Velká Británie: Komplexní přehled
Velká Británie, oficiálně Spojené království Velké Británie a Severního Irska, je ostrovním státem, ležícím na severozápadu Evropy. Je oddělena od kontinentu průlivem La Manche (Anglickým kanálem) a Severním mořem. Spojené království se skládá z Anglie, Skotska, Severního Irska a Walesu a má ve správě dalších 14 zámořských území.
Geografie a přírodní krásy
Mimo dvou hlavních ostrovů, Velké Británie a Irska (pod správu Velké Británie patří jen jeho část - Severní Irsko), je kolem ostrých skalnatých útesů a chladné mořské hladiny roztroušeno mnoho malých ostrůvků. Rozloha země je 243 610 km².
Skotsko
Drsnou Skotskou vysočinu na severu ostrova lze patrně označit za jeden z nejkrásnějších a nejrozmanitějších kusů země. Jedná se o tradiční kraj světoznámé skotské whisky, jezera Loch Ness a starobylých romantických hradních zřícenin. Najdete zde také nejvyšší horu země Ben Nevis (1 343 m n. m.), která je zároveň nejvyšším bodem Spojeného království. Na nádherné scenerie je bohatá především Skotská vysočina, ve které leží Ben Nevis a nespočet jezer, včetně záhadami opředeného Loch Ness.
Anglie
Mnohem jižněji k hlavním turistickým magnetům patří magický kruh menhirů ve Stonehenge blízko dalšího zajímavého města Salisbury. Největší turistickou atrakcí ve Velké Británii je hlavní město Londýn se starými památkami jako Tower Bridge či Westminsterský a Buckinghamský palác.
Hlavní města a kulturní centra
Hlavním městem Británie je Londýn. Když máte možnost vidět stavby jako Tower Bridge, Westminsterský a Buckinghamský palác, musíte městu podlehnout. Do Manchesteru se zase sjíždějí fotbaloví fanoušci z celého světa. Pro slavný stadion Old Trafford místních „Red Devils“ se dme pýchou celé město. Obecně je fotbal v celé Británii národním sportem číslo jedna. Liverpool je zase městem, který dal svět revoluční hudební těleso minulého století - The Beatles. Ale neméně slavné zákoutí a uličky najdete i ve skotském Glasgow či severoirském Belfastu. Centry vzdělanosti jsou univerzitní města Oxford a Cambridge. Za návštěvu stojí také Skotsko s hlavním městem Edinburgh.
Čtěte také: Velké dekorace z překližky: Zvířata
Historie a politické uspořádání
Po pravěkém obyvatelstvu se prvními usedlíky na Britských ostrovech stali Keltové, kteří přišli kolem roku 500 před naším letopočtem. V roce 450 př. n. l. bylo dnešní území Velké Británie osídleno Kelty, kteří sem přišli z Evropy. V roce 55 př. n. l. toto území dobývá pro římské impérium Julius Caesar a na území dnešního Walesu a Anglie je vytvořena provincie Britania, ale již v roce 407 n. l. se Římané stahují před kmeny Anglů, Sasů a Jutů, kteří přichází do Velké Británie z Evropy a zakládají tu anglosaská království. Původní keltské obyvatelstvo je vyhnáno na sever Britských ostrovů. Následně zemi obsadili Římané, pod jejich vládu spadala větší část Británie přibližně do roku 410 n. l. Později je nahradily germánské kmeny Anglů, Sasů a Jutů. Ty pak několik let musely čelit nájezdům Vikingů.
Roku 1066 byl anglický král Harold II. v bitvě u Hastingsu zabit Vilémem, normanským vévodou, který založil anglickou královskou dynastii. Nová feudální struktura anglické společnosti poskytovala její šlechtě značnou moc. Královskou moc roku 1215 dále omezila Magna Charta - listina svobod, jež vedla k vytvoření Velké rady, později známé jako parlament. První parlament se sešel zřejmě za vlády Edwarda I. (1239-1307). V roce 1215 byla sepsána Magna Charta, která zaručovala šlechtě velká práva. V roce 1831 byl založen Commonwealth (tzv. Britské společenství národů), zrovnoprávňující některé kolonie s domovskou zemí. Po rozpadu koloniální říše založila Velká Británie organizaci Commonwealth, ve které se dobrovolně sdružují bývalé koloniální země a kooperují spolu.
Velká Británie je konstituční monarchie. Hlavou státu byla po sedmdesát let královna Alžběta II., která byla zároveň hlavou exekutivy, vrchním velitelem všech ozbrojených sil království a má nejvyšší postavení v anglikánské církvi. Na trůně ji po jejím skonu vystřídal její nejstarší syn, Karel III. Výkonná moc patří vládě v čele s premiérem. Parlamentní demokracie funguje bez psané ústavy. Základem práva jsou zákony schválené parlamentem, jejich soudní výklad a také zvykové právo (neplatí ve Skotsku). Parlament tvoří Dolní (Poslanecká) sněmovna v čele s předsedou a Horní sněmovna (Sněmovna lordů) v čele s lordem kancléřem. Členové první z nich jsou voleni ve volbách většinovým systémem. Vláda na pondělním zasedání schválila vytvoření funkce vládního zmocněnce pro plnění závazků Česka vůči Organizaci Severoatlantické smlouvy při ministerstvu obrany a jeho statut. Zároveň do této funkce jmenovala bývalého velvyslance ČR při NATO Jakuba Landovského.
Koloniální minulost a ekonomika
Velká Británie byla koloniální a hospodářskou velmocí a nejbohatší zemí na světě. Využívala kolonie k získávání nerostného bohatství a také k obchodu s otroky. Jako první pak na začátku 19. století obchod s otroky zakázala. Po průmyslové revoluci a vítězství v napoleonských válkách byla největším státním celkem v dějinách lidstva. V 90. letech 19. století překonaly Velkou Británii v oblasti obchodu a průmyslové výroby Spojené státy americké a Německo. Ve druhé světové válce byla Velká Británie na straně Spojenců, s nimiž zvítězila nad Německem. Britští ministerští předsedové Winston Churchill a jeho nástupce Clement Atlee se výrazným způsobem podíleli na tvorbě poválečného uspořádání světa. Přesto válka Velkou Británii finančně i fyzicky poškodila. Po rozpadu koloniální říše se Velká Británie propadla ze světové jedničky až na 4. místo v Evropě. V té době využívala zásob ropy a zemního plynu v Severním moři a projevil se velký nárůst podílu služeb v ekonomice země.
Hlavními průmyslovými odvětvími jsou petrochemie a navazující chemická výroba. Rozšířená je tradiční textilní výroba (výrobky z vlny, bavlny, lnu a juty). Proslulá je výroba skotské whisky (nejdůležitější exportní artikl Skotska) a piva. Zemědělství stojí především na chovu ovcí, pak skotu, vepřů a drůbeže. Proslulý je chov koní. Hlavními plodinami jsou pšenice, ječmen, brambory a cukrová řepa.
Čtěte také: Dekorace ze dřeva pro dům a hobby
Obyvatelstvo a menšiny
Spojené království se v průběhu historie stalo domovem mnoha národů, kultur a náboženství. Z více než 65 milionů obyvatel je nejvíc Angličanů, následují Velšané, Skotové, Irové a Židé. Celkový počet obyvatel ve Velké Británii je 60 273 000. Velká Británie je považována za kosmopolitní zemi. Na jejím území je velká koncentrace příslušníků různých etnických menšin. Podle posledních statistických údajů zde žije 4 635 296 příslušníků alochtonních etnických menšin, což je asi 7,9 % z celkového počtu obyvatelstva. Tyto etnické menšiny se soustředí především do velkých britských měst, jako jsou například Londýn, Manchester, West Yorkshire, West Midlands. V těchto oblastech žijí téměř tři čtvrtiny všech příslušníků etnických menšin. Speciálně Londýn je pak proslaven čtvrtěmi, ve kterých dominuje určité etnikum.
Srovnáme-li menšiny, které ve Velké Británii žijí nyní, s územím, které dříve patřilo Britům, zjistíme, že nejpočetnější alochtonní menšinou jsou Indové a Pákistánci, kteří v té době ještě tvořili jeden stát a na výše uvedené mapě je jasné, že byli kolonií Velké Británie. Stejně tak dnešní Bangladéš, který taktéž patřil Velké Británii společně s územím Pákistánu. Pro Indy, protože je Indie členem Commonwealthu a tedy i bývalou kolonií Velké Británie, je mnohem snadnější získat povolení k pobytu či dokonce britské občanství. Indy jsou nejpočetnější alochtonní menšinou v Británii.
Velká Británie nikdy oficiálně nebránila vytváření komunitních center a zároveň se zde mohly stavět i náboženské stavby. Ve Walesu existuje spolek: Hindu Cultural Association, India centre in Cardiff. Aktivity v tomto spolku jsou zaměřeny na indickou kulturu. Starají se zde o výuku indického jazyka, věnují se národním tancům, klasické muzice a hlavně józe. Indičtí studenti mohou samozřejmě navštěvovat anglické školy, nicméně školy, na kterých by se vyučovalo v jejich jazycích, nemají. Ano tyto menšiny mají zaručenou ochranu podle přijaté deklarace OSN - O právech příslušníků národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin. A Velká Británie je členem OSN a proto se také touto deklarací musí řídit.
Regionální autonomie a jazyky
Skotsko, Wales a Severní Irsko mají v současné chvíli autonomii. Skotsko získalo největší míru autonomie od Velké Británie. Skoti cítí silnou sounáležitost s vlastním etnikem a je tedy možné se setkat na ulicích s opovrhováním Angličanů ze strany Skotů. Dle mého mínění to nelze ale považovat za projevy rasismu. Ve Skotsku se mluví třemi jazyky: angličtinou, skotštinou a skotskou gaelštinou. Z vlastní zkušenosti pak můžu doplnit, že je to opravdu problém Skotům porozumět i pokud ovládáte angličtinu. Skotové tedy mají vlastní parlament a v určitých otázkách rozhodují o vývoji Skotska sami (například školství, ekonomika, turismus) v jiných otázkách zase spolupracují s Velkou Británii. Skoti dokonce používají i vlastní peníze - skotské libry, které ale platí po celé Velké Británii stejně tak, jako libry britské.
Stejně tak jako získalo Skotsko autonomii, tak i Severní Irsko. Severní Irsko má právo si zasahovat do věcí, které se týkají přímo jejich země. Nesmí však zasahovat lokálně do věcí týkající se míru, válečných konfliktů a koruny. Obyvatelstvo v Severním Irsku je složeno následovně: většinu zde tvoří Angličané a Skoti, kteří se sem přistěhovali většinou v 16. století a tato většina je vyznání protestantského. Druhou skupinou - minoritou jsou Irové, kteří jsou původním obyvatelstvem a jsou většinou katolíci. Ve chvíli, kdy Irská republika získala nezávislost na Velké Británii, severní část Irska samostatnost nezískala a to zejména proto, že zde byla početná anglická většina. Irové si za tu dobu, než byla v roce 1998 sepsána Belfastská dohoda, prošli érou utlačování. Irové neměli možnost zastoupení v parlamentu, nesměli chodit do škol, které byli určeny Angličanům, nedosáhli tak potřebného vzdělání a tudíž neměli ani nárok na lepší zaměstnání. V této době také začala na území Severního Irska působit teroristická skupina IRA, která hájila zájmy Irů. Jejím hlavním požadavkem bylo připojení Severního Irska k Irské republice. Do tohoto sporu se pak vložila Velká Británie a výsledkem dlouhého vyjednávání se stala Belfastská dohoda, která síly v Irsku vyrovnala. Dodnes ale v Irsku panuje napětí mezi těmito skupinami. V nedávných průzkumech se 22 % obyvatel v Severním Irsku vyslovilo pro připojení k Irské republice a 59 % se vyslovilo pro udržení unie s Velkou Británii. V Severním Irsku se mluví dvěma jazyky a to angličtinou a irskou gaelštinou. Irská gaelština byla ale po rozdělení Irska jednoznačně odmítnuta například ve školách, což zabránilo šíření irské gaelštiny a tak tento jazyk hodně v tomto období upadl. Dnes má alespoň nějaké znalosti gaelštiny pouze 10 % obyvatelstva, plynule mluví, píše, čte a rozumí tomuto jazyku asi pouze jen 4,7 % obyvatelstva a asi pouze v 1 % je irština používána v domácnostech jako běžný jazyk. Oficiálně jsou základní školy přístupné všem žákům žijícím na území Severního Irska.
Čtěte také: Váš zahradnický partner
Územní správu a záležitosti týkající se území Walesu spravuje velšský parlament. Ve Walesu se používají dva jazyky. Většina obyvatelstva mluví anglicky a ta menšina poté velštinou, která je ale původním jazykem Walesu. Velštinu dokonale ovládá asi 16 % obyvatelstva Walesu a asi 21 % obyvatelstva mluví nebo umí číst velštinou. Dnes ve Walesu hodně převládá velšská angličtina což je spojení angličtiny a velštiny, není to ale rozhodně úřední jazyk. Jsou některá místa ve Walesu, kde převládá velšsky mluvící obyvatelstvo. Wales má samozřejmě regionální rádia, televize a i tisk.
Zajímavosti a osobnosti
Navštivte stát s obrovským kulturním bohatstvím, a který byl kolébkou takových světových osobností, jako byly např. William Shakespeare, Isaac Newton, James Cook nebo Charles Darwin. Velký zážitek také přijde, když v Británii nasajete dechberoucí atmosféru svátku, které zde všichni lidé milují. V Kanadě se nejčastěji mluví o britských Kanaďanech, jsou to totiž potomci Britů, kteří se do Kanady přistěhovali v 17. století. Británie a země ve kterých tvoří Britové minoritu (Kanada, Austrálie) jsou členy Commonwealthu a v rámci této organizace existuje společné občanství pro Británii a její kolonie.
Tabulka základních informací o Velké Británii
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Úřední jazyk | Angličtina |
| Měna | Libra šterlinků |
| Hlavní město | Londýn |
| Rozloha | 243 610 km² |
| Nejvyšší bod | Ben Nevis (1343 m n. m.) |
| HDP (na 1 obyvatele) | 1 667 mld. USD |
| Administrativní dělení | Anglie, Skotsko, Wales, Severní Irsko; 54 hrabství, 12 krajů (Skotsko), 26 okresů (Severní Irsko) |
tags: #velka #britanie #siki #informace

