Uliční fasády domů: Mezi historickou ochranou a moderní architekturou

Pojem „uliční fasáda“ často souvisí s fenoménem zvaným fasádismus. Fasádismus je běžně užívané označení pro situaci, kdy je v průběhu stavebního zásahu ponechána ze stávajícího objektu pouze uliční fasáda.

Fasádismus v historickém kontextu Prahy

Uvedený přístup při modernizaci historické zástavby není v podmínkách Prahy záležitostí zcela neznámou. V menšině se objevuje už u staveb v meziválečném období (např. palác Metro na Národní třídě nebo dům U Čtyř sloupů v Celetné ulici). V současnosti je fasádismus neblahým svědectvím o nevhodném přístupu k nakládání s objekty v historickém centru Prahy.

Dopady fasádismu

Při fasádismu zaniká jak původní urbanistická situace, tak cenné architektonické konstrukce i kvalitní řemeslné detaily. V důsledku tohoto přístupu se pak město může stát přehlídkou historických kulis bez skutečné vypovídací hodnoty.

Příklady fasádismu v Praze

Připomenout zde můžeme některé známé příklady:

• Již v 90. letech 20. století byl postaven na Alšově nábřeží hotel Four Seasons s využitím fasád starších objektů.
• Na náměstí I. P. Pavlova byl přestavěn na kanceláře bývalý hotel Kriváň.
• V roce 2006 „spadla“ dvorní část rondokubistického domu čp. 710 ve Vodičkově ulici, známého podle cukrárny U Myšáka, aby mohl být dokončen projekt přestavby.
• O rok později byl otevřen obchodní dům Palladium na náměstí Republiky, který do sebe zakomponoval fasády bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad.
• Z doby po roce 2010 můžeme jmenovat hned dva příklady z Jungmannovy ulice, domy čp. 26 a 30, nebo přestavbu bývalého objektu ČSOB v ulici Na Příkopě.
• Asi nejznámějším příkladem fasádismu je ovšem již v letech 1993-1995 přestavěný obchodně administrativní objekt Darex s nápadnou prosklenou střechou do Václavského náměstí. Z původního domu byla do novostavby pojata jen neobarokní fasáda od úrovně parteru výše.

Během archeologického výzkumu byly pod domem Darex odhaleny substrukce pozdně gotické a renesanční zástavby Nového Města. Část dochovaných sklepů proto byla zachována a prezentována spolu s malou historickou expozicí v prostoru garáží. Po téměř třech dekádách však směřuje osud Darexu i gotických sklepů ke konci.

Čtěte také: Typy dřevěných fasád

Kontroverzní zásahy a památková péče

Z domu čp. 1433, Ječná 9, postaveného v roce 1863, zůstala zachována pouze uliční fasáda směřující do Ječné ulice. Samostatně stojící dvorní křídlo bylo neoprávněně zdemolováno již v roce 2018. Následně bylo vydáno závazné stanovisko (ZS) magistrátního Odboru památkové péče (OPP MHMP) na odstranění dvorní části uličního křídla, aby zde mohla vzniknout moderně pojatá dvorní fasáda.

Dle názoru odborných pracovníků Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Praze (NPÚ, ÚOP v Praze) byly už stavební zásahy povolené v ZS za hranicí přijatelných úprav. Vedly totiž k odstranění řady historických konstrukcí a uměleckořemeslných prvků. Nad rámec povolených prací byla kromě středové zdi a kleneb v suterénu odstraněna i část starší štítové zdi při čp. 548.

Demoliční práce navíc pokračovaly i poté, co stavební úřad Prahy 2 svolal na základě podnětu NPÚ místní šetření. Došlo tak k zániku větší části této zdi, která byla do úrovně přízemí společná pro oba sousedící domy. Vedle několika úrovní cihelných pasů, které staticky zabezpečovaly štítovou zeď při navyšování, zde byl zničen nejcennější relikt - armované nároží z kvádrů otesaných pomocí zubaté sekery. Jedná se o středověký způsob opracování kamene, typický zejména pro 14. a 15. století.

Hlavně fasády zbyly také ze dvou menších domů čp. 1380 a 1351 v ulici Na Rybníčku. Oba byly postaveny kolem poloviny 19. století. Společně s nárožním domem v ulici V Tůních čp. 1268, v jehož jádru se ukrývá gotická kaple Všech svatých z 2. poloviny 14. století, procházejí již druhou necitlivou přestavbou. Ta první proběhla již na konci 80. let 20. století.

V odborných vyjádřeních NPÚ byl záměr v minulosti vylučován. Důvodem byly navrhované masivní zásahy do původních hmot, související odstranění všech zbylých uměleckohistorických prvků z interiéru i nepřiměřené navyšování hřebenů střech nástavbami. V průběhu následné stavební činnosti došlo k odstranění dalších konstrukcí i nad rámec prací povolených v ZS OPP MHMP, takže z čp. 1268 neuchránilo před radikální přestavbou ani to, že již před třiceti lety byly v jeho zdech identifikovány a zdokumentovány konstrukce zmíněné původní kaple Všech svatých.

Čtěte také: Jak vybrat silikonovou fasádní barvu?

Podstatou památkové péče není uchovávat uliční fasády jako historické relikty, za něž lze umístit nové dispozice ze železobetonu. Tento přístup by měl v památkové péči patřit již minulosti a neměl by být opakovaně povolován.

Moderní přístupy k designu a obnově uličních fasád

Historie projektu, který vyplnil dlouholetou proluku na ulici Konventná v Bratislavě, sahá do roku 2011, kdy společnost Invest Product vypsala architektonickou soutěž na řešení tohoto problematického pozemku. Jejím vítězem se stal zkušený bratislavský ateliér Architekti B.K.P.Š. a podle jeho projektu se stavěl i nedávno dokončený polyfunkční dům.

Polyfunkční dům Konventná, Bratislava

Vzhled fasády výrazně ovlivnily povrchové úpravy s materiály Sto. Budova je postavena na železobetonové základové desce, nosný systém budovy je tvořen železobetonovými nosnými stěnami, stropy a sloupy. Fasáda je realizována nejmodernějším zateplovacím systémem StoTherm Classic, tepelnou izolaci tvoří minerální vlna a finální vrstvu hladká omítka.

Nový objekt nedaleko od Michalské brány nabízí ve čtyřech podzemních podlažích 71 parkovacích míst. V přízemí jsou dva obchodní prostory, pro kanceláře jsou vyhrazeny první tři nadzemní podlaží. Klíčovou architektonickou otázkou polyfunkčního domu na ulici Konventná byla volba takových postupů, které na jedné straně zareagují na historizující kontext místa stavby, jeho nejbližšího okolí i přilehlých ulic, a které zároveň jednoznačně identifikují jeho architekturu jako dnešní, současnou.

Ambici autorů dostavby bylo, aby byl nový polyfunkční dům identicky současný, a zároveň aby působil jako akceptovatelný mediátor mezi prostředím 19. století a dneškem. To se podařilo: striktně geometrická, avšak strukturovaná plocha s pěkným detailem je změkčená nepravidelným povrchem omítky. Ustupující hmota, orientovaná do vnitrobloku, vytváří prostor pro rozměrné střešní terasy a lodžie, které rozšiřují využitelnou plochu bytů. Charakter architektury je z dvorní strany prostší, což je charakteristické i pro okolní stavby. Přestože je budova jednoznačně moderní, v historickém prostředí působí dobře. Převažující materialitou plných ploch jsou hladké omítky se selektivním lazurováním. Záměrem tvůrců bylo prezentovat tímto způsobem celistvost nového objemu, podřizujícího se uličnímu, ale i světlotechnickému profilu.

Čtěte také: Využití igelitových fólií a moderních technologií při ochraně fasád

Architekt Martin Kusý starší, který je spolu se svým synem Martinem Kusým ml. a Pavlem Paňákem autorem domu, k tomu řekl: „Diskuse o materiálech s investorem samozřejmě byla, on měl své vlastní představy o fasádě domu. Ale jsem rád, že se nám podařilo ani ne přesvědčit jej, ale že si osvojil náš názor, že ten dům je třeba zapojit do prostředí, ve kterém je, a které je charakteristické omítkami. Vybrali jsme proto omítku, která je kvalitní a moderní, a současně neobyčejná a ušlechtilá."

Na kontaktním zateplovacím systému StoTherm Classic MW byl na uliční straně omítkové fasády vytvořen zvláštní povrchový teraco efekt, který si ze širokého sortimentu omítek Sto vybrali sami architekti polyfunkčního domu. „Jeho základem je tenkovrstvá organická jemnozrnná modelační omítka Stolit MP, upravená nástřikem směsi z přírodního kameniva. Vytvoření tohoto efektu s našimi materiály přitom nebylo složité. Do první vrstvy omítky Stolit MP se stříká směs kameniva StoEffect Terrazzo natur. Po zaschnutí první vrstvy se aplikuje druhá vrstva omítky Stolit MP, a tato vrstva se na závěr jemně zafilcuje. Čím je tento efekt zvláštní, je skutečnost, že se s ním nedá udělat dokonale rovný povrch. Ale architekti právě takové řešení od začátku hledali, jejich záměrem bylo cíleně vytvořit nepravidelný, a ne dokonale rovinatý povrch omítky. Budova stojí v centru města a lidé budou kolem ní procházet v těsné blízkosti. Ten nepravidelný a nerovný povrch se autorům domu líbil, protože splňoval jejich cíle, a současně se hodil do lokality, kde jsou lidé velmi blízko k fasádě. Vybírali jsme z několika možností našich omítek včetně kreativních omítek StoSignature. Nakonec volba padla na stříkaný teraco efekt. A díky šikovným fasádníkům se podařila i jeho realizace." říká Ludovít Jelemenský, project manager společnosti Sto Slovensko.

Ve dvoře je fasáda, podobně jako celý charakter architektury, prostší. Mezinárodní porota letošního CEZAARa vybrala v prvním kole na shortlist 30 děl, které osobně navštívila. Po obhlídkách napříč celým Slovensku rozhodla o nominací 21 děl, které se ucházely o ocenění 19. ročníku CE ZA AR 2020 v šesti kategoriích. V kategorii bytové domy nominovala i polyfunkční dům na ulici Konventná č.6.

Jeden z členů poroty, Ing. arch. Antonín Novák z brněnského ateliéru Architekti D.R.N.H., k tomu uvedl: „Bytový dům Konventná v Bratislavě je noblesním příkladem polyfunkčního objektu, situovaného do proluky v historickém jádru města. Dům obsahuje velmi kvalitní byty s terasami ve vnitrobloku, a především udivuje kvalitně zpracovanou fasádou. Architekt: Architekti B.K.P.Š. Hlavní dodavatel stavby: I.K.M."

Nová administrativní budova LANIK v Boskovicích

Autorem rekonstrukce a jižní přístavby nové administrativní budovy technologické firmy LANIK v Boskovicích je Ing. arch. Eduard Štěrbák. Nové sídlo firmy odráží jasnou vizi autora a současně představuje současnou tvář a budoucí směřování investora. Vnější podobu nové přístavby a fasádu starší rekonstruované budovy ovlivnily i kreativní omítky StoSignature.

Boskovická rodinná firma LANIK je technologická společnost, působící po celém světě jako výrobce a dodavatel keramických pěnových filtrů. Areál společnosti se nachází v průmyslové zóně Boskovic, a právě tady vyrostlo v letech 2018-2020 nové sídlo firmy. Budova, kombinující starší budovu s novou přístavbou, je umístěna na exkluzivním místě v rámci stávající průmyslové zóny tak, aby tvořila dominantu a jasný orientační bod pro návštěvníky. Současně funguje jako hlavní vstup do areálu firmy LANIK a symbol současné tváře a budoucího směřování společnosti.

Součástí výstavby nového sídla společnosti byly úpravy starší budovy, v níž je umístěno provozní zázemí. Rekonstruované interiéry starší části jsou zařízeny úsporně a převládá v nich bílá a šedá barva a jsou zvýrazněny černými kovovými prvky. Zcela nová je na této podlouhlé budově fasáda s kontaktním zateplovacím systémem StoTherm Vario a světlou omítkou, kombinovanou v meziokenních prostorách s broušenou betonově šedou omítkou. Nově byl v této části vybudován před fasádou rošt pro popínavé rostliny a nové je také únikové schodiště. Upravená budova funkčně navazuje na novou vstupní budovu. Fasáda této přístavby je zateplena kontaktním zateplovacím systémem StoTherm Classic, vrchní vrstvu tvoří tmavá ručně broušená omítka. Prosklené plochy jsou pokryty stínicími lamelami, interiéru dvoupodlažního atria s osvětlením shora dominuje levitující schodiště a zábradlí z tenkých lan.

„Fasádní práce realizovala firma RB Bau, s.r.o. z Brna, jejíž spolumajitel pan Zbyněk Buchta nás vyzval ke spolupráci. U starší původní části nového sídla měl pan architekt Štěrbák jasnou vizi v jemných odstínech. Na hlavní fasádní plochy rekonstruovaného objektu byla použita finální povrchová úprava pomocí silikonově-pryskyřičné omítky StoSilco K 1.5. Prostor mezi okny pak byl ozvláštněn betonově šedým broušeným povrchem StoBeton MP z řady kreativních omítek StoSignature, realizovaný pomocí omítek Stolit K 1.5 a Stolit MP. Na jižní nové přístavbě je potom naopak jedna z nejodvážnějších povrchových úprav: „poškrábaný" StoBeton Ter v tmavém odstínu. Ten se nám podařilo realizovat díky bezcementové podkladní omítce StoArmat Classic plus. Aplikace finálního povrchu pak probíhala pod drobnohledem pana architekta Štěrbáka a jednatele investora pana Igora Láníka. Autor: Ing. arch."

Obnova historické uliční fasády v Prachaticích

Obnova uliční fasády domu čp. 137 ul. Horní v Prachaticích představuje příklad citlivého přístupu k historické zástavbě. Tento měšťanský dům renesančního původu ze 16. století tvoří součást řadové zástavby západní části Horní ulice.

Při obnově uličního průčelí v roce 2014 byly provedeny sanační opatření zdiva pomocí chemické injektážní clony, opravy a nátěry fasády vycházející z podrobného restaurátorského průzkumu a následný konečný vzhled odpovídá tomu původnímu renesančnímu.

Oprava novobarokní fasády v Praze

Řadový pětipodlažní dům čp. 902 v Praze s novobarokní fasádou byl postaven v roce 1895 stavitelem J. Filipovským a nachází se v památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice. Uliční fasáda je symetrická šestiosá. Ve 3. a 4. NP mají krajní dvojice oken společné suprafenestry. Na vertikálním členění fasády se podílí dva průběžné pilastry dělící fasádu na třetiny, v parteru potom navazují na centrální velmi mělký rizalit. Fasáda je ve 2. NP a 3. NP členěna výraznými parapetními horizontálními římsami a vyloženou hlavní římsou s nadezděnou atikou.

Úspěchy z hlediska památkové péče

Na žádost vlastníka objektu byla realizována oprava a nátěr uliční fasády. Při těchto udržovacích pracích byly odstraněny nepevné a nesourodé části fasády, následovalo tlakové omytí fasády od depozitů, doplnění jádrové vápenné omítky v původním složení a lokální sjednocení povrchu jemným vápenným štukem. Poté byl proveden nátěr silikátovou nátěrovou hmotou ve dvou barevných odstínech. Provedenými pracemi došlo jak k obnovení autentického vzhledu tohoto historického objektu, tak k jeho funkčnímu, technickému a estetickému zhodnocení.

tags: #co #jsou #ulicni #fasady #domu

Oblíbené příspěvky:

• Jak na instalaci fasádních palubek
• Gumové pásy pro trapézový plech: správná montáž
• Historie trámů Notre-Dame
• Inspekce a technologie betonu
• Proč je tričko s mechanikem tak populární?