Příčiny a oprava prasklin v omítce

Objevili jste na své fasádě nevzhlednou prasklinu? Trhliny v omítce nebo přímo ve zdi jsou nehezké a nepříjemné, ať jde o novostavbu nebo starý zasloužilý baráček, staré zdi nebo čerstvě vymalované. V každém případě je nutné díry opravit a zeď znovu vymalovat. Důležité je také prozkoumat rozsah poškození a najít příčinu. Důvodů, proč praská omítka, může být hned několik. Je přitom třeba rozlišovat tři hlavní důvody.

Druhy trhlin a jejich příčiny

Trhliny na zdech, ať už v bytech, domech nebo větších stavbách, jsou časté. Rozhodně je najdeme ve starších domech, stejně tak honosných hradech a zámcích. Působením času, změn počasí, větru, únavou materiálu a dalších činitelů se trhliny ve zdech i v omítce zákonitě musí postupně vytvořit.

Typy trhlin a jejich závažnost

• Aktivní a pasivní trhliny: Dělíme je podle toho, zda se zvětšují a mění.
• Bezpečné a nebezpečné trhliny: Rozlišujeme je podle toho, zda jsou známkou rozsáhlejšího poškození.
• Povrchové a hloubkové praskliny: Praskliny v omítce můžou být povrchové nebo hloubkové.

Trhliny vznikají jako následek napětí, které překročilo únosnou mez. Každá trhlina indikuje pohyby v konstrukci. Podle četnosti, místa výskytu a chování trhlin v čase můžeme posoudit, do jaké míry jsou pro samotnou stavbu a tím i pro nás nebezpečné. Mají různou délku, tvar i okraj a podle toho všeho je odborník schopen odhadnout, co je způsobilo a jak jsou závažné. Převážnou většinu trhlin můžeme označit jako neškodné. Stačí je opravit a vymalovat.

Hlavní důvody vzniku prasklin

1. Narušení konstrukce: Při praskání omítky z důvodu narušení konstrukce se mohou trhliny objevovat v případě, že si stavba ještě sedá nebo se prohýbá. Je nutné pamatovat na to, že výstavba je stále rychlejší, než tomu bylo v minulosti. Hrubá stavba tak mnohdy nemá dostatek času k tomu, aby byla správně připravena na dokončení. Proto se základní hrubá stavba dokončuje ideálně ještě před zimou a nechá se tzv. vymrznout a sednout. Až pak se dělají další zateplovací a estetické povrchové úpravy. Můžeme tak zamezit čerstvým prasklinám a trhlinám v omítce. Pokud si pořídíte byt od developera, máte k dispozici určitou dobu na případné reklamace, kdy se s těmito menšími a neškodnými prasklinami počítá. Většinou se tvoří v místech kolem oken, rámů dveří, nebo v místě přechodu stěny a stropu.
2. Špatný podklad: Dalším častým důvodem vzniku prasklin v omítce je přítomnost špatného podkladu. Podklad bývá často tvořen několika vrstvami, které disponují odlišnou nasákavostí, pevností a tuhostí. Kromě vlivů, které má na kvalitu omítky samotná stavba, udávají stavaři mezi nejčastějšími důvody vzniku trhlin vlhkostní nebo teplotní změny objemu podkladu omítky, rozdílné stavební materiály v podkladu s různou nasákavostí, či nerovnosti podkladu, které jsou příčinou změn tloušťky omítek. Riziko lze v těchto případech snížit pomocí doplňkových technických opatření, což je například vyztužení jádrové nebo vrchní omítky, instalování síťoviny do stěrky či dilatační spáry.
3. Nesprávné složení nebo zpracování omítky: Velmi často jsou trhliny způsobeny nesprávným složením nebo zpracováním omítky. To může vzniknout kvůli mikrovrstvě prachu a špíny na omítaných stěnách. Je dobré vědět, že někdy způsobuje trhliny i příliš dlouhé či intenzivní hlazení omítky, nebo nesprávná, moc měkká konzistence omítkové směsi. Častou příčinou vlasových prasklin je příliš rychlé vysychání omítky. Po měsíci či dvou od dokončení omítky se mohou objevit takzvané smršťovací trhliny. Ty jsou nejčastějším případem poruch vzniklých nesprávnou technologií omítek a mohou zasahovat až k podkladu. Důvodem bývá omítkový systém nevhodně použitý vzhledem k podkladu, nebo jeho nedostatečné spojení s podkladem. Smršťovací trhliny hrozí rovněž v případě nedodržení doby zrání, tedy v případě, když se vrchní vrstva omítky nanáší ve chvíli, kdy ještě nebylo dokončeno smršťování omítky podkladové.
4. Trhliny v rozích: Nepříjemným a častým problémem omítek jsou také trhliny v rozích. Vznikají v důsledku koncentrace napětí v omítce, která je do rohů místností či do rohů stavebních otvorů vtlačena v nestejnoměrné vrstvě. Nerovnoměrné vysychání pak způsobuje napětí v tahu, silnější vrstva omítky vysychá pomaleji a tenčí, rychleji schnoucí vrstvy v okolí rohu ji k sobě přitahují.

U novostaveb se dnes v hojné míře používají v interiéru jednovrstvé omítkové systémy, a to jak ty sádrové, tak omítky na vápenné bázi nebo s vápencovým plnivem či vápenocementové směsi s pískovým plnivem. Jednovrstvé systémy vítězí z důvodu rychlosti realizace, ale i nižší ceny (protože vícevrstvé, tradiční, omítky vyžadují mnohem vyšší pracnost a lidská práce je nejdražší). Obsahují speciální aditiva, která zvyšují jejich pružnost, zpomalují vysychání, umožňují filcování povrchu a eliminují vznik prasklin. To ale samozřejmě neznamená, že praskliny vzniknout nemohou. Riziko jejich tvorby je ale oproti vícevrstvým systémům mnohokrát snížené.

Hodnocení a oprava prasklin

Ze všeho nejdřív bude potřeba zhodnotit, o jaké trhliny se jedná. Ne všechny se totiž dají opravit stěrkou a nátěrem. Změřte proto, jak jsou praskliny široké. Ke zhodnocení stavu povrchu vyzrálé interiérové omítky (a to platí jak u jednovrstvých, tak u vícevrstvých omítkových systémů) je vždy dobré přizvat člověka, který má s touto problematikou široké zkušenosti. Ten dokáže podle tvaru a umístění trhliny rozpoznat, o jaký typ narušení povrchu se jedná a jak se s ním nejlépe vypořádat. Charakter trhliny vždy určí, jak přistoupit k její opravě - zda vznikla vlivem smrštění či pnutí v materiálu omítky (pak je možné trhlinu jen vyspravit), nebo za jejím vznikem stojí chybné zpracování omítkové směsi či špatně připravený podklad. Takové trhliny by dříve nebo později mohly vyústit ve větší defekt. Nejdůležitější je kontrola přídržnosti materiálu k podkladu, nejjednodušeji poklepem. Dutý zvuk prozradí, zda je omítka odskočená a je třeba ji lokálně oklepat a zhotovit znovu a lépe.

Čtěte také: jak správně připravit podklad pro štukování

Oprava vlasových trhlin (0,2-0,5 mm)

Drobné praskliny ve fasádě si zpravidla dokážete velmi dobře opravit svépomocí. Pokud mají zhruba 0,2-0,5 mm, jedná se o tzv. vlasové trhliny. Tyto menší trhliny a praskliny opravíme jednoduše sádrou, tmelem, pěnou nebo přímo jemnou stěrkou a vhodným štukem. Postižená místa důkladně vyčistíme a vyplníme vybranou opravnou hmotou. Poté necháme vytvrdnout a můžeme dále upravovat povrch zdi. Vlasové výsušné trhliny do velikosti 0,5 mm může zakrýt vhodně zvolená interiérová barva, nejčastěji disperzní akrylátová.

Oprava větších trhlin (1-2 mm)

Praskliny šířky 1-2 mm už raději svěřte odborníkům. Profíci ze společnosti Saint-Gobain se s námi podělili o návod, jak se s prasklinami na fasádě vypořádat. Celou fasádu nejdříve omyjte weberfasádním čisticím prostředkem. Fasádu opláchněte wapkou, použijte čistou vodu. Jakmile je podklad suchý (nepenetruje se), praskliny se tzv. proškrábnou do tvaru písmene „V“ (např. rohem špachtle). V praxi to znamená, že se trhlina na povrchu „otevře“, rozšíří se. Po aplikaci tmelu do spáry stačí zahladit špachtlí nebo plastovou stěrkou a nechat vyzrát. Tmel je nutné nechat důkladně zaschnout podle pokynů výrobce. Zpravidla se jedná o zhruba 2 až 4 hodiny. Po zatvrdnutí přebruste povrch brusným papírem a naneste fasádní nátěr. Nakonec na fasádu naneste ve dvou vrstvách (s přestávkou 24) fasádní nátěr weberton elastik. Větší trhliny je nutné tmelit v několika vrstvách vždy po vyschnutí předchozí vrstvy.

Materiály pro opravu trhlin

Volba materiálu pro opravu stěny záleží na typu a rozsahu poškození. Větší trhliny je možné vyplnit vhodným materiálem. Dříve se univerzálně používala sádra, práce s ní ale vyžaduje poměrně velkou zručnost, aby byl výsledek ideální. Nejlepší je proto volit speciální stavební chemii, tedy především různé typy tmelů a stěrkových hmot, se kterými se lépe pracuje a mají vhodnější vlastnosti než sádra. Například je možné je snadněji brousit, zůstávají i po vyzrání do jisté míry pružné a flexibilní, navíc na základě jejich složení je možné volit takový typ, který nejlépe splyne s materiálem omítky.

Příprava podkladu a aplikace

Prasklinu je ideální před vyspravením profouknout stlačeným vzduchem nebo alespoň pořádně zamést, aby došlo k odstranění prachu. V prvé řadě je důležité fasádu zbavit nečistot. Podle potřeby také povrch odmastíme. Špachtlí následně můžete proříznout narušenou omítku po celé délce opravovaného místa. Protože do příliš úzkých prasklin husté tmely neproniknou, je třeba je rozšířit hranou stěrky (šroubovákem). Některé tmely vyžadují navlhčení podkladu. K tomu je vhodný štětec či rozprašovač na vlhčení rostlin. Poté, co vhodný tmel vyberete, můžete se pustit do práce. Následně lze přistoupit k samotné aplikaci tmelu. Po nanesení hmoty stěrkou či aplikační pistolí z kartuše se opravené místo přebrousí jemným brusným papírem (zrnitost asi 120 až 150).

Tmel je třeba aplikovat tak, aby mírně přečníval. Při vysychání totiž zmenší objem a pokud se tmelená spára srovná do roviny, byla by po zaschnutí mírně propadlá. Přebytečný zaschlý tmel se pak zbrousí do roviny. V případě, že je spára hluboká, je třeba ji vyplnit ve dvou vrstvách, přičemž druhá vrstva se nanáší až po vyschnutí té první. Zaretušovat praskliny o šířce několika centimetrů je pracnější, protože kromě většího množství spárovací hmoty vyžadují i aplikaci výztužné pásky. Ta se v podélném směru na prasklinu položí ještě před nanesením poslední vrstvy. Tyto pásky jsou buď na bázi netkané textilie (Promipáska), nebo skelných vláken (Glassfaser-Bewehrungstreifen), nebo jsou samolepicí (Fibre Tape Rigips). Tyto pásky jsou tenké a pod malbou nakonec nejsou vůbec vidět.

Čtěte také: Od asfaltu k omítkám

Závěrečné práce

Po zaschnutí a vytvrdnutí opravovaná místa vždy přebrousíme a začistíme, aby se povrch, který jsme opravovali, zarovnal s okolím. Nakonec ještě doporučujeme udělat konečnou povrchovou úpravu. Ideálně celou stěnu ošetřete penetrací, aby se stala plocha celistvější a nebylo poznat, která místa jste spravovali. A pak už se můžete pustit do konečné estetické úpravy, můžete vymalovat nebo vytapetovat. Před nanesením finální barvy je třeba u každé interiérové stěny zkontrolovat stav povrchu. Jedině tak je možné dosáhnout těch nejlepších výsledků bez kompromisů. Některé trhliny může sice vhodně zvolená barva skrýt, nelze na to ale spoléhat paušálně.

Větší trhliny a narušená statika

Samostatnou kapitolou jsou pak trhliny, které bývají prvním varovným signálem problémů se statikou budovy. Vliv na větší trhliny ve zdech a v omítce má velmi mnoho faktorů, od typu podloží, základů stavby, na kterých zdi stojí, až po změny klimatu a počasí. Nejzávažnější trhliny jsou ty, které najdeme na vnějších nosných zdech. Můžou být způsobené rozdílným sedáním základů, kolísáním teplot, sednutím materiálu, vysoušením nebo únavou výztuže, tedy degradací nosných konstrukcí. Prasklá obvodová zeď může být znakem narušené statiky celé stavby.

U těchto závažných trhlin je potřeba udělat větší opravný zásah, a ten je vhodné ponechat na odbornících nebo je aspoň přizvat ke spolupráci. Jako první je podle možností potřeba odstranit příčinu a poté zamezit dalšímu působení na stavbu. Poškozený materiál a zdi je potřeba zafixovat a zpevnit. Až poté můžeme samotné díry a trhliny opravovat. Narušená statika může být nebezpečná a způsobit tak velké škody nejen na majetku, ale i na zdraví a životech. Větší a postupující poškození zdí tedy nikdy nepodceňujte. Příliš nestabilní zdi je lepší zbourat a znovu vystavět.

Vždy si nechte vypracovat odborný posudek a zjištěné příčiny nejdříve odstraňte. Může se jednat o špatně udělané základy, nestálý podklad nebo jednoduše hodně starou stavbu, která potřebuje rozsáhlejší opravu. U starších staveb si nechte udělat nezávislý posudek stability ideálně ještě před koupí dané nemovitosti. Pokud už takovou nemovitost vlastníte, je to na místě také. Až pak se pusťte do rekonstrukce, malování a dalších zkrášlovacích úprav vašeho vysněného domečku či chaty. V případě hlubších a rozsáhlejších trhlin budete na opravu potřebovat také víc materiálu a pravděpodobně zvolíte i různé typy materiálu, proto určitě počítejte i s následnou penetrací zdí, která celý povrch sjednotí a opravované části nebudou přerážet kazit malbu.

Prevence vzniku prasklin

Vzniku prasklin v omítce je samozřejmě vždy lepší předcházet. Pokud se například jedná o vznik trhlin z důvodu vysychání a smršťování, je vhodnou prevencí dodržení předepsaných pracovních postupů pro konkrétní omítkovou směs. Trhlinám v rozích lze předejít vlhčením omítky v průběhu vysychání. Aby vaše fasáda vypadala perfektně po mnoho let a vydržela dlouho ve skvělém stavu, je samozřejmě třeba o ni vhodně pečovat. Základem by měl být výběr kvalitní povrchové úpravy, která vám bude dobře sloužit.

Čtěte také: Výběr tmelu na praskliny

tags: #v #omitce #se #utrhl #kousek #nad

Oblíbené příspěvky:

• Chata 6x4m s pultovou střechou
• Více o OSB deskách s perem a drážkou
• Moderní design sprchového koutu s betonovou stěrkou
• Průvodce pokládkou dlažby na beton
• Bílý polyuretanový lak