Umísťování staveb specifikovaných v § 79 odst. 2 stavebního zákona

Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. přináší významné změny ve výkladu a definicích druhů staveb a ovlivňuje i procesní postupy pro jejich umisťování. Zvláštní pozornost je věnována § 79, který specifikuje záměry nevyžadující rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Tento článek se podrobně zabývá těmito specifikacemi a souvisejícími procesy.

Obecná ustanovení a pojmy

Pojem "stavba" je tradičním a klíčovým pojmem stavebního zákona. Podle § 5 nového stavebního zákona se stavbou rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Definiční znaky stavby musí splňovat také výrobek plnící funkci stavby, přitom není z hlediska stavebního zákona rozhodné, zda byl vyroben „již“ u výrobce a na místo, kde bude užíván, dopraven jako celek a tam pouze „osazen“, nebo zda je montován až přímo na staveništi, pouze z dílů vyrobených (dodaných) výrobcem. Je nesporné, že v obou případech musí být na výrobek plnící funkci stavby uplatňovány shodné požadavky jako na stavbu, a to jak z hlediska jeho umístění na pozemku, tak z hlediska splnění technických požadavků.

Stavby se podle nového stavebního zákona člení do čtyř skupin, což má za cíl zpřehlednit procesní postupy:

• drobné stavby, které jsou uvedeny v příloze č. 1,
• jednoduché stavby, které jsou uvedeny v příloze č. 2,
• vyhrazené stavby, které jsou uvedeny v příloze č. 3,
• ostatní stavby (všechny ostatní stavby neuvedené v přílohách č. 1-3).

Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny.

Záměr vyžaduje povolení s výjimkou drobných staveb a změn využití území, u kterých tak stanoví tento zákon. Orgány územního plánování a stavební úřady přednostně využívají zjednodušující postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány a aby v případě, kdy lze za podmínek tohoto zákona vydat v dané věci, zejména u jednoduchých staveb, pouze jedno rozhodnutí, upustily od dalšího povolování záměru. Pokud je spolu se stavbou hlavní předmětem žádosti nebo ohlášení soubor staveb, stavební úřad všechny stavby projedná v režimu stavby hlavní.

Čtěte také: Směrnice pro umisťování staveb

Rozhodnutí o umístění stavby a výjimky dle § 79 odst. 2

Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

Nicméně, podle § 79 odst. 2 stavebního zákona, rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují následující záměry:

• informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m² umisťovaná mimo ochranná pásma pozemních komunikací,
• stožáry pro vlajky do výšky 8 m,
• povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,
• signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely, body seismické monitorovací sítě,
• podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní informace na pozemních komunikacích,
• opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím a které se nacházejí v zastavěném území či v zastavitelné ploše,
• propustky na neveřejných účelových komunikacích,
• cirkusové stany a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo,
• sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovitosti,
• antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení umisťované samostatně na pozemku nebo na budovách,
• oplocení lesních školek, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy,
• stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení,
• důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních předpisů,
• skleník do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení,
• stavba do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderné zařízení, nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
• bazén do 40 m² zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, a jeho související technické zařízení,
• stavby mostních vah,
• přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m² zastavěné plochy a do 4 m výšky,
• výměna vedení technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, nebo výměna vedení technické infrastruktury, pokud dochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, bez rozšíření jeho stávajícího rozsahu, výměna vedení a změna hranice stávajícího ochranného a bezpečnostního pásma se dotýká pouze pozemků dotčených stávajícím vedením a stávajícím ochranným nebo bezpečnostním pásmem a pro umístění výměny vedení mimo stávající trasu je s vlastníkem uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene nebo smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene; v případě, že je předmětem těchto výměn výměna nadzemního vedení o napěťové hladině 110 kV, lze v zastavěném území zachovat jeho umístění nad zemí,
• prodejní stánky, konstrukce a zařízení pro slavnostní výzdobu a osvětlení budov, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů,
• dobíjecí stanice vybavené výlučně běžným dobíjecím bodem, splňující podmínky zvláštního právního předpisu,
• stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, pokud jsou v souladu s územně plánovací dokumentací, s výjimkou stavby vodního díla, kulturní památky a stavby ve zvláště chráněném území, památkové rezervaci nebo památkové zóně,
• připojení k distribuční soustavě pomocí elektrické přípojky nebo smyčky, to vše v hladině nízkého napětí a v maximální délce do 25 m od vedení stávající distribuční soustavy zřizované provozovatelem distribuční soustavy, jehož distribuční soustava je připojena k přenosové soustavě a k jehož soustavě je připojeno více než 90000 odběrných míst.

Je důležité si uvědomit, že ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na záměry, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. Pokud stavby uvedené v odstavci 2 vyžadují provedení zemních prací nebo terénních úprav, je stavebník povinen zjistit si informace o existenci podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu.

Umísťování zahradních staveb

Umístění zahradní stavby bývá častou otázkou. Zahradní stavby jsou většinou kategorizovány do skupiny drobných staveb. Příkladem drobné stavby může být stavba do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci. Tyto stavby musí být v souladu s územně plánovací dokumentací a umisťovány v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m. Plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.

Mezi drobné stavby se řadí i skleník do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení, a také bazén do 40 m² zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, a jeho související technické zařízení.

Čtěte také: Zakládání staveb: Nové normy a technologie

Drobné stavby se rovněž nekolaudují. Lze je užívat pouze k účelu, ke kterému jsou určeny svým charakterem. Drobné stavby může stavebník provádět i svépomocí, pokud zajistí stavební dozor (nemusí to být autorizovaná osoba), není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Svépomocí může stavebník provádět i stavby umisťované v odstupové vzdálenosti méně než 2 m od hranice pozemků. Drobné stavby může stavebník rovněž odstraňovat svépomocí, s výjimkou určitých typů vedení technické infrastruktury.

Požadavky na výstavbu a jejich změny

Termínem „požadavky na výstavbu“ se dle nového stavebního zákona rozumí požadavky na vymezování pozemků a umisťování staveb a technické požadavky na stavby. Nový stavební zákon volí odlišný přístup, kdy se v základu zabývá i technickými požadavky na stavby, jako jsou požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, na požární bezpečnost, na ochranu zdraví a životního prostředí, na bezpečnost a přístupnost při užívání, provoz a údržbu stavby či na úsporu energie. Zákon řeší i požadavky na udržitelné využití přírodních zdrojů. Požadavky na výstavbu musí při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb dodržovat každý.

Z požadavků na výstavbu lze povolit výjimku, avšak pouze z těch, u nichž to prováděcí právní předpis výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví nebo života osob nebo zvířat, životní prostředí, sousední pozemky nebo stavby. O povolení výjimky z požadavků na výstavbu se nově nepovede samostatné řízení.

Nový stavební zákon předpokládá přijetí prováděcího právního předpisu, který stanoví podrobné požadavky na výstavbu. Do doby, než ministerstvo vyhlášku vydá, nejdéle však do 1. 7. 2027, se bude postupovat dle dosavadních vyhlášek upravujících požadavky na výstavbu. Nový stavební zákon umožňuje upravit požadavky na vymezování pozemků a na umisťování staveb v regulačních plánech a v územních plánech s prvky regulačního plánu odchylně od ustanovení vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Nový stavební zákon také udílí Praze, Brnu a Ostravě privilegium samostatně upravit pro své území požadavky na výstavbu formou nařízení. V takovém případě se bude postupovat dle tzv. městských stavebních předpisů v rozsahu, v němž se budou odchylovat od celostátní úpravy ve vyhlášce o požadavcích na výstavbu.

Procesní aspekty: Podání žádosti a komunikace

Podání podle této části je možné učinit také prostřednictvím portálu stavebníka. Žádost nebo návrh se podává na stanoveném formuláři elektronicky prostřednictvím portálu stavebníka nebo v listinné podobě. Nejpozději s podáním žádosti vloží stavebník projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací. Dokumentaci pro povolení záměru, která nemusí být zpracovaná projektantem, vloží do evidence elektronických dokumentací stavební úřad, neučiní-li tak spolu s podáním žádosti stavebník.

Čtěte také: Zjistěte vše o suchých stavbách

Stavební úřad eviduje veškeré úkony a vkládá veškeré písemnosti do evidence stavebních postupů. Stavební úřad a dotčený orgán si doručují písemnosti navzájem prostřednictvím evidence stavebních postupů. Písemnost je doručena dnem, kdy ji stavební úřad nebo dotčený orgán vloží do evidence stavebních postupů. Je-li žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko podána žadatelem před zahájením řízení, vloží dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko do evidence stavebních postupů a doručí jej žadateli.

Předběžná informace

Stavební úřad poskytne tomu, kdo požádá, v rámci své působnosti do 30 dnů od požádání předběžnou informaci o podmínkách využívání území a změn jeho využití, o nezbytnosti povolení záměru a jeho kolaudace, o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání rozhodnutí o povolení záměru a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět a o dotčených orgánech ve vztahu k záměru.

Dotčený orgán poskytne tomu, kdo požádá, v rámci své působnosti do 30 dnů od požádání předběžnou informaci o nezbytnosti vyjádření nebo závazného stanoviska dotčeného orgánu a o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět. Ten, kdo o předběžnou informaci žádá, uvede konkrétní požadavky na předběžnou informaci a konkrétní údaje o záměru, zejména jeho umístění, účel a technické provedení záměru.

Vyjádření a závazné stanovisko dotčeného orgánu

Vyjádření dotčeného orgánu obsahuje závěr a odůvodnění. V závěru dotčený orgán uvede, zda je záměr z hlediska jím chráněných veřejných zájmů přípustný. Je-li to nezbytné pro ochranu jím chráněných veřejných zájmů, dotčený orgán uvede v závěru též podmínky přípustnosti záměru.

Pokud je dotčeným orgánem tentýž orgán veřejné správy, vydá namísto jednotlivých vyjádření koordinované vyjádření a namísto jednotlivých závazných stanovisek koordinované závazné stanovisko. Koordinované závazné stanovisko nezahrnuje závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nebo jednotné environmentální stanovisko, vydává-li se současně jako závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

Žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko obsahuje dokumentaci, identifikační údaje o záměru a popřípadě další náležitosti podle jiných právních předpisů. Dotčený orgán vydá do 30 dnů ode dne doručení žádosti nebo vyžádání stavebním úřadem vyjádření nebo závazné stanovisko k záměru z hlediska jím chráněných veřejných zájmů. Lhůtu pro vydání může dotčený orgán prodloužit až o 30 dnů. Nevydá-li dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Toto se však nepoužije na závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí a na jednotné environmentální stanovisko v určitých případech.

Vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury

Žádost o vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury z hlediska možnosti a způsobu napojení záměru nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem musí obsahovat identifikační údaje žadatele a identifikační údaje o záměru. Součástí žádosti je vždy dokumentace pro povolení záměru. Vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury vydá vyjádření k záměru do 30 dnů, ve zvlášť složitých případech do 60 dnů ode dne doručení úplné žádosti. Vyjádření je doručeno okamžikem jeho vložení do evidence stavebních postupů, má-li vlastník přístup k datovému rozhraní portálu stavebníka.

Územní plánování

Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Územní plánování chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, a přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a ochranu a rozvoj zelené infrastruktury.

V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu. Doplňková funkce bydlení či pobytové rekreace není u uvedených staveb přípustná.

Úkolem územního plánování je také posoudit vlivy politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území.

Tabulka: Shrnutí kategorií staveb a jejich povolovacích režimů

Tato tabulka poskytuje základní přehled o hlavních kategoriích staveb a jejich regulaci podle nového stavebního zákona. Je však nutné vždy konzultovat konkrétní právní předpisy a jejich aktuální znění pro přesné posouzení každého jednotlivého záměru.

tags: #umistovani #staveb #specifikovanych #v #79 #odst

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace pro dřevěnou knihu hostů
• Prozkoumejte vlastnosti a použití Ceresit CE 40 Aquastatic
• služby KÁMEN A PÍSEK, spol. s r.o.
• Jak funguje společné povolení souboru staveb
• KVK Jemný Vnitřní Štuku: kompletní technické parametry