Údržba silniční zeleně a ochrana dřevin: Komplexní pohled

Péče o pozemní komunikace není pouze o udržování asfaltového povrchu, ale také o blízkém okolí. Silnice jsou samozřejmě lemovány buď loukami, lesy nebo zemědělskými pozemky. Údržba zeleně kolem cest je nepřetržitý proces, jehož smyslem je zachování charakteru, účelu, funkčnosti zeleně a také zajištění estetického vzhledu kolem cest.

Právní rámec a odpovědnost za silniční zeleň

Dřeviny rostoucí v průjezdních úsecích silnic podléhají jakožto silniční vegetace specifickému režimu podle zákona o pozemních komunikacích. Zároveň jsou však chráněny, stejně jako ostatní dřeviny rostoucí mimo les, podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Průjezdními úseky jsou úseky dálnice a silnice vedoucí zastavěným nebo zastavitelným územím. Silniční vegetace je příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace. Zákon o pozemních komunikacích však výslovně stanoví, že silniční vegetace není součástí ani příslušenstvím průjezdního úseku dálnice nebo silnice.

Definice a ochrana dřevin

Dřeviny rostoucí mimo les (stromy a keře) jsou nedílnou součástí životního prostředí a plní řadu funkcí. Za dřeviny rostoucí mimo les jsou zákonem považovány stromy či keře rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond. Dřevinami ve smyslu této definice jsou i dřeviny, které jsou součástí tzv. silniční vegetace. Všechny dřeviny rostoucí mimo les jsou podle zákona o ochraně přírody a krajiny chráněny před poškozováním a ničením, jejich kácení je možné pouze za podmínek stanovených zákonem.

Odpovědnost vlastníka a povolení ke kácení

Zákon o pozemních komunikacích zakazuje, aby silniční vegetace ohrožovala bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovala použití dotčených pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovala obhospodařování sousedních pozemků. Za účelem ochrany bezpečného provozu na pozemních komunikacích a řádné údržby komunikací jsou vlastníci sousedních nemovitostí povinni strpět provedení nezbytných opatření k zabránění padání stromů nebo jejich částí. Dříve byly veškeré stromy podél komunikací v gesci Správy a údržby silnic, dnes za ně zodpovídá majitel pozemku, na němž dřevina stojí. Vlastník pozemku, z něhož vyrůstá vegetace, nacházející se v sousedství silnice nebo zasahující do ochranného pásma silnice, je podle občanského zákoníku povinen provádět nezbytně nutná opatření k zabránění či omezení vzniku škod. To znamená provádět pravidelnou kontrolu dřevin a jejich údržbu, tj. ořezávání větví či kácení starých poškozených stromů. Kácení dřevin, jejichž odstranění bylo nařízeno silničním správním úřadem, je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. Povolení ke kácení může orgán ochrany přírody vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřeviny.

V případech stanovených v § 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny není třeba ke kácení povolení, ale postačí jeho oznámení 15 dnů předem (jde zejména o kácení z důvodů zdravotních). Povolení ke kácení není třeba (kromě kácení tzv. podlimitních dřevin) ke kácení dřevin v tzv. havarijních případech - tj. v případech, kdy je jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Nicméně nařízení silničního správního úřadu odstranit dřevinu z titulu ohrožování dálnice, silnice nebo místní komunikace nelze bez dalšího považovat za naplnění důvodů pro tzv. havarijní kácení. Skutečnost, zda je stavem dané dřeviny zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo zda hrozí škoda značného rozsahu, je třeba posuzovat v každém případě individuálně.

Čtěte také: Jak chránit teakový nábytek

Změny v legislativě

Zásadní změnu přinesl v této souvislosti zákon č. 268/2015 Sb., který s účinností od 1. ledna 2016 mění dosavadní znění § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb. Silniční vegetace již bude od tohoto data součástí průjezdního úseku silnice a dálnice, tj. péče o tuto vegetaci bude jednoznačně příslušet vlastníkovi průjezdního úseku - často krajům, potažmo jimi zřízeným krajským správám údržby silnic.

Údržba silniční zeleně v praxi

Pravidelnou údržbou zeleně kolem cest se například eliminuje faktor prostředí při zajištění bezpečnosti silničního provozu. Ten spočívá ve zhoršení rozhledu na křižovatkách vlivem stromové nebo keřové vegetace, dohledu v zatáčkách vlivem vysoké trávy a viditelnosti osob na krajnicích vlivem větví a keřů. Dalším faktorem, který je údržbou zeleně sledován, je eliminace účinků povodní z přívalových srážek. Ten se zakládá v zamezení tvorby bariér při odvodu vody po prudkých lijácích. Překážky jsou tvořeny rostoucími náletovými dřevinami nebo vysokou trávou v korytech svodných příkopů a také trávou a ulomenými větvemi. S tím souvisí také ucpávání vodních propustků a kanalizačních vpustí, ke kterým jsou zbytky zeleně přineseny proudem vody.

Typy údržby a sezónnost

Prováděním údržby zeleně kolem cest se rozumí pravidelná nebo operativní péče, která leží v pravidelném sečení nebo mulčování trávy, včetně úpravy nebo odstranění keřových a stromových náletů, v údržbě a čištění odvodňovacího zařízení, zejména příkopů, v odstranění stromů (vývratů) a větví zasahujících do průjezdního prostoru cesty. Součástí údržby zeleně kolem účelových komunikací je i provádění dosadeb, provádění probírek porostů v rámci výchovných zásahů, ochrana proti chorobám a škůdcům a v neposlední řadě i zajišťování čistoty a pořádku. Údržba zeleně probíhá od března do listopadu a zahrnuje i sečení trávy v ochranném pásmu kolem silnice v šířce zhruba tři až čtyři metry. Samotné sečení se samozřejmě dělá převážně strojně a to třikrát za sezónu. Poprvé je to od 1.5. do 15.6., podruhé od 1.7. do 31.8. a třetí seč je 15.9. Pro kontrolu, úpravy nebo i kácení zeleně, která roste v blízkosti silnic, je nejvhodnější právě zimní období.

Problematika mulčování a kořenového systému

Často se stává, že se pravidelně likviduje mulčováním veškerá zeleň, která podél cesty vyrůstá. Mulč zůstává ležet ve svodných příkopech, na svazích nad cestami a očekává se, že zabrání růstu nové trávy, resp. náletových dřevin. To však může vést k problémům, protože příkopy podél cest jsou obecně určeny k odvádění přebytečné vody. Posečená tráva může být proudící vodou při prudkých a vytrvalých deštích unášena do míst, kde se nahromadí a vytvoří hrázku, což způsobí, že voda vtéká na silnici. V některých oblastech, hodně například na Vysočině, bývají problémy se stromy, které svými kořeny zasahují pod vozovku a její okraje nadzvedávají. Vlivem toho krajnice praská. Problém kořenů prorůstajících pod silnicí se může projevit i při strojním frézování příkopů. Do strouhy se totiž splavuje zemina z okolí a podzemní část stromu jí samozřejmě proroste.

Zálivka a péče o stromy v období sucha

Na přetrvávající sucho reagují i správci městské zeleně. Keře či trávníky zavlažují už od února, včetně víkendů. Zvýšenou péči věnují v těchto dnech také stromům. Aby se voda dostala až ke kořenům, používají zálivku hloubkovou injektáží. Pracovníci také plní vodou zavlažovací vaky okolo stromů. Z nich se postupně uvolňuje voda a jsou již standardním opatřením. Keře a stromy se obsypávají mulčem, aby se voda tak rychle neodpařovala. Aby se zmírnily dopady sucha při jarním sečení trávníků, nesečou se příliš nízko.

Čtěte také: Povrchová úprava dřeva opálením: Návod

Používaná mechanizace pro údržbu silniční zeleně

K efektivní údržbě silniční zeleně se využívá široká škála specializované techniky.

Křovinořez s pilovým kotoučem

Křovinořez je motomanuální stroj, který slouží k odstraňování zdřevnatělé vegetace, ke kácení stromků a keřů malých průměrů kmínků a ve specifických případech také k odvětvování. Řezné orgány křovinořezu jsou pilové kotouče, vyznačující se značným počtem zubů (od 20 do 80).

Žací stroj strunový nebo nožový (vyžínač)

Strunový žací stroj je tvořen motorovou částí, hnací částí a pracovními orgány. Točivý moment od motoru k pracovnímu orgánu je přenášen hřídelí uvnitř nosné trubky. Žací stroje nožové nesené obsluhou slouží k vyžínání trávy, odstraňování zdřevnatělé vegetace. Pracovním adaptérem jsou nožové řezné kotouče s několika břity. Jejich nasazení se předpokládá především tam, kde je neudržovaný porost, tvořený rozmanitým bylinným a travnatým pokryvem.

Motorová řetězová pila

Za ruční motorové řetězové pily se považují všechna přenosná zařízení, jejichž řezací částí je nekonečný pilový řetěz vedený ve vodící liště a která jsou poháněna spalovacím nebo elektrickým motorem. Nekonečný pilový řetěz je uzavřený (spojený) článkový, mnohobřitý řezný nástroj.

Štěpkovač

Štěpkovač je stroj, který zpracovává dřevní odpad k usnadnění jeho dopravy a dalšího využití. Působením jeho pracovního mechanismu na zpracovávaný dřevní materiál vzniká strojně nakrácená a naštípaná dřevní hmota na částice o délce od 3 do 50 mm, tzv. štěpka. Nejčastěji používaným pracovním prvkem jsou nože, které jsou umístěny pevně nebo otočně na rotující desce.

Čtěte také: Realizace inženýrských sítí krok za krokem

Mulčovač

Mulčovač je návěsný nebo přívěsný stroj poháněný prostřednictvím vývodové hřídele nebo hydromotoru mobilního energetického zařízení. Mulčovače pracují na principu rotujícího válce - rotoru, na kterém jsou po obvodu v řadách umístěna volně otočná kladiva s velmi odolnými břity.

Pařezová fréza

Princip činnosti pařezové frézy spočívá v tom, že rotující kotouč s připevněnými břity po jeho obvodu je dáván do řezu a nože ubírají hmotu pařezu ve vertikálních pruzích. Odřezaná hmota je rotujícím kotoučem vrhána směrem ke stroji. Stroje jsou přípojné, návěsné, závěsné, ručně vedené nebo samojízdné.

Žací stroj cepový na hydraulickém rameni - příkopová ramena

Hydraulická ramena jsou agregována s traktory a malotraktory, s nosiči nářadí a některými zemními stroji. Využívají vývodových hřídelů s otáčkami 540, nebo 1000 ot/min. Příkopová ramena jsou charakterizována délkou bočního dosahu (3 až 8 metrů) a rozsahem otáčení.

Žací stroj bubnový a diskový

Žací ústrojí těchto strojů pracuje na principu řezu bez opory, kde aktivně se pohybující řezný nástroj působí svým břitem na volně stojící porost. Jednobubnové rotační žací adaptéry mají jeden buben umístěný před strojem. Vyšší šířkou záběru disponují diskové žací stroje, které jsou nesené nebo tažené malotraktory nebo traktory.

Žací travní malotraktor

Je to samojízdný žací stroj, který je určen k sečení trávníků v rámci pravidelné údržby travnatých ploch nebo pro získání příznivého estetického vzhledu travnaté plochy. Žací malotraktory pohání jednoválcové nebo dvouválcové, čtyřdobé zážehové nebo vznětové motory.

Nůžky na dřeviny s pohonem

Ruční nůžky jsou neseny a ovládány pracovníkem buď jednou rukou (jednoruční nůžky) nebo oběma rukama současně (obouruční nůžky). Z hlediska konstrukce se rozdělují ruční nůžky na nůžky s nožovým ústrojím s jedním (kovadlinové) nebo dvěma pohyblivými noži (střižné).

Níže je uvedena tabulka s přehledem některých typů žacích strojů a jejich základních parametrů:

tags: #udrzba #silnicni #zelene #nater #stromu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Přesná montáž prosvětlovacích střešních krytin
• Kompletní průvodce zateplením fasády
• Průvodce plovoucími podlahami
• Průvodce výběrem jídelního stolu MDF beton
• Krmení mazlíčků z betonových misek