PergolyVedení střešní vpusti v tepelné izolaci: Klíčové detaily a zásady
Střešní vpust je při letmém pohledu na plochou střechu jen nepatrnou částí, avšak její význam pro funkčnost a spolehlivost celé střešní konstrukce je obrovský. Jedná se o místo, kde se soustředí veškerá voda z celé ploché střechy. Při dodržení pár základních zásad můžeme předejít celé řadě chyb a zajistit dlouhodobou funkčnost. Tento příspěvek je zaměřen na základní zásady pro odvodnění plochých střech, jak z hlediska jejich správného návrhu, tak jejich provádění.
Konstrukce a napojení střešní vpusti
Konstrukce vpusti musí umožnit vodotěsné napojení hydroizolace na těleso vpusti. Doporučuje se navrhovat použití průmyslově vyrobeného dílce (ČSN 73 1901 - C.1.1). Uvedená norma charakterizuje v informativní příloze C spojení povlaku s tělesem vpusti buď jako adhezní, nebo sevřením do příruby.
Adhezní spojení a jeho rizika
Výraz adhezní není v tomto případě na místě. Adheze vyjadřuje přilnavost většinou dvou rozdílných materiálů. A ať si ji vysvětlíme fyzikálně nebo chemicky, tak je to v případě střešních vpustí vždy nevyhovující. Pouze některé materiály, které není možné vzájemně svařit, vyžadují např. lepení, to je ale považováno za nespolehlivé spojení. Tuto zásadu je nutné striktně dodržet zejména u povlakových izolací z fólií na bázi FPO (TPO). Chemické složení takových výrobků se může tak výrazně lišit, že vzájemné svaření takových materiálů je buď nemožné, nebo v lepším případě velice složité nebo nespolehlivé. U fólií z měkčeného PVC taková komplikace sice nehrozí, může se ale stát, že jednotlivé typy PVC fólií budou vykazovat odlišné vlastnosti, např. z hlediska životnosti.
Spojení pomocí šroubovací příruby
U mnoha realizací se ukázalo, že použití vpustí se šroubovací přírubou s sebou nese několik rizik. K narušení vodotěsnosti může dojít vlivem postupného povolování příruby, které vyžaduje nutnost jejího průběžného dotahování. Může ale naopak dojít k přetažení, při kterém dojde k průhybu plastové části vtoku mezi šrouby a v důsledku toho těsnění umístěné pod přírubou nedoléhá. Problém je z části způsoben také tím, že jako součást dodávky jsou střešní vpusti zařazeny pod zdravotechniku, jejíž pracovníci skladby střechy a hydroizolační problematiku neznají.
Optimální řešení: Integrovaná manžeta hydroizolace
V projektu tedy stačí uvést, že vpust nebo nástavec má mít integrovanou manžetu konkrétní hydroizolace. Realizační firma se tím zříká odpovědnosti za napojení hydroizolace na tělo vpusti, která se tím přenáší na výrobce střešní vpusti. Výrobce si musí poradit se spojením dvou různých materiálů jako je hydroizolace a tuhý materiál vpusti, jehož pevnost je nutná pro vodotěsné napojení do hrdla dešťového odpadního potrubí. Střešní vpusti Topwet mají integrovanou manžetu hydroizolace - ať se jedná nejčastěji o modifikované asfaltové pásy, nebo o fólie na bázi PVC, ale také o flexibilní polyolefiny, EPDM folie, stěrkové izolace a další.
Čtěte také: Podlahové topení: DIY instalace
Rizika tzv. dutralů a výlisků z mPVC
V kapitole týkající se konstrukcí vpustí je ještě nutné zmínit jeden případ, se kterým je možné se v praxi setkat. Jedná se o tzv. dutraly a výlisky z mPVC, které nelze podle současné legislativy ani nazvat vpustí nebo vtokem. Nesplňují totiž ani nejzákladnější požadavky na střešní vpust, jako např. zkušební zatížení a trvalá deformace, reálně změřené průtoky ve zkušebně atd. Jedná se o tvarovku z měkkého materiálu, která zejména neumožňuje vodotěsné napojení do hrdla dešťového odpadního potrubí. Vztlaky zejména v blízkosti atik jsou obrovské a při silném větru může dojít k vytažení vpusti z hrdla dešťového odpadního potrubí. Střešní vpusti by proto měly umožnit kotvení za tělo vpusti a ne za integrovanou manžetu. V případě stabilizace lepením jednotlivých vrstev není nutné jiným způsobem připevňovat vpust k nosné vrstvě.
Umístění a spádování vpustí
Střešní vpusti a prostupy potrubí se nesmí umisťovat do závětrných koutů střech, do bezprostřední blízkosti atik nebo jiných nadstřešních konstrukcí. Vzdálenost hrdla vpusti od těchto míst musí být nejméně 0,5 m tak, aby bylo možné provést spolehlivé opracování detailu vrstvami střechy, především vodotěsnící vrstvou. Jedná se o nejčastěji porušovanou základní zásadu při návrhu odvodnění plochých střech. Nejen riziko hromadění nečistot, ale zejména konstrukce střešní vpusti neumožňuje opracování v blízkosti atik a jiných prostupů.
Je vhodné, aby povrch hydroizolačního povlaku v okolí vpusti byl níže než povrch hydroizolačního povlaku přilehlé plochy střechy. Pokud to skladba střechy umožní, doporučujeme střešní vpust zapustit alespoň 2 cm pod úroveň hlavní hydroizolační vrstvy. Tento postup se doporučuje především skrze možné zatečení vzduté vody do skladby střechy.
Ochranné košíky a nouzové odvodnění
Vpusti by měly mít vždy ochranný košík (lapač střešních splavenin), který zabraňuje vniku nečistot do dešťového odpadního potrubí. Ochranné košíky osazované na vpusti nepochůzných plochých střech musí vyčnívat nejméně 40 mm nad střešní krytinu. I když dojde k nahromadění nečistot v okolí vpusti, nedojde k úplnému zneprůchodnění vpusti. Při užití plochého ochranného koše na nepochůzné ploché střeše, nebo v místech bez možnosti stálé kontroly (např. při skladbě střechy s přitěžujícím souvrstvím, ať se jedná o kamenivo, nebo střešní substrát), je nutné použít buď ochranný koš, který bude nad nejvyšší vrstvu vystupovat 40 mm, případně šachtu, která je v rovině s vrchní vrstvou. Někteří výrobci uvádí v technické specifikaci, že standardně dodávaný ochranný koš lze použít i pro střechy s přitěžující vrstvou kačírku. Konstrukce a odolnost ochranného koše není ale jedinou podmínkou. Tou hlavní je jeho výška, tedy aby i při vrstvě kameniva 60 mm vyčníval koš 40 mm, musí být jeho celková výška 100 mm.
Nouzové odvodnění
ČSN 75 6760:2014 stanoví i povinnost návrhu nouzového odvodnění, které zajišťuje odvod srážkové vody v případech, kdy střešní vtoky nebo potrubí nestačí odvádět srážkovou vodu z důvodu přetížení nebo ucpání. Nouzové odvodnění se musí navrhovat u nových plochých střech s atikami a mezistřešních žlabů (nevztahuje se na rekonstrukce střech stávajících budov). Bezpečnostní (pojistné) přepady eliminují riziko ucpání střešních vpustí, nebo jejich přehlcení při přívalovém dešti a měla by je mít každá plochá střecha, nebo terasa. Bezpečnostní přepady se musí navrhovat v takové výšce, aby nedošlo k riziku přetížení střešní konstrukce, nebo k proniknutí vody do budovy např. střešním výlezem. Bezpečnostní přepad musí být vyveden skrz atiku do volného vnějšího prostoru.
Čtěte také: Detailní popis podlahové lišty Arbiton Lars 12 Brazilian Walnut
Pro odvodnění každé střešní plochy se mají navrhovat nejméně dva vtoky se samostatným odpadním potrubím. Riziko ucpání vtoku nebo dešťového odpadního potrubí je poměrně vysoké. Mohou ho způsobit drobné předměty jako listí a jiný biologický odpad, které zachytí ochranný koš, nebo v případě chybějícího koše (u starších střech nic neobvyklého) větší předměty jako uhynulí ptáci, nebo dětmi hozený míč, které zneprůchodní celý průmět potrubí. Je důležité zdůraznit, že dvě vpusti svedené do jednoho potrubí, nesplní normou danou podmínku. Zvýšené riziko usazení nečistot je navíc, má-li některá z částí dešťového odpadního potrubí vodorovně vedené potrubí.
Opatření proti zamrzání vpustí
Pokud nelze předpokládat, že zamrznutí vpusti zabrání teplý vzduch stoupající z kanalizace, je třeba navrhnout opatření proti zamrznutí vtoku. Elektricky vyhřívané vpusti se rozdělují na dva základní typy. Samoregulační na 230V/50hz, kde se polovodičová vrstva stará o proměnný výkon v závislosti na okolní teplotě. Samotné vyhřívání vpusti má třídu ochrany krytí IP67, tedy i v případě mechanického poškození vpusti nedojde ke styku vody a el. napětí. Z ekonomického i komfortního pohledu ideální řešení regulace.
Výpočet průtoku a zápachové uzávěry
Průtok střešní vpusti nutný pro výpočet udává výrobce střešní vpusti na základě laboratorního měření (ČSN EN 1253-2:2016). Měření se provádí při výšce vzduté vody 35 mm u průměrů potrubí DN 110 a nižší a při výšce vzduté vody 45 mm u průměrů potrubí DN 125 a vyšší. Dovolený průtok dešťovým odpadním potrubím udává norma vnitřní kanalizace ČSN 75 6760, která rozlišuje vnitřní a vnější systém odvodnění (u vnějšího potrubí hrozí namrzání vody a snížení průtoku vody v zimním období). Při výpočtu se musí zohlednit obě veličiny a pro přepočet na m2 se musí užít nižší hodnota.
Odtok dešťových vod se vypočítá dle vzorce: Q = r . A . C, kde součinitel odtoku je bezrozměrné číslo, u standardních střech = 1. Naopak např. u zelených střech s intenzivní vrstvou zeleně je uvažováno, že až 70 % dešťové vody pojme při přívalovém dešti střešní substrát.
Zápachové uzávěry
Podle normy vnitřní kanalizace nesmí být dešťová kanalizace spojena se splaškovou. Jsou ale případy, kdy i přes toto omezení dešťová kanalizace zapáchá. Systémově by tento problém měl být vyřešen v rámci projektu zdravotechniky přímo na potrubí. Pouze pokud nelze vyřešit problém zápachu v rámci zdravotechniky, lze užít zápachovou klapku nebo vodní uzávěru. Na ploché střeše nebo terase s volnou cirkulací vzduchu (neuzavřený prostor) je vhodnější užití zápachové klapky místo uzávěry s vodní hladinou, u které hrozí zamrznutí v zimním období, případně vyschnutí vodní hladiny v letním období (riziko zamrznutí lze vyřešit vyhřívanou střešní vpustí). Naopak v uzavřeném prostoru není vhodná klapka, protože nemá 100% účinnost. Použití zápachové klapky i uzávěry s vodní hladinou má dvě důležitá omezení.
Čtěte také: Jak správně vést svody hromosvodu
Dvoustupňové vpusti a sanace
Dvoustupňová vpust slouží k odvodu vody z parozábrany v době stavby, systémovému napojení parozábrany na dešťové odpadní potrubí a druhá stěna vpusti omezuje kondenzaci pod úrovní parozábrany. Aby pojistná hydroizolace plnila svojí funkci, musí být dodrženo současně několik podmínek. Základní podmínkou uvedenou v normě je samostatná vpust se zpětnou klapkou, kterou doporučujeme doplnit signalizací průniku vody na pojistnou izolaci. Dále by nosná konstrukce měla být vyspádována k pojistným vpustem a mezi povrchem pojistné hydroizolace a tepelnou izolací by měla být drenážní vrstva. V případě, že se pojistná hydroizolace odvodňuje do stejného kanalizačního potrubí jako hlavní hydroizolace, musí být na kanalizaci napojena samostatným vtokem. Na propojovací potrubí je třeba osadit zpětnou klapku. U nově realizovaných objektů, respektive u plochých zateplených střech, jsou dvoustupňové vpusti optimálním řešením. Jejich provedení dokonale umožňuje montáž v souladu s harmonogramem stavby, kdy vpust na parozábraně prvotně slouží jako provizorní odvodňovací prvek. Podstatnou informací je pořadí dvoustupňové vpusti, a to, že vpust se vždy instaluje jako první, konkrétněji na parozábraně. Nástavec je vždy druhou, respektive horní částí. Obě části je možné kombinovat se všemi dostupnými doplňky od vyhřívání, přes zápachové opatření až po speciální ochranné koše. Nově lze vpust používat i pro dvoustupňové řešení bez nutnosti snížení odtokové kapacity a pracného opracování napojení na hydroizolaci pod nově položenou tepelnou izolací.
Sanace vpustí
Při opravách, kdy se dešťové odpadní potrubí nerenovuje, bývá zpravidla opracování vpustí složitým bodem. V dřívějších dobách se na trhu střešní vpusti nevyskytovaly v takové míře jako dnes, a proto jsou u starých objektů k vidění spíše jen hrdla od potrubí. Pro tyto případy nabízí TOPWET vpusti se speciálním jazýčkovým těsněním, které je možné vodotěsně napojit na jakýkoliv materiál. Firma Topwet nabízí nejen realizačním firmám, ale i architektům a projektantům v rámci přípravy staveb vždy systémové řešení. Samotné napojení vpusti na stávající dešťové odpadní potrubí nebo původní vpust je nejčastěji realizováno tak, že není zajištěna vůbec žádná těsnost mezi stávajícím střešním svodem a novou vpustí nebo často použitým měkkým vtokem nebo někdy dokonce jen rukávem z fólie! Je to dáno tím, že mnozí izolatéři vidí smysl svojí práce jen ve zpracování vlastní hydroizolace v ploše a návaznosti na ostatní konstrukce nechtějí nebo často ani neumí řešit. Když pomineme riziko ucpaného svodu a nastoupání dešťové vody až na střechu, měli bychom zohlednit závažnější rizika spojená s poměrně častými přívalovými dešti, při kterých dochází k zahlcení dešťového potrubí, a když není napojení nové vpusti na stávající svod těsné, dojde k zatečení vody pod novou hydroizolační vrstvu, to znamená i do tepelné izolace v případě doteplování střešního pláště v rámci rekonstrukce střechy. Největším rizikem je proto použití tzv. sanační vpusti, které díky jazýčkové těsnicí manžetě na bázi EPDM nabízejí spolehlivé řešení napojení vpusti na stávající dešťové potrubí.
Zásady návrhu a realizace
Při navrhování a realizaci plochých střech se musí projektanti i realizační firmy často vypořádat s řadou problémů a technických řešení, ať se jedná o rekonstrukci, nebo novostavbu. Vždy platí, že dodržení základních zásad a pravidel při navrhování (daných normou a specifikací výrobce užitých produktů) a správné provedení detailů při realizaci je alfou a omegou dlouhodobé funkčnosti a spolehlivosti každé střechy jako celku. Proto je třeba pro opracování všech detailů použít vhodné výrobky a využít osvědčené technologické postupy.
Jakýkoliv prostup hydroizolační vrstvou představuje potenciální riziko zatečení dešťové vody do skladby střešní konstrukce, v horších případech i do objektu samotného. Nejrizikovějším místem je bezpochyby napojení hydroizolace na tělo vpusti. Každá odvodňovaná střešní plocha by měla být opatřena minimálně dvěma vpustmi tak, aby byly nejnižším bodem a umožňovaly odtok veškeré dešťové vody z úrovně hlavní hydroizolace. Jelikož jsou vpusti často vystaveny až extrémním podmínkám, je jejich spojení s hydroizolačními fóliemi, respektive s asfaltovými pásy, důležitým krokem při jejich aplikaci. Díky plně vodotěsnému provedení je možné prodlužovat dobu životnosti použitých materiálů, a to především u tepelných izolací, které mohou být náchylné na vlhkost. Systémy odvodnění budou mít vždy ve stavebnictví své místo, a proto je potřeba k těmto řešením přistupovat zodpovědně a používat systémová řešení, která nám zaručí ochranu proti nežádoucímu výskytu vody v objektu.
tags: #vedeni #stresni #vpusti #v #tepelne #izolaci
