Architektura Velké Moravy: Od dřevěných svatyní po kamenné chrámy

Malý průvodce dějinami architektury, jenž se zabývá dějinami architektury na území naší republiky, je rozdělen na dvě základní části. První část, Předrománská architektura, obsahuje výklad o vývoji architektury na Velké Moravě, se zaměřením na lokality Mikulčice, Pohansko a Staré Město.

Vladimír Vavřínek, jehož slova vítají návštěvníky webu moraviamagna.cz, trefně poznamenal: „Kdyby byly brány v úvahu jen její politické dějiny, zůstala by Velká Morava pouze drobnou historickou epizodou na východním pomezí franské říše, která by v historických příručkách byla maximálně zmíněna jednou či dvěma větami.“ Kolem existence Velké Moravy je dodnes mnoho dohadů a záhad, zejména pak o době před rokem 830 a následně době po roce 907.

Počátky velkomoravské architektury

V době Velké Moravy se začaly na centrálních hradištích stavět kamenné svatostánky. Předpokládá se, že první tzv. iroskotští misionáři přicházející do prostoru nad Dunajem si přinášeli jednoduché skládací oltáře. Pravděpodobně němým dokladem jejich aktivit jsou terčíky z oltáře nalezené na hradišti Bojná na Slovensku. Po zániku avarského kaganátu koncem 8. století se oblast Moravy dostala do zorného pole misionářů ze Salzburku, Pasova a Aquileje. Později byly budovány jednoduché dřevěné svatyně, jejichž existence se však velmi těžko prokazuje. Takto provedené stavby nalézáme v oblasti franské říše a také v Zalaváru, sídle knížete Pribiny a Kocela na břehu Blatenského jezera.

Po určitém, blíže nezjistitelném časovém intervalu, byly postaveny kostely z kamene. Určit, zda na některých lokalitách se stavěly přímo pevné svatostánky, buď na zeleném drnu, anebo v místech pohanských kultišť, bude velmi obtížné stanovit. Mnohé budovy byly bohatě zdobeny freskami, jejichž zlomky se dochovaly, takže základní informace o jejich existenci jsou k dispozici.

Archeologické lokality a nálezy

Zbytky velkomoravských chrámů se podařilo zatím objevit na mocenských centrech v oblasti Uherského Hradiště, mikulčických Valů a na Pohansku u Břeclavi. Kámen na jejich stavbu se dovážel z Malých Karpat.

Čtěte také: Zakládání staveb: Nové normy a technologie

Staré Město a Veligrad

Ač zatím není odborníky doloženo, kde ležela velkomoravská metropole, bájný Veligrad, Staré Město je jedním z míst, jejichž historie se dává do souvislosti s existencí nejvýznamnějšího sídliště Velké Moravy. Průlom do poznání velkomoravské architektury znamenal objev zbytků zděného kostela v trati Na Valách ve Starém Městě u Uherského Hradiště již v roce 1949. Do té doby se totiž předpokládalo, že církevní stavby mohly být jen dřevěné.

Památník Velké Moravy

V Jezuitské ulici nalezneme Památník Velké Moravy (ve správě uherskohradišťského Slováckého muzea). Expozice věnovaná Velké Moravě vznikla v roce 1969 nad základy kamenného hřbitovního kostela Na Valách z 9. století. Svatyni odhalil roku 1949 archeolog Vilém Hrubý jako vůbec první prokázanou kamennou velkomoravskou stavbu na Moravě. Kostel s přilehlým pohřebištěm s několika odkrytými hroby, mimo jiné také dětským, je centrálním exponátem památníku a vitríny s cennými nálezy z nejrůznějších oblastí činnosti velkomoravského člověka jsou rozmístěny kolem něj. Malý kostel z poloviny 9. století má obdélnou loď a apsidu. Kromě základů kostela a hrobů si tu můžete prohlédnout dobové oděvy a obuv, zbraně, šperky, řemeslnické nástroje, modelové rekonstrukce velkomoravské osady či dosud objevených církevních staveb, také situační model Veligradu nebo plavidlo vydlabané z kmene. Z audioprůvodce se dozvíte leccos o velkomoravské kultuře, obchodu, vládnoucím rodu Mojmírovců a samozřejmě také o misi Cyrila a Metoděje.

Další kostely ve Starém Městě

Při návštěvě hřbitovního kostela sv. Michaela archanděla lze pod podlahou zahlédnout pozůstatky rotundy stejného zasvěcení z 9. století. Další ze staroměstských velkomoravských kostelů, respektive jeho základy, byly odkryty v lokalitě zvané Špitálky. Ta se nachází v areálu soukromých firem při řece Moravě. Složitější půdorys má kostel v trati Na Špitálkách. Z informační tabule se zvídavý člověk dozví, že z kostela se dochovala kvůli lidské činnosti ve 20. století pouze jeho spodní část.

Uherské Hradiště - Sady

Mnohem více se dochovalo z církevního komplexu, který se tyčil na návrší v dnešní uherskohradišťské části Sady. Místo objevu neopevněného dvorce, kterému dominoval kostel s půdorysem řeckého kříže, se shodou okolností také nazývá Špitálky. Odborníci vysledovali, že komplex vznikal ve třech fázích, přičemž jako první zde stál v 1. třetině 9. století právě velký kostel, k němuž později přibývaly další stavby jako kaple či křtitelnice. V Uherském Hradišti-Sadech byl odkryt složitý chrámový komplex, jenž je interpretován jako okrsek s biskupským sídlem, patrně s hrobem arcibiskupa Metoděje.

Modrá u Velehradu

Z pozůstatků Velké Moravy „v přírodě“ si turista nejvíce odnese z Modré, vesnice při cestě ze Starého Města na Velehrad. Také zde jsou odkryty základy velkomoravské svatyně, kostela sv. Jana, který tu stával ještě v 16. století. Kostelík o rozměrech 9 x 7 metrů si však návštěvníci mohou prohlédnout dodnes, vedle základů byla totiž nedávno vystavěna jeho rekonstrukce. U obce Modrá v blízkosti Velehradu byl odkryt již na počátku 20. století kostel s jednoduchou obdélnou lodí a protáhlou apsidou. Je spojován s iroskotskou misijní činností, předkřesťanskou svatyní a dřevěným kostelem.

Čtěte také: Zjistěte vše o suchých stavbách

V blízkosti kostelíka se pak rozprostírá areál Archeoskanzenu Modrá, otevřený v roce 2004, který představuje podobu velkomoravského opevněného sídliště středního Pomoraví. Podobu hypotetickou, ovšem odvozenou od archeologických poznatků. Návštěvníci tu tak uvidí například polozemnicové obytné objekty, hospodářské zázemí, ukázky hradištního palisádového opevnění či sídlo velmože.

Valy u Mikulčic

Další uvažovanou lokací velkomoravské metropole jsou Valy u Mikulčic na Hodonínsku při moravsko-slovenské hranici. Zdejší sídliště je doloženo již v 7. století, později bylo vojenskou pevností. V mikulčické aglomeraci se podařilo odkrýt více než deset zbytků kostelů. V blízkosti vstupní brány se nacházejí v složité situaci zbytky pravděpodobně dvou kostelů.

Přehled církevních staveb v Mikulčicích

  • Největší velkomoravský kostel (III): Sestával z obdélné lodě ukončené na východní straně půlkruhovou apsidou, dnes je označován jako bazilika.
  • Kostel č. IV: Měl obdélnou loď a půlkruhovou apsidu.
  • Kostel č. V: U severovýchodní brány, s obdélnou lodí a blíže nespecifikovanou apsidou.
  • Dvouapsidová rotunda (VI): Velikým překvapením byl objev této rotundy mimo vnitřní areál hradiska.
  • Menší kostel č. VII: Rotunda, jejíž stěny měly dřevěnou konstrukci vyplétanou proutím.
  • Kostel č. VIII: Mimo areál hradiska, má obdélnou loď a pravoúhlé kněžiště.
  • Církevní stavba č. IX: Má kruhový půdorys se čtyřmi vnitřními výklenky-konchami.
  • Kostel č. X: Má obdélníkovitou loď, z vnější strany se ke zdivu přimykají pilíře, tzv. lisény.
  • Kostely č. XI a XII: Destrukce jsou velmi špatně čitelné, takže není jisté, zda se jednalo o církevní stavby.

Součástí mikulčické aglomerace byl i chrám situovaný asi 2 km východně, dnes v katastru slovenské obce Kopčany. Dosud stojící chrám zasvěcený sv. Margitě Antiochijské má dobře dochované zdivo, které je považováno za původní z 9. století. Kromě více než dvou tisíc hrobů a řady dalších nálezů tu byly objeveny pozůstatky trojlodního kostela a také budovy o velikosti 25 x 9 metrů, která mohla být knížecím palácem.

Pohansko u Břeclavi

Rozlehlé hradiště, byť menší než mikulčické Valy, se rozkládalo také u Břeclavi, dnes nese název Pohansko. Při systematickém výzkumu hradiska Pohansko u Břeclavi byl komplexně prozkoumán velmožský dvorec ohrazený palisádou, v jeho severní části stával kostel s přilehlým hřbitovem. Má obdélnou loď, jež je ukončena půlkruhovou apsidou. Jeho stavba je kladena do poloviny 9. století. Odhaleno zde bylo množství hrobů, základy dvou kostelů a mimo další také rozlehlý velmožský dvorec. Nálezy si lze připomenout při prohlídce expozice v empirovém loveckém zámečku, který v areálu nechali postavit na počátku 19. století Lichtenštejnové.

Další významné lokality

  • Hradisko svatého Klimenta u Osvětiman: Nedaleko Velehradu se rozkládá u obce Osvětimany prastaré hradisko svatého Klimenta s odhalenými základy kostela, poutní kaplí a zvonicí sv. Gorazda, v minulosti tu stával také klášter augustiniánů.
  • Hradiště sv. Hypolita na ostrohu u Znojma: Důležitým opěrným bodem jihozápadní Moravy bylo hradiště sv. Hypolita na ostrohu naproti současnému znojemskému hradu, které bylo osídleno již před 4 tisíci lety, přičemž Slované se zde usídlili již v 6. století. Hradiště tak klidně mohlo být i jednou z nepřístupných pevností, o kterých hovoří pověsti předvelkomoravské.
  • Staré Zámky u Líšně (Moravský kras): Stopy po velkomoravském osídlení lze najít také v Moravském krasu, lokalita Staré Zámky u Líšně by prý mohla být přímým předchůdcem Brna.
  • Hradiště v Olomouci - Povel: Důležitá pevnost, která se taktéž objevuje ve velkomoravských a ještě starších pověstech, se rozkládala na jihu Olomouce v dnešní městské části Povel. Dnes je tam panelové sídliště, na dávné hradiště nic neupomíná.

Čtěte také: Jak se změnila pravidla požární bezpečnosti staveb

tags: #Architektura #Velké #Moravy

Oblíbené příspěvky: