PergolyUmělá vodicí linie dlažba: Zajištění přístupnosti a bezpečnosti
Základní podmínkou aktivního zapojení člověka do života společnosti je přístupnost prostranství a staveb, jejich užívání a možnost se v nich volně pohybovat. Jde o naplnění práva na svobodu pohybu v nejširším slova smyslu. Toto právo je u občanů se zdravotním postižením omezováno architektonickými, dopravními a informačními bariérami, jejichž existence je v řadě případů zcela neopodstatněná. Jejich odstranění vede k celkové humanizaci prostředí pro všechny občany.
Všeobecně stále přetrvává mylný názor, že bezbariérové řešení staveb a veřejných prostranství se vztahuje jen na trvale zdravotně postižené, a to o osoby na vozíku, neslyšící a nevidomé. Ve skutečnosti se bezbariérovost týká mnohem širšího okruhu osob s ostatními vážnými pohybovými postiženími a omezeními, jako jsou malé děti, lidé s kočárky, cestující se zavazadly, senioři se sníženou pohyblivostí, schopností rychlé reakce a odhadu situace, osoby postižené dočasně vlivem úrazu, či lidé malého nebo nadměrného vzrůstu.
Termín handicap není myšlen pouze pro těžké tělesné či smyslové postižení. Pojmem handicap je obecně myšlena ztráta nebo omezení příležitostí, ať už se jedná o zdravotně postižené, starší osoby, dočasně postižené vlivem úrazu, nebo o osoby s nadměrnými lidskými proporcemi. Proto je daleko výstižnější pracovat s pojmem „přístupné prostředí“, které již samo o sobě navozuje představu vstřícného prostředí pro každého, bez rozdílu věku či zdravotního postižení. Takto můžeme předejít dalším novým bariérám, které znemožňují plnohodnotné užití veřejných prostor, areálů, jednotlivých staveb a jejich vnitřních prostor.
Každý má právo na život, práci a odpočinek v bezpečném prostředí. Při vytváření přístupného prostředí nesmíme opomenout také na vztahy mezi jednotlivými prvky tohoto prostředí. Příkladem mohou být dopravní stavby - vztah dopravního prostředku a dopravní cesty, nejčastěji vazby mezi plochou nástupiště, skříní vozidla a podlahou vstupu do dopravního prostředku.
Legislativní rámec a normy
Jedním z velkých problémů bránících v samostatném pohybu zdravotně postižených občanů jsou architektonické a dopravní bariéry. V tomto směru došlo v oblasti legislativy k výraznému pokroku. Základním předpisem upravujícím otázky odstraňování architektonických a dopravních bariér byl stavební zákon č. 183/2006 Sb., který v § 2, odst. (2), písm. e) bezbariérové užívání staveb staví na úroveň obecných požadavků na výstavbu. S účinností nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. došlo ke zrušení vyhlášky č. 398/2009 Sb. V návaznosti na § 329 odst. 1 stavebního zákona došlo k náhradě vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, novou vyhláškou. Pojem bezbariérové užívání staveb je stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. rušen a v § 13 písm. c) nahrazen pojmem „přístupnost“.
Čtěte také: Vlastnosti a využití obkladů
Přístupnost je podle ustanovení § 145 odst. 1 písm. e) jedním ze základních požadavků na stavby. Podrobné požadavky na přístupnost stanoví vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, která se v § 29 odst. 12 odkazuje na českou technickou normu ČSN 73 4001 Navrhování přístupnosti staveb.
ČSN 73 4001 platí pro navrhování přístupnosti a bezbariérového užívání nových pozemních staveb a staveb dopravní infrastruktury, změny záměru před jeho dokončením, změny dokončené stavby v zastavěném území, v zastavitelných plochách v návaznosti na předpokládané výstavbě. Norma platí pro stavby občanského vybavení, stavby pro bydlení, stavby pro výkon práce, komunikace pro pěší a veřejná prostranství. Norma neplatí pro stavby rodinných domů a stavby pro rodinnou rekreaci včetně přístupů k nim.
Detailní řešení všech staveb z hlediska jejich bezbariérové přístupnosti a užívání je v prováděcím předpise stavebního zákona. Tato řešení musí být srozumitelně vyjádřena v projektové dokumentaci, aby mohla být následně kontrolována v textové a výkresové části. Požadavky na projektovou dokumentaci jsou předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, která se nevztahuje na projektovou dokumentaci pro stavby letecké, stavby drah, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací podle § 194, písm. c) stavebního zákona, s výjimkou dokumentace pro vydání společného povolení pro stavby drah, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací.
Pro dopravní stavby je v platnosti vyhláška Ministerstva dopravy č. 146/2008 Sb. o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění pozdějších předpisů, která stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace pro letecké stavby, pro stavby drah, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací.
V říjnu 2013 vstoupila v platnost ČSN P ISO 21542 Pozemní stavby - Přístupnost a využitelnost vybudovaného prostředí. Tato předběžná norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 21542:2011 a je určena k ověření. Doporučuje se postupovat podle této předběžné normy přiměřeně. Revize původních ČSN, budou postupně zohledňovat vydanou ISO 21542:2011.
Čtěte také: výhody zatravňovací dlažby na zahradě
V srpnu 2021 byla do českého normového prostředí přijata další mezinárodní norma ČSN EN 17210 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí - Funkční požadavky a v návaznosti na tuto normu v říjnu 2021 technické normalizační informace TNI CEN TR 17621 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí - Technické prováděcí požadavky a specifikace a TNI CEN TR 17622 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí - Posouzení shody.
Potřeby různých skupin osob se zdravotním postižením
Omezená schopnost pohybu a orientace je široký pojem pro stanovení jednotných požadavků samostatného a bezpečného pohybu. Zdravotní postižení je postižení vadou tělesnou, duševní nebo smyslovou, která může mít charakter trvalý nebo dočasný a omezuje vykonávání běžných denních aktivit.
Osoby s pohybovým postižením
Příkladem jsou osoby na vozíku pro invalidy a vážným pohybovým postižením, např. osoby s berlemi či francouzskými holemi. Pro jejich snadný pohyb je nezbytné eliminovat nebo zajistit možnost překonání rozdílů ve výškových úrovních. Výškové rozdíly a délkové mezery, které mohou být snadno překonatelné ostatními uživateli, musí být v co největší míře minimalizovány. Při vytváření vnějšího prostředí musíme vzít také v úvahu stále se zvyšující počet elektrických vozíků, které oproti ručním vozíkům snižují schopnost překonat horizontální a vertikální proluky.
Návrh optimálního prostředí pro pohybově postižené osoby vychází z prostorových nároků lidí pohybujících se na invalidním vozíku a z jeho rozměrových parametrů. Pro osoby na invalidním vozíku návrh vychází z rozměrových parametrů samotného invalidního vozíku, ze sníženého horizontu pohledu a nižší dosahové vzdálenosti.
Základní rozměrové parametry invalidního vozíku
Jedná se pouze o orientační údaje, přesné rozměry jsou závislé od typu vozíku.
Čtěte také: Stavební materiály pro tenisové kurty
- Minimální manévrovací plocha pro vozík je 1 500 x 1 200 mm, což umožní otočení o 180°.
- Vlastní návrh musí vycházet z možností otočení vozíku o 360° s odpovídající plochou 1 500 x 1 500 mm.
Výškové umístění mobiliáře a jiných ovládaných prvků je odvozeno od možností čelního nebo bočního přístupu osoby na vozíku. Velmi častým opomíjeným faktem je, že tito lidé ovládají prvky v podstatě z podélné a kolmé osy vozíku. Často opomíjeným faktem umístění různých ovládacích prvků je dosahová vzdálenost, která je nejvýše 1 200 mm od úrovně podlahy. Děti na vozíku jsou zcela opomíjenou skupinou všech návrhů a realizací. Vzhledem k jejich vzrůstu jsou dosahové vzdálenosti zcela odlišné než u dospělých osob.
Minimální průchozí šířka 900 mm pro osobu na vozíku je identická také pro osoby chodící o holích, pomocí chodítka nebo pro osoby s dětským kočárkem. Pro snadný provoz je optimální šířka 1 200 mm.
Prostorové požadavky pro snadný pohyb tělesně postižených
| Skupina osob | Minimální průchozí šířka (mm) | Optimální průchozí šířka (mm) |
|---|---|---|
| Osoba na vozíku | 900 | 1 200 |
| Osoba chodící o holích | 900 | 1 200 |
| Osoba s chodítkem | 900 | 1 200 |
| Osoba s dětským kočárkem | 900 | 1 200 |
Osoby se zrakovým postižením
Pro osoby s úplnou ztrátou zraku potřebují pro zajištění samostatného a bezpečného pohybu a prostorové orientace srozumitelně a jednoznačně (technikou slepecké hole) identifikovat hmatové prvky a značení, trasování vycházející z prvků a jejich vazeb zjistitelných hmatem a akustické informace. Pohyb nevidomého je závislý na hmatovém značení a trasování s identifikací nebezpečných či nepřístupných míst. Pohyb nevidomého je závislý na možnosti získáváním srozumitelných a správně řazených hmatových informací, jejich soustřeďování do tras s identifikací nebezpečných, nepřístupných a orientačně důležitých míst.
Nevidomý pro samostatný pohyb získává základní poznatky hmatem prostřednictvím bílé slepecké hole a nášlapem. Technika bílé hole se uplatňuje především v exteriéru. Pro osobu chodící se slepeckou holí je potřebný pruh při krátkodobém zúžení nejméně 900 mm, optimálně 1 200 mm.
Pro samostatný pohyb osob se zrakovým postižením musí mít prvky vnímatelné slepeckou holí a nášlapem zajištěny hmatový kontrast vůči okolí a správně materiálově řešeny. Dále je důležité užití nereflexních značek se silným barevným kontrastem; krátké a lehce srozumitelné nápisy, psané velkými písmeny; plány umístění, pokyny pro nákup jízdenek apod.
Osoby se sluchovým postižením
Pro bezpečný pohyb osob s úplnou i částečnou ztrátou sluchu jsou nutné vizuálně sdělené informace.
Starší osoby
Pro starší osoby nabývá na významu přístupnost a dosažení cíle pomocí chůze. Tato skupina není schopna ujít vzdálenost 350-450 m bez zastávky, což je nutné respektovat při návrhu bezbariérových pěších tras a vhodném umístění mobiliáře (lavičky). Značný problém pro chůzi starších lidí představují výškové rozdíly. Při překonání těchto rozdílů je nutné zajistit různá opatření ke snížení únavy a nesnází použitím podpory, např. zábradlí, madla, podesty apod.
Hmatové prvky a umělá vodicí linie
Hmatové prvky musí být jednoznačně identifikovatelné holí a nášlapem od okolí podle jejich rozměru a povrchu. Jedná se například o dlažební kostky a desky, nalepovací prvky se speciální hmatovou úpravou nebo reliéfním povrchem. Tyto prvky mohou být například z betonu, kamene, keramiky, kovu, umělého kamene, plastu apod. Výrobky pro vytvoření těchto prvků pro samostatný pohyb osob se zrakovým postižením nelze na určených stavbách použít k jinému účelu. Zvláště u komunikací pro pěší je nutno používat ty materiály, které jsou v souladu s Nařízením vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky (Příloha č. 2, bod 12. betonová dlažba tl. 60 mm, dlažba z umělého kamene tl. 60 mm, plastické pásy pro signální, varovné a hmatné pásy, s vyztuženými výstupky pravidelného tvaru podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb.
Jednou ze sledovaných vlastností těchto výrobků je tvarové řešení hmatné dlažby. Dlažba s reliéfním povrchem je navržena pro potřeby nevidomých a slabozrakých osob a slouží k vytváření signálních a varovných pásů na chodnících, před přechody i na nástupištích MHD. Povrch je tvořen výstupky o výšce 5 mm s roztečí 5 mm, které zajišťují dostatečně výrazný hmatový vjem. Hmatová úprava splňuje požadavky normy ČSN 73 6110 pro projektování místních komunikací i nařízení vlády č. 312/2005 Sb.
Výrobek je vyráběn převážně z přírodních surovin, jejichž přirozená variabilita může ovlivnit výsledný barevný odstín. V důsledku toho se barva může mírně lišit nejen mezi jednotlivými výrobními šaržemi, ale také při výrobě stejného výrobku jedné barvy z odlišné betonové směsi.
S ohledem na bezpečný a samostatný pohyb osob se sníženou schopností orientace (tj. nevidomých a slabozrakých) a dle legislativních podkladů musí být reliéfní dlažba jednoznačně odlišitelná od okolí, tzn. musí být u reliéfní certifikované dlažby zajištěn tzv. funkční hmatový kontrast (tj. rozlišitelný nášlapem a bílou holí).
Požadavky na hmatový kontrast
Povrch plochy do vzdálenosti nejméně 250 mm od hmatových prvků (umělá vodicí linie, signální pás, vodicí linie s funkcí varovného pásu, varovný pás, varovný pás na speciální dráze) musí zajistit hmatový kontrast - povrch musí být rovinný, bez výstupků, drážek a podobných tvarových úprav a s dodržením požadavku na protiskluzné vlastnosti. Šířka spár smí být nejvýše 4 mm.
Pro dosažení funkčního hmatového kontrastu, vyžadovaného dříve vyhláškou č. 398/2009 Sb., musí okolí tvořit rovinné desky nebo prvky s ekvivalentním povrchem v šíři nejméně 250 mm. Rovinný povrch s funkčním hmatovým kontrastem je zajištěn dlažebními prvky bez sražené hrany, se spárami maximální šíře 4 mm, s rovnoměrným počtem spár mezi dlažebními prvky na délku 1 metru pásu lemujícího hmatový prvek maximálně 5 ks v obou směrech, počtem spár mezi dlažebními prvky na šířku lemujícího pásu maximálně 1 ks (tj. minimální osová vzdálenost spár může být 200 mm).
Tento požadavek splňují například rovinné dlaždice o min. rozměrech 200 x 200 mm a dále typově např. 200 x 250, 250 x 250, 250 x 400, 2 x 200 x 200 mm atd. bez sražené hrany (případně +výrobní normová tolerance 2 mm, tzn. mikrofazeta). Rovinnost dlažby dle ČSN 74 4505. Povrch dlažby musí splňovat základní požadavky na protiskluznost dle vyhlášky č. 398/2009 Sb. Hodnota protiskluznosti nesmí být odlišná od výše uvedeného požadavku.
Pokud je v okolí signálního, varovného nebo jiného hmatného pásu, případně umělé vodící linie použita dlažba, která nevyhovuje těmto podmínkám, je použita např.: pražská dlažba, mozaika (50x50, 60x60 mm (alt. do rozměru 200x200 mm) nebo zámková dlažba 100x200 mm, alt typu „H", „I" šestihrany, osmihrany, malé čtverce a pod., to je dlažba s mnoha spárami, tak nesplňuje legislativní požadavky a je velmi obtížně rozeznatelná až nerozeznatelná od svého okolí a pro osoby se sníženou schopností orientace (slabozraké, nevidomé) je uživatelsky nepoužitelná, nedohledatelná, nefunkční až i nebezpečná.
Druhy hmatových pásů a jejich lemování
- Signální pás: lemování z obou stran stejné, v šíři 250 mm za výše uvedených podmínek.
- Varovný pás: lemování ze všech stran, min. 250 mm.
- Umělá vodicí linie: lemování z obou stran stejné, v šíři 250 mm za výše uvedených podmínek.
- Hmatný prvek (např. podélná hranice mezi chodníkem a cyklostezkou): min. lemování ze strany chodníku v šíři 250 mm za výše uvedených podmínek, tzn. ze strany možného přístupu.
Dlažební prvky rovinné, bez výstupků a reliéfu, lemující signální, vodicí, varovný a hmatný pás, obdélníkového nebo čtvercového tvaru (bez zkosené hrany, uložené se šířkou spár max. 4 mm):
- počet spár mezi dlažebními prvky v délce 1 m lemujícího pásu je max. 5.
- počet spár mezi dlažebními prvky na šířku 250 mm lemujícího pásu je max. 1.
Tento požadavek splňují například rovinné dlaždice o rozměrech 200 x 200 mm, 250 x 250 mm bez sražené hrany. Šířka lemovacího pásu musí být min. 250 mm (pozn. v nových OTP bude min. 300 mm). Povrch musí být rovinný, bez výstupků, drážek a podobných tvarových úprav.
Dlažební prvky s výrazně hmatově (vnímatelným slepeckou holí a nášlapem) odlišným povrchem od okolní dlažby, obdélníkového tvaru (doporučený minimální rozměr 150 x 200 mm) bez zkosené hrany, uložené s šířkou spár max. 4 mm. Šířka lemovacího pásu musí být min. 250 mm.
Dlažební prvky rovinné, bez výstupků a reliéfu, lemující varovný pás, obdélníkového tvaru (doporučený minimální rozměr 100 x 200 mm) nebo čtvercového tvaru (doporučený minimální rozměr 200 x 200 mm), bez zkosené hrany, uložené se šířkou spár max. 4 mm:
- počet spár mezi dlažebními prvky v délce 1 m lemujícího pásu je max. 5.
- počet spár mezi dlažebními prvky na šířku 250 mm lemujícího pásu je max. 1.
Křížení vodících linií / signálních pásů je rovněž tvořeno plochou hladkou v šířce rovnající se šířce pásů. Před místem pro přecházení je naváděcí signální pás vzhledem k identifikovatelnosti místa odsazen (min. o 300 mm, optimálně vzhledem k bezpečnosti o 500 mm). Stejné odsazení (SP od VP) a úprava se týká i přechodů, kde se přechází tramvajová trať (chodec nemá přednost před tramvají, není-li spuštěno SSZ), ať již je přechod signalizovaný nebo ne! Dlažba a její lemování je pro chůzi, zachování směru, nalezitelnosti zájmových bodů velmi důležitá.
Uživatelsky - pokud má prvek vést, musí být dobře najitelný a bezpečně použitelný. Legislativně není omezena délka vodící linie, ale při délce umělé vodící linie nad 8-10 m bez vystupujících vodících konstrukcí velmi rychle klesá jeho použitelnost a není zajištěn plynulý a bezpečný pohyb osob.
Certifikace a problémy v praxi
Certifikace hmatových prvků probíhá na základě nařízení vlády ČR č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky. Certifikace prvků - hmatových dlažeb dle TN TZÚS a nařízení vlády č. 163/2002 Sb. Na veřejných komunikacích je chybovost a ohrožení bezpečnosti stále poměrně velké.
tags: #co #je #umela #vodici #linie #dlazba
