod s potravinami v Trojanovicích,
• kostel v Sazovicích,
• sportovní halu Na Chrupavce v Líbeznicích,
• humpoleckou galerii 8smička,
• lounský prvorepublikový salonek,
• novolhotskou stromovou kapli.

Kniha "20 000" zdůrazňuje význam "hybatelů architektury" - starostů, investorů a kulturních organizátorů, kteří se zasazují o kvalitní stavby. Starosta Trojanovic, Jiří Novotný, je citován slovy: "Architektura by se měla dostat i do tak banálních prostorů, jako je obchod. Proč bychom za pěknou architekturou měli někam jezdit? Je lepší v ní přece žít."

Čtěte také: trendy v moderní architektuře a velkoformátové dlažby

Další projekt, "Architektura mimo centra", prezentuje 109 vybraných staveb dokončených v letech 1990 až 2013, včetně obnovy kláštera trapistů v Novém Dvoře od Johna Pawsona nebo krytého bazénu v Litomyšli od studia DRNH. Tento projekt vyzdvihuje investory, bez nichž se nic kloudného nepostaví.

Jedním z nejúspěšnějších příkladů v Česku je Litomyšl, kde existuje "Litomyšlský architektonický manuál" s databází stovek staveb z 20. a 21. století. Také Trojanovice v Beskydech jsou příkladem skvělé spolupráce mezi starostou a architektem, kde vznikla nová obecní hospoda, šatna fotbalového hřiště, hasičárna a samoobsluha.

Nedávno byly natáčeny reportáže v Máslovicích, nejmenší obci v ČR, která uspořádala architektonickou soutěž. Tyto příklady dokazují, že dobrého výsledku se dá dosáhnout tak, že se najde dobrý architekt a naváže se s ním porozumění. „Dobrého výsledku se dá dosáhnout tak, že najdete dobrého architekta a porozumíte si spolu. Když spolu vytvoříte vztah, vznikne něco unikátního," říká Adam Gebrian.

Budoucnost venkovské architektury

S ohledem na současné trendy se očekává velký vzmach lidí, kteří kreativním způsobem zachází se starými věcmi a doplňují je o nové vrstvy. Adam Gebrian tvrdí, že většina věcí, které považuje za skvělé, jsou rekonstrukce. "Kdybych byl drsný, řeknu, že žádná novostavba nemůže být tak dobrá, jako když se podaří rekonstrukce. Čas se prostě nedá ničím nahradit."

Naprostá většina toho, co potřebujeme, je v Česku už dávno postavena. Na webu Prázdnédomy.cz najdeme velké množství nevyužívaných nebo špatně využívaných objektů. To je rezerva, se kterou neuvěřitelným způsobem plýtváme. Rekonstrukce jsou však náročné a vyžadují architekty s mimořádnými schopnostmi. Mnozí odpovědní lidé si však mylně myslí, že na rekonstrukci není potřeba architekt.

Tabulka níže ilustruje různé typy staveb a specializace firem, které se podílejí na jejich realizaci, což zdůrazňuje komplexnost stavebního sektoru a potřebu odborného přístupu.

tags: #soucasna #architektura #viceucelovych #staveb #v #mensich

Oblíbené příspěvky:

• Moderní designová stěrka
• Lezení a bouldering v Petrohradě a okolí
• Přečtěte si více o efektivním dodatečném zateplování staveb
• využití lehkého betonu při rekonstrukci
• Jak zajistit zdravý domov bez ftalátů