PergolyProč stromy vadnou podél silnic a ve městech: Problémy a inovativní řešení
Některé nové aleje dřevin podél jihomoravských silnic usychají. Mladé stromy většinou nepřežijí extrémní letní sucho, vadí jim ale i hospodaření zemědělců na okolních polích. Problém mají i ve městech, kde stromy kromě nedostatku vláhy trápí málo prostoru. Podle dendrologa Aleše Rudla, odborníka na stromy, stromy ve městě zpravidla nejsou proto, že by se jim tu bůhvíjak líbilo, ale protože na nich bazíruje člověk. Podle něj stromy, zejména v centru města, trpí kvůli lidské ignoranci. Stává se běžným jevem, že někde začne z ničeho nic usychat strom a všichni se diví proč. Pochopitelně je to důsledek toho, že někdo rok nebo dva zpátky přeseknul stromu při nějaké opravě kořeny a nevěnoval tomu pozornost. V Brně proto začali používat takzvaný hydrogel a také speciální zeminu, která pomáhá zadržovat vodu a stromy vyživuje.
Problémy s výsadbou a údržbou alejí
Dvaaosmdesát nových dubů znovu lemuje silnici druhé třídy mezi Břeclaví a Lanžhotem. Stejné druhy šly přitom do země už před dvěma lety jako náhrada za staré předchůdce, většina ale nepřežila hned následující enormně suché jaro. "Tady například tři měsíce neprší. Přes léto jsme zalévali, a přesto to uschlo. V prvních dvou letech dáváme každý druhý týden ke stromu až šedesát litrů vody, aby ty kořeny chytly," popsal dělník z Morávkova zahradního centra Lednice Jiří Navrátil.
Ani cisterny nepomohly a firma tak musela v rámci tříleté záruky stromy za víc než sto tisíc korun vyměnit. Přesto, že má Lanžhot dub ve znaku, podle zahradníků není šťastnou volbou. Spolu se silničáři navíc apelují na obce, aby pro náhradní výsadbu volily jiné lokality. "Ani policie z bezpečnostního hlediska ty stromy podél silnic moc ráda nevidí. Obce mají možnost si náhradní výsadbu vymínit i v zastavěných částech. Pak je možné se s nimi domlouvat na spolupráci. Například že by zalévání zajistila obec, to by nám hodně pomohlo," řekl vedoucí oblasti Břeclav Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Ladislav Hádlík.
Loni museli silničáři výsadbu zastavit. Problémy nastaly i u silnice třetí třídy nedaleko Bulhar na Břeclavsku. Mladé jabloně nechal vysázet spolek Moravia Virdis. Některé vlivem sucha také odumřely. "Pokud ty stromy vysazujeme my, tak tu následnou péči děláme my, pokud si vybereme zhotovitele, tak následná údržba je na něm," řekl Ladislav Hádlík. Loni kvůli zasychání sazenic museli silničáři výsadbu podél vozovek úplně zastavit.
Aleje podél cest a silnic už několik staletí neodmyslitelně patří k české krajině. V posledních letech jich ale ubývá - silničáři loni u cest nechali porazit téměř dvacet tisíc stromů a jen dvě třetiny z nich nahradily nové sazenice. Podle ekologů kácení ohrožuje ekosystém, policisté jej naopak vítají. Když v lednu roku 2017 vláda schválila národní akční plán adaptace na změnu klimatu, vypadalo to, že v Česku bude alejí jen a jen přibývat. Česko se dokumentem zavázalo mimo jiné k "přijetí doporučení či nařízení o systematické výsadbě a výběru dřevin ve vhodné vzdálenosti podél silnic a železnic". Reagovalo tak na varování, že v nastupujících letech sucha bude pro krajinu role stromů díky jejich schopnosti zadržovat vodu stále důležitější. Po téměř čtyřech letech se ale zdá, že se sliby dodržovat nedaří.
Čtěte také: Vliv betonových panelů na tlumiče
Podle průzkumu neziskové organizace Arnika loni silničáři nechali pokácet 19 214 stromů z alejí podél cest, které nahradilo jen 12 085 nově vysazených. Experti Arniky tak žádají ministerstva dopravy a životního prostředí, aby se výrazněji zasadily o změnu situace. Jsou ale skeptičtí. Náměstek ministra životního prostředí (MŽP) Vladimír Dolejský Aktuálně.cz potvrdil, že slíbená nařízení dodnes neexistují. Aby mohl jeho resort vydat závaznou metodiku a přikázat tak silničářům vysazovat kolem silnic určitý počet stromů, musí mít souhlas ministerstva dopravy. Ten zatím nemá.
Kolik vysadit stromů za jeden pokácený?
Silničáři se hájí, že kácí výhradně nemocné či poškozené stromy ohrožující účastníky provozu, které k poražení schválí příslušný úřad obce. Kácení dlouhodobě výrazně převažuje například v Karlovarském kraji. Na pět poražených stromů u silnic tam za minulý rok připadal jeden zasazený. Podle náměstkyně tamní správy silnic Martiny Svojtkové to způsobuje fakt, že velký počet stromů u silnic je ve špatném stavu. K výsadbě nových pak v kraji dochází jen málokdy. Plošná norma dosud neexistuje, o povinnosti zasadit na místě vykáceného kusu nový strom tak rozhoduje příslušný úřad životního prostředí obce, který se ne vždy přikloní k variantě nové výsadby.
"Když kácíme špatné stromy, tak nemáme úřadem nikde dáno, že tam musíme vysázet nové." Ve zcela jiné situaci jsou silničáři z Libereckého kraje, kde jeden pokácený strom u silnice v dlouhodobém průměru nahrazuje téměř pět nově vysazených. Zde ale ředitel místních silničářů Jan Růžička ovšem naráží na další problém - vzhledem k tomu, jak se cesty v průběhu let rozšiřovaly, jsou nyní pozemky pod silnicemi příliš úzké a stromy už není možné vysázet v bezpečné vzdálenosti. Sázet stromy bez souhlasu majitele sousedního pozemku se podle občanského zákoníku smí pouze ve vzdálenosti minimálně tří metrů od hranice pozemku. "Obecně lze říct, že ne kolem každé silnice lze znovu vysadit strom, nebo dokonce stávající výsadbu nějak zahušťovat." Náměstek ministerstva životního prostředí Vladimír Dolejský si je tohoto problému vědom, východisko ale blokují neshody mezi ministerstvy. Možnost vidí také v dotační podpoře zemědělců, kteří si stromy na svých pozemcích nechají vysadit.
Někde se však daří sázet nové stromy i přes tuto překážku. Dobře je na tom podle údajů za loňský rok Ústecký kraj, kde na jeden vykácený strom připadal jeden a čtvrt nově zasazený. Podle ředitele tamní správy silnic Libora Tačnera si silničáři vytipovávají úseky, kde mohou stromy pomoci například se zmírněním větru či sněhové pokrývky na silnicích. Nově osazeno alejemi je tak například několik cest v okolí Klínovce.
Diskusi, zda a v jaké míře by se měly kolem silnic sázet nové stromy, dlouhodobě provází i jiný druh sporů. Na jedné straně stojí ekologové, na druhé policisté. Nelze se tomu příliš divit. Jen za minulý rok museli policisté vyšetřovat 2529 srážek aut se stromy, při nichž zemřelo 93 lidí. Cílem policie je tedy podle něj postupná přestavba silniční sítě, aby splňovala principy takzvané samovysvětlující a odpouštějící komunikace.
Čtěte také: Péče o dřevo proti povětrnosti
Dendrolog Miroslav Kunt z České zemědělské univerzity to ale vidí jinak. Podle něj může strom pomoct řidičům i samotné vozovce. Kromě toho, že vrženým stínem vytváří v létě příjemnější prostředí a v zimě pomáhá zmírnit vítr navíc funguje jako přirozená zábrana pro zvěř a také zpevňuje svahy kolem komunikace. "Silnice by se mohla od okrajů rozpadnout, strom ji svými kořeny zpevní," říká. "Z hlediska ochrany před sluncem je v dnešní době, kdy se používají kvalitní stabilní materiály, vliv stromů velmi zanedbatelný," oponuje policista Moravčík. Zastíněná vozovka podle policie naopak v zimě způsobuje nebezpečí tím, že později usychá a může tedy namrzat. "Stromy, které lemovaly silnice, měly historicky význam zejména z hlediska ochrany vozidel před větrem a sněhem, případně i před sluncem. Dnes, v době moderních, plně vybavených vozidel už tento účel ztratily," shrnuje Moravčík. Pohledy se tedy výrazně různí.
Shoda naopak panuje v tom, že za určitých okolností mohou aleje nehodám naopak zabránit. Jak uvedl Moravčík i Kunt, zahraniční studie potvrdily, že silnice obklopená stromy může působit sevřenějším dojmem a řidiče tak podprahově přinutí, aby snížil rychlost a věnoval více pozornosti okolí. Z dostupných statistik každopádně vyplývá, že ani s ustavičným kácením alejí u silnic srážek aut se stromy neubývá - v posledních deseti letech se jejich počet za rok většinou držel mezi 2500 a 2800. Za toto období se příliš nezlepšil ani počet mrtvých. Ten se sice oproti dřívějším dobám stabilně drží pod stovkou, trend ale kolísá.
Řešení? Podle silničářů je tak třeba hledat mezi pohledy policistů a ekologů kompromis. Zatím to ale jde ztěžka. Ředitel správy silnic Ústeckého kraje Libor Tačner přiznává, že stromy k silnicím i přes dobré skóre regionu vysazuje nerad. Dokáže si ale představit, že by se v budoucnu umisťovaly například ve vzdálenosti několika metrů od silnice. "Dle našeho názoru lze oba požadavky skloubit, především v kombinaci s ostatními bezpečnostními prvky (záchytná zařízení) a v rámci obnovy stromořadí v bezpečných vzdálenostech.
Tabulka: Přehled kácení a výsadby stromů u silnic v ČR (2019)
| Kraj | Pokácené stromy | Nově vysazené stromy | Poměr vysazené/pokácené |
|---|---|---|---|
| Celkem ČR | 19 214 | 12 085 | 0,63 |
| Karlovarský kraj | 5 | 1 | 0,20 |
| Liberecký kraj | 1 | ~5 | ~5,00 |
| Ústecký kraj | 1 | 1,25 | 1,25 |
Městské prostředí a boj proti tepelným ostrovům
Jak úspěšně pěstovat stromy v době klimatických změn i v zastavěných částech měst, řeší Veřejná zeleň města Brna. Její zkušenosti ukazují, že stromy vysazené před deseti nebo dvaceti lety začínají také usychat. Zaměstnanci veřejné zeleně vysazují na podzim stovky nových stromů. Aby rostly i v záplavě betonu a parkujících aut, tradiční výsadba a zálivka nestačí. "Toto je zkamenělá druhohorní řasa. Je to taková hornina, která obsahuje i část organických látek. Jednak pomáhá zadržovat vodu u rostliny a dodává i živiny," popsala speciální zeminu, kterou zaměstnanci používají, Alexandra Koutná.
Čtěte také: Jezdecké disciplíny a terén
Zadržování vody i přídavek živin je potřeba, některé stromy totiž mají k dýchání a zálivce pár metrů čtverečních. "Ten prostor je hodně omezený. První limitující faktor je voda, potom bývá vhodné zamezit najíždění automobilů," řekl ředitel Veřejné zeleně města Brna Jozef Kasala. Auta totiž připravují strom o druhou nezbytnost, vzduch. Někdy přitom zem tak stlačí, že ani vláhu už nepojme. Pod slupkou trávníku se nachází nepropustné podloží i v parku, kde je proto také potřeba použít pomocné půdní látky. Do jámy k sazenicím proto přijde kvalitní zemina, hydrogel, hnojiva i látka pomáhající kořenit.
Výsledkem výsadby organizované radnicí v Brně-Bystrci má být za pár let ovocná alej pro obyvatele sídliště. Do aleje doplnili pracovníci veřejné zeleně okrasné sakury.
V Praze se dlouhodobě zvyšuje průměrná teplota. Město chce proti dalšímu oteplování bojovat, pomoci mají další stromy, komunitní zahrady nebo zahrádkářské kolonie. Zaměřit se chce také na využití barev a materiálů, které sluneční záření místo pohlcování odrážejí. "Tepelná zátěž může vést ke zdravotním potížím, zvýšené nemocnosti a úmrtnosti citlivých skupin obyvatel, zejména seniorů a lidé s kardiovaskulárními a respiračními onemocněními," píše se v dokumentu. Průměrná teplota v hlavním města vzrostla mezi roky 1911 a 1960 na 9,1 stupně Celsia, v letech 1961 až 2010 pak na 10,4 stupňů Celsia. Ve městech je situace horší také kvůli jevu zvanému městský tepelný ostrov. Budovy z materiálů jako je beton či cihly a asfaltové silnice akumulují teplo, a poté ho po delší čas vyzařují.
Podle návrhu by pomohla výsadba nových stromů, zejména uličních stromořadí. "Stromy mají schopnost vypařovat zachycenou vodu, díky čemuž významně přispívají k ochlazování vzduchu. Také jsou schopny zadržovat vodu, snižovat podíl znečišťujících látek a skleníkových plynů," uvádí dokument. Strategie navrhuje také dále vykupovat pozemky, na nichž by mohla být vytvořená nová zeleň. Mělo by vzniknout doporučení o materiálech a barvách, které odrážejí a neakumulují sluneční energii. Ty by se pak měly používat pro stavby budov nebo infrastruktury. Jednou z nich je například světlý asfalt, jehož barva tolik nepohlcuje teplo. V lednu schválila akční plán adaptace na klimatickou změnu také česká vláda. Potřebná opatření vyčísluje na více než miliardu korun, do roku 2020 asi 834 milionů. Jako přípravu lesů na změny klimatu například doporučuje omezit výsadbu smrků, motivovat vlastníky, aby nekáceli dřevo po celých plochách a obnovovali mokřady či potoky.
Inovativní řešení pro městské stromy a silnice
Obecní a městská zeleň má svá úskalí a rizika. Je důležité k ní přistupovat s potřebnými znalostmi za využití odborníků i peněz. I při výsadbě stromů je třeba postupovat jako profesionál. Existuje celá řada mýtů a chyb, které byly postupujícím poznáním vyvráceny.
Mezi mýty patří například vyplňování dutin stromů cementem, protože ve stromech žije mnoho různých organismů. Řada mýtů se týká i ran uvnitř stromů, neboť ten strom je na to adaptovaný. Používání tmavých balzámů má nejen funkci, ale také se od něj strom ohřívá. V zimním sluníčku bychom ho potřebovali jen přistínit. Stejně tak je chybné řezat každou stranu koruny jinak než tu druhou, strom pak praská. Nevhodné je i používání rašeliny nebo přilepšování nákupem zahradnického substrátu. Co můžete pro strom udělat, je zajistit mu prokořenitelný prostor v místě, kde roste.
Voda držící se na silnicích způsobuje nehody, beton Tarmacu ji proto umí bleskově absorbovat. Na běžné silnici z asfaltu či betonu se voda drží či po ní stéká, to je běžný stav, na který jsme zvyklí. A není nikterak příjemný - pokud nemáte zrovna zánovní pneumatiky s velmi hlubokým dezénem, stačí i docela běžný déšť, aby se na silnici drželo tolik vody, že může alespoň chvilkově zbavit auto kontaktu s pevným povrchem. A za takové situace není k nehodě nikdy daleko.
Britská společnost Tarmac nyní přichází s novinkou, která tuhle ne úplně příjemnou vlastnost povrchu silnic odbourala. Jmenuje se Topmix Permeable a je to beton, který částečně absorbuje a ve zbytku propouští vodu, která se nachází na jeho povrchu. A je v tom velmi dobrý - dokáže ji odvést 4 tisíce litrů během jediné minuty.
Povrch je vyroben z velkých částeček asfaltu, které mezi sebou mají prostor a právě jím voda odtéká do sutě pod povrchem. Část se jí tu zadrží, zbytek je odveden drenáží do jakéhokoli systému schopném vodu odvést dále - kanalizace nebo klidně jen stoky nedaleko silnice. Na povrchu cesty se tedy nedrží voda, netvoří se kaluže, potůčky ani nic na tenhle způsob. I při ohromné průtrži mračen zůstane tenhle povrch jen vlhký, nebude na něm stát voda.
Ovšem, koncept betonu propouštějícího vodu není nový, používá se už dlouho jako podkladová vrstva pro běžný asfaltový nebo betonový povrch silnice. Firma Tarmac ho ale upravila tak, že může fungovat i jako povrch, můžou po něm chodit lidé a jezdit automobily, jak vidno i na videu níže, kde je z Topmixu Permeable postaveno parkoviště.
Samozřejmě tu jsou také nevýhody. Kromě ceny, která bude určitě vyšší než u tradičního asfaltu, třebaže přesně známa zatím není, také nesmí voda v útrobách takto postavené silnice zmrznout. To by totiž zvětšila svůj objem a napáchala škody. Naopak výhodou je, že část vody, která se uchová uvnitř takovéto vozovky, se v horkých měsících bude odpařovat a tak pomůže ochladit městské ulice. Také není použitelná na silnicích, kudy jezdí velmi těžká auta či tam je extrémně hustý provoz, protože stále není odolná jako obyčejný asfalt či beton. Je tak použitelná zejména na méně frekventovaných okreskách, v ulicích měst či parkovištích. Ale je jistě jen otázkou času, než bude celé řešení vyvinuto do podoby, kdy bude moci být použito prakticky všude. A představa silnic bez jakékoli vozy na povrchu zní docela dobře... V současnosti je Topmix Permeable nainstalován na dvou místech v Británii, kde probíhají zkoušky.
Rakouská metropole Vídeň hledá další inovativní řešení, jak čelit rostoucím teplotám ve městě. Letos na jaře proto zahájila testování čtyř nových typů asfaltových směsí, které lépe odolávají vysokým teplotám a umožňují vsakování dešťové vody. Každý rok to zažíváme znovu - ulice měst se během letních veder mění v rozpálené plochy, kde se teplo drží až do večera. Na vině je klasický asfalt, který se rychle zahřívá a vytváří tzv. tepelné ostrovy. Vídeň se proto rozhodla hledat nové cesty, jak tyto negativní dopady zmírnit. Na cyklostezce u Liesingbachu ve 23. obvodu město vedle sebe položilo čtyři různé druhy asfaltu. Jeden z nich je klasický, tři další patří do kategorie tzv. cool pavements - ekologičtějších povrchů, které by měly zůstávat chladnější i při vysokých teplotách. "Už delší dobu hledáme inovativní povrch, který by byl pohodlný jak pro cyklisty, tak i pro jízdu s kočárky nebo osoby na invalidních vozících. Takový, který by byl hladký a zároveň ekologický, protože by propouštěl vodu," uvedla vídeňská radní pro městské plánování Ulli Sima. Město bude nové typy asfaltu podrobně sledovat během příštích tří let. "Chceme ukázat, že i úpravou městských povrchů lze významně přispět k ochlazení města," doplnil Wolfgang Ablinger z magistrátního oddělení pro správu a výstavbu komunikací (MA 28).
Další technologické inovace
Kromě hydrogelu a speciální zeminy, jež zadržují vodu a vyživují stromy, existují i další možnosti, které nabízí například Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Patří sem použití injektážního zařízení, které dokáže půdu tlakem vzduchu provzdušnit. Dále se využívají mykorhizní přípravky, které podporují rozvoj kořenového vlášení dřevin. Důležité je také systémové řešení, které zohledňuje inženýrské sítě a zahrnuje vsakovací či retenční systémy dešťové vody. Pro zajištění stability stromů se používají i techniky ukotvení proti zátěžím způsobovaným větrem.
Na ploše pouhých několika metrů najdete v Podolí téměř všechna zvěrstva, jakých se lidé na stromech dopouštějí. Tvrdí to dendrolog, odborník na stromy Aleš Rudl. Zastavuje se u vzrostlé topolové aleje, jejíž stáří odhaduje na zhruba šedesát let. Topoly mají silné větve neodborně ořezané, takže si strom začal náhradou vytvářet alternativní malé koruny. "Některým pracovníkům technických služeb se těžko vysvětluje, že když uříznete větev, možná zabráníte jejímu pozdějšímu ulomení a pádu do vozovky, ale nová náhradní koruna je mnohem více nestabilní," kroutí hlavou Rudl. Další kapitolu tvoří především užší stromy s poškozením kmene od sekačky či kosy na trávu nízko u země. "Tenhle strom je odepsaný. Když se poškodí kůra do takové míry, pak tudy do stromu proudí infekce, strom je už neperspektivní a prostě to zabalí," prorokuje Rudl. V Podolské ulici nachází mohutný jerlín, který byl po svém vysazení před více než padesáti lety zalit asfaltem. Strom to však nevzdal a asfaltový chodník kolem něj dnes připomíná spíše překážkovou dráhu. "Tady se za komunistů zapomnělo, že strom poroste nejen do výšky, ale také svými kořeny," upozorňuje dendrolog, který by nevyhovující asfalt nahradil speciální propustnou dlažbou. "Stromy v metropoli už trpí kvůli zvýšené teplotě města dost a dost.
