Kdy je na stavbě nutná přítomnost stavbyvedoucího? Přehled dle nového stavebního zákona

Povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb je dána pro stavebníka § 152 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., který hovoří o tom, že stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby; tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. Tyto povinnosti má i u staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného obdobného záměru, například zřízení reklamního zařízení. Odlišnou není ani výstavba, kdy je realizace stavby prováděna tzv. svépomocí, tak i kde je stavebník rovněž povinen uvést do souladu prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

Nový stavební zákon a role stavbyvedoucího

Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. přináší zásadní změny v požadavcích na přítomnost stavbyvedoucího. Od roku 2023 nebude u většiny staveb, které lze realizovat svépomocí, nutná přítomnost stavbyvedoucího. Výjimkou je svépomocná výstavba pro bydlení nebo přestavba kulturních památek. Při odstraňování staveb je nový zákon benevolentnější a dovoluje bez zajištění stavbyvedoucího odstraňovat více typů staveb, než kolik se jich smí v tomto režimu budovat.

Stavebník je povinen stavebnímu úřadu oznámit (a tedy i zajistit) osobu stavbyvedoucího pouze u svépomocné formy provádění stavby za předpokladu, že by pro tuto svépomocnou formu nestačil stavební dozor ve smyslu § 160 odst. 4. Jde-li o realizaci stavby vyžadující stavební povolení, stavebník nemá podle stavebního zákona povinnost zabezpečit pro takovou stavbu stavbyvedoucího. Zde má pouze povinnost oznámit stavebnímu úřadu název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět ve smyslu § 160 odst. 1 stavebního zákona.

Mýtus, že by u všech staveb měl být pouze jeden stavbyvedoucí, je hrubě nesprávný. Stavbyvedoucích musí být vždy tolik, kolik je zhotovitelů provádějících stavbu. Každý zhotovitel (tj. stavební podnikatel) musí ve smyslu § 160 odst. 1 stavebního zákona zajistit svého stavbyvedoucího.

Odpovědnost a povinnosti stavbyvedoucího a stavebního dozoru

Stavbyvedoucí je podle stavebního zákona povinen řídit provádění stavby podle ověřené projektové dokumentace, chránit život, zdraví, životní prostředí a bezpečnost práce, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm, včetně povinnosti zajištění vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou. Taky musí zajistit odstranění závad při provádění stavby a ihned oznámit stavebnímu úřadu závady, které se odstranit nepodařilo. Je povinen vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídky stavby, spolupracovat s technickým dozorem stavebníka, projektantem a koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Čtěte také: jak správně sušit omítky

Stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, dodržení obecných požadavků na výstavbu, bezbariérové užívání stavby a technických předpisů. Sleduje způsob a provádění stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí. Taky odpovídá za vedení stavebního deníku, podílí se na odstranění závad a ty neodstranitelné neprodleně oznámí stavebnímu úřadu.

Znalost povinností a odpovědnosti je velmi důležitá, protože žádný soud nebude tolerovat dodavatelsko-odběratelské zvyklosti, které vedly k neodsouhlaseným změnám, vedoucím ke ztrátě požadovaných vlastností stavby.

Kategorie staveb podle nového stavebního zákona

Nový stavební zákon prostřednictvím § 5 rozděluje stavby do čtyř skupin, kterými se snaží zpřehlednit procesní postupy:

1. stavby drobné, které jsou uvedeny v příloze č. 1
2. stavby jednoduché, které jsou uvedeny v příloze č. 2
3. stavby vyhrazené, které jsou uvedeny v příloze č. 3
4. ostatní stavby

V následující tabulce uvádíme přehled povinnosti zajistit stavbyvedoucího pro jednotlivé kategorie staveb:

Odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím je třeba i v případě, že se jedná o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, i když by jinak mohla být prováděna svépomocí (§ 159 odst. 2 písm. b) nového stavebního zákona).

Čtěte také: Normy požární ochrany

Archeologický průzkum a jeho vliv na stavební činnost

V případě jakýchkoli zemních prací mohou být na daném území dotčeny zájmy ochrany archeologického kulturního dědictví, neboť se může stát, že se navrhovaná stavba nachází na území s archeologickými nálezy ve smyslu ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Stavebník je povinen svůj stavební záměr oznámit v dostatečném předstihu Archeologickému ústavu AV ČR. Pokud stavebník nesplní svoji oznamovací povinnost, vystavuje se postihu dle zákona č. 20/1987 Sb.

Aby nedocházelo ke zbytečnému zdržování vlastní stavby, a pokud to dovoluje charakter stavby, mělo by být se záchranným archeologickým výzkumem započato již po nabytí právní moci územního rozhodnutí nebo v takovém předstihu, aby mohlo být prozkoumáno celé stavbou zničené území.

Územní řízení a povolování staveb

Všechny stavby je třeba posuzovat z hlediska jejich možnosti umístění a poté povolení realizace. Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 5 let. Územní řízení je vedeno jako veřejné, tj. zahájení řízení se oznamuje veřejnou vyhláškou. Během řízení je žadatel povinen na vhodném, veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, vyvěsit informaci o svém záměru s jeho grafickým vyjádřením.

Územní rozhodnutí lze nahradit územním souhlasem, za podmínek uvedených v § 96 stavebního zákona, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

Stavební deník

Stavební deník je důležitý dokument, do kterého je oprávněn provádět záznamy stavbyvedoucí a stavební dozor. Obsah záznamů je uveden v příloze vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Soupis povinných údajů je velmi dlouhý, a proto by měl mít tuto přílohu každý stavení dozor při ruce.

Čtěte také: Zakládání staveb: Nové normy a technologie

Kolaudace staveb

Užívat stavbu, pro kterou vyžaduje nový stavební zákon povolení záměru, lze jen na základě kolaudačního rozhodnutí. Kolaudační rozhodnutí není potřeba pouze u jednoduchých staveb kromě staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci, podzemních staveb, garáží či menších stavebních úprav, a dále u drobných staveb, které nevyžadují ani povolení stavebního úřadu. Nově se vrací k povinnému kolaudování rodinných domů, které bylo zrušeno v roce 2018.

Stavební úřad v kolaudačním řízení prověřuje, zda je stavba provedena v souladu s povolením, a posuzuje odchylky od ověřené projektové dokumentace pro povolení stavby. Stavební úřad provede i závěrečnou kontrolní prohlídku dokončené stavby, je-li to nezbytné k ověření, jak byla stavba skutečně provedena.

tags: #u #jakych #staveb #musi #byt #na

Oblíbené příspěvky:

• jak zajistit suché a teplé prostředí nad sklepem
• Návod na instalaci sádrokartonových podhledů v šikminách
• Detaily k instalaci zaklapávacích profilů
• Kompletní návod na ochranu spojů laminátové podlahy
• Neviditelný pomocník pro dokonalou zahradu