Vápenictví a historie Bohdíkova

Obec Bohdíkov se rozkládá v údolí řeky Moravy a od okrajových částí se zvedají zalesněné stráně okolních kopců. Východně se nad obcí zvedá Vaškova hora (626 m n. m.) a západně Rovinka (614 m n. m.), ze které je krásný výhled do okolí. Bohdíkovské okolí je odpradávna pověstné těžbou vápence. V okolí obce se nachází krystalické vápence zrnitého typu, které se zde ukládaly ve střídajících se vrstvách tmavé, světlešedé a bělošedé. Právě tento vápenec se zde těžil již odpradávna.

Historie těžby a zpracování vápence

Přímo v obci byly v provozu dvě vápenky, které patřily německé firmě A. Eisenstein ze Šumperka. Obě zpracovávaly vápenec těžený v místních lomech. Větší lom na katastru obce Komňátka byl založen roku 1932, poblíž bylo několik starších lomů. Tento i menší lom v dolní části Bohdíkova (kdysi knížecí) spojovaly s vápenkami úzkorozchodné dráhy. Roku 1956 Moravskoslezské vápenice, závod Dolní Bohdíkov, uvedly, že mají 15 km úzkorozchodných tratí.

V roce 1946 vápenky přešly pod Československé vápenné závody a v roce 1948 pod n. p. Moravskoslezské cementárny a vápenice. Vápenky ukončily činnost 1. dubna 1976. V Bohdíkově jsou vlastně dva vápencové lomy, jeden je stále činný, u hlavní silnice nedaleko hospody U Seppla. Ten druhý, nečinný, je u silnice z Bohdíkova do Šumperka-Temenice na dolním konci obce. Horní lom je dnes využíván k těžbě drceného kameniva firmou EKOZIS s.r.o. Dolní lom - nečinný - je u silnice z Bohdíkova do Šumperka-Temenice. U západního okraje obce je bývalý vápencový lom, dosahující výšky až 40 m. Stěna má zvláštní prohnutý tvar, něco jako skateboardová U-rampa. U lomu je cedule ‚Zákaz vstupu‘, kromě toho na skále je nápis ‚Bůh není‘.

Historie obce Bohdíkov

Osada Bohdíkov, připomínaná v písemných pramenech již roku 1350, náleží k nejstarším obcím na Šumpersku. Původně náležela k novohradskému panství a po zániku jeho správního centra - Nového hradu u Kopřivné - koncem 15. století k panství losinskému. Roku 1560 postoupil Jan mladší ze Žerotína vsi Bohdíkov a Hrabenov Tobiáši Progovi z Velmic. Ten z nich vytvořil samostatný statek a vybudoval v Bohdíkově tvrz, jenž se poprvé připomíná roku 1576. Roku 1592 koupil statek s tvrzí Jan starší Odkolek z Oujezdce, který je v písemnostech uváděn právě při koupi temenického a bohdíkovského statku. Pro účast na stavovském povstání v letech 1618-1620 byly oba statky jeho synovci - Janu mladšímu Odkolkovi zkonfiskovány a předány knížeti Karlu z Lichtenštejna. V 19. století byla tvrz přestavěna na hostinec s názvem Krčma, který se stal centrem veškerého kulturního a společenského dění v obci.

Po vzniku samostatné Československé republiky byly pozemky rodu Lichtenštejnů zabrány (po roce 1919) ve prospěch státu. Během 1. republiky měly všechny tři obce samostatná vedení. V Bohdíkově i Raškově byly četnické stanice. Nicméně, nezabránili připojení Sudet k Německu. Vedení obcí byla vyměněna po okupaci německou armádou 10. října 1938. Muži německé národnosti byli odváděni k vojenské službě v říšské armádě. Čeští zaměstnanci státních institucí (dráhy, pošty) se museli přestěhovat do vnitrozemí a vykonávat práci tam. Dne 3. listopadu 1943 byly rodiny místních sedláků (Vladimíra Rutara, Karla Kvapilíka, Josefa Cinka) vyhnány ze své půdy a na jejich místo přišli němečtí osadníci. V Bohdíkově a Raškově se nacházela pobočka zajateckého tábora v Lamsdorfu v čp. 1 pro anglické zajatce pracující ve vápenkách.

Čtěte také: Zjistěte více o vápenném hydrátu

8. a 9. května 1945 byl celý Bohdíkov osvobozen sovětskou armádou. Německé obyvatelstvo bylo po válce odsunuto, továrny německých majitelů byly znárodněny, pozemky a majetky německých obyvatel vyvlastněny. Vznikla nová vedení obcí, škol, spolků i továren. Do obce (zvláště do Raškova) se přistěhovaly nové rodiny ze Slovenska a z Valašska. V roce 1948 byla znárodněna i firma Kusák a vápenka. 17. března 1960 byly Dolní Bohdíkov, Raškov a Komňátka sloučeny v jeden hospodářský i politický celek pod názvem Bohdíkov spravovaný jedním Místním národním výborem v Bohdíkově, který měl určitou dobu svou kancelář i v Raškově. Po roce 1968, kdy byl šumperský okres obsazen motorizovanými oddíly polské armády, sice Bohdíkovem žádná vojska neprocházela, projížděly tudy v 70. letech dlouhé vlaky naložené těžkou vojenskou technikou.

Štola Mařka a její význam

Zajímavá lokalita v areálu opuštěného Exlerova lomu za pohostinstvím „U Seppla“ v Bohdíkově. Je navrhována k ochraně jako přírodní památka evropsky významných lokalit Natura 2000. Mnozí zajatci také v letech 1941 - 1944 společně s českými dělníky kopali štolu zvanou „Mařka“. Štola byla vyražena anglickými válečnými zajatci s cílem usnadnit přepravu vytěženého vápence z Rychtářova lomu do vápenky v Bohdíkově. Štola je ražena souvrstvím hornin skupiny Branné, přičemž převládá vápenec. Při světlosti 3,5 x 2,5 m má délku asi 300 m. Dnes je štola přístupná do vzdálenosti 320 m od vchodu.

Zřícením stropu ve štole vznikly tři závaly, které rozdělily štolu na tři úseky s rozdílným mikroklimatem. První úsek tvoří od vstupu přímá chodba ukončená na 130 m průlezným závalem. V tomto úseku je na 145. metru vpravo na povrch vyražen větrák 35 m dlouhou příkře stoupající šachtou. Třetí úsek začíná přímou chodbou na konci druhého závalu. Chodba se na 260 m stáčí mírně vpravo a je ukončena na 300 m posledním neprůchodným závalem.

Štola Mařka představuje největší zimoviště vzácných druhů netopýrů na Šumperku. Jedná se o největší zimoviště letounů na Šumpersku. Na zimovišti bylo zatím zjištěno 12 druhů letounů (Chiroptera) a běžné druhy fauny bezobratlých v jeskyních. Je zde zimoviště netopýra černého (Barbastella barbastellus) a netopýra velkého (Myotis myotis) regionálního významu, pro vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) lokálního významu.

Druhy netopýrů zimujících ve štole Mařka

Český název Vědecký název Význam
Netopýr černý Barbastella barbastellus Regionální
Netopýr velký Myotis myotis Regionální
Vrápenec malý Rhinolophus hipposideros Lokální
Netopýr řasnatý Myotis natteri Dále zde zimují
Netopýr vodní Myotis daubentoni Dále zde zimují
Netopýr brvitý Myotis emarginatus Dále zde zimují
Netopýr velkoduchý Myotis bechsteinii Dále zde zimují
Netopýr vousatý Myotis mystacinus Dále zde zimují
Netopýr Brandtův Myotis brandtii Dále zde zimují
Netopýr severní Eptesicus nilssonii Dále zde zimují
Netopýr ušatý Plecotus auritus Dále zde zimují
Netopýr dlouhouchý Plecotus austriacus Dále zde zimují

Čtěte také: Úsporné bydlení s Ytongem

Čtěte také: zajímavosti a demografický vývoj obce Vápenný Podol

tags: #vapenny #lom #bohdikov #informace

Oblíbené příspěvky: