Vápenictví a historie Bohdíkova
Obec Bohdíkov se rozkládá v údolí řeky Moravy a od okrajových částí se zvedají zalesněné stráně okolních kopců. Východně se nad obcí zvedá Vaškova hora (626 m n. m.) a západně Rovinka (614 m n. m.), ze které je krásný výhled do okolí. Bohdíkovské okolí je odpradávna pověstné těžbou vápence. V okolí obce se nachází krystalické vápence zrnitého typu, které se zde ukládaly ve střídajících se vrstvách tmavé, světlešedé a bělošedé. Právě tento vápenec se zde těžil již odpradávna.
Historie těžby a zpracování vápence
Přímo v obci byly v provozu dvě vápenky, které patřily německé firmě A. Eisenstein ze Šumperka. Obě zpracovávaly vápenec těžený v místních lomech. Větší lom na katastru obce Komňátka byl založen roku 1932, poblíž bylo několik starších lomů. Tento i menší lom v dolní části Bohdíkova (kdysi knížecí) spojovaly s vápenkami úzkorozchodné dráhy. Roku 1956 Moravskoslezské vápenice, závod Dolní Bohdíkov, uvedly, že mají 15 km úzkorozchodných tratí.
V roce 1946 vápenky přešly pod Československé vápenné závody a v roce 1948 pod n. p. Moravskoslezské cementárny a vápenice. Vápenky ukončily činnost 1. dubna 1976. V Bohdíkově jsou vlastně dva vápencové lomy, jeden je stále činný, u hlavní silnice nedaleko hospody U Seppla. Ten druhý, nečinný, je u silnice z Bohdíkova do Šumperka-Temenice na dolním konci obce. Horní lom je dnes využíván k těžbě drceného kameniva firmou EKOZIS s.r.o. Dolní lom - nečinný - je u silnice z Bohdíkova do Šumperka-Temenice. U západního okraje obce je bývalý vápencový lom, dosahující výšky až 40 m. Stěna má zvláštní prohnutý tvar, něco jako skateboardová U-rampa. U lomu je cedule ‚Zákaz vstupu‘, kromě toho na skále je nápis ‚Bůh není‘.
Historie obce Bohdíkov
Osada Bohdíkov, připomínaná v písemných pramenech již roku 1350, náleží k nejstarším obcím na Šumpersku. Původně náležela k novohradskému panství a po zániku jeho správního centra - Nového hradu u Kopřivné - koncem 15. století k panství losinskému. Roku 1560 postoupil Jan mladší ze Žerotína vsi Bohdíkov a Hrabenov Tobiáši Progovi z Velmic. Ten z nich vytvořil samostatný statek a vybudoval v Bohdíkově tvrz, jenž se poprvé připomíná roku 1576. Roku 1592 koupil statek s tvrzí Jan starší Odkolek z Oujezdce, který je v písemnostech uváděn právě při koupi temenického a bohdíkovského statku. Pro účast na stavovském povstání v letech 1618-1620 byly oba statky jeho synovci - Janu mladšímu Odkolkovi zkonfiskovány a předány knížeti Karlu z Lichtenštejna. V 19. století byla tvrz přestavěna na hostinec s názvem Krčma, který se stal centrem veškerého kulturního a společenského dění v obci.
Po vzniku samostatné Československé republiky byly pozemky rodu Lichtenštejnů zabrány (po roce 1919) ve prospěch státu. Během 1. republiky měly všechny tři obce samostatná vedení. V Bohdíkově i Raškově byly četnické stanice. Nicméně, nezabránili připojení Sudet k Německu. Vedení obcí byla vyměněna po okupaci německou armádou 10. října 1938. Muži německé národnosti byli odváděni k vojenské službě v říšské armádě. Čeští zaměstnanci státních institucí (dráhy, pošty) se museli přestěhovat do vnitrozemí a vykonávat práci tam. Dne 3. listopadu 1943 byly rodiny místních sedláků (Vladimíra Rutara, Karla Kvapilíka, Josefa Cinka) vyhnány ze své půdy a na jejich místo přišli němečtí osadníci. V Bohdíkově a Raškově se nacházela pobočka zajateckého tábora v Lamsdorfu v čp. 1 pro anglické zajatce pracující ve vápenkách.
Čtěte také: Zjistěte více o vápenném hydrátu
8. a 9. května 1945 byl celý Bohdíkov osvobozen sovětskou armádou. Německé obyvatelstvo bylo po válce odsunuto, továrny německých majitelů byly znárodněny, pozemky a majetky německých obyvatel vyvlastněny. Vznikla nová vedení obcí, škol, spolků i továren. Do obce (zvláště do Raškova) se přistěhovaly nové rodiny ze Slovenska a z Valašska. V roce 1948 byla znárodněna i firma Kusák a vápenka. 17. března 1960 byly Dolní Bohdíkov, Raškov a Komňátka sloučeny v jeden hospodářský i politický celek pod názvem Bohdíkov spravovaný jedním Místním národním výborem v Bohdíkově, který měl určitou dobu svou kancelář i v Raškově. Po roce 1968, kdy byl šumperský okres obsazen motorizovanými oddíly polské armády, sice Bohdíkovem žádná vojska neprocházela, projížděly tudy v 70. letech dlouhé vlaky naložené těžkou vojenskou technikou.
Štola Mařka a její význam
Zajímavá lokalita v areálu opuštěného Exlerova lomu za pohostinstvím „U Seppla“ v Bohdíkově. Je navrhována k ochraně jako přírodní památka evropsky významných lokalit Natura 2000. Mnozí zajatci také v letech 1941 - 1944 společně s českými dělníky kopali štolu zvanou „Mařka“. Štola byla vyražena anglickými válečnými zajatci s cílem usnadnit přepravu vytěženého vápence z Rychtářova lomu do vápenky v Bohdíkově. Štola je ražena souvrstvím hornin skupiny Branné, přičemž převládá vápenec. Při světlosti 3,5 x 2,5 m má délku asi 300 m. Dnes je štola přístupná do vzdálenosti 320 m od vchodu.
Zřícením stropu ve štole vznikly tři závaly, které rozdělily štolu na tři úseky s rozdílným mikroklimatem. První úsek tvoří od vstupu přímá chodba ukončená na 130 m průlezným závalem. V tomto úseku je na 145. metru vpravo na povrch vyražen větrák 35 m dlouhou příkře stoupající šachtou. Třetí úsek začíná přímou chodbou na konci druhého závalu. Chodba se na 260 m stáčí mírně vpravo a je ukončena na 300 m posledním neprůchodným závalem.
Štola Mařka představuje největší zimoviště vzácných druhů netopýrů na Šumperku. Jedná se o největší zimoviště letounů na Šumpersku. Na zimovišti bylo zatím zjištěno 12 druhů letounů (Chiroptera) a běžné druhy fauny bezobratlých v jeskyních. Je zde zimoviště netopýra černého (Barbastella barbastellus) a netopýra velkého (Myotis myotis) regionálního významu, pro vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) lokálního významu.
Druhy netopýrů zimujících ve štole Mařka
| Český název | Vědecký název | Význam |
|---|---|---|
| Netopýr černý | Barbastella barbastellus | Regionální |
| Netopýr velký | Myotis myotis | Regionální |
| Vrápenec malý | Rhinolophus hipposideros | Lokální |
| Netopýr řasnatý | Myotis natteri | Dále zde zimují |
| Netopýr vodní | Myotis daubentoni | Dále zde zimují |
| Netopýr brvitý | Myotis emarginatus | Dále zde zimují |
| Netopýr velkoduchý | Myotis bechsteinii | Dále zde zimují |
| Netopýr vousatý | Myotis mystacinus | Dále zde zimují |
| Netopýr Brandtův | Myotis brandtii | Dále zde zimují |
| Netopýr severní | Eptesicus nilssonii | Dále zde zimují |
| Netopýr ušatý | Plecotus auritus | Dále zde zimují |
| Netopýr dlouhouchý | Plecotus austriacus | Dále zde zimují |
Čtěte také: Úsporné bydlení s Ytongem
Čtěte také: zajímavosti a demografický vývoj obce Vápenný Podol
tags: #vapenny #lom #bohdikov #informace

