Doporučená tloušťka vápenosádrové omítky a normy

Užitečnost a multifunkčnost omítek je rozhodně nezpochybnitelná. Omítky chrání stěny před poškozením a nečistotami, plní i estetickou funkci a umožňují i správný odvod vlhkosti ze stěn v interiéru. Vhodná tloušťka omítky ochrání stěny tak, že nebudou náchylné vůči vlhkosti ani mechanickému poškození.

Článek pojednává o stále rozšířenější variantě povrchových úprav interiérů - sádrových omítkách. V dnešní době začínají postupně objevovat realizátoři stavebních úprav z řad odborníků i laiků výjimečné vlastnosti sádrových omítek, které zcela splňují požadavky moderního stavebnictví.

Typy omítek a jejich vlastnosti

Z hlediska použitého pojiva lze omítky obecně rozdělit na cementové, vápenocementové, vápenné, sádrové a vápenosádrové. Tradiční omítky jsou především sádrové a vápenocementové omítky. Výrobci stavebních materiálů v České republice nabízejí ve svém sortimentu již několik let sádrové, vápenosádrové omítky i sádrové stěrky. Kromě těchto již tradičních výrobků jsou reakcí na trend tenkovrstvého omítání sádrové omítky tenkovrstvé.

Sádrová omítka

Sádra je nejoblíbenější materiál používaný pro omítání. Tyto unikátní stavební materiály lákají svou nízkou cenou a snadnou aplikací a také tím, že s nimi lze snadno vytvořit hladký, vzhledově atraktivní povrch. Hlavní složkou sádrové omítky nebo omítkové směsi je samozřejmě sádra. Dále se přidává vápno, změkčovadla a kalibrované kamenivo.

Sádra jako pojivo je přírodní, ekologický a zdravotně nezávadný materiál. K důležitým přednostem sádrových produktů patří jejich prodyšnost a schopnost absorbovat vlhkost a později ji opět uvolnit do prostoru. V neposlední řadě je výhodou těchto omítek jejich cena. Každý stavebník, ať už odborník či laik, také oceňuje snadnou a rychlou aplikaci, dobré vysychání omítek i jejich výbornou přídržnost k podkladu. Díky vlastnostem sádrového pojiva omítky nepraskají ani ve větších tloušťkách. Další předností je možnost provádění jednoduchých neznatelných oprav v případě poškození. Jsou ideální pro povrchové úpravy ostění, například po výměně oken. Své uplatnění nacházejí také na plochách, u kterých je potřeba sjednotit povrch.

Čtěte také: rozdíly mezi štukovou a vápenosádrovou omítkou

Sádrové omítky lze používat na omítání většiny místností, ale vyvarujte se jejich pokládání na povrch stěn v místnostech, kde je vysoká vlhkost, tedy v kuchyni, koupelně nebo prádelně. Díky hygroskopickým vlastnostem sádry (schopnost pohlcovat vlhkost z okolí) jsou všechny sádrové výrobky určeny pouze pro použití v interiéru. Nelze je použít v prostorách trvale zatěžovaných vlhkostí, jako jsou například velké prádelny a kuchyně, vývařovny, veřejné lázně apod. Jejich použití v domácích koupelnách a kuchyních je však za dodržení určitých opatření možné. Pravidlem je, že sádru je nutné chránit před nadměrným přísunem vlhkosti. I z tohoto důvodu nelze sádrové omítky použít při sanaci vlhkého zdiva.

Vápenocementová omítka

Vápenocementová omítka patří spolu se sádrovou omítkou k nejoblíbenějším řešením pro úpravu stěn. Její velkou předností je odolnost vůči vlhkosti, díky čemuž ji můžete bez obav použít v kuchyních, koupelnách, prádelnách nebo garážích. Vápenocementová malta je směsí hašeného vápna, cementu a říčního či kopaného písku. Jednotlivé druhy vápenocementových omítek se liší zrnitostí kameniva v omítce, což bývá písek nebo perlit. Vápenocementová omítka se používá v interiéru se zvýšenou vlhkostí, ale i tam, kde je omítka vystavena většímu mechanickému poškození a opotřebení. Vápenocementové omítky jsou obvykle hotové omítkové směsi. Jsou vhodné pro ruční i strojní aplikaci s použitím omítacího stroje.

Tloušťka omítky a aplikační doporučení

Omítání vnitřních stěn není jednoduchá záležitost a špatně položená vrstva omítky a její tloušťka může později způsobit problémy. Optimální tloušťka omítky závisí především na druhu omítky. Maximální a minimální tloušťka omítky pro konkrétní typ omítky se může lišit. Před zahájením omítacích prací si vždy prostudujte informace na obalu výrobku, abyste správně zvolili tloušťku omítky podle konkrétního typu materiálu.

Jádrová omítka

Tradiční dvouvrstvá omítka je schema, které se osvědčilo, a které prověřily celé generace uživatelů. První vrstva, tzv. jádro, je z vápenné malty, nanesené v tloušťce asi 1,5 cm. Jádrová omítka slouží pro vyrovnání nerovností na stěně. Jedná se o nejtlustší vrstvu ve skladbě omítky a může mít tloušťku až několik centimetrů. Její tloušťka se pohybuje v rozmezí 10-15 mm, ale může být i několik centimetrů. Jádrová omítka tvoří základ pod finální tenkovrstvou štukovou omítku. Povrch jádrové omítky je hrubší a je možné jej ponechat jako finální pohledovou vrstvu například v garáži či ve sklepě. Následně jádrová omítka slouží jako podklad pro nanesení finální pohledové vrstvy - štuku. V prostorách, na které nejsou kladené nároky z hlediska estetiky, například ve sklepech, může zůstat jádrová omítka jako finální vrstva.

Sádrové omítky

Sádrové omítky se nanáší v jedné vrstvě. Doporučená tloušťka jinak vydatné omítky je 8 až 30 mm. Omítka na stropy je o něco tenčí a její tloušťka bývá 15 mm. Sádrová omítka se obvykle nanáší v tloušťce 10 mm. Při jedné aplikaci je však možné udělat vrstvu omítky o tloušťce až 25 mm a v případě potřeby ji dále vrstvit.

Čtěte také: Přečtěte si o klíčových výhodách kombinace perlinky a sádrové omítky

Jednovrstvé sádrové omítky jsou tedy určeny pro omítání zdiva z běžných zdicích materiálů (např. plné cihly, bloky typu THERM) v tloušťkách přibližně 10 mm a tenkovrstvé omítky potom zejména pro přesné zdivo z pórobetonu či vápenopískových tvárnic, případně pro povrchovou úpravu betonových stěn a stropů, kde se aplikační tloušťka pohybuje již od 3 mm (optimální je přibližně 5 mm).

Tenkovrstvé sádrové omítky

Na dokonale hladké podklady lze nanášet tenkovrstvé omítky o tloušťce 3 mm. Vedle klasické omítky existuje ještě tenkovrstvá sádrová omítka, která je vhodná pro systémy přesného zdění, u nichž se předpokládá, že na stěně nemáte téměř žádné spáry a dům je dokonale rovně vyzděn. Tloušťka těchto omítek je pak minimálně 4 mm, což přináší nejen další úsporu materiálu ale také času na zpracování.

Sádrové stěrky

Speciálním materiálem pro aplikaci v extra tenkých vrstvách jsou sádrové stěrky. Jedná se o tenkovrstvý materiál používaný jako svrchní vrstva omítky, kterou se zajistí její dokonale hladký a jemný povrch připravený k další aplikaci maleb, nátěrů či tapet. Slouží ke snadnému stěrkování hladkých betonových panelů, omítek a podobně. Je určena také pro úpravy povrchů podkladů, jako jsou štukové, jednovrstvé nebo jemné omítky a beton. Stěrkou lze také nahradit jemnou vnitřní omítku ve vícevrstvém omítkovém systému a docílit tak dokonale hladkého povrchu. Nanášení stěrky se doporučuje v tloušťce pouze několik milimetrů, čemuž odpovídá i velmi jemná zrnitost pohybující se okolo 0,2 milimetru, jde tedy o velice jemný materiál.

Příprava podkladu a aplikace

Nanášení a povrchová úprava omítek vyžadují zručnost a také určité zkušenosti. Celý postup má několik kroků, jejichž časový sled je dán zejména teplotou a vlhkostí prostředí. Omítky lze nanášet v podstatě na jakýkoliv podklad, ale podle savosti podkladu je nutné zvolit jeho vhodnou přípravu. Omítky lze aplikovat na stěny, když teplota není nižší než 5 stupňů a vlhkost nepřesahuje 3 %.

Před aplikací sádrové omítky se musí povrch vždy a správně napenetrovat. Volba penetrace závisí na druhu podkladu, to znamená u nesavých podkladů je třeba použít Betokontakt, a tam kde je potřeba snížit nasákavost (cihelné zdivo, Porobeton apod.) aplikovat Aufbrennsperre. Penetrační nátěr musí být vždy vyschlý, proto je ideální aplikace den předem. Sádrová omítka se nesmí nanášet na vlhký a nevyzrálý beton - například na strop.

Čtěte také: Použití omítky Profibaustoffe MK2

Běžně savé podklady jako jsou plné cihly, pálené keramické bloky a podobně není nutné před omítáním upravovat. Silně savé podklady jako pórobetonové zdivo je potřeba upravit systémovým penetračním nátěrem a u nesavých, například betonových podkladů je nutné použít vhodný kontaktní můstek. Nerovnosti ve zdivu, hluboké spáry či místa, kde jsou ve zdivu vedeny instalace, je nutné předem zapravit sádrovou omítkou.

Nové zdivo a dozdívané staré zdivo musíme nejprve nechat vyzrát, zdící malta potřebuje k vytvrdnutí přístup vzduchu a pokud bychom omítli čerstvě vyzděné zdivo, uzavřeli bychom vlhkost ze zdící malty ve zdivu. Omítanou stěnu pokropíme a následně provedeme podhoz (špric), při kterém nikdy není vytvořena souvislá plocha, pouze se vytvoří ostré výstupky zajišťující lepší soudržnost s následnou vrstvou jádrové omítky.

Samotné nanášení omítky a dosažení požadované roviny se většinou provádí za pomoci omítníků, ale zkušené realizační firmy jsou schopné omítku nanést i bez nich. Povrch omítky se stáhne do roviny a nechá zavadnout. Omítky se po zavadnutí zvlhčí vodou a rozfilcují houbovým hladítkem. Po dalším zavadnutí je možné přikročit k povrchové úpravě omítky. Pokud zvolíme jemně strukturovaný povrch, potom se omítka tzv. zatočí filcovým hladítkem.

Strojní a ruční aplikace

O tom, zda aplikaci provádět ručně či strojně, rozhoduje nejčastěji velikost omítané plochy a vaše časové možnosti. Ruční aplikace je asi 4-5krát pomalejší, než při použití stroje, a to i v případě, kdy započítáme přípravu směsi a čištění stroje po aplikaci. V případě velkých ploch stěn (obvykle při dokončovacích pracích nebo totálních rekonstrukcích) se sádrové omítky nanášejí pomocí omítacích strojů. Vápenocementové omítky jsou vhodné pro ruční i strojní aplikaci s použitím omítacího stroje.

Doba schnutí a větrání

Docela důležitou výhodou sádry je, že má relativně krátkou dobu schnutí. Doba vysychání omítky je zhruba 10 až 14 dní, tedy poloviční, než u vápenocementové omítky. Omítat se musí při teplotách nad 5 °C a je třeba zabránit proudění vzduchu v místnosti. Naopak po aplikaci je nutné zajistit intenzivní větrání prostoru, aby vlhkost mohla pryč. V tomto případě nestačí pouze mikroventilace.

Shrnutí tlouštěk omítek

tags: #vapennosádrová #omítka #tloušťka #doporučení #normy

Oblíbené příspěvky:

• Purismus v průmyslové architektuře
• Kaštanové dřevo a jeho schnutí
• komplexní průvodce kominickými výlezy
• Průvodce obložením sprchy
• jak nanotechnologie mění odvětví od maziv po baterie