Venkovní finální omítky: Komplexní průvodce výběrem a aplikací

Venkovní fasáda je ozdobou domu, která ho i ochrání před klimatickými vlivy, ale jen pokud je dobře vybraná. Aplikace fasádní omítky patří mezi poslední kroky stavby nebo rekonstrukce, její výběr ale rozhodně nepodceňujte. Pokud zvolíte správně, bude vám dobře a dlouho sloužit.

Druhy venkovních omítek

Fasádní omítky patří mezi nejčastější povrchovou úpravu vnějších zdí. Různé fasádní neboli venkovní omítky se liší v mnoha parametrech, jako je použitý materiál, struktura, přilnavost k podkladu, otěruvzdornost, voděodolnost, prodyšnost a elasticita.

Rozdělení podle konzistence a pojiva

Omítky si můžete pořídit jako suchou směs, tzv. minerální, které musíte před nanášením smíchat s vodou. Naproti tomu pastovité omítky jsou předem namíchané a připravené k nanášení na podklad. Jednotlivé druhy se mezi sebou liší použitým pojivem. Všechny MAPEI pastovité omítky jsou tenkovrstvé, strukturované a probarvené. Jejich konzistenci můžete dále upravit naředěním s vodou.

• Silikonové omítky: Patří k tomu nejkvalitnějšímu, co trh nabízí. Jsou hydrofobní, chrání fasádu proti vzniku plísní a řas a dobře odolávají teplotním výkyvům.
• Silikátové omítky: Vyznačují se vysokou odolností a prodyšností. Představují ideální volbu pro vlhké zdivo nebo v případě, kdy renovujete starší dům, který potřebuje dýchat. Do prašného prostředí bude nejvhodnější volbou silikátová omítka, případně směs se silikátem. Výrobky jako MAPEI Silexcolor Tonachino nebo Sisicolor Tonachino poskytnou fasádě vynikající ochranu proti ulpívání nečistot a sníží tak vaše náklady na údržbu.
• Silikon-silikátové omítky: Spojují vlastnosti obou předchozích typů. Jsou velmi prodyšné, odpuzují vodu a díky samočisticím schopnostem mají nízké náklady na údržbu.
• Akrylátové omítky: Hledáte především ekonomické řešení? Pak sáhněte po cenově dostupnější směsi cementu a vápencového plnidla. Omítky jako Acrycolor Tonachino s rustikálním efektem jsou velmi odolné vůči vodě i oděru, ovšem o něco hůře dýchají a hůře se čistí.
• Vápenné omítky: Využívají se například u rekonstrukcí historických, mnohdy památkově chráněných objektů. Mají malý difuzní odpor a jsou prodyšné. Dům může dýchat.
• Hliněné omítky: Patří mezi rustikální bez příměsí chemických látek, s přirozeným zabarvením a v teplých tónech. Využijete je ve starém vesnickém domě, na chalupě, ale i v novém stylovém rodinném domku. Jílová omítka Tierrafino Finish je určena pro vnitřní stěny v domácnostech i na pracovištích. Je to 100% přírodní stavební materiál tvořený směsí jílů a barevných písků. Nejsou použity žádné pigmenty. Jíl má některé zcela specifické vlastnosti. Jedná se o dýchající povrch, který reguluje vlhkost i teplotu. Ve vlhkém počasí absorbuje nadbytečnou vlhkost a v suchém ji naopak uvolňuje, čímž zlepšuje kvalitu vzduchu. Jílové povrchy také pomáhají zmírňovat prudké změny teplot. Povrch stěn zůstává v létě studený a v zimě teplý. Čím více jílu použijete, tím lepších výsledků dosáhnete, a proto je Tierrafino Finish nejvhodnější použít na silnou vrstvu jílové omítky Tierrafino Base.

Rozdělení podle způsobu nanášení a struktury

Na výsledný vzhled fasády má nanášení zásadní vliv. Fasádě můžete dodat strukturu. Podle techniky nástřiku a vzniklé struktury jsou pak omítky hladké, strukturální, jemně nebo hrubě rýhované, rastrované nebo drásané.

• Točená (zatíraná, hlazená) omítka: Dostanete, pokud při nanášení točíte finální vrstvu fasády hladítkem.
• Rýhovaná struktura: Vytvoří se buď krouživými, nebo rovnými pohyby plastového, případně polystyrénového hladítka, po krátkém zaschnutí omítky.
• Škrábaná struktura: Vytvoří se, když hned po nanesení omítky použijete plastové hladítko a krouživými pohyby omítku zatřete. Pro rýhovanou či škrábanou strukturu je třeba použít omítku připravenou právě pro tuto finální úpravu.

Jemnozrnná probarvená omítka

Jemnozrnná venkovní omítka se zrnitostí pouhý 1 milimetr spojuje to nejlepší z obou světů. Její aplikace je mnohem rychlejší a levnější, protože už obsahuje barvu a odpadá krok navíc v podobě nátěru. Přitom ale dokonale imituje hladký vzhled klasického jemného štuku. Jemná probarvená omítka vytváří povrch, který je vizuálně jednolitý a dokonalejší. Světlo po ní klouže měkce a bez rušivých stínů.

Čtěte také: Venkovní palubky: Kompletní průvodce montáží

Požadavky na venkovní omítku

U každé vnější omítky určené ke konečné vnější úpravě fasády je uvedeno, na jaký podklad ji lze použít. Fasádní omítka by měla být dobře paropropustná. Měla by být paropropustná, hydrofobní (vodoodpudivá), odolná vůči povětrnostním vlivům, odolná vůči znečištění, odolná vůči UV záření, omyvatelná (snadněji se udržuje čistá), odolná vůči biologickému napadení a odolná vůči mechanickému poškození.

Příprava podkladu a aplikace

Kdy aplikovat fasádní omítky?

Prvním důležitým faktorem je kvalita podkladu. Podklad musí být rovný, očištěný a bez trhlinek. Dalším faktorem je počasí. Teplota prostředí i podkladu při aplikaci a 48 hodin po aplikaci musí být v rozmezí +5°C až +30°C (lépe +8°C až 25°C). Teplota vzduchu a podkladu nesmí během zpracování a tuhnutí klesnout pod +5 °C.

Penetrování podkladu

Před aplikací fasádní pastovité omítky je potřeba podklad napenetrovat omítkovým podkladem. Tato penetrace (obsahující jemný písek) by měla být probarvená do stejného odstínu jako finální pastovitá omítka. Penetraci jednoduše natřeme válečkem na vyzrálý připravený podklad.

Příprava omítkové směsi

Balení pastovité omítky obsahuje směs již připravenou k aplikaci, není třeba nic přidávat, pouze promíchat. Promíchání doporučuji provést vrtačkou s míchací metlou při otáčkách cca 400 otáček za minutu a míchejte dokud nebude hmota připravená. Postupujte tak, aby nedocházelo k napěnění omítkoviny.

Při přípravě jílové omítky Tierrafino Finish míchejte, dokud nevznikne jemná pasta. Tierrafino Finish lze nanášet ihned po smíchání, ale pokud necháte jeden den odstát, bude aplikace omítky snazší. Po smíchání se slámou a vodou směs do 1 týdne použijte.

Čtěte také: Montáž plastových palubek

Aplikace fasádní omítky

Před aplikací je dobré zkontrolovat, zda je veškerá omítkovina stejné šarže. Pokud máte vše připravené a zkontrolované, můžeme začít s aplikací. Omítkovina se nanáší nerezovým hladítkem rovnoměrně při vrstvě 1,5 násobku tloušťky zrna. Vždy si připravte dostatek materiálu na celou jednu plochu "od rohu k rohu". Aby nevznikly viditelné přechody, je potřeba dělat celistvé plochy bez přerušení. Omítku je třeba napojovat ještě před jejím zavadnutím tzv. "do živého". Nanesenou omítku zarovnejte stržením přebytečné vrstvy a důkladně vyhlaďte. Pak postupujte podle toho, jakou chcete mít finální strukturu omítky. Omítka musí mít na jedné ploše stejnou tloušťku i finální úpravu.

Tierrafino Finish nanášejte zednickou lžíci nebo omítačkou v tloušťce 2-4 mm.

Finální úprava jílové omítky Tierrafino Finish

• Hrubý povrch: Po usazení omítky Tierrafino Finish, kdy lze pracovat již pouze s vrchním 1 milimetrem, ošetřete povrch mokrou houbou. Kruhovými pohyby je odstraněn materiál z míst, kde je ho příliš, a je zanechán tam, kde je ho málo. Při otírání houbou nevynakládejte příliš velkou sílu, mohlo by dojít ke vzniku zubů. Opakovaným otíráním stěny houbou získáte jemnější texturu a dojde k uzavření více malých otvorů. Stěna již však nebude uhlazena lžící, a proto již povrch zůstane s více či méně drsnou texturou. Nyní nechte stěnu zaschnout.
• Hladký povrch: Po zatuhnutí omítky Tierrafino Finish, kdy lze pracovat již pouze s vrchním 1 milimetrem, ošetřete povrch mokrou houbou. Kruhovými pohyby je odstraněn materiál z míst, kde je ho příliš, a je zanechán tam, kde je ho málo. Při otírání houbou nevynakládejte příliš velkou sílu, mohlo by dojít ke vzniku promáčklin. Jakmile z povrchu zmizí lesk z vody, je nutné jílovou omítku Tierrafino Finish uhladit a vyleštit plastickou zednickou lžící. Kovová lžíce zanechává skvrny způsobené oxidací. Pokud budete na plastickou lžíci příliš tlačit a omítka bude stále příliš vlhká, budou za omítkou vznikat menší či větší vzduchové bubliny. Tyto bubliny propíchněte (nejlépe jehlou) a přitlačte omítku ze všech úhlů ve směru propíchnutí zpět k podkladu. V případě potřeby místa propíchnutí vyplňte. Nyní nechte stěnu/objekt zaschnout.

Finální úpravy jílových omítek Tierrafino

Když je stěna suchá, ale ne úplně (zůstává celá rovnoměrně vlhká), je nutné ji znovu jemně otřít vlhkou houbou a vykartáčovat kartáčem s koňskou žíní nebo kokosovými vlákny. Budete-li kartáčovat omítku Tierrafino Finish příliš brzo, zůstanou v dosud vlhké omítce viditelné stopy. Budete-li kartáčovat příliš pozdě, dojde k poškození povrchu kartáčem a ze stěny bude vyleštěn pouze jíl a písek. Dojde-li k velkému zpoždění, lze stěnu před kartáčováním navlhčit rozstřikovačem na květiny. Při kartáčování stěny kokosovým kartáčem se projeví skutečný lesk omítky Tierrafino Finish. Po intenzivním kartáčování bude povrch tvrdý a odolný proti otěru. Při příliš jemném kartáčování odolný proti otěru nebude. Omítku lze dokončit také kruhovým hlazením dlaní, dokud omítka neztuhne.

Zpevnění jílových omítek přípravkem Tierrafino Fix

Předmíchání: Smíchejte 1 litr přípravku Tierrafino Fix s 4 litry vody a důkladně zamíchejte. Nyní přidejte 25 kg produktu Tierrafino Finish a míchejte, dokud nezískáte roztíratelnou pastu. Aplikujte tuto směs na stěnu nebo strop.

Po omítnutí: Smíchejte 1 díl přípravku Tierrafino Fix a 4 díly vody a v kbelíku dobře promíchejte. Aplikujte předepsaným způsobem Tierrafino Finish a po ztuhnutí navlhčete houbou omítku směsí vody a přípravku Fix. Po tomto ošetření pokračujte běžným způsobem.

Čtěte také: Venkovní použití OSB desek a jejich ochrana

Pozdější aplikace: Smíchejte 1 díl přípravku Tierrafino Fix a 4 díly teplé vody, pokropte hotovou omítku vodou o pokojové teplotě tak, aby byla celá omítka rovnoměrně vlhká, tj. aby měla omítka tmavou barvu. Omítka nesmí být nasáklá vodou, stačí pouze tolik vody, aby došlo ke změně barvy. Po navlhčení omítky naneste pomocí houby jemnými kruhovými pohyby směs vody a přípravku Tierrafino Fix. Nyní ošetřete omítku Tierrafino Finish kartáčem. Tento druhý způsob aplikace produktu Tierrafino Fix (po omítnutí) je považován za nejúčinnější a nejsnadnější.

Spotřeba pastovitých omítek

Spotřeba se odvíjí od velikosti zrna použitého pro omítkovinu a dle připraveného podkladu. Z 25kg vědra v zrnitosti 1,5 je možno zrealizovat 10m².

Spotřeba jílové omítky Tierrafino Finish:

Míchání omítek

Omítky si můžete namíchat sami. Přesně zvolený poměr složek v omítkové směsi je vhodné ovlivnit zvláště při omítání starých chalup z kamene či smíšeného zdiva.

Vápenná malta

Vápenná malta se používá hlavně na vnitřní omítky stěn a stropů. Plnivem je v ní kopaný nebo říční písek, pojivem hašené vápno nebo namočený vápenný hydrát. Lze do ní přidávat i různé přísady pro zlepšení vlastností omítky. Míchá se zpravidla v poměru 1 díl vápna a 3 díly písku. V každém případě by mělo být ve směsi dostatek pojiva, aby se směs dobře zpracovávala. Příliš vysoký podíl vápna však kvalitu omítky nezlepšuje, naopak sníží její pevnost a způsobuje po vyzrání vznik jemné sítě vlasových trhlin v omítce.

Štuková malta

Štuková malta je hustší vápenná malta, která je směsí vápna a jemného prosátého říčního nebo kopaného písku v poměru 1:3. Do směsi je možné přidat i cement, který by měl tvořit asi padesátinu celkového množství namíchané štukové omítky.

U vápenných omítek počítejte se spotřebou zhruba 140 až 210 kg vápna na jeden krychlový metr písku. Pro vnější štukové omítky nebo vnitřní omítky do vlhkého prostředí počítejte se spotřebou zhruba 250 kg vápenného hydrátu na jeden krychlový metr písku.

Vápenocementová malta

Vápenocementová malta se míchá ze směsi vápna, cementu a písku. Je určena pro vnější i vnitřní omítání zdí ve vlhkém prostředí, případně k omítání stěn v místech, vystavených většímu opotřebení (např. schodiště). Na stropy a stěny se míchá v poměru 140 kg vápna a 60 kg cementu na krychlový metr písku. Orientační poměr dílů ve směsi je 1 lopata hašeného vápna, 1 lopata cementu a 3-5 lopat písku. Je třeba počítat s tím, že cement snižuje prodyšnost omítky a tím pádem i schopnost zdiva „dýchat,“ proto se například u rekonstrukcí starých domů s neizolovanými základy (případně izolovanými pouze jílovou mazaninou) striktně doporučuje použití vápenných omítek bez cementové složky.

Cementová malta

Cementová malta se používá pro omítání místností s větším podílem trvalé vlhkosti (např. prádelny, sklepy) k vytvoření tzv. zatřených, hlazených či pálených cementových omítek. Míchá se z písku, cementu a vody v nejčastěji udávaném poměru 1 díl cementu a 4 díly písku.

Faktory ovlivňující výběr omítky

Podklad

Každý zdicí materiál má svá specifika z hlediska funkční charakteristiky i jakosti výsledného povrchu. Pro kvalitu každé omítky je velmi důležitá kvalita podkladu, v našem případě zdiva. Podklad pod omítku musí být dostatečně drsný, rovnoměrně savý, pevný, bez uvolněných částí, bezprašný a neznečištěný barvami nebo mastnotou. Důležitým, ale u nás bohužel velmi často zanedbávaným požadavkem na úpravu povrchu zdiva je úplné vyplnění spár maltou až po okraj cihel. Tento požadavek je důležitý z hlediska rovnoměrného vysychání omítek a předcházení vzniku trhlin. V případě, že spáry ve zdivu nejsou zcela vyplněny maltou, tloušťka omítky v místě spár je mnohem větší a vysychání bude pomalejší. V těchto místech se zvyšuje možnost vzniku trhlin v omítce. Instalační drážky ve zdivu je zapotřebí před vlastním omítáním pečlivě vyplnit vhodným materiálem. Při následující aplikaci tepelněizolační omítky je nejvhodnější i drážky vyplnit touto omítkou. Použije-li se na omítku klasická omítka, stačí drážky vyplnit vápenocementovou maltou.

Ochrana před povětrnostními vlivy a intenzivním zatížením

Vnější stěny přebírají různé ochranné funkce budovy. Musí splňovat všechny požadavky na těsnost proti povětrnostním podmínkám, jako jsou deště, krupobití, sníh, vítr, bouře, slunce, vlhkost a mokro. Je zapotřebí zajistit stavební tepelnou ochranu v zimě proti chladu, ale také v létě proti stoupajícímu teplu. Zákonodárci stanovili jasné požadavky na konstruktivní tepelnou ochranu podle zákona o úsporách energie (Energy Efficiency Act - EEG) a nařízení o úsporách energie (EnEV).

Barva fasády

Výběr barvy bývá vnímán jako ryze estetická záležitost. Nenechte se ale zmást, barevnost může mít i praktické dopady. Světlejší fasády se méně ohřívají, díky čemuž nezvyšují teplotu uvnitř budovy, což oceníte především v letních měsících.

Problémy s omítkami

Častým problémem u omítek jsou trhliny. Nejčastější druhy trhlin a jejich příčiny jsou uvedeny v tabulce.

Výkvěty

Výkvěty jsou soli nebo sloučeniny vápna rozpustné ve vodě, které se vysrážejí na povrchu neomítnutého nebo omítnutého cihlového zdiva. Příčinou jejich vzniku je přítomnost těchto sloučenin v samotné cihle, maltě pro zdění nebo omítce. Vznik výkvětů způsobuje vyšší vlhkost ve zdivu, která soli rozpouští a působením difuzního tlaku vynáší na povrch zdiva. Po odpaření vody zůstává na povrchu zdiva bílý nebo žlutý povlak - výkvět. Když se výkvět vytvoří před omítnutím, musí se odstranit, protože jinak by způsobil nesoudržnost omítky s podkladem.

tags: #venkovni #finalni #omitka #z #arylu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Zkušenosti s dřevěnou hrazdičkou
• Hladké špalety se sádrovou omítkou
• Průvodce ukotvením a řezáním minerální vaty
• Přečtěte si článek o izolaci TOPDEK 022 PIR
• Vlastnosti dubových fošen